V polovině května přinesla ČTK obsáhlou zprávu o proměnách českých domácností a rodin za posledních patnáct let. Hlavním zdrojem byly údaje o příjmech a životních podmínkách publikované Českým statistickým úřadem a rovněž Zpráva o rodině 2020 a studie Homoparentální rodiny, které zpracovaly badatelky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Materiál ČTK převzaly – většinou ve velmi obsáhlé podobě – i nejčtenější internetové zpravodajské servery v ČR: Seznam Zprávy, Novinky.cz a Idnes.cz, dále též Irozhlas.cz nebo Echo24.cz.

Ze Zprávy o rodině 2020 masmédia přebírala zejména informace o takových jevech a proměnách českých rodin, jako jsou nesezdané soužití, odklad rodiny do pozdějšího věku, rozpady svazků a opakované uzavírání nových, oslabené vazby mezi generacemi,  růst počtu dětí narozených mimo manželství či problematika nerovnoměrného rozdělení péče mezi partnery.

Novináře rovněž zaujalo konstatování, že manželská rodina je stále nejvíce uznávanou formou soužití, a pasáže, které studie z RILSA Homoparentální rodiny (2021) věnovala takzvaným duhovým rodinám, tedy těm tvořeným dvěma otci nebo dvěma matkami.

Článek ČTK „Údaje ČSÚ: Přibývá domácností jednotlivců i rodin s dětmi“.

Zpráva o rodině 2020.

Studie  Homoparentální rodiny:

Internetový zpravodajský portál Seznam Zprávy přinesl 17. května 2022 analytický článek věnovaný chudobě, respektive příjmové chudobě v České repubulice. Jedním z citovaných respondentů je i ekonom Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Článek serveru Seznam Zprávy prosazuje názor, že skutečná chudoba v ČR nikomu nehrozí, zároveň ale varuje před rostoucím rizikem konfliktu mezi chudými a bohatými.

Pro zájemce zde uvádíme plné znění jedné z odpovědí, které Seznamu Zprávy poskytl ekonom Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Jde o odpověď na otázku, zda je možné definovat společenskou skupinu, která bude postižena změnou spotřebního chování vynucenou současnou cenovou krizí:

„Například z výzkumu domácností prováděném Evropskou centrální bankou (Consumer Expectations Survey) vyplývá, že nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou v průměru mladí, ženy a lidé s nízkými příjmy, což mívá skrze spotřebu větší dopad na agregátní poptávku, než pokud by břímě krize nesly ve větší míře příjmově či majetkově nejvyšší kohorty. Pak se ale ptejme, jak kupříkladu zrušení daně z nabytí nemovitosti nebo zrušení superhrubé mzdy pomáhá tyto nesnáze řešit. Smutnou odpovědí je, že takováto opatření zmíněné dysbalance ještě více prohlubují – zvyšují úspory nejbohatších, nepodporují spotřebu nejpotřebnějších a zároveň jsou enormně nákladná. Standardní přístup k řešení těchto otázek spočívá v nastavení daňového systému tak, aby zajišťoval mimo jiné i dostatečné příjmy. K tomu ovšem není vůle, a tak se problém řeší různými dávkami vyplácenými na dluh, což v kombinaci s možným oslabováním agregátní poptávky bude vytvářet další tlak na veřejné finance.“

Článek serveru Seznam Zprávy.

V rámci nově pořádaných výzkumných seminářů (RILSA Research Seminar Series) prezentoval 13. května 2022 výsledky svého výzkumu ekonom a evaluátor Oto Potluka.

Přednášející, který působí jako senior researcher na Basilejské univerzitě (University of Basel), se věnoval především přístupům k vyhodnocování veřejných politik a možnostem mezinárodní spolupráce na nových výzkumných záměrech.

Ve dnech 7. – 15. května 2022 probíhá 14. ročník akce Týden pro rodinu. Letos sleduje specifický cíl „vyzvednout nezaměnitelnost, nezastupitelnost a jedinečnost role každého člena rodiny“. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí k přednáškám, výstavám a dalším aktivitám Týdne pro rodinu přidává policy brief o jednom z nejzávažnějších témat současnosti.

Šestý letošní policy brief RILSA shrnuje hlavní výsledky právě finalizované odborné monografie Úplné rodiny s dětmi.

Ze zjištění vybíráme:

• Úplné rodiny s nezaopatřenými dětmi tvoří zhruba jednu pětinu ze všech domácností v České republice a tři čtvrtiny rodinných domácností se závislými dětmi. Jejich absolutní i relativní počty v posledních desetiletích výrazně poklesly ve prospěch domácností jednočlenných a neúplných rodin.
• Koronavirová pandemie se podle výběrového šetření příliš nepromítla do materiální situace úplných rodin. Pozice rodičů na trhu práce nebyly příliš poznamenány. Pokud k tomu došlo, bylo častější snížení pracovního příjmu, než že by rodič nemohl svoji práci vůbec vykonávat.
• Nejvíce rodičů pociťovalo negativní dopady pandemie covidu-19 v rovině psychické. Třetina rodičů zakoušela pocity osamělosti a nedostatek kontaktů s přáteli nově či ve větší míře než před pandemií. Zhruba ve čtvrtině zkoumaných rodin zažívali rodiče pocit vyčerpání a vyhoření.
• Slaďování rodiny a zaměstnání bylo obtížnější pro matky než pro otce. Matky v době pandemie covidu-19 častěji odváděly svoji práci v nestandardní pracovní době z důvodu vyšších nároků na péči o děti při uzavření škol.

Webové stránky „Týdne pro rodinu“.

Zájemcům o problematiku různých sociálních a sociálně politických dopadů koronavirové pandemie připomínáme cestu k plným zněním dvou monotematických čísel odborného časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí:

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-5-2021/

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-5-2020/

Sborník, jehož vznik iniciovala Mezinárodní organizace práce, se zabývá novým světem práce, tedy výzvami, které pro trh práce – zejména ve vztahu k sociálním partnerům – přinášejí informační a komunikační technologie a digitalizace.

Kniha pojednává o třech průřezových tématech: digitalizaci a jejím vlivu na sociální dialog, o kapacitách sociálních partnerů v době nových výzev a o autonomii sociálních partnerů.

Tato témata jsou zkoumána jednak na úrovni EU, jednak ve vybraných členských zemích EU včetně České republiky. Kromě toho zpracovávají národní příspěvky i další specifické otázky, s nimiž se národní sociální partneři v posledních letech potýkají. V České republice, o níž pojednala pracovnice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Soňa Veverková v kapitole Enhancing the Social Partners and Social Dialogue in the New World of Work in the Czech Republic, se jedná zejména o nedostatek pracovních sil a úbytek členské základny odborů.

Publikace je výstupem společného projektu Mezinárodní organizace práce a Evropské komise. Jeho cílem je větší zapojení sociálních partnerů na evropské i národní úrovni a zvýšení jejich povědomí o tom, co přinášejí změny na trhu práce. RILSA v rámci projektu působil jako garant za Českou republiku a společně s českými sociálními partnery připravil národní stanovisko. Výsledky projektu slouží i k informování evropských sociálních partnerů a decizních orgánů EU o kapacitách sociálních partnerů ve vybraných zemích.

Knihu The New World of Work – Challenges and Opportunities for Social Partners and Labour Institutions vydalo přední britské společenskovědní nakladatelství Edward Elgar.

Publikace je v plné verzi dostupná prostřednictvím katalogu knihovny RILSA zde.

Popis projektu Zvyšování kapacity sociálních partnerů a sociálního dialogu v novém světě práce, ze kterého kniha vzešla.

I druhé letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 2. čísla vybíráme:

Recenzované články                                                                                             

Jednotné inkasní místo pro Česko

Jaroslav Vostatek

Determinanty životní spokojenosti a materiálních životních podmínek v prvním roce pandemie covidu-19

Sylva Höhne

Regionálny sociálny dialóg na Slovensku – stav a vývoj z pohľadu jeho aktérov

Monika Čambáliková – Monika Uhlerová

Poznatky z výzkumu

První rok koronavirové pandemie a cena práce

Jan Vlach

Anketa

Zhodnocení první etapy oddlužovací akce Milostivé léto

Knihy, které nezestárly

Logika cti

Jan Keller

Recenze

Recenze publikace „Naše budoucnost je lokální“

Jan Bittner

Recenze knihy „Covid-19: Velký reset“

Jan Mertl

Celé 2. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Socioložka Lucie Vidovićová komentářem navazuje na svou účast na konferenci „Rodinná politika a spolupráce generací jako projev občanské odpovědnosti“, která se konala v Senátu ČR  26. dubna 2022.

Výzkumná pracovnice RILSA Lucie Vidovićová se ve svém článku v aktuálním čísle  Katolického týdeníku soustředí na dvě témata: věkovou diskriminaci (ageismus) a (ne)zaměstnanost juniorů a seniorů ve vzájemném vztahu.

Čtenáři se od L. Vidovićové dozvědí zajímavá fakta. Například  zjištění americké epidemioložky a psycholožky Beccy Levy o tom, že se oběti věkové diskriminace dožívají až o 7,5 roku méně než lidé, kteří mají ke stárnutí kladný vztah.

Lucie Vidovićová polemizuje s tzv. mentalitou nedostatku: představou, že svět funguje podle „rovnice s nulovým výsledkem“: získá-li někdo něco, jiný úměrně tomu tratí. Pro oblast zaměstnanosti socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí  upozorňuje na to, že státy s vysokou zaměstnaností seniorů mívají nízkou nezaměstnanost juniorů.   Situaci seniorů  přirovnává k seismografu citlivě registrujícímu společenské otřesy.

Link na facebookovou veřejnou skupinu „Stárnutí: Je věk jenom číslo?“ –  platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).

Výzkumné pracovnice RILSA Jana Barvíková, Sylva Höhne a Jana Paloncyová pronesly 3. března 2022 přednášku „Péče o děti po rozchodu rodičů“, v jejímž rámci představily dílčí zjištění z projektu „Dítě v rodičovském konfliktu“ (2019–2022).

Z videozáznamu volně dostupného na YouTube se dozvíte mimo jiné:

– o vývoji rozvodovosti v České republice a o názorech české veřejnosti na uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu rodičů (Jana Paloncyová);

– o vyživovací povinnosti a výživném v soudních statistikách a ve veřejném mínění (Sylva Höhne);

– o tom, jak vnímají domov mladí lidé se zkušeností rozpadu rodiny; co podle nich přispívá k tomu, že se dítě ne/cítí v domácnosti svého rodiče doma, a jak vnímají negativa a pozitiva střídavé péče (Jana Barvíková).

Videozáznam na YouTube.

Další informace o projektu „Dítě v rodičovském konfliktu“ a jeho dosavadní výstupy najdete zde.

Kniha se zaměřuje na strukturální příležitosti a omezení při zakládání rodin mladými lidmi v jedenácti zemích a poukazuje na hlavní kontextové faktory rodinného chování. Autoři podle společné rámcové osnovy analyzují u každé země její socioekonomické a institucionální podmínky, demografické trendy a příslušné normativní rámce s cílem identifikovat a popsat tamní podmínky přechodu k rodičovství. 

Věra Kuchařová, výzkumná pracovnice RILSA,  v kapitole o trendech a podmínkách formování rodiny v České republice kromě jiného uvádí, že česká společnost je z hlediska základních právních norem a svého hodnotově normativního nastavení otevřena různým vzorcům rodinného chování. Veřejné politiky se zaměřují především na to, aby všechny děti měly co možná stejné a dobré podmínky pro svůj život a rozvoj, nicméně tyto podmínky se liší podle formy rodinného soužití, a to nejen mezi manželskými rodinami a rodinami sólo rodičů, ale i mezi rodinami sezdaných a nesezdaných párů.

Kniha Family Formation Among Youth in Europe: Coping with Socio-Economic Disadvantages  vznikla za podpory COST (European Cooperation in Science and Technology) – organizace, která z fondů EU finančně podporuje mezinárodní a interdisciplinární spolupráci na výzkumných aktivitách se záměrem propojovat výzkumné iniciativy v různých vědních oborech v evropských i dalších zemích.  Publikace je jedním z výsledků spolupráce v rámci aktivity COST YOUNG-IN (CA17114).

Webové stránky kolektivní monografie.

Rodičům nezaopatřených dětí, kteří jsou žadateli o náhradní výživné na své dítě či děti a kteří v žádosti uvedli svou mailovou adresu, je v těchto dnech odesílán e-mail s prosbou o vyplnění dotazníku.

Současně jsou letáky s odkazem, na kterém je možné dotazník vyplnit, distribuovány mezi nové žadatele o náhradní výživné na pobočkách Úřadu práce ČR.

Budete-li úřadem práce osloveni, neváhejte prosím dotazník vyplnit. Sdílením svých zkušeností přispějete k většímu porozumění životu rodičů samoživitelů a dáte podněty ke zlepšení systému sociálních dávek. Sběr dat probíhá do 8. května 2022. Děkujeme!

Náhradní výživné je dávkou nově poskytovanou od července 2021. Má pomáhat rodinám, v nichž dochází ze strany povinného rodiče k částečnému nebo úplnému neplacení výživného na nezaopatřené dítě.

Dotazníkové šetření mezi žadateli o dávku náhradní výživné realizuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve spolupráci s Úřadem práce ČR.  RILSA tak činí v rámci svého projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců.