Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik –přináší obsáhlý rozhovor s ředitelem RILSA Robinem Maialeh. Tématem jsou ekonomické a sociální dopady současných krizí. Probírány jsou zejména majetkové a příjmové nerovnosti, chudoba i solidarita jak uvnitř české společnosti, tak vůči válečným uprchlíkům z Ukrajiny.

Novinářku Deníku zajímaly především ekonomicko-sociální dopady protipandemických lockdownů a prudkého zdražování energií. Ptala se rovněž na možnosti efektivní sociální pomoci ze strany českého státu. Například se pozastavila nad tím, proč sociální dávky v ČR pobírá jen malé procento lidí, kteří na ně mají nárok. Na otázku, proč to tak je a co s tím lze dělat, ředitel RILSA Robin Maialeh odpovídá:

„Jedním z důvodů může být nedostatečná informovanost ze strany státu. Vedle toho se ale každá domácnost rozhoduje na základě toho, kolik úsilí musí vydat na to, aby s určitou pravděpodobností získala určitý objem finančních prostředků. Stát pak může buďto snižovat toto úsilí, nebo zvýšit pravděpodobnost získání finanční pomoci či její objem. Tyto pobídky lze kombinovat tak, aby zasáhly co nejširší spektrum domácností postižených ekonomickou nouzí“.

Z rozhovoru dále citujeme:

„Deník: Je česká společnost, rozkolísaná covidem, lockdowny, skokovým růstem energií, inflací a konečně pak i válkou na Ukrajině náchylnější ke štěpení, rozdrobení a rozhádání? Nebo ji tyto krize naopak posilují a lidé se semknou a budou si pomáhat?

Robin Maialeh: Bohužel pozorujeme to, že nejprve dochází k onomu semknutí, po kterém ovšem následuje poměrně radikální polarizace. Třeba koronavirová pandemie je toho dobrým příkladem. V případě vysoké inflace, jež může být další rozbuškou, občané slýchají, že jejich v západoevropském kontextu mrzké mzdy roztáčí inflační spirálu, zatímco rostoucí marže velkého byznysu vyhánějící ceny konečné produkce nahoru takový problém nepředstavují. Že když velkému byznysu teče do bot, je zachraňován z peněz daňových poplatníků, zatímco jeho rekordní zisky zůstávají v těžkých dobách nedotknutelné.

Náš daňový systém pomíjí přerozdělování nejen mezi lidmi, ale především mezi lidmi a velkým kapitálem. Chybí i regulace tržní koncentrace klíčových odvětví. To všechno má přímé dopady na štěpení a rozdrobenost společnosti, byť se třeba projevují na zástupných tématech. Rozhádané společnosti sice cenovku jednoduše nepřiřadíme, nevíme přesně, kolik nás stojí v nákladech, ale nakonec to vede k tomu, že z řešitelných ekonomických či pandemických témat se stávají těžko řešitelné celospolečenské problémy“.

Celý rozhovor Deníku s ředitelem RILSA Robinem Maialeh je volně dostupný zde.

Deník Právo dnes přináší článek „Ukrajince táhne Praha, Brno a Plzeň“. Exkluzivně vychází z nového policy briefu RILSA „Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice“.

V policy briefu se lze dočíst mimo jiné toto: „Při vysvětlení nerovnoměrného geografického rozložení uprchlíků na území ČR analýzou determinantů volby místa k jejich pobytu nacházíme důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců. Uprchlíci tedy přicházejí do míst, kde mají příbuzenské, přátelské či jiné sociální kontakty.“

Novináře Práva zaujalo například to, co z výzkumu vyplývá pro zvažované přesídlování (relokaci) ukrajinských uprchlíků v rámci České republiky. Jitku Špeciánovou, výzkumnou pracovnici RILSA a spoluautorku dané studie, Právo cituje mimo jiné ohledně zahraničních zkušeností právě s relokační politikou: „Podle Špeciánové ukázaly zkušenosti Německa či Švédska, že účinnost přesídlovacích politik závisí na mnoha faktorech. ʿTřeba zda podoba relokační politiky zohledňuje například pouze rovné rozdělení uprchlíků, nebo navíc bere v úvahu i vyhlídky uprchlíků na zaměstnání, dostupné možnosti bydlení nebo volná místa ve školkách a školách,ʾuvedla Špeciánová“.

(Grafické zvýraznění v citátech je dílem redakce aktualit RILSA.)

Plné znění policy briefu RILSA Volba lokality k pobytu a přesídlovací politiky: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice:

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes na titulní straně přináší článek „Inflace drtí nízkopříjmové domácnosti“. Exkluzivně čerpá z nového policy briefu RILSA „Inflační nerovnost v České republice“.

Novinářku Deníku zaujalo například doporučení, které pro daný článek zformulovala výzkumná pracovnice RILSA a spoluautorka studie Jitka Špeciánová: „ʿPřestože rostoucí životní náklady zasáhly všechny české domácnosti, ve vládní pomoci by měly být upřednostněny ty nízkopříjmové, zejména samoživitelé. Nedávné zvýšení cen by na ně jinak mohlo mít vážné dopadyʾ“.

