Výzkumné pracovnice RILSA Helena Marešová, Marie Táborská a Jana Váňová na konferenci přednesly zjištění své studie „Kolektivní vyjednávání jako klíčová součást dobře fungujícího sociálně tržního hospodářství a spolupráce sociálních partnerů na úrovni odvětí (Dopady digitalizace a zavádění nových technologií na trh práce, vzdělávání a na sociální dialog)“.
Ohledně souběhu nastupujícího Průmyslu 4.0 a dopadů koronavirové pandemie výzkumnice upozornily mj. na paradox, kdy se na jedné straně zintenzivnila digitalizace, na straně druhé se snížil příjem části obyvatel a omezení sociálních kontaktů silně postihlo sektory závislé na bezprostředním kontaktu se zákazníky.
Zmíněná studie je součástí sborníku Podpora a ochrana kolektivního vyjednávání, zaměstnanosti a práva pracovníků na spravedlivé mzdy a důstojné pracovní podmínky (I. část, ASO, Praha 2022).
Program a videozáznam konference jsou volně dostupné zde (prezentace tří pracovnic RILSA začíná zhruba v čase 3:05:20).
Také na počátku prázdninového období se v masmédiích objevují příspěvky čerpající z analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Počátkem července se ČTK a Česká televize (a s odkazem na článek ČTK i další masmédia) zajímaly o to, kolik za rok existence nové právní úpravy vyplatily pobočky Úřadu práce na náhradním výživném dětem neplatičů.
Iva Merhautová, náměstkyně MPSV ze sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, novinářům sdělila i výsledky zatím neveřejné analýzy RILSA. Citujeme ze zprávy ČTK: „Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let“.
Zdroj.
Zmíněná analýza RILSA je hlavním výstupem letošního projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců. Na webu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí bude souhrnná zpráva zveřejněna v druhé polovině července.
Všechny mutace regionálního Deníku přinesly koncem června článek s vazbou na 5. ročník konference Fórum rodinné politiky, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Příspěvek se zaměřil na postoje českých občanů/-ek k zakládání rodin a na ekonomické a pracovněprávní obtíže s tím spojené.
Článek čerpal mimo jiné z publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství (2021) a z konferenčního vystoupení Jany Paloncyové, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Citujeme z regionálního Deníku: „Návrat [z rodičovské dovolené do zaměstnání] je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. ‚Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v Evropské unii činí průměr přes třicet procent,‘ upozornila Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních [věcí]“.
Zdroj.
Plné znění odborné monografie Bezdětní a postoje k rodičovství.
Stručné shrnutí dané problematiky a doporučení ve stejnojmenném policy briefu z ediční řady RILSA:
Další z výzkumných seminářů (RILSA Research Seminar Series) prezentoval 29. června 2022 aktuální odborný článek „Internal Migration and House Prices in Australia“, který má přesahy s tématy RILSA a nabízí cenné metodologické podněty.
Dr. Umut Unal, spoluautor stati, která brzy vyjde v prestižním ekonomickém odborném časopise, přiblížil problematiku dopadů vnitrostátní migrace nejen na ceny bydlení v zemi, o níž pojednává zmíněný článek, ale i například v Německu. Přednášející označil zvolenou metodologii za novátorskou a nastínil její využití pro obdobný výzkum českých reálií. Po prezentaci následovala inspirativní diskuse.
Obohacení expertizy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí tímto seminářem zdaleka nekončí, neboť dr. Umut Unal byl přijat do oddělení makroekonomických analýz RILSA. S jeho nástupem se počítá od letošního září.
Abstrakt článku Internal Migration and House Prices in Australia na webu EconStor přinášejícím working papers atp. odborné ekonomické literatury.
Ani na 5. ročníku konference „Fórum rodinné politiky“, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí tentokrát ve Zlíně ve dnech 23.–24. 6. 2022, nechyběla vystoupení odborníků/-ic z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Například v sekci Potřeby mladých rodin a rodin s malými dětmi – jak podpořit sladění osobního a rodinného života, význam primární prevence a komunitního života a jaké služby nám chybí? byla panelistkou vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA Jana Paloncyová.
Diskutující se v tomto panelu zaměřili na možnosti slaďování práce a rodiny. Významným tématem debaty byla dostupnost služeb rodinám, zejména v rámci primární prevence. Výzvou současnosti i budoucnosti je zvýšit osvětu a informovanost veřejnosti o různých formách pomoci.
Také třetí letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.
Z obsahu 3. čísla vybíráme:
Recenzované články
Prodlužující se pracovní dráhy, digitalizace, propouštění a gender v peněžnictví
Alena Křížková
Alternativy určování výše plateb pojistného za státní pojištěnce
Daniel Mechl
Diskuse
Zelená dohoda může být sociálně progresivní
Kateřina Davidová
Jiří Silný
Knihy, které nezestárly
Sociolog Jan Keller připomíná knihu R. Castela „Les métamorphoses de la question sociale“
Poznatky z praxe
Case manažer v systému sociálních a zdravotních služeb
Michaela Šímová
Recenze
Ekonom Jan Mertl hodnotí publikaci „The New World of Work“
Ekonom Vladimír Barák recenzuje knihu „Listina v kontextu společenských změn“
Celé 3. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.
Výzkumné pracovnice RILSA Jana Váňová a Soňa Veverková se ve dnech 20. a 21. 6. 2022 ve Vídni zúčastnily semináře v rámci projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu.
Projekt je podpořen z programu ERASMUS+ a jeho cílem je zmapování možností, jak zvyšovat dovednosti a kvalifikaci zaměstnaných lidí pocházejících z nepříznivého prostředí. Tito lidé mají zpravidla nízké vzdělání a jsou ohroženi tzv. příjmovou chudobou, přičemž další vzdělávání by jim mohlo pomoci nalézt lepší uplatnění na trhu práce.
Jana Váňová vystoupila s příspěvkem shrnujícím dosavadní pokrok v dané problematice a navrhla další harmonogram prací. Filip Červenka, rovněž výzkumný pracovník z RILSA, vystoupil on-line s příspěvkem na téma datové základny EUROSTATu v oblasti tzv. pracujících chudých.
Přiložený graf nabízí odpověď na otázku, jak je na tom s příjmovou chudobou Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi, které jsou partnery projektu. Zatím relativně dobře, což je jistě dáno i dlouhodobým nedostatkem pracovních sil na českém trhu práce.
Na vídeňský seminář naváže v listopadu 2022 seminář v Praze. Jeho hostitelem bude Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Informace v češtině o projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu.
V polovině června se v Římě odehrála ministerská konference Evropské hospodářské komise OSN (UNECE) o stárnutí. Konferenci bezprostředně předcházelo společné fórum občanského sektoru a akademické sféry. Socioložka Lucie Vidovićová z RILSA se fóra zúčastnila na pozvání italské vlády a přednesla zde příspěvek o významu tzv. „life-course approach“, tedy o komplexním přístupu k politikám stárnutí zohledňujícím celé životní dráhy.
Na římské ministerské konferenci UNECE o stárnutí byla přijata deklarace navazující na hodnocení implementace politiky stárnutí v regionu UNECE, jak ji definoval Madridský mezinárodní plán pro aktivní stárnutí z roku 2002, známý pod zkratkou MIPAA. V nynější ministerské deklaraci nesoucí název Udržitelný svět pro každý věk: společně pro solidaritu a rovné příležitosti v průběhu celého života jsou rozpracovány prioritní oblasti široce pojaté politiky stárnutí do roku 2027.
Deklarace vytyčuje tři obecné cíle prostoupené průsečíkovými tématy lidských práv, různorodosti seniorské populace a právě paradigmatem životní dráhy. Kromě zmiňovaného věkového mainstreamingu jsou dalšími pilíři podpora aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celé životní dráhy a zajištění dostupnosti dlouhodobé péče a podpora pečujícím a rodinám. Vedle tradičních témat se objevuje důraz na celoživotní prevenci, age management, zvládání klimatické krize a rovněž na podporu formálních i neformálních pečujících.
V ČR by požadavky vyplývající z této deklarace měl naplňovat především připravovaný akční plán rozpracovávaný v souvislosti se Strategickým rámcem přípravy na stárnutí populace (STRAPS).
RILSA již v roce 2007 vydal studii Lucie Vidovićové a Evy Gregorové s metodickými doporučeními pro vnášení tématu věku do všech fází přípravy, provádění a hodnocení politik na národní, regionální i obecní úrovni. Nyní se tento přístup stal jedním ze tří prioritních pilířů přijatých výše zmíněnou deklarací ministrů členských států UNECE.
Plná verze studie Lucie Vidovićové a Evy Gregorové Mainstreaming věku jako strategie managementu populací se stárnoucí demografickou strukturou (RILSA, 2007).
K tématu životní dráhy doporučujeme také studii Jany Havlíkové, další odbornice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, Věk v sociologické teorii: perspektiva životního běhu.
Videozáznam a prezentace ze společného fóra občanského sektoru a akademické sféry konaného při ministerské konferenci UNECE o stárnutí (UNECE Joint Forum of Civil Society and Scientific Research 2022).
Videozáznam ministerské konference UNECE o stárnutí (Řím, 16.–17. 6. 2022): 1. den, 2. den.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí hledá respondentky a respondenty – rodiče nezletilých dětí, jejichž ekonomická situace se v posledních měsících výrazně zhoršila. Sháníme rodiče, kteří žijí se svým partnerem/-kou a nezletilými dětmi ve společné domácnosti.
– odměna za rozhovor je 520 Kč;
– veškeré informace, které nám poskytnete, považujeme za striktně důvěrné.
