Zpravodajský portál iDNES.cz a časopis Téma přinesly obsáhlý rozhovor se socioložkou Olgou Nešporovou. Tématem byly historické, kulturní a sociální souvislosti pohřbívání v českých zemích.

Výzkumná pracovnice z RILSA upozornila například na to, že způsob, jakým se ke smrti stavíme dnes a jak pohřbíváme své blízké, významně souvisí s tím, jak jsme to dělali v minulosti. V českém případě bylo klíčové období reálného socialismu: s jeho dopady se i v kultuře pohřbívání vyrovnáváme dodnes.

Olga Nešporová se problematikou smrti zabývá dlouhodobě, její význam v oblasti sociální politiky analyzovala například v článku Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky. Dostupné zde.

Další studie RILSA upozorňuje na důležité socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti, dostupné z:

Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost přinesl mnoho zajímavých výsledků, seznam publikačních výstupů tohoto projektu je k dispozici zde:

Pohřbívání bez obřadu z perspektivy sociologie NEŠPOROVÁ, Olga (2014)

Roadside memorials in the Czech Republic and Romania: Memory versus religion in two European post-communist Countries NEŠPOROVÁ, Olga – STAHL, Irina (2014)

Století proměn v pohřbívání: od církevního uložení do země ke zpopelnění bez obřadu NEŠPOROVÁ, Olga (2013)

O smrti a pohřbívání NEŠPOROVÁ, Olga (2013)

Everprivate Grief in Public Space: Roadside Memorials in the Czech Republic. NEŠPOROVÁ, Olga (2011)

V žáru lásky se život započal – v žáru ohně se končí. Čtyři pohledy na vývoj kremačního hnutí v české společnosti. NEŠPOROVÁ, Olga – NEŠPOR, Zdeněk R. (2011)

Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik NEŠPOROVÁ, Olga (2011)

Rozhovor s Olgou Nešporovou pro Idnes.cz z 16. 11. 2022 (stejný text přinesl časopis Téma ve svém letošním 45. čísle).

V rámci českého předsednictví v Radě EU proběhlo ve dnech 14. až 16. listopadu 2022 v Praze zasedání koordinační skupiny EURES. Na této konferenci vystoupili rovněž pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), konkrétně jeho ředitel Robin Maialeh a výzkumníci Davit Hovsepyan a Bohdana Kurylo.

Cílem expertního setkání byla výměna zkušeností a posílení spolupráce při dalším rozvoji systému EURES, který manažeři implementují do svých národních systémů.

Příspěvky výzkumníků z RILSA se týkaly situace na českém trhu práce, zejména s ohledem na regionální rozdíly a působení cizinců.

EURES je evropská síť pro spolupráci služeb zaměstnanosti. Vedle všech zemí Evropské unie zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Zasedání pracovní skupiny se koná každých šest měsíců v zemi předsedající Radě Evropské unie.

Internetové stránky EURES v českém jazyce.

RILSA zve na workshop, kde budou představeny a diskutovány první výsledky velkého reprezentativního výzkumu „Současná česká rodina“, který je českou verzí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP).

Workshop se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 od 10:00 do 11:30 hodin v budově Ministerstva práce a sociálních věcí (Na Poříčním právu 1/376, Praha 2) v zasedací místnosti v přízemí (tzv. Klub). Možná bude též účast on-line.

Registrovat se můžete zde.

nebo mailem na: anna.stastna@rilsa.cz

Studie „Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče“ je jedním z hlavních výstupů stejnojmenného projektu realizovaného v letech 2020 až 2022 Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí s finanční podporou Technologické agentury ČR. Autorský tým v ní představuje životní podmínky samoživitelů a samoživitelek během koronavirové pandemie.

Prezentované výsledky se opírají převážně o kvantitativní sociologické šetření uskutečněné mezi sólo rodiči na přelomu jara a léta 2021. Poznatky jsou dále doplněny zjištěními z hloubkových rozhovorů realizovaných v průběhu řešení projektu jak se samotnými sólo rodiči, tak s vybranými odborníky.

Autorský kolektiv se zabývá životem sólo rodičů a jejich rodin ve velké šíři. Například ohledně péče o děti a nutnosti slaďování práce a rodiny neopomíjí distanční vzdělávání, čerpání ošetřovného ani značné změny v pracovní sféře sólo rodičů. Doprovodným jevem pandemie bylo zhoršení finanční situace u části samoživitelů/-ek, ale také jejich rostoucí obavy z dalšího nepříznivého vývoje ekonomických podmínek, které jsou ještě umocněny probíhající ekonomickou a migrační krizí.