V právě zveřejněném policy briefu RILSA Inflační nerovnost v České republice se dočtete mimo jiné toto:

„Inflace v kategorii bydlení, voda, elektřina, plyn a další energie je vyšší u domácností s nízkými příjmy a u domácností rodičů-samoživitelů než u domácností s vyššími příjmy a domácností se dvěma rodiči. Největší rozdíl je viditelný u domácností s jedním rodičem, pro které rostoucí ceny bydlení, vody, elektřiny, plynu a dalších energií představují 40,15 % celkové inflace oproti 28,44 % u úplných rodin.
[…]
Snížení kupní síly od dubna 2021 do dubna 2022 v důsledku inflace pro nízkopříjmové domácnosti a domácnosti rodičů-samoživitelů jsme vypočítali ve výši 15 179 Kč, resp. 20 445 Kč“.

Plné znění policy briefu RILSA Inflační nerovnost v České republice:

RILSA publikoval výzkumnou zprávu hodnotící roční fungování a nastavení dávky náhradního výživného, okolnosti nároku na ni a finanční situaci a životní podmínky jejích příjemců.

O dávku náhradního výživného určenou dětem, potažmo jejich rodičům, kterým druhý rodič neplatí výživné vůbec nebo jen v nedostatečné výši, je možno žádat od července 2021.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí svou analýzu dosavadní praxe náhradního výživného provedl na přelomu dubna a května letošního roku, a to v rámci projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců.

Jedním ze zjištění je potřeba zlepšit informovanost potencionálních žadatelů o náhradní výživné ohledně podmínek žádosti a možností vymáhání dlužného výživného. Další doporučení týkající se například nastavení dávky či oblasti vymáhání výživného jsou určena především Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), do jehož agendy dávka spadá, ale i Ministerstvu spravedlnosti, v jehož gesci je problematika vyživovacích povinností, jejich plnění a případně vymáhání dlužného výživného.

Na webu MPSV je dostupná tisková zpráva s některými fakty a zajímavostmi plynoucími z výše zmíněného dotazníkového šetření realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.

Souhrnná výzkumná zpráva RILSA Náhradní výživné prezentující výsledky dotazníkového šetření mezi žadateli o náhradní výživné je k dispozici zde.

Výzkumné pracovnice RILSA Helena Marešová, Marie Táborská a Jana Váňová na konferenci přednesly zjištění své studie „Kolektivní vyjednávání jako klíčová součást dobře fungujícího sociálně tržního hospodářství a spolupráce sociálních partnerů na úrovni odvětí (Dopady digitalizace a zavádění nových technologií na trh práce, vzdělávání a na sociální dialog)“.

Ohledně souběhu nastupujícího Průmyslu 4.0 a dopadů koronavirové pandemie výzkumnice upozornily mj. na paradox, kdy se na jedné straně zintenzivnila digitalizace, na straně druhé se snížil příjem části obyvatel a omezení sociálních kontaktů silně postihlo sektory závislé na bezprostředním kontaktu se zákazníky.

Zmíněná studie je součástí sborníku Podpora a ochrana kolektivního vyjednávání, zaměstnanosti a práva pracovníků na spravedlivé mzdy a důstojné pracovní podmínky (I. část, ASO, Praha 2022).

Program a videozáznam konference jsou volně dostupné zde (prezentace tří pracovnic RILSA začíná zhruba v čase 3:05:20).

Také na počátku prázdninového období se v masmédiích objevují příspěvky čerpající z analýz Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Počátkem července se ČTK a Česká televize (a s odkazem na článek ČTK i další masmédia) zajímaly o to, kolik za rok existence nové právní úpravy vyplatily pobočky Úřadu práce na náhradním výživném dětem neplatičů.
Iva Merhautová, náměstkyně MPSV ze sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, novinářům sdělila i výsledky zatím neveřejné analýzy RILSA. Citujeme ze zprávy ČTK: „Výzkumný ústav práce a sociálních věcí provedl na jaře průzkum mezi žadateli a příjemci. Podle zjištění dvě třetiny dotázaných pracovaly, víc než pětina byla na rodičovské či mateřské a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Stát poskytuje nejčastěji náhradní výživné školákům od sedmi do 15 let“.
Zdroj.

Zmíněná analýza RILSA je hlavním výstupem letošního projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců. Na webu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí bude souhrnná zpráva zveřejněna v druhé polovině července.

Všechny mutace regionálního Deníku přinesly koncem června článek s vazbou na 5. ročník konference Fórum rodinné politiky, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí. Příspěvek se zaměřil na postoje českých občanů/-ek k zakládání rodin a na ekonomické a pracovněprávní obtíže s tím spojené.
Článek čerpal mimo jiné z publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství (2021) a z konferenčního vystoupení Jany Paloncyové, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Citujeme z regionálního Deníku: „Návrat [z rodičovské dovolené do zaměstnání] je o to těžší, že většinou nastává až po několika letech. Česko má oproti jiným státům v Evropě velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. ‚Podíl matek dětí do tří let na trhu práce je velmi malý. Pouhá pětina, přičemž průměr v Evropské unii je třikrát vyšší. Řešení by představovalo více částečných úvazků. Těch je však u nás pouze šest procent, ačkoli v Evropské unii činí průměr přes třicet procent,‘ upozornila Jana Paloncyová z Výzkumného ústavu práce a sociálních [věcí]“.
Zdroj.

Plné znění odborné monografie Bezdětní a postoje k rodičovství.

Stručné shrnutí dané problematiky a doporučení ve stejnojmenném policy briefu z ediční řady RILSA:

Další z výzkumných seminářů (RILSA Research Seminar Series) prezentoval 29. června 2022 aktuální odborný článek „Internal Migration and House Prices in Australia“, který má přesahy s tématy RILSA a nabízí cenné metodologické podněty.

Dr. Umut Unal, spoluautor stati, která brzy vyjde v  prestižním ekonomickém odborném časopise, přiblížil problematiku dopadů vnitrostátní migrace nejen na ceny bydlení v zemi, o níž pojednává zmíněný článek, ale i například v Německu. Přednášející označil zvolenou metodologii za novátorskou a nastínil její využití pro obdobný výzkum českých reálií. Po prezentaci následovala inspirativní diskuse.

Obohacení expertizy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí tímto seminářem zdaleka nekončí, neboť dr. Umut Unal byl přijat do oddělení makroekonomických analýz RILSA. S jeho nástupem se počítá od letošního září.

Abstrakt článku Internal Migration and House Prices in Australia na webu EconStor přinášejícím working papers atp. odborné ekonomické literatury.

Ani na 5. ročníku konference „Fórum rodinné politiky“, pořádané Ministerstvem práce a sociálních věcí tentokrát ve Zlíně ve dnech 23.–24. 6. 2022,  nechyběla vystoupení odborníků/-ic z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Například v sekci Potřeby mladých rodin a rodin s malými dětmi – jak podpořit sladění osobního a rodinného života, význam primární prevence a komunitního života a jaké služby nám chybí? byla panelistkou vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA Jana Paloncyová.

Diskutující se v tomto panelu zaměřili na možnosti slaďování práce a rodiny. Významným tématem debaty byla dostupnost služeb rodinám, zejména v rámci primární prevence. Výzvou současnosti i budoucnosti je zvýšit osvětu a informovanost veřejnosti o různých formách pomoci.

Program 5. ročníku konference „Fórum rodinné politiky“.

Online přenos konference.

Také třetí letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 3. čísla vybíráme:

Recenzované články                                                                                             

Prodlužující se pracovní dráhy, digitalizace, propouštění a gender v peněžnictví

Alena Křížková

Alternativy určování výše plateb pojistného za státní pojištěnce

Daniel Mechl

Diskuse

Zelená dohoda může být sociálně progresivní

Kateřina Davidová

Konvivialita a konvivialismus

Jiří Silný

Knihy, které nezestárly

Sociolog Jan Keller připomíná knihu R. Castela „Les métamorphoses de la question sociale“

Poznatky z praxe

Case manažer v systému sociálních a zdravotních služeb

Michaela Šímová

Recenze

Ekonom Jan Mertl hodnotí publikaci „The New World of Work“

Ekonom Vladimír Barák recenzuje knihu „Listina v kontextu společenských změn“

Celé 3. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Výzkumné pracovnice RILSA Jana Váňová a Soňa Veverková se ve dnech 20. a 21. 6. 2022 ve Vídni zúčastnily semináře v rámci projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu.

Projekt je podpořen z programu ERASMUS+ a jeho cílem je zmapování možností, jak zvyšovat dovednosti a kvalifikaci zaměstnaných lidí pocházejících z nepříznivého prostředí. Tito lidé mají zpravidla nízké vzdělání a jsou ohroženi tzv. příjmovou chudobou, přičemž další vzdělávání by jim mohlo pomoci nalézt lepší uplatnění na trhu práce.

Jana Váňová vystoupila s příspěvkem shrnujícím dosavadní pokrok v dané problematice a navrhla další harmonogram prací. Filip Červenka, rovněž výzkumný pracovník z RILSA, vystoupil on-line s příspěvkem na téma datové základny EUROSTATu v oblasti tzv. pracujících chudých.

Přiložený graf nabízí odpověď na otázku, jak je na tom s příjmovou chudobou Česká republika ve srovnání s ostatními zeměmi, které jsou partnery projektu. Zatím relativně dobře, což je jistě dáno i dlouhodobým nedostatkem pracovních sil na českém trhu práce.

Na vídeňský seminář naváže v listopadu 2022 seminář v Praze. Jeho hostitelem bude Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Informace v češtině o projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu.