Ve dnech 6. až 9. října 2022 se ve Washingtonu konala 94. prestižní konference Mezinárodní atlantické ekonomické společnosti (International Atlantic Economic Society /IAES/). Poprvé zde byl zastoupen také Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA).

International Atlantic Economic Society měla mezi svými prezidenty několik nobelistů a jí pořádaných konferencí se pravidelně účastní ekonomové z nejlepších univerzit světa. Na té letošní nechyběli ekonomové z Princetonu, Harvardu, Yale, LSE, Chicaga nebo UCLA, včetně zástupců mezinárodních institucí MMF a Světové banky.

Letos poprvé měl na této konferenci svého zástupce i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Jeho ředitel Robin Maialeh předsedal panelu mikroekonomické teorie (Microeconomic Theory Session Chair),  v jehož rámci prezentoval svůj příspěvek Success-Breeds-Success Distributional Dynamics in Stochastic Competitive Systems.

Internetové stránky 94. konference International Atlantic Economic Society.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) byl přizván k budování vědecké spolupráce mezi Českou republikou a Gruzií v oblasti ekonomického a sociálně politického výzkumu.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, a výzkumní pracovníci Tomáš Sirovátka a Jiří Vyhlídal se 3. listopadu 2022 zúčastnili setkání s delegací gruzínského ministra práce. Hostitelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Obě strany si přislíbily navázat spolupráci ve vědecko-výzkumné oblasti trhu práce.

Diskutovalo se o tématech, k nimiž může RILSA gruzínským partnerům předat své poznatky a zkušenosti. Mělo by se jednat zejména o tyto okruhy:

–           ekonomicko-právní transformace českého trhu práce v uplynulých dekádách;

–           metody pro vyhodnocování politik trhu práce a prezentace výsledků RILSA v této oblasti;

–           úskalí malých otevřených ekonomik a dopadů odlivu kapitálu na mzdovou úroveň v zemi.

Nová studie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ přináší výsledky Výzkumu veřejného mínění k problematice stability současných rodin se zaměřením na uspořádání péče o nezletilé děti po rozvodu/rozchodu rodičů (Stabilita rodiny 2020), který na reprezentativním výzkumném vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 až 65 let mapoval názory a postoje veřejnosti ve čtyřech hlavních tematických oblastech: 1. rodina, partnerství a rozchod/rozvod, 2. důležitost odborné pomoci, 3. uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu a 4. výživné. 

Autorky zjistily, že partnerský vztah pro většinu české populace představuje důležitou životní hodnotu, není však cílem sám o sobě: důraz je kladen na kvalitu vztahu. Hlavními příčinami rozpadu partnerství bývají nevěra, případně jiný partnerský vztah, nedostatek vzájemné pozornosti, neschopnost spolu hovořit a odlišnosti v názorech a postojích.

Výzkum rovněž ukázal, že ačkoli není rozpad rodiny v české společnosti výjimečným jevem, povědomí o tom, jak celý proces probíhá, jak je možné péči o děti následně nastavit a jaké to vše může mít praktické dopady na děti i rodiče, je obecně malé.

Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrzuje naléhavou potřebu systematického uchopení edukace rozcházejících se rodičů formou psycho-sociálně-právního poradenství a osvěty široké veřejnosti.

Výzkum byl realizován jako jedno z dílčích šetření v rámci pětiletého projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče.

Monografie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ ke stažení.

Informace o projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče a dosavadní výstupy tohoto projektu.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes přináší článek, kde opakovaně cituje Milana Šlapáka, výzkumného pracovníka z RILSA.

Novinářku Deníku zajímalo například to, zda se podání žádosti o předčasný důchod vyplatí skutečně všem seniorům, kteří by v roce 2023 měli jít do důchodu. Milan Šlapák, analytik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), odpověděl, že doporučení MPSV se týká všech seniorů, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2023, a to bez ohledu na výši příjmů či počet odpracovaných let.

Deník se ve svém článku zabývá i tím, zda se vyplatí zažádat letos o předčasný důchod a již nepracovat. Citujme část textu: „Podle výzkumníka Šlapáka se z dlouhodobého hlediska vyplatí zažádat do konce kalendářního roku 2022 o předčasný důchod bez ohledu na to, zda žadatel odloží pobírání důchodu a bude dál pracovat, či začne důchod pobírat, a přijme tak zákaz výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním předčasného důchodu“ (zvýraznění části citátu provedla redakce webu RILSA).

Zmíněný článek je volně dostupný na webu Deníku.

Internetová verze ekonomického deníku E15 přinesla 17. října 2022 článek, v němž mezi dotázanými experty citovala Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a Tomáše Sirovátku, vedoucího výzkumného oddělení Trh práce v RILSA.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, upozornil na to, že inflace není distribučně neutrální a prozatímní analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí napovídají, že současná vysoká inflace prohlubuje sociální nerovnosti. Nejchudší pětině obyvatel ČR se kvůli inflaci sníží disponibilní roční příjem zhruba o 21 tisíc korun, nejbohatší pětině přitom roční příjem klesne o částku jen o pět tisíc korun vyšší.

