Sociálním pracovnicím a pracovníkům, kteří v současné době působí v České republice, je v těchto dnech odesílán e-mail s prosbou o vyplnění anonymního online dotazníku.

Za předpokladu, že se do dotazníkového šetření zapojí většina sociálních pracovnic a pracovníků, získané poznatky:

– poskytnou popis aktuálního stavu v oblasti kvality výkonu sociální práce v celorepublikovém měřítku;

– umožní srovnání kvality výkonu sociální práce mezi jednotlivými kraji a případně mezi vybranými sektory výkonu sociální práce;

– napomohou formulaci návrhů doporučení, na které podmínky výkonu sociální práce je třeba se při tvorbě politik prioritně zaměřit ze strany MPSV i jiných resortů, v nichž je sociální práce vykonávána;

– budou zdrojem podkladů a argumentů pro zainteresovanou odbornou veřejnost (sociální pracovníky, zastřešující profesní sdružení, vzdělavatele) při jednáních o zlepšování podmínek výkonu sociální práce.

Pokud v současné době působíte jako sociální pracovník či sociální pracovnice a tento link jste dosud nedostal/a, kontaktujte nás prosím na některý z níže uvedených kontaktů. Z metodologických důvodů nemůžeme link na dotazník volně šířit prostřednictvím webové stránky či FB.

Podrobné informace o tomto dotazníkovém šetření prováděném v rámci  projektu Kvalita výkonu sociální práce v ČR – vytvoření metodiky hodnocení a provedení prvotní evaluace a o jeho dosavadních výstupech naleznete na. Zde budou rovněž umístěny výsledky tohoto dotazníkového šetření.

Jana Havlíková: jana.havlikova@vupsv.cz; Olga Hubíková: olga.hubikova@vupsv.cz, Robert Trbola: robert.trbola@vupsv.cz

Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na úplné rodiny s dětmi. Hlavním zdrojem byla publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Monografie Úplné rodiny s dětmi přináší poznatky z rozsáhlého kvantitativního výběrového šetření Úplné rodiny 2021, které sledovalo 2 295 rodin a bylo doplněno kvalitativním výzkumem.

Studie zachycuje zkušenosti úplných rodin v době, kdy byla celá společnost zhruba rok a půl výrazně zasažena pandemií covidu-19. Popisuje i hodnoty a postoje rodičů k rodičovství, partnerství a rodinné politice.

Článek zpravodajského portálu Novinky.cz se zaměřil hlavně na finanční situaci úplných rodin v pandemickém roce 2021.  Autora zaujala například tato zjištění: „Opatření, která měla nahradit případné výpadky příjmů v důsledku pandemie, ale i přes občasné finanční potíže využila jen menšina rodičů. V období od března 2020 do září 2021 to byla nejčastěji nemocenská, kterou alespoň jeden z rodičů čerpal ve čtvrtině zkoumaných rodin. Krizové ošetřovné na dítě našlo upotřebení v méně než pětině zkoumaných rodin.“  (Zvýraznění provedla redakce webu RILSA.)

Článek zpravodajského portálu Novinky.cz.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve své ediční řadě policy papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

První letošní policy paper napsaly výzkumné pracovnice RILSA Jana Barvíková, Sylva Höhne, Jana Paloncyová a Lucie Žáčková.

V textu Porozvodová péče o děti ve veřejném mínění a možné implikace shrnují vybrané výsledky kvalitativních i kvantitativních šetření realizovaných v rámci projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče.

Autorky uvádějí, že ačkoli rozpad rodiny v české společnosti není výjimečným jevem, povědomí veřejnosti o tom, jak celý proces probíhá a jak je možné péči o děti následně nastavit, je relativně malé.

Výzkumnice směřují svá doporučení i k nastavení a fungování celého systému, včetně přístupu institucí a jednotlivých profesí zapojených do řešení rodičovských konfliktů. Autorky doporučují například posílit evidence-based přístup aktérů systému, sjednotit rozhodovací praxi soudů, a posílit tak předvídatelnost soudních rozhodnutí a důvěru ve vymahatelnost práva. Doporučují rovněž vést odbornou diskusi o názvech typů rodičovské péče vymezených občanským zákoníkem.

KUCHAŘOVÁ, Věra – NEŠPOROVÁ, Olga – SVOBODOVÁ, Kamila – HÖHNE, Sylva – PALONCYOVÁ, Jana: Úplné rodiny s dětmi [Complete Families 2021]. Praha: RILSA, 2022.  211 s. – ISBN 978-80-7416-429-3 (print),  ISBN 978-80-7416-429-3 (pdf)

Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí popisuje základní životní oblasti úplných rodin s dětmi v České republice. Přináší poznatky z rozsáhlého kvantitativního výběrového šetření Úplné rodiny 2021, které sledovalo 2 295 rodin a bylo doplněno výzkumem kvalitativním.