Pandemie covidu-19 negativně ovlivnila možnosti využívání neformální (převážně prarodičovské) pomoci, na níž je řada sólo rodičů více či méně závislá. Využití odborné pomoci je mezi sólo rodiči stále poměrně malé jednak kvůli snaze sólo rodičů řešit věci vlastními silami, jednak kvůli nedostatečné informovanosti o službách a nižší důvěře v účinnost jejich pomoci či z důvodu jejich (místní, časové, finanční aj.) nedostupnosti. Výsledky výzkumu přitom ukázaly, že osvěta – ve výzkumu zprostředkovaná prostřednictvím nabídnutého seznamu podpůrných služeb – by v tomto ohledu přispěla ke zvýšení počtu nových uživatelů/-ek služeb podporujících rodiny nacházející se v obtížné životní situaci.

Monografie v závěru přináší řadu doporučení cílených na podporu (nejen) sólo rodičů či zmírnění negativních dopadů pandemie, čímž naplňuje potenciál být podkladem pro koncepční činnost MPSV a oporou pro praxi dalších aktérů, například neziskových organizací pracujících se sólo rodiči.

Plné znění studie Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče.

Informace o projektu Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče a dalších výstupech.

Ve dnech 6. až 9. října 2022 se ve Washingtonu konala 94. prestižní konference Mezinárodní atlantické ekonomické společnosti (International Atlantic Economic Society /IAES/). Poprvé zde byl zastoupen také Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA).

International Atlantic Economic Society měla mezi svými prezidenty několik nobelistů a jí pořádaných konferencí se pravidelně účastní ekonomové z nejlepších univerzit světa. Na té letošní nechyběli ekonomové z Princetonu, Harvardu, Yale, LSE, Chicaga nebo UCLA, včetně zástupců mezinárodních institucí MMF a Světové banky.

Letos poprvé měl na této konferenci svého zástupce i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Jeho ředitel Robin Maialeh předsedal panelu mikroekonomické teorie (Microeconomic Theory Session Chair),  v jehož rámci prezentoval svůj příspěvek Success-Breeds-Success Distributional Dynamics in Stochastic Competitive Systems.

Internetové stránky 94. konference International Atlantic Economic Society.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) byl přizván k budování vědecké spolupráce mezi Českou republikou a Gruzií v oblasti ekonomického a sociálně politického výzkumu.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, a výzkumní pracovníci Tomáš Sirovátka a Jiří Vyhlídal se 3. listopadu 2022 zúčastnili setkání s delegací gruzínského ministra práce. Hostitelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Obě strany si přislíbily navázat spolupráci ve vědecko-výzkumné oblasti trhu práce.

Diskutovalo se o tématech, k nimiž může RILSA gruzínským partnerům předat své poznatky a zkušenosti. Mělo by se jednat zejména o tyto okruhy:

–           ekonomicko-právní transformace českého trhu práce v uplynulých dekádách;

–           metody pro vyhodnocování politik trhu práce a prezentace výsledků RILSA v této oblasti;

–           úskalí malých otevřených ekonomik a dopadů odlivu kapitálu na mzdovou úroveň v zemi.

Nová studie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ přináší výsledky Výzkumu veřejného mínění k problematice stability současných rodin se zaměřením na uspořádání péče o nezletilé děti po rozvodu/rozchodu rodičů (Stabilita rodiny 2020), který na reprezentativním výzkumném vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 až 65 let mapoval názory a postoje veřejnosti ve čtyřech hlavních tematických oblastech: 1. rodina, partnerství a rozchod/rozvod, 2. důležitost odborné pomoci, 3. uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu a 4. výživné. 

Autorky zjistily, že partnerský vztah pro většinu české populace představuje důležitou životní hodnotu, není však cílem sám o sobě: důraz je kladen na kvalitu vztahu. Hlavními příčinami rozpadu partnerství bývají nevěra, případně jiný partnerský vztah, nedostatek vzájemné pozornosti, neschopnost spolu hovořit a odlišnosti v názorech a postojích.

Výzkum rovněž ukázal, že ačkoli není rozpad rodiny v české společnosti výjimečným jevem, povědomí o tom, jak celý proces probíhá, jak je možné péči o děti následně nastavit a jaké to vše může mít praktické dopady na děti i rodiče, je obecně malé.

Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrzuje naléhavou potřebu systematického uchopení edukace rozcházejících se rodičů formou psycho-sociálně-právního poradenství a osvěty široké veřejnosti.

Výzkum byl realizován jako jedno z dílčích šetření v rámci pětiletého projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče.

Monografie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ ke stažení.

Informace o projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče a dosavadní výstupy tohoto projektu.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes přináší článek, kde opakovaně cituje Milana Šlapáka, výzkumného pracovníka z RILSA.

Novinářku Deníku zajímalo například to, zda se podání žádosti o předčasný důchod vyplatí skutečně všem seniorům, kteří by v roce 2023 měli jít do důchodu. Milan Šlapák, analytik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), odpověděl, že doporučení MPSV se týká všech seniorů, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2023, a to bez ohledu na výši příjmů či počet odpracovaných let.

Deník se ve svém článku zabývá i tím, zda se vyplatí zažádat letos o předčasný důchod a již nepracovat. Citujme část textu: „Podle výzkumníka Šlapáka se z dlouhodobého hlediska vyplatí zažádat do konce kalendářního roku 2022 o předčasný důchod bez ohledu na to, zda žadatel odloží pobírání důchodu a bude dál pracovat, či začne důchod pobírat, a přijme tak zákaz výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním předčasného důchodu“ (zvýraznění části citátu provedla redakce webu RILSA).

Zmíněný článek je volně dostupný na webu Deníku.

Internetová verze ekonomického deníku E15 přinesla 17. října 2022 článek, v němž mezi dotázanými experty citovala Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a Tomáše Sirovátku, vedoucího výzkumného oddělení Trh práce v RILSA.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, upozornil na to, že inflace není distribučně neutrální a prozatímní analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí napovídají, že současná vysoká inflace prohlubuje sociální nerovnosti. Nejchudší pětině obyvatel ČR se kvůli inflaci sníží disponibilní roční příjem zhruba o 21 tisíc korun, nejbohatší pětině přitom roční příjem klesne o částku jen o pět tisíc korun vyšší.

Tomáš Sirovátka, vedoucí výzkumného oddělení Trh práce v RILSA, se pro deník E15 vyjádřil k problematice zaměstnávání zdravotně handicapovaných. S odkazem na analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí T. Sirovátka konstatoval, že obtížněji nalézají zaměstnání handicapovaní uchazeči o nekvalifikované i kvalifikované dělnické pozice. Zdravotní omezení nebo částečná invalidita představují při hledání práce nižší překážku pro uchazeče o administrativní pozice.

Článek deníku E15.

Policy brief RILSA  Inflační nerovnost v České republice:

Policy brief RILSA  Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:

Policy paper RILSA  Inflation Inequality in the Czech Republic:

Výzkumná zpráva RILSA Strategie zaměstnavatelů v období pandemie covidu-19.

Konference se uskutečnila v Brně ve dnech 13. až 15. října 2022. Organizace se ujala Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Výzkumné pracovnice RILSA Štěpánka Lehmann a Jana Barvíková na 20. konferenci European Divorce Network prezentovaly dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2023).

Štěpánka Lehmann na konferenci vystoupila s příspěvkem Decision-Making on Post-Separation Child Custody – Preferences and Experience of Parents. Na základě analýzy dat z dotazníkového šetření zaměřeného na rodiče se zkušeností s péčí o nezletilé děti po rozchodu/rozvodu (realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2021) přiblížila počáteční preference rodičů ohledně uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu, jejich tehdejší motivy pro prosazovaný typ péče a jimi reálně praktikované typy péče, které jsou vyústěním aktuální dohody s druhým rodičem a/nebo soudního procesu. Ve svém vystoupení se Š. Lehmann dotkla rovněž změn v rozdělení péče v čase.

Jana Barvíková na konferenci představila poster Perception of Home after Parents’ Breakup, který se věnoval veřejnému mínění a názorům rodičů nezletilých dětí se zkušeností rozchodu/rozvodu na uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu se zaměřením na téma domova, a to dle výsledků v projektu uskutečněných dotazníkových šetření. Hlavní pozornost nicméně směřovala k vybraným výsledkům kvalitativního výzkumu formou hloubkových rozhovorů s mladými lidmi ve věku 16–29 let, kteří v období dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů: Jak vnímali/vnímají domov po rozpadu rodiny; co podle nich přispívá k tomu, že se dítě ne/cítí v domácnosti svého rodiče doma; a jak v tomto ohledu vnímají negativa a pozitiva střídavé péče?

Program konference je dostupný zde.

Výzkumná platforma European Divorce Network (EUDIV), dříve známá jako the European Network for the Sociological and Demographic Study of Divorce, sdružuje výzkumníky/-ice se zaměřením na rozvodovou problematiku s cílem poskytovat interdisciplinární platformu pro sdílení a diskusi poznatků a výsledků výzkumu. Web EUDIV.

Příští ročník Divorce Conference se bude konat v říjnu 2023 v Utrechtu.