Před zpracováním budou anonymizovány;
– rozhovory probíhají od června 2022 dle Vašich časových možností v místě, které si určíte (v rámci celé České republiky), a to osobně, on-line (Skype, WhatsApp apod.), případně po telefonu.
Do výzkumu se můžete přihlásit zasláním e-mailu na adresu olga.nesporova@vupsv.cz nebo SMS či telefonicky na +420 778 745 126.
Kontakt pro případné další informace:
Mgr. Olga Nešporová, Ph.D.
výzkumná pracovnice
e-mail: olga.nesporova@vupsv.cz; tel.: +420 778 745 126
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.,
Dělnická 213/12, Praha 7
www.vupsv.cz
Sociálním pracovnicím a pracovníkům, kteří v současné době působí v České republice, je v těchto dnech odesílán e-mail s prosbou o vyplnění anonymního online dotazníku.
Za předpokladu, že se do dotazníkového šetření zapojí většina sociálních pracovnic a pracovníků, získané poznatky:
– poskytnou popis aktuálního stavu v oblasti kvality výkonu sociální práce v celorepublikovém měřítku;
– umožní srovnání kvality výkonu sociální práce mezi jednotlivými kraji a případně mezi vybranými sektory výkonu sociální práce;
– napomohou formulaci návrhů doporučení, na které podmínky výkonu sociální práce je třeba se při tvorbě politik prioritně zaměřit ze strany MPSV i jiných resortů, v nichž je sociální práce vykonávána;
– budou zdrojem podkladů a argumentů pro zainteresovanou odbornou veřejnost (sociální pracovníky, zastřešující profesní sdružení, vzdělavatele) při jednáních o zlepšování podmínek výkonu sociální práce.
Pokud v současné době působíte jako sociální pracovník či sociální pracovnice a tento link jste dosud nedostal/a, kontaktujte nás prosím na některý z níže uvedených kontaktů. Z metodologických důvodů nemůžeme link na dotazník volně šířit prostřednictvím webové stránky či FB.
Podrobné informace o tomto dotazníkovém šetření prováděném v rámci projektu Kvalita výkonu sociální práce v ČR – vytvoření metodiky hodnocení a provedení prvotní evaluace a o jeho dosavadních výstupech naleznete na. Zde budou rovněž umístěny výsledky tohoto dotazníkového šetření.
Jana Havlíková: jana.havlikova@vupsv.cz; Olga Hubíková: olga.hubikova@vupsv.cz, Robert Trbola: robert.trbola@vupsv.cz
Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na úplné rodiny s dětmi. Hlavním zdrojem byla publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Monografie Úplné rodiny s dětmi přináší poznatky z rozsáhlého kvantitativního výběrového šetření Úplné rodiny 2021, které sledovalo 2 295 rodin a bylo doplněno kvalitativním výzkumem.
Studie zachycuje zkušenosti úplných rodin v době, kdy byla celá společnost zhruba rok a půl výrazně zasažena pandemií covidu-19. Popisuje i hodnoty a postoje rodičů k rodičovství, partnerství a rodinné politice.
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz se zaměřil hlavně na finanční situaci úplných rodin v pandemickém roce 2021. Autora zaujala například tato zjištění: „Opatření, která měla nahradit případné výpadky příjmů v důsledku pandemie, ale i přes občasné finanční potíže využila jen menšina rodičů. V období od března 2020 do září 2021 to byla nejčastěji nemocenská, kterou alespoň jeden z rodičů čerpal ve čtvrtině zkoumaných rodin. Krizové ošetřovné na dítě našlo upotřebení v méně než pětině zkoumaných rodin.“ (Zvýraznění provedla redakce webu RILSA.)
Novinky.cz, nejčtenější český zpravodajský portál, uveřejnily článek o dopadech koronavirové pandemie na úplné rodiny s dětmi. Hlavním zdrojem byla publikace Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Monografie Úplné rodiny s dětmi přináší poznatky z rozsáhlého kvantitativního výběrového šetření Úplné rodiny 2021, které sledovalo 2 295 rodin a bylo doplněno kvalitativním výzkumem.
Studie zachycuje zkušenosti úplných rodin v době, kdy byla celá společnost zhruba rok a půl výrazně zasažena pandemií covidu-19. Popisuje i hodnoty a postoje rodičů k rodičovství, partnerství a rodinné politice.
Článek zpravodajského portálu Novinky.cz se zaměřil hlavně na finanční situaci úplných rodin v pandemickém roce 2021. Autora zaujala například tato zjištění: „Opatření, která měla nahradit případné výpadky příjmů v důsledku pandemie, ale i přes občasné finanční potíže využila jen menšina rodičů. V období od března 2020 do září 2021 to byla nejčastěji nemocenská, kterou alespoň jeden z rodičů čerpal ve čtvrtině zkoumaných rodin. Krizové ošetřovné na dítě našlo upotřebení v méně než pětině zkoumaných rodin.“ (Zvýraznění provedla redakce webu RILSA.)