Studie představuje zkušenosti úplných rodin v době, kdy byla celá společnost zhruba rok a půl výrazně zasažena pandemií covidu-19. Pozornost je věnována jejich demografickým charakteristikám a socioekonomickým podmínkám, včetně oblasti slaďování rodinných a pracovních povinností a využívání odborných služeb. Popsány jsou i hodnoty a postoje rodičů k rodičovství, partnerství a rodinné politice.

Výzkum potvrdil, že pandemie covidu-19 zasáhla největší podíl rodičů z úplných rodin s dětmi negativně především v rovině psychické a vztahové. Méně často nově vznikaly problémy s bydlením, dlouhodobou nezaměstnaností či dluhy. Na základě zjištění výzkumu lze doporučit, aby rodinná politika podporovala soběstačnost a stabilitu úplných rodin s dětmi.

19. května 2022 se v Praze konala konference „Stárnutí je výzva!“ – závěrečná mezinárodní konference projektu MPSV „Senioři v krajích – Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň“. Akci moderovala Lucie Vidovićová, pracovnice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

K diskusnímu stolu se sešla řada zástupců MPSV, regionálních politiků i představitelů akademické sféry. Debatovány byly široké tematické okruhy: reformy penzí, dopady pandemie covidu-19 a poučení z jejího řešení, strategické cíle pro další podporu zdravého a aktivního stárnutí v ČR i velmi praktické ukázky aktivit z měst a obcí.

Vaší pozornosti doporučujeme například příspěvek MUDr. Zdeňka Kalvacha (od času 5:16:00 níže uvedené nahrávky), vystoupení doc. Kvetoslavy Repkové ze slovenského Inštitútu pre výskum práce a rodiny (čas 2:42:50) a představení Strategického rámce přípravy na stárnutí společnosti 2021–2025 (čas 2:05:35).

Konferencí provázela Lucie Vidovićová, pracovnice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí a členka regionální platformy zmíněného projektu MPSV v Jihomoravském kraji.

Videonahrávka konference Stárnutí je výzva! (vlastní začátek je od času 14:35 nahrávky).

Webová stránka konference s profily řečníků atd..

Webová stránka projektu Senioři v krajích – Implementace politiky stárnutí na krajskou úroveň.

Vláda České republiky tento týden rozhodla o pokračování oddlužovací akce Milostivé léto umožňující části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Problematiku českých exekucí i obecněji zadlužování fyzických osob důkladně probrala – právě s ohledem na chystanou druhou etapu Milostivého léta – velká anketa dubnového čísla časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Fórum sociální politiky (FSP) oslovilo řadu sociologů,  ekonomů, právníků (včetně exekutorů) a dalších relevantních aktérů.  Ve výsledku nabídlo dubnové číslo FSP celkem 14 anketních odpovědí.  Přinesly jak zhodnocení první fáze oddlužovací akce a doporučení pro její pokračování, tak zasazení dané problematiky do širších sociálních, ekonomických a sociálně politických souvislostí.

Anketa Fóra sociální politiky o oddlužovací akci Milostivé léto.

Tisková zpráva Ministerstva spravedlnosti ČR o vládním rozhodnutí ohledně Milostivého léta II.

V polovině května přinesla ČTK obsáhlou zprávu o proměnách českých domácností a rodin za posledních patnáct let. Hlavním zdrojem byly údaje o příjmech a životních podmínkách publikované Českým statistickým úřadem a rovněž Zpráva o rodině 2020 a studie Homoparentální rodiny, které zpracovaly badatelky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Materiál ČTK převzaly – většinou ve velmi obsáhlé podobě – i nejčtenější internetové zpravodajské servery v ČR: Seznam Zprávy, Novinky.cz a Idnes.cz, dále též Irozhlas.cz nebo Echo24.cz.

Ze Zprávy o rodině 2020 masmédia přebírala zejména informace o takových jevech a proměnách českých rodin, jako jsou nesezdané soužití, odklad rodiny do pozdějšího věku, rozpady svazků a opakované uzavírání nových, oslabené vazby mezi generacemi,  růst počtu dětí narozených mimo manželství či problematika nerovnoměrného rozdělení péče mezi partnery.

Novináře rovněž zaujalo konstatování, že manželská rodina je stále nejvíce uznávanou formou soužití, a pasáže, které studie z RILSA Homoparentální rodiny (2021) věnovala takzvaným duhovým rodinám, tedy těm tvořeným dvěma otci nebo dvěma matkami.

Článek ČTK „Údaje ČSÚ: Přibývá domácností jednotlivců i rodin s dětmi“.

Zpráva o rodině 2020.

Studie  Homoparentální rodiny:

Internetový zpravodajský portál Seznam Zprávy přinesl 17. května 2022 analytický článek věnovaný chudobě, respektive příjmové chudobě v České repubulice. Jedním z citovaných respondentů je i ekonom Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Článek serveru Seznam Zprávy prosazuje názor, že skutečná chudoba v ČR nikomu nehrozí, zároveň ale varuje před rostoucím rizikem konfliktu mezi chudými a bohatými.

Pro zájemce zde uvádíme plné znění jedné z odpovědí, které Seznamu Zprávy poskytl ekonom Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Jde o odpověď na otázku, zda je možné definovat společenskou skupinu, která bude postižena změnou spotřebního chování vynucenou současnou cenovou krizí:

„Například z výzkumu domácností prováděném Evropskou centrální bankou (Consumer Expectations Survey) vyplývá, že nejohroženějšími skupinami obyvatel jsou v průměru mladí, ženy a lidé s nízkými příjmy, což mívá skrze spotřebu větší dopad na agregátní poptávku, než pokud by břímě krize nesly ve větší míře příjmově či majetkově nejvyšší kohorty. Pak se ale ptejme, jak kupříkladu zrušení daně z nabytí nemovitosti nebo zrušení superhrubé mzdy pomáhá tyto nesnáze řešit. Smutnou odpovědí je, že takováto opatření zmíněné dysbalance ještě více prohlubují – zvyšují úspory nejbohatších, nepodporují spotřebu nejpotřebnějších a zároveň jsou enormně nákladná. Standardní přístup k řešení těchto otázek spočívá v nastavení daňového systému tak, aby zajišťoval mimo jiné i dostatečné příjmy. K tomu ovšem není vůle, a tak se problém řeší různými dávkami vyplácenými na dluh, což v kombinaci s možným oslabováním agregátní poptávky bude vytvářet další tlak na veřejné finance.“

Článek serveru Seznam Zprávy.

V rámci nově pořádaných výzkumných seminářů (RILSA Research Seminar Series) prezentoval 13. května 2022 výsledky svého výzkumu ekonom a evaluátor Oto Potluka.

Přednášející, který působí jako senior researcher na Basilejské univerzitě (University of Basel), se věnoval především přístupům k vyhodnocování veřejných politik a možnostem mezinárodní spolupráce na nových výzkumných záměrech.

Ve dnech 7. – 15. května 2022 probíhá 14. ročník akce Týden pro rodinu. Letos sleduje specifický cíl „vyzvednout nezaměnitelnost, nezastupitelnost a jedinečnost role každého člena rodiny“. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí k přednáškám, výstavám a dalším aktivitám Týdne pro rodinu přidává policy brief o jednom z nejzávažnějších témat současnosti.

Šestý letošní policy brief RILSA shrnuje hlavní výsledky právě finalizované odborné monografie Úplné rodiny s dětmi.

Ze zjištění vybíráme:

• Úplné rodiny s nezaopatřenými dětmi tvoří zhruba jednu pětinu ze všech domácností v České republice a tři čtvrtiny rodinných domácností se závislými dětmi. Jejich absolutní i relativní počty v posledních desetiletích výrazně poklesly ve prospěch domácností jednočlenných a neúplných rodin.
• Koronavirová pandemie se podle výběrového šetření příliš nepromítla do materiální situace úplných rodin. Pozice rodičů na trhu práce nebyly příliš poznamenány. Pokud k tomu došlo, bylo častější snížení pracovního příjmu, než že by rodič nemohl svoji práci vůbec vykonávat.
• Nejvíce rodičů pociťovalo negativní dopady pandemie covidu-19 v rovině psychické. Třetina rodičů zakoušela pocity osamělosti a nedostatek kontaktů s přáteli nově či ve větší míře než před pandemií. Zhruba ve čtvrtině zkoumaných rodin zažívali rodiče pocit vyčerpání a vyhoření.
• Slaďování rodiny a zaměstnání bylo obtížnější pro matky než pro otce. Matky v době pandemie covidu-19 častěji odváděly svoji práci v nestandardní pracovní době z důvodu vyšších nároků na péči o děti při uzavření škol.

Webové stránky „Týdne pro rodinu“.

Zájemcům o problematiku různých sociálních a sociálně politických dopadů koronavirové pandemie připomínáme cestu k plným zněním dvou monotematických čísel odborného časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí:

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-5-2021/

https://www.rilsa.cz/casopis/forum-socialni-politiky-5-2020/