V průběhu srpna věnovalo několik předních masmédií pozornost výsledkům analýzy, v níž autorky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí popsaly roční zkušenosti s dávkou náhradního výživného dětem neplatičů.

Sběr dat probíhal v období 19. 4. až 8. 5. 2022 a výzkum finálně zpracoval vyjádření 899 respondentů/-ek.

Z výsledků zaujalo redaktory Českého rozhlasu například to, že více než polovina respondentů/-ek je nespokojena s faktem, že novou sociální dávku lze čerpat nejdéle dva roky.

Autorky z RILSA mezi svými doporučeními uvedly  podporu neziskových organizací, které poskytují rodičům poradenství v oblasti vymáhání výživného, exekucí či nároku na náhradní výživné. Český rozhlas se ohledně zlepšení vymahatelnosti výživného obrátil na Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho mluvčí Vladimír Řepka odpověděl takto: „Pokud jde o zavádění možných nových represivních způsobů, tak zde vyjadřujeme určitou skepsi. My se domníváme, že neplacení výživného má svůj původ v narušených rodinných vztazích. Nejedná se o právní faktory. To znamená, bylo by dobré zaměřit se právě na řešení těchto příčin“.

Zpravodajský server Novinky.cz napsal, že Úřad práce v červnu vyplatil 7 396 dávek náhradního výživného a že počty vyplacených dávek jsou nižší, než se původně očekávalo.

Ze zmíněného výzkumu RILSA reportér Novinek ve svém článku použil například zjištění, že náhradní výživné je zatím nejčastěji vypláceno na děti ve věku sedm až patnáct let, jejich podíl činí zhruba 60 %. „Pětina dětí je v předškolním věku a zbývající pětinu představují děti šestnáctileté a starší […] Většina vyplácených dávek se pohybovala mezi 1500 a 2000 korunami“.

Ekonomický deník E15 se ve vazbě na analýzu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zajímal kupříkladu o počet nepřijatých žádostí o náhradní výživné (takových bylo zatím jen 170) a citoval z výzkumné zprávy RILSA: „Nejčastějším důvodem pro zamítnutí (105 žádostí) bylo neprobíhající exekuční řízení či soudní výkon rozhodnutí, ostatní okolnosti se týkaly jednotek až nižších desítek případů“.

Článek zpravodajského serveru Novinky.cz.

Plné znění souhrnné výzkumné zprávy RILSA Náhradní výživné.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve své ediční řadě policy papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Třetí letošní policy paper RILSA vychází – stejně jako ten předchozí – v anglickém jazyce. Autoři se snaží vysvětlit nerovnoměrné rozdělení ukrajinských válečných uprchlíků v České republice analýzou takových determinantů volby místa k jejich pobytu, jako jsou etnické sítě a vyhlídky na zaměstnání.

Provedený výzkum nalezl důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a (1.) počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců usídlených v ČR a (2.) počtem dostupných pracovních pozic. Kromě toho autoři provedli rešerši zahraničních studií o účinnosti přesídlovacích politik a zjistili, že relokační politiky mají nejednoznačné dopady na integraci uprchlíků na trhu práce. Autorský kolektiv RILSA tvůrcům české přesídlovací politiky doporučuje zohledňovat integraci uprchlíků a záměry zůstat v zemi.

Policy paper obsahuje česky psaný abstrakt.

Česky psaný výběr toho nejpodstatnějšího ze zmíněného výzkumu včetně doporučení pro decizní sféru lze nalézt v policy briefu RILSA Volba lokality k pobytu a přesídlovací politika: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice

V úterý 23. srpna se stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus ve své společné relaci „Hlavní zprávy – rozhovory, komentáře“ věnovaly také tomu, jak se se současným inflačním zdražováním vyrovnávají české domácnosti, zejména ty seniorské.

Výzkumný pracovník RILSA Vlastimil Beran v uvedené relaci ČRo upozornil na to, že pro mnohé samostatně žijící seniory představovaly výdaje za potraviny, bydlení a energie problém již v roce 2017, tj. v době konjunktury. Odkázal na zjištění studie RILSA Zpráva o hospodaření seniorských domácností 2010–2015. Podle Vl. Berana současné inflační zdražení zvýraznilo problém existující již delší dobu.

K chystanému vládnímu úspornému tarifu u plateb za energie Vlastimil Beran varoval, že bez účinné pomoci se dostanou do velice těžké sociální situace nejen samostatně žijící senioři, ale i mnohé seniorské páry a samoživitelé/-ky. Upozornil i na to, že ani valorizace důchodů současnou krizovou situaci nijak nezlepší u příjemců nízkých penzí.