Tomáš Sirovátka, vedoucí výzkumného oddělení Trh práce v RILSA, se pro deník E15 vyjádřil k problematice zaměstnávání zdravotně handicapovaných. S odkazem na analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí T. Sirovátka konstatoval, že obtížněji nalézají zaměstnání handicapovaní uchazeči o nekvalifikované i kvalifikované dělnické pozice. Zdravotní omezení nebo částečná invalidita představují při hledání práce nižší překážku pro uchazeče o administrativní pozice.

Článek deníku E15.

Policy brief RILSA  Inflační nerovnost v České republice:

Policy brief RILSA  Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:

Policy paper RILSA  Inflation Inequality in the Czech Republic:

Výzkumná zpráva RILSA Strategie zaměstnavatelů v období pandemie covidu-19.

Konference se uskutečnila v Brně ve dnech 13. až 15. října 2022. Organizace se ujala Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Výzkumné pracovnice RILSA Štěpánka Lehmann a Jana Barvíková na 20. konferenci European Divorce Network prezentovaly dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2023).

Štěpánka Lehmann na konferenci vystoupila s příspěvkem Decision-Making on Post-Separation Child Custody – Preferences and Experience of Parents. Na základě analýzy dat z dotazníkového šetření zaměřeného na rodiče se zkušeností s péčí o nezletilé děti po rozchodu/rozvodu (realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2021) přiblížila počáteční preference rodičů ohledně uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu, jejich tehdejší motivy pro prosazovaný typ péče a jimi reálně praktikované typy péče, které jsou vyústěním aktuální dohody s druhým rodičem a/nebo soudního procesu. Ve svém vystoupení se Š. Lehmann dotkla rovněž změn v rozdělení péče v čase.

Jana Barvíková na konferenci představila poster Perception of Home after Parents’ Breakup, který se věnoval veřejnému mínění a názorům rodičů nezletilých dětí se zkušeností rozchodu/rozvodu na uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu se zaměřením na téma domova, a to dle výsledků v projektu uskutečněných dotazníkových šetření. Hlavní pozornost nicméně směřovala k vybraným výsledkům kvalitativního výzkumu formou hloubkových rozhovorů s mladými lidmi ve věku 16–29 let, kteří v období dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů: Jak vnímali/vnímají domov po rozpadu rodiny; co podle nich přispívá k tomu, že se dítě ne/cítí v domácnosti svého rodiče doma; a jak v tomto ohledu vnímají negativa a pozitiva střídavé péče?

Program konference je dostupný zde.

Výzkumná platforma European Divorce Network (EUDIV), dříve známá jako the European Network for the Sociological and Demographic Study of Divorce, sdružuje výzkumníky/-ice se zaměřením na rozvodovou problematiku s cílem poskytovat interdisciplinární platformu pro sdílení a diskusi poznatků a výsledků výzkumu. Web EUDIV.

Příští ročník Divorce Conference se bude konat v říjnu 2023 v Utrechtu.

30. září představil Český rozhlas socioložku Lucii Vidovićovou, výzkumnou pracovnici RILSA a Masarykovy univerzity. Tématem obsáhlého rozhovoru byla zejména témata stárnutí a jeho výzkumu.

Socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí hovořila pro pořad Českého rozhlasu „Apetýt“ například o problematice nediskriminačního a empatického přístupu společnosti k seniorské populaci. Tématem byla i spolupráce výzkumníků/-ic s policy makery, v daném případě zejména s těmi z Ministerstva práce a sociálních věcí.  Lucie Vidovićová zmínila i tak závažné téma, jako je násilí na seniorech a obtížné hledání zákonné definice týrání a zneužívání seniorů.

L. Vidovićová promluvila pro Český rozhlas rovněž o prospěšnosti přípravy na stáří například budováním silné sociální sítě nebo včasnou úpravou bydlení tak, aby bylo přístupnější v době budoucího omezení pohybových možností.

Rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Český rozhlas je dostupný zde.

Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).

Také čtvrté letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky. Třetím rokem po sobě se podzimní vydání monotematicky věnuje sociálním a sociálně politickým dopadům pandemie covidu-19.

Obsah 4. čísla Fóra sociální politiky:

Recenzované články                                                                                   

Rodičovství a „gender pay gap“ v různých kontextech trhu práce před pandemií covidu-19 a na jejím začátku

Alena Křížková – Kristýna Pospíšilová

Vliv pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu

Karolína Bajajová

Pandemie covidu-19 z pohledu zdravotníků v nelékařských zdravotnických profesích

Naděžda Křečková Tůmová

Poznatky z výzkumu

Školné jako faktor nestability financování mateřských škol v době koronavirové pandemie

Simona Weidnerová – Tereza Vacínová

Pohoda (well-being) ředitelů a ředitelek mateřských škol během pandemie covidu-19

Simona Weidnerová – Tereza Vacínová

První data výzkumu „Současná česká rodina“ volně dostupná v datovém archivu

Anna Šťastná

Inovace ve společensky odpovědném podnikání v době pandemie covidu-19

Marie Dohnalová – Kateřina Legnerová

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu Luca Boltanského a Evy Chiapellové „Le nouvel esprit du Capitalisme“

Recenze

Recenze eseje „Už je zítra? aneb Jak pandemie mění Evropu“

Jan Bittner

Recenze knihy „Důstojnost v medicíně“

Jan Mertl

Informační servis

Předsednická konference na vysoké úrovni na téma podpory dětí v kontextu Záruky pro děti

Gabriela Lazárková a kol.

Celé 4. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Internetový deník Aktuálně.cz dnes přináší článek exkluzivně čerpající z nového Policy Briefu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) „Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice“.

Příspěvek Aktuálně.cz, jednoho z nejčtenějších českých deníků, hojně využil i grafy zpracované autorem policy briefu, ekonomem Filipem Mandysem. Ten od května 2022 působí jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), mezi oblasti autorova zájmu patří energetická a environmentální ekonomie, aplikovaná ekonometrie a finance. Pracuje také v Evropském investičním fondu v Lucembursku.

Citujeme z Aktuálně.cz: „Analýza Filipa Mandyse z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) […] zjišťovala, komu se energetická krize ʿzakouslaʾ do peněženky nejvíce a k jakým socioekonomickým skupinám by tedy vládní pomoc měla směřovat především.

Ukázalo se, že všechny skupiny v rámci analýzy čelily podobně vysoké meziroční inflaci energií, která se u nich pohybovala od 43,8 do 46,3 procenta. ʿTato skutečnost ukazuje, že všechny socioekonomické skupiny čelí velmi vysoké energetické inflaci a rozdíly mezi skupinami jsou relativně malé,ʾ potvrzuje Mandys.

Nicméně s nejvyšší energetickou inflací se podle dat potýkají OSVČ, o moc lépe na tom nejsou ani neúplné rodiny. Naopak nejmírnější inflaci v oblasti energií čelí penzisté […]

Nejchudší domácnosti přišly v průměru o 21 170 korun, jsou tedy jedny z nejpostiženějších. ʿPro nejchudší domácnosti je totiž ztráta 21 tisíc mnohem více ochromující než ztráta 26 tisíc pro nejbohatší domácnosti,ʾ vysvětluje dále [Filip Mandys].

Penzisté a domácnosti neúplných rodin ztratili v absolutních číslech relativně méně kupní síly v porovnání s ostatními. Nicméně vzhledem k jejich nízkým příjmům a celkovému bohatství jsou touto ztrátou zasaženi silněji.“

 (Grafické zvýraznění v citátech je dílem redakce aktualit RILSA.)

Článek internetového deníku Aktuálně.cz.

Plné znění policy briefu RILSA Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:

Lidové noviny přinesly článek o tom, že v Česku přibývá lidí se dvěma pracemi, zejména mezi příslušníky střední třídy. Deník cituje i socioložku z RILSA Renatu Kyzlinkovou, vedoucí výzkumného oddělení „Veřejné politiky a správa“.

Renata Kyzlinková připomněla statistiku z předcovidového období, kde se jako počet ekonomicky aktivních Čechů, kteří měli druhé zaměstnání, uváděla tři procenta.

Socioložka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) ovšem upozornila, že toto číslo je třeba chápat jako jen přibližné. Citujme Lidové noviny: „Podle [Renaty Kyzlinkové] statistiku zkresluje fakt, že lidé hlásící se ke střední třídě brigády a druhá zaměstnání před okolím tají. Část přivýdělků probíhá i v ʿšedé zóněʾ.“

Výzkumné oddělení Veřejné politiky a správa v současnosti finalizuje studii o podobách platformové práce v rámci projektu Nové formy zaměstnávání – past či budoucí cesta? Platformová práce je pracovníky/-cemi v ČR využívána zejména jako forma přivýdělku.

Mimořádně musíme připojit k aktualitě z „ohlasů v tisku“ poznámku: zmíněný článek Lidových novin vyšel již 2. září. Avšak s chybami: příjmení Renaty Kyzlinkové bylo zkomoleno a byla jí připsána jiná instituce než Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Redaktorku Lidových novin jsme obratem poprosili o opravu. Jako velmi snadná cesta se nám jevilo zveřejnění opraveného článku na sesterském webu LN Lidovky.cz. Žel, nestalo se tak. Jsme si vědomi toho, že i novinářské povolání se – pro část žurnalistů/-ek – v České republice v posledních letech prekarizuje a že to má negativní dopad na kvalitu publikovaných textů. Netušíme, jestli také autorka zmíněného příspěvku Lidových novin nebo jeho editor nejsou okolnostmi nuceni mít dvě zaměstnání, tuto poznámku tedy píšeme bez jízlivosti…