Výzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí byl realizován v rámci jeho projektu „Dopady pandemie covid-19 na sólo rodiče (2020–2022)“.

Workshop se uskuteční online formou ve čtvrtek 24. března 2022 od 10:00 do 11:30 hodin.

Odkaz registrovaným účastníkům zašleme e-mailem den před konáním workshopu.

Stručný formulář k registraci (klikněte na odkaz, případně ho zkopírujte):  registrace zde

Válka na Ukrajině přináší i velmi protikladné výroky o budoucnosti unijní „Zelené dohody pro Evropu“ (Green Deal), tedy závazku dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Časopis Fórum sociální politiky, vydávaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přinesl krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu obsáhlou anketu o sociálních dopadech Zelené dohody pro Evropu. Bylo to tedy již se znalostí balíčku „Fit for 55“ – legislativních návrhů Evropské komise na transformaci hospodářství (zejména energetiky a dopravy) majících napomoci dosažení záměrů unijní klimatické politiky do roku 2030.  Zvažte, co z anketních odpovědí se zdá být aktuální i nynější době.

Anketa o sociálních dopadech Zelené dohody pro Evropu vyšla v 1. letošním čísle Fóra sociální politiky, tedy v polovině února. Přinášíme výběr z odpovědí několika respondentů:

„Za Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímáme skutečnost, že Česká republika Green Deal akceptovala a musí ho přijmout. Nemůžeme se zabývat tím, zda zelenou dohodu chceme, nebo ne. Berme ji jako fakt a příležitost pro celou společnost […] V návrhu balíčku Fit for 55 Evropské komise nám chybí studie dopadů na členské státy, kterou Evropská komise měla podle úkolu z Evropské rady zpracovat, ale neudělala to. Členské státy tak neznají ekonomické dopady jednotlivých legislativních návrhů ani balíčku Fit for 55 jako celku.“

Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA, ředitel Sekce hospodářské politiky a zástupcem generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR

„Potřebujeme vytvářet nová zelená pracovní místa a zajistit, aby ekonomické zisky zůstávaly v místě jejich vzniku. V tomto smyslu je energetická transformace – která se děje, ať už chceme nebo ne – příležitostí. Máme šanci zbavit se energetických gigantů, kteří si uzurpují čím dál více ekonomické, politické i mediální moci, zatímco své zisky odvádí do zahraničí. A nahradit je decentralizovanými a komunitními zdroji energie.“

Petr Doubravský, student oborů environmentální studia a ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2019 stál u zrodu hnutí Fridays For Future v České republice a působí v platformě pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set.

„Vezměte si například automotive. Green Deal sází vše na jednu kartu – elektromobilitu. Ta sice principielně není špatně, ale rozhodně se nehodí vždy, zvláště když jsou drahé baterie a chybí potřebná infrastruktura. Jaké to bude mít důsledky v zemi, jako je Česká republika, kde máme pátý nejstarší vozový park v EU? […] Můžete namítnout, že balík Fit for 55 počítá i s určitými kompenzacemi, přinejmenším v podobě klimaticko-sociálního fondu. Jenže jde o klasické vytloukání klínu klínem. Nehledě na to, že peněz, se kterými má fond disponovat, bude málo. Kde vezmeme zbytek? A jak zajistíme, aby se Evropou nezačala šířit vlna protestů, která nakonec smete i samotnou EU?“

Mgr. Ondřej Krutílek, analytik legislativy EU a člen poradního sboru předsedy vlády ČR. Aktuálně působí v Evropském parlamentu. Zaměřuje se na monitoring a analýzu legislativy EU, především v oblasti politiky životního prostředí. 

„Nejde o lehkovážné rozhodnutí, jak se často uvádí při zkratkovitém přenosu tohoto rozhodnutí do domácí agendy. Mezi hlavní pozitiva GD řadím především to, že vychází vstříc liberálně-demokratickým principům otevřené evropské společnosti. Především tím, že výrazně stimuluje inovativní prostředí, čímž staví hráz vytváření energetických monopolů, stejně jako těch kognitivních. Zde se ukazuje souvislost mezi technikou a vládnutím. Pluralitní portfolia a decentralizované soustavy energetických zdrojů nás lépe (než ty centralizované) chrání před nebezpečím zneužívání média ‚energetické moci‘.“

Prof. PhDr. Karel B. Müller, PhD., v současnosti působí na Katedře politologie a mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institut. Zaměřuje se na problematiku občanské společnosti, politické kultury, demokracie a evropeizace.

„Požadavek spravedlivé transformace je vlajková loď odborového hnutí v debatách o European Green Deal a znamená následující: spravedlivé rozdělení nákladů transformace a nezbytnost vnímat potřeby všech zúčastněných v procesu tranzice. […] Spravedlivý přechod v našem regionu musí být cesta k větší ekonomické nezávislosti na zahraničním kapitálu, silnější pozici v mezinárodních dodavatelských řetězcích, ekonomice s finálními produkty a silnému sociálnímu dialogu na národní, sektorové a podnikové úrovni. V kontextu České republiky žalostně zaostáváme ve všech zmíněných parametrech.“

Mgr. Lukáš Němec, projektový pracovník Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projektovou činnost Českomoravské konfederace odborových svazů. Zaměřuje se obecně na široké spektrum odborových politik, konkrétně pak na politiku dovedností a rozvoj konceptu celoživotního učení v odborovém prostředí.

Celá anketa „Sociálně politické a sociálně-ekonomické dopady unijní Zelené dohody pro Evropu“ je k dispozici zde.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Třetí letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Nešporová, Olga: Homoparentální rodiny. Praha: RILSA, 2021. 94 stran. – ISBN 978-80-7416-410-1 (print), 978-80-7416-411-8 (pdf).

Nový policy brief shrnuje výsledky kvalitativního výzkumu homoparentálních rodin, tedy rodin či domácností, ve kterých jsou děti vychovávány rodičovským párem stejného pohlaví.

Z hlavních poznatků vybíráme:

– Počty homoparentálních rodin, tedy rodin, kde v jedné domácnosti děti vychovávají dva rodiče stejného pohlaví, v České republice v posledních letech významně narůstají. Lze odhadovat, že v takových rodinách dnes žijí tisíce dětí.

– Možnosti realizace rodičovství jsou jednodušší pro ženské páry než pro mužské. Lesby nejčastěji volí domácí inseminaci se známým nebo anonymním dárcem, dále početí na klinice, kde ale musí mít partnera – muže, případně mají děti z heterosexuálního partnerství. Gayové musí najít vhodnou matku, která by s nimi dítě „sdílela“ nebo jim je přenechala, případně se mohou stát pěstouny či si dítě osvojit. Všechny tyto cesty mají významná úskalí.

– Právní postavení stejnopohlavních rodičů je značně nerovné, vždy jen jeden z páru může být biologickým a zákonným zástupcem dítěte, druhý rodič je toliko rodičem sociálním a nemá a nemůže v ČR získat právní vztah k dítěti, které vychovává. Tuto nerovnováhu vnímají stejnopohlavní rodiče jako velkou nejistotu; přináší jim i reálné obtíže v každodenním životě.

Plné znění monografie Homoparentální rodiny.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Druhé letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Rákoczyová, Miroslava – Trbola, Robert – Sirovátka, Tomáš: Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR. Praha: RILSA – Výzkumné centrum Brno, 2022. – 66 stran – ISBN 978-80-7416-422-4 (print),  ISBN 978-80-7416-423-1 (pdf).

Individuální práce s uchazeči o zaměstnání představuje základ zprostředkovatelské a poradenské činnosti veřejných služeb zaměstnanosti a jako taková tvoří jádro aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).

Experti RILSA provedli výzkumné rozhovory s pracovníky Úřadu práce ČR (ÚP ČR) a případovou studii na jednom z jeho kontaktních pracovišť.

Z doporučení vybíráme:

– omezovat administrativní zátěž i efektivním využitím informačních systémů a rozvojem digitalizace;

– zavádět takové podpůrné prvky individuální práce, jako jsou kazuistické semináře, supervize, výcviky prevence vyhoření či podpora psychologa alespoň na úrovni krajské pobočky ÚP ČR;

– zvýšit požadavky na kvalifikaci pracovníků na pozicích přímého styku s uchazeči, zejména poradců, a zajistit i vyšší platové zařazení;

–  rozšířit prostor pro rozhodovací volnost/pravomoci pracovníků v přímém styku s uchazeči o zaměstnání a omezit striktnost procedurálních požadavků určených pracovníkům v poradenství (počty realizovaných kontaktů či podmínek zařazení uchazečů do programů APZ).

Plné znění monografie Individuální práce s obtížně umístitelnými uchazeči o zaměstnání: případová studie na vybraném kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR.

Hlavní prostor bude věnován otázce stability české rodiny a možnostem uspořádání péče o děti po rozchodu rodičů.

Výzkumné pracovnice RILSA Jana Barvíková, Sylva Höhne a Jana Paloncyová představí  dílčí zjištění projektu „Dítě v rodičovském rozchodu“.  Zejména soudní statistiky budou konfrontovány s postoji české veřejnosti k různým typům porozchodové péče o děti a se zkušenostmi mladých lidí, kteří jako děti zažili rozchod svých rodičů.

Doba konání: 3. března 2022 od 10 hod. (jedná se o akci přesunutou ze zdravotních důvodů z původně plánovaného termínu 24. února)

Svou účast prosím potvrďte e-mailem na adresu martina.trojanova@vupsv.cz, následně obdržíte technické informace k online účasti)

Lidové noviny uveřejnily 24. února 2022 obsáhlý článek o faktech a prognózách bezdětnosti v České republice. Mezi zdroje statě patřila odborná pojednání vydaná Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Lidové noviny ve svém článku Život bez dětí přestává být in vyšly mimo jiné ze studie Bezdětní a postoje k rodičovství: „Studie, již nedávno zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, se zabývala poměrem mezi dobrovolností a nutností vzdát se rodičovství. Vyšlo z toho, že bezdětní do 29 let ze 40 procent uváděli svoji svobodnou vůli, dvanáct procent tlak okolností. Mezi 35. a 40. rokem života už to ale byla volba jen u 22 procent, z třetiny nedobrovolný fakt“.

Článek se opírá také o výroky Hany Haškové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR a o zjištění, jež tato socioložka publikovala v prosincovém čísle časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Ze statě H. Haškové Dynamický pohled na bezdětnost perspektivou kvalitativního longitudinálního výzkumu zaujaly novinářku Lidových noviny Kateřinu Surmanovou zejména pasáže, které shrnula následovně: „Mít ʿjednouʾ dítě si přeje sedm z deseti bezdětných, každý desátý o ně nestojí vůbec. Rozhovory se odehrávaly se stejným vzorkem jedinců, v rozptylu od dvacátníků po čtyřicátníky, mezi prvním a navazujícím povídáním uplynulo zhruba deset let. Díky tomu výsledky poukázaly na to, že dobrovolná bezdětnost se zhusta mění na tu nedobrovolnou“.

Plné znění odborné monografie Bezdětní a postoje k rodičovství.

Stručné shrnutí dané problematiky a doporučení ve stejnojmenném policy brief z ediční řady RILSA: Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 4/2021

Článek Hany Haškové Dynamický pohled na bezdětnost perspektivou kvalitativního longitudinálního výzkumu z časopisu Fórum sociální politiky zde.

V nedávné době přilákaly pozornost novinářů i ty z výzkumů RILSA, které se zabývaly proměnami rodičovských rolí během koronavirových uzávěr a problematikou neplacení výživného. Jako vždy v takových případech doplňujeme k mediálním textům odkazy na plné verze příslušných studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

23. února se konal online kulatý stůl Péče – popelka společnosti i ekonomiky. Výzkumná pracovnice RILSA Anna Šťastná zde představila dílčí výsledky výzkumu Současná česká rodina, jehož je Výzkumný ústav práce a sociálních věcí partnerem. A. Šťastná se věnovala tomu, nakolik se během koronavirových uzávěr proměnilo rozdělení rodičovských rolí v rodinách s alespoň jedním dítětem mladším 14 let.

Českou tiskovou kancelář zaujala například tato zjištění:  „V úplných rodinách s aspoň jedním dítětem do 14 let poměrně dominantně bez ohledu na pandemickou vlnu v téměř polovině rodin hlavní celodenní péči převzala při uzavření škol žena. Muž se na hlavní péči nikterak nepodílel. Rodiny, kde převzal péči muž a žena na ní neparticipovala, byly v naprosté menšině“.

Zprávu ČTK převzaly například webové stránky měsíčníku Týden, zpravodajský portál NášREGION.cz a Haló noviny.

Zpravodajský portál Českého rozhlasu iROZHLAS.cz se své zprávě z 20. února věnoval vývoji počtu rodičů, kteří na své dítě neplatí výživné. V textu se uvádí, že příšlušné analýzy ministerstva spravedlnosti odkazují také na studii RILSA Neúplné rodiny.  Portál iROZHLAS.cz cituje Sylvu Höhne, spoluautorku této studie: „S nižším vzděláním bývají spojeny horší pracovní podmínky, takže pravděpodobnost, že ten druhý z rodičů bude bez příjmu, je vyšší. Na druhou stranu u rodičů s vysokoškolským vzděláním a lepším příjmovým zajištěním můžeme čekat vyšší snahu se dohodnout a brát v potaz zájem dětí a zajištění jejich potřeb“.

Linky pro zájemce o další informace:

– plné znění studie RILSA Neúplné rodiny.

– průběžně publikované výstupy projektu Současná česká rodina, jehož je RILSA partnerem.

– linky na výběr z předchozích mediálními ohlasů projektu Současná česká rodina.

– tisková zpráva spolku Aperio o kulatém stole na téma Péče – popelka společnosti i ekonomiky (23. 2. 2022).

– zpráva měsíčníku Týden.

– zpráva portálu NášREGION.cz.

– zpráva portálu iROZHLAS.cz.

Únorové vydání časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 1. čísla vybíráme:

Recenzované články                                                               

Role romské etnicity v procesu zprostředkování náhradní rodinné péče

Jana Barvíková – Jana Paloncyová

Systém sociální ochrany rodin s dětmi v ČR ve srovnání se systémy sociální ochrany rodin s dětmi ve vybraných evropských zemích

Dana Hobzová

Diskuse

Co lze očekávat od základního příjmu? Sociální a civilizační změnu

Marek Hrubec – Martin Brabec

Anketa

Sociálně politické a sociálně-ekonomické dopady unijní Zelené dohody pro Evropu

Poznatky z praxe

Další aktivity projektu MPSV „Krajská rodinná politika“

Jitka Chrtková – Jana Sládková Filipčíková

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu  Ulricha Becka „Riziková společnost“

Recenze

Sociolog Martin Spurný hodnotí publikaci  „Neznámá společnost“

Ekonom Jan Mertl  recenzuje knihu „Česká jízda“

Celé 1. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde: https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-1-2022/

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

První letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Hora, Ondřej – Suchanec, Miroslav – Horáková, Markéta – Marešová, Helena – Táborská, Marie:  Vyhodnocení dopadu a cílenosti programu společensky účelných pracovních míst realizovaného v roce 2017. Praha: RILSA – Výzkumné centrum Brno, 2022 – 108 stran – ISBN 978-80-7416-424-8 (print). ISBN 978-80-7416-425-5 (pdf).

Společensky účelná pracovní místa (dále též SÚPM) jsou spojena s finanční podporou konkrétním zaměstnavatelům v soukromém sektoru při zaměstnávání uchazečů, kteří jsou zpravidla znevýhodněni na trhu práce. Program SÚMP je třeba hodnotit s časovým odstupem, aby bylo možné zachytit, jak se účastníkům programů dařilo na trhu práce v delším časovém horizontu.

Ze zjištění vybíráme:

– klíčovým kritériem pro vstup do programu byla v roce 2017 vyšší délka aktuální nezaměstnanosti; analýza identifikovala výrazné regionální diference ve struktuře a rozsahu jednotlivých programů podpory SÚPM;

– SÚPM mají schopnost držet většinu svých účastníků dlouhodobě mimo evidenci Úřadu práce (dále též ÚP), a to i pokud dotace trvá jen půl roku;

– horší výsledky ohledně přítomnosti v evidenci ÚP byly zaznamenány u programu Odborné praxe pro mladé do 30 let.

Výzkumníci doporučují mimo jiné:

– zajistit propojení dat systému registrace uchazečů na Úřadech práce a dat ze správy sociálního zabezpečení;

– u méně znevýhodněných uchazečů zvážit poskytování kratší podpory, protože zjištění naznačují, že i půlroční podpora může v některých případech postačovat k dosažení očekávaného efektu programu.

Plné znění monografie Vyhodnocení dopadu a cílenosti programu společensky účelných pracovních míst realizovaného v roce 2017:  https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_494.pdf

Česká televize vysílala 15. února 2022 další díl pořadu Focus Václava Moravce, tentokrát nazvaný Život se smrtí. Jednou ze šestice pozvaných byla socioložka Olga Nešporová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Olga Nešporová se problematikou smrti zabývá dlouhodobě, její význam v oblasti sociální politiky analyzovala například v článku Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky. Stať je dostupná zde.

Další studie RILSA upozorňovala na důležité socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti, dostupná je zde:

Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost přinesl mnoho zajímavých výsledků, seznam publikačních výstupů tohoto projektu je k dispozici zde:

Pohřbívání bez obřadu z perspektivy sociologie NEŠPOROVÁ, Olga (2014)

Roadside memorials in the Czech Republic and Romania: Memory versus religion in two European post-communist Countries NEŠPOROVÁ, Olga – STAHL, Irina (2014)

Století proměn v pohřbívání: od církevního uložení do země ke zpopelnění bez obřadu NEŠPOROVÁ, Olga (2013)

O smrti a pohřbívání NEŠPOROVÁ, Olga (2013)

Everprivate Grief in Public Space: Roadside Memorials in the Czech Republic. NEŠPOROVÁ, Olga (2011)

V žáru lásky se život započal – v žáru ohně se končí. Čtyři pohledy na vývoj kremačního hnutí v české společnosti. NEŠPOROVÁ, Olga – NEŠPOR, Zdeněk R. (2011)

Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik NEŠPOROVÁ, Olga (2011)

Odkaz na výše zmíněný pořad ČT Život se smrtí v i-Vysílání.