Ohledně zjednodušení žádostí Ministerstvem práce a sociálních věcí se výzkumný pracovník RILSA vyjádřil pochvalně, zároveň však apeloval na to, aby se nepřeceňovala digitalizace dané administrativy, neboť řada potenciálních žádatelů hlavně z řad seniorů se k internetovým formulářům nedostane nebo s nimi nedokáže pracovat bez pomoci terénních sociálních pracovníků.

Daná část pořadu Českého rozhlasu „Hlavní zprávy – rozhovory, komentáře“ je k poslechu zde (rozhovor k tématu začíná v čase cca 12:19:57 nahrávky, výroky Vlastimila Berana z RILSA jsou od času cca 12:21:53).

Zmíněná odborná monografie Zpráva o hospodaření seniorských domácností 2010–2015 je v plném znění dostupná zde.

Nový policy paper koresponduje mimo jiné s tím, jak ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh představil priority svého pracoviště při květnovém jednání se zástupci výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci.

2. letošní policy paper RILSA vychází v anglickém jazyce. Klade si za cíl vypočítat indexy spotřebitelských cen pro různé skupiny domácností České republiky. Autoři pracují s daty Statistiky rodinných účtů a indexem spotřebitelských cen. Zjistili, že míry inflace specifické pro jednotlivé skupiny českých domácností jsou velmi podobné míře inflace pro celkovou populaci nezahrnující seniory. Jedinou výjimkou jsou domácnosti rodičů-samoživitelů, které v roce 2022 čelí vyšší inflaci. Rozdíl je však relativně nízký.

Dále výzkumníci uvádějí, že inflace v kategorii bydlení, voda, elektřina, plyn a další energie je vyšší u domácností s nízkými příjmy a u domácností rodičů-samoživitelů než u domácností s vyššími příjmy a domácností se dvěma rodiči. Největší rozdíl je viditelný u domácností s jedním rodičem, pro které rostoucí ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších energií představují 40,15 % celkové inflace oproti 28,44 % u úplných rodin.

Snížení kupní síly jako důsledek inflace autoři vypočetli pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti rodičů-samoživitelů ve výši 15 179 Kč, respektive 20 445 Kč. Autorský kolektiv doporučuje, aby se vládní pomoc přednostně zaměřila na domácnosti samorodičů a domácnosti s nízkými příjmy.
Policy paper obsahuje česky psaný abstrakt.

Zmíněný výzkum mimo jiné odpovídá květnovému setkání ředitele RILSA Robina Maialeh a výzkumné pracovnice Jany Váňové se zástupci výboru Evropského parlamentu pro zaměstnanost a sociální věci (European Parliament Committee on Employment and Social Affairs), které se uskutečnilo v souvislosti s blížícím se českým předsednictvím v Radě EU. Delegaci Evropského parlamentu vedl český politik Tomáš Zdechovský, jejími členy byli i europoslanci Radan Kanev a Gabriele Bischoffová. Jednání se zúčastnili také pracovníci Kanceláře Evropského parlamentu v Česku.
Předmětem schůzky bylo seznámit členy Evropského parlamentu a unijní úředníky s aktuální sociálně-ekonomickou situací v ČR. Probírala se témata válečných uprchlíků z Ukrajiny, bytové situace a dopadů inflace, to vše v kontextu sociálního systému České republiky. Zástupci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí při setkání představili výzkumné priority svého pracoviště.

Česky psaný výběr toho nejpodstatnějšího ze zmíněného výzkumu včetně doporučení pro decizní sféru lze nalézt v policy briefu RILSA Inflační nerovnost v České republice:

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik –přináší obsáhlý rozhovor s ředitelem RILSA Robinem Maialeh. Tématem jsou ekonomické a sociální dopady současných krizí. Probírány jsou zejména majetkové a příjmové nerovnosti, chudoba i solidarita jak uvnitř české společnosti, tak vůči válečným uprchlíkům z Ukrajiny.

Novinářku Deníku zajímaly především ekonomicko-sociální dopady protipandemických lockdownů a prudkého zdražování energií. Ptala se rovněž na možnosti efektivní sociální pomoci ze strany českého státu. Například se pozastavila nad tím, proč sociální dávky v ČR pobírá jen malé procento lidí, kteří na ně mají nárok. Na otázku, proč to tak je a co s tím lze dělat, ředitel RILSA Robin Maialeh odpovídá:

„Jedním z důvodů může být nedostatečná informovanost ze strany státu. Vedle toho se ale každá domácnost rozhoduje na základě toho, kolik úsilí musí vydat na to, aby s určitou pravděpodobností získala určitý objem finančních prostředků. Stát pak může buďto snižovat toto úsilí, nebo zvýšit pravděpodobnost získání finanční pomoci či její objem. Tyto pobídky lze kombinovat tak, aby zasáhly co nejširší spektrum domácností postižených ekonomickou nouzí“.

Z rozhovoru dále citujeme:

„Deník: Je česká společnost, rozkolísaná covidem, lockdowny, skokovým růstem energií, inflací a konečně pak i válkou na Ukrajině náchylnější ke štěpení, rozdrobení a rozhádání? Nebo ji tyto krize naopak posilují a lidé se semknou a budou si pomáhat?

Robin Maialeh: Bohužel pozorujeme to, že nejprve dochází k onomu semknutí, po kterém ovšem následuje poměrně radikální polarizace. Třeba koronavirová pandemie je toho dobrým příkladem. V případě vysoké inflace, jež může být další rozbuškou, občané slýchají, že jejich v západoevropském kontextu mrzké mzdy roztáčí inflační spirálu, zatímco rostoucí marže velkého byznysu vyhánějící ceny konečné produkce nahoru takový problém nepředstavují. Že když velkému byznysu teče do bot, je zachraňován z peněz daňových poplatníků, zatímco jeho rekordní zisky zůstávají v těžkých dobách nedotknutelné.

Náš daňový systém pomíjí přerozdělování nejen mezi lidmi, ale především mezi lidmi a velkým kapitálem. Chybí i regulace tržní koncentrace klíčových odvětví. To všechno má přímé dopady na štěpení a rozdrobenost společnosti, byť se třeba projevují na zástupných tématech. Rozhádané společnosti sice cenovku jednoduše nepřiřadíme, nevíme přesně, kolik nás stojí v nákladech, ale nakonec to vede k tomu, že z řešitelných ekonomických či pandemických témat se stávají těžko řešitelné celospolečenské problémy“.

Celý rozhovor Deníku s ředitelem RILSA Robinem Maialeh je volně dostupný zde.

Deník Právo dnes přináší článek „Ukrajince táhne Praha, Brno a Plzeň“. Exkluzivně vychází z nového policy briefu RILSA „Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice“.

V policy briefu se lze dočíst mimo jiné toto: „Při vysvětlení nerovnoměrného geografického rozložení uprchlíků na území ČR analýzou determinantů volby místa k jejich pobytu nacházíme důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců. Uprchlíci tedy přicházejí do míst, kde mají příbuzenské, přátelské či jiné sociální kontakty.“

Novináře Práva zaujalo například to, co z výzkumu vyplývá pro zvažované přesídlování (relokaci) ukrajinských uprchlíků v rámci České republiky. Jitku Špeciánovou, výzkumnou pracovnici RILSA a spoluautorku dané studie, Právo cituje mimo jiné ohledně zahraničních zkušeností právě s relokační politikou: „Podle Špeciánové ukázaly zkušenosti Německa či Švédska, že účinnost přesídlovacích politik závisí na mnoha faktorech. ʿTřeba zda podoba relokační politiky zohledňuje například pouze rovné rozdělení uprchlíků, nebo navíc bere v úvahu i vyhlídky uprchlíků na zaměstnání, dostupné možnosti bydlení nebo volná místa ve školkách a školách,ʾuvedla Špeciánová“.

(Grafické zvýraznění v citátech je dílem redakce aktualit RILSA.)

Plné znění policy briefu RILSA Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice:

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes na titulní straně přináší článek „Inflace drtí nízkopříjmové domácnosti“. Exkluzivně čerpá z nového policy briefu RILSA „Inflační nerovnost v České republice“.

Novinářku Deníku zaujalo například doporučení, které pro daný článek zformulovala výzkumná pracovnice RILSA a spoluautorka studie Jitka Špeciánová: „ʿPřestože rostoucí životní náklady zasáhly všechny české domácnosti, ve vládní pomoci by měly být upřednostněny ty nízkopříjmové, zejména samoživitelé. Nedávné zvýšení cen by na ně jinak mohlo mít vážné dopadyʾ“.

V právě zveřejněném policy briefu RILSA Inflační nerovnost v České republice se dočtete mimo jiné toto:

„Inflace v kategorii bydlení, voda, elektřina, plyn a další energie je vyšší u domácností s nízkými příjmy a u domácností rodičů-samoživitelů než u domácností s vyššími příjmy a domácností se dvěma rodiči. Největší rozdíl je viditelný u domácností s jedním rodičem, pro které rostoucí ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších energií představují 40,15 % celkové inflace oproti 28,44 % u úplných rodin.
[…]
Snížení kupní síly od dubna 2021 do dubna 2022 v důsledku inflace pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti rodičů-samoživitelů jsme vypočítali ve výši 15 179 Kč, resp. 20 445 Kč“.

Plné znění policy briefu RILSA Inflační nerovnost v České republice:

RILSA publikoval výzkumnou zprávu hodnotící roční fungování a nastavení dávky náhradního výživného, okolnosti nároku na ni a finanční situaci a životní podmínky jejích příjemců.

O dávku náhradního výživného určenou dětem, potažmo jejich rodičům, kterým druhý rodič neplatí výživné vůbec nebo jen v nedostatečné výši, je možno žádat od července 2021.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí svou analýzu dosavadní praxe náhradního výživného provedl na přelomu dubna a května letošního roku, a to v rámci projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců.

Jedním ze zjištění je potřeba zlepšit informovanost potencionálních žadatelů o náhradní výživné ohledně podmínek žádosti a možností vymáhání dlužného výživného. Další doporučení týkající se například nastavení dávky či oblasti vymáhání výživného jsou určena především Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), do jehož agendy dávka spadá, ale i Ministerstvu spravedlnosti, v jehož gesci je problematika vyživovacích povinností, jejich plnění a případně vymáhání dlužného výživného.

Na webu MPSV je dostupná tisková zpráva s některými fakty a zajímavostmi plynoucími z výše zmíněného dotazníkového šetření realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Souhrnná výzkumná zpráva RILSA Náhradní výživné prezentující výsledky dotazníkového šetření mezi žadateli o náhradní výživné je k dispozici zde.

Výzkumné pracovnice RILSA Helena Marešová, Marie Táborská a Jana Váňová na konferenci přednesly zjištění své studie „Kolektivní vyjednávání jako klíčová součást dobře fungujícího sociálně tržního hospodářství a spolupráce sociálních partnerů na úrovni odvětí (Dopady digitalizace a zavádění nových technologií na trh práce, vzdělávání a na sociální dialog)“.

Ohledně souběhu nastupujícího Průmyslu 4.0 a dopadů koronavirové pandemie výzkumnice upozornily mj. na paradox, kdy se na jedné straně zintenzivnila digitalizace, na straně druhé se snížil příjem části obyvatel a omezení sociálních kontaktů silně postihlo sektory závislé na bezprostředním kontaktu se zákazníky.

Zmíněná studie je součástí sborníku Podpora a ochrana kolektivního vyjednávání, zaměstnanosti a práva pracovníků na spravedlivé mzdy a důstojné pracovní podmínky (I. část, ASO, Praha 2022).

Program a videozáznam konference jsou volně dostupné zde (prezentace tří pracovnic RILSA začíná zhruba v čase 3:05:20).

Také na počátku prázdninového období se v masmédiích objevují příspěvky čerpající z analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Počátkem července se ČTK a Česká televize (a s odkazem na článek ČTK i další masmédia) zajímaly o to, kolik za rok existence nové právní úpravy vyplatily pobočky Úřadu práce na náhradním výživném dětem neplatičů.
Iva Merhautová, náměstkyně MPSV ze sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, novinářům sdělila i výsledky zatím neveřejné analýzy RILSA. Citujeme ze zprávy ČTK: „Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let“.
Zdroj.

Zmíněná analýza RILSA je hlavním výstupem letošního projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců. Na webu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí bude souhrnná zpráva zveřejněna v druhé polovině července.

Všechny mutace regionálního Deníku přinesly koncem června článek s vazbou na 5. ročník konference Fórum rodinné politiky, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Příspěvek se zaměřil na postoje českých občanů/-ek k zakládání rodin a na ekonomické a pracovněprávní obtíže s tím spojené.
Článek čerpal mimo jiné z publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství (2021) a z konferenčního vystoupení Jany Paloncyové, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Citujeme z regionálního Deníku: „Návrat [z rodičovské dovolené do zaměstnání] je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. ‚Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v Evropské unii činí průměr přes třicet procent,‘ upozornila Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních [věcí]“.
Zdroj.

Plné znění odborné monografie Bezdětní a postoje k rodičovství.

Stručné shrnutí dané problematiky a doporučení ve stejnojmenném policy briefu z ediční řady RILSA: