Tags CZ

RILSA zve na workshop, kde budou představeny a diskutovány první výsledky velkého reprezentativního výzkumu „Současná česká rodina“, který je českou verzí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP).

Workshop se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 od 10:00 do 11:30 hodin v budově Ministerstva práce a sociálních věcí (Na Poříčním právu 1/376, Praha 2) v zasedací místnosti v přízemí (tzv. Klub). Možná bude též účast on-line.

Registrovat se můžete zde.

nebo mailem na: anna.stastna@rilsa.cz

Pozvánka na workshop RILSA „Současná česká rodina“ [144,93 KB]

Studie „Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče“ je jedním z hlavních výstupů stejnojmenného projektu realizovaného v letech 2020 až 2022 Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí s finanční podporou Technologické agentury ČR. Autorský tým v ní představuje životní podmínky samoživitelů a samoživitelek během koronavirové pandemie.

Prezentované výsledky se opírají převážně o kvantitativní sociologické šetření uskutečněné mezi sólo rodiči na přelomu jara a léta 2021. Poznatky jsou dále doplněny zjištěními z hloubkových rozhovorů realizovaných v průběhu řešení projektu jak se samotnými sólo rodiči, tak s vybranými odborníky.

Autorský kolektiv se zabývá životem sólo rodičů a jejich rodin ve velké šíři. Například ohledně péče o děti a nutnosti slaďování práce a rodiny neopomíjí distanční vzdělávání, čerpání ošetřovného ani značné změny v pracovní sféře sólo rodičů. Doprovodným jevem pandemie bylo zhoršení finanční situace u části samoživitelů/-ek, ale také jejich rostoucí obavy z dalšího nepříznivého vývoje ekonomických podmínek, které jsou ještě umocněny probíhající ekonomickou a migrační krizí.

Pandemie covidu-19 negativně ovlivnila možnosti využívání neformální (převážně prarodičovské) pomoci, na níž je řada sólo rodičů více či méně závislá. Využití odborné pomoci je mezi sólo rodiči stále poměrně malé jednak kvůli snaze sólo rodičů řešit věci vlastními silami, jednak kvůli nedostatečné informovanosti o službách a nižší důvěře v účinnost jejich pomoci či z důvodu jejich (místní, časové, finanční aj.) nedostupnosti. Výsledky výzkumu přitom ukázaly, že osvěta – ve výzkumu zprostředkovaná prostřednictvím nabídnutého seznamu podpůrných služeb – by v tomto ohledu přispěla ke zvýšení počtu nových uživatelů/-ek služeb podporujících rodiny nacházející se v obtížné životní situaci.

Monografie v závěru přináší řadu doporučení cílených na podporu (nejen) sólo rodičů či zmírnění negativních dopadů pandemie, čímž naplňuje potenciál být podkladem pro koncepční činnost MPSV a oporou pro praxi dalších aktérů, například neziskových organizací pracujících se sólo rodiči.

Plné znění studie Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče.

Informace o projektu Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče a dalších výstupech.

Ve dnech 6. až 9. října 2022 se ve Washingtonu konala 94. prestižní konference Mezinárodní atlantické ekonomické společnosti (International Atlantic Economic Society /IAES/). Poprvé zde byl zastoupen také Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA).

International Atlantic Economic Society měla mezi svými prezidenty několik nobelistů a jí pořádaných konferencí se pravidelně účastní ekonomové z nejlepších univerzit světa. Na té letošní nechyběli ekonomové z Princetonu, Harvardu, Yale, LSE, Chicaga nebo UCLA, včetně zástupců mezinárodních institucí MMF a Světové banky.

Letos poprvé měl na této konferenci svého zástupce i Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Jeho ředitel Robin Maialeh předsedal panelu mikroekonomické teorie (Microeconomic Theory Session Chair), v jehož rámci prezentoval svůj příspěvek Success-Breeds-Success Distributional Dynamics in Stochastic Competitive Systems.

Internetové stránky 94. konference International Atlantic Economic Society.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) byl přizván k budování vědecké spolupráce mezi Českou republikou a Gruzií v oblasti ekonomického a sociálně politického výzkumu.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, a výzkumní pracovníci Tomáš Sirovátka a Jiří Vyhlídal se 3. listopadu 2022 zúčastnili setkání s delegací gruzínského ministra práce. Hostitelem bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Obě strany si přislíbily navázat spolupráci ve vědecko-výzkumné oblasti trhu práce.

Diskutovalo se o tématech, k nimiž může RILSA gruzínským partnerům předat své poznatky a zkušenosti. Mělo by se jednat zejména o tyto okruhy:

– ekonomicko-právní transformace českého trhu práce v uplynulých dekádách;

– metody pro vyhodnocování politik trhu práce a prezentace výsledků RILSA v této oblasti;

– úskalí malých otevřených ekonomik a dopadů odlivu kapitálu na mzdovou úroveň v zemi.

Nová studie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ přináší výsledky Výzkumu veřejného mínění k problematice stability současných rodin se zaměřením na uspořádání péče o nezletilé děti po rozvodu/rozchodu rodičů (Stabilita rodiny 2020), který na reprezentativním výzkumném vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 až 65 let mapoval názory a postoje veřejnosti ve čtyřech hlavních tematických oblastech: 1. rodina, partnerství a rozchod/rozvod, 2. důležitost odborné pomoci, 3. uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu a 4. výživné.

Autorky zjistily, že partnerský vztah pro většinu české populace představuje důležitou životní hodnotu, není však cílem sám o sobě: důraz je kladen na kvalitu vztahu. Hlavními příčinami rozpadu partnerství bývají nevěra, případně jiný partnerský vztah, nedostatek vzájemné pozornosti, neschopnost spolu hovořit a odlišnosti v názorech a postojích.

Výzkum rovněž ukázal, že ačkoli není rozpad rodiny v české společnosti výjimečným jevem, povědomí o tom, jak celý proces probíhá, jak je možné péči o děti následně nastavit a jaké to vše může mít praktické dopady na děti i rodiče, je obecně malé.

Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrzuje naléhavou potřebu systematického uchopení edukace rozcházejících se rodičů formou psycho-sociálně-právního poradenství a osvěty široké veřejnosti.

Výzkum byl realizován jako jedno z dílčích šetření v rámci pětiletého projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče.

Monografie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ ke stažení.

Informace o projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče a dosavadní výstupy tohoto projektu.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes přináší článek, kde opakovaně cituje Milana Šlapáka, výzkumného pracovníka z RILSA.

Novinářku Deníku zajímalo například to, zda se podání žádosti o předčasný důchod vyplatí skutečně všem seniorům, kteří by v roce 2023 měli jít do důchodu. Milan Šlapák, analytik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), odpověděl, že doporučení MPSV se týká všech seniorů, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2023, a to bez ohledu na výši příjmů či počet odpracovaných let.

Deník se ve svém článku zabývá i tím, zda se vyplatí zažádat letos o předčasný důchod a již nepracovat. Citujme část textu: „Podle výzkumníka Šlapáka se z dlouhodobého hlediska vyplatí zažádat do konce kalendářního roku 2022 o předčasný důchod bez ohledu na to, zda žadatel odloží pobírání důchodu a bude dál pracovat, či začne důchod pobírat, a přijme tak zákaz výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním předčasného důchodu“ (zvýraznění části citátu provedla redakce webu RILSA).

Zmíněný článek je volně dostupný na webu Deníku.

Internetová verze ekonomického deníku E15 přinesla 17. října 2022 článek, v němž mezi dotázanými experty citovala Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a Tomáše Sirovátku, vedoucího výzkumného oddělení Trh práce v RILSA.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, upozornil na to, že inflace není distribučně neutrální a prozatímní analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí napovídají, že současná vysoká inflace prohlubuje sociální nerovnosti. Nejchudší pětině obyvatel ČR se kvůli inflaci sníží disponibilní roční příjem zhruba o 21 tisíc korun, nejbohatší pětině přitom roční příjem klesne o částku jen o pět tisíc korun vyšší.

Tomáš Sirovátka, vedoucí výzkumného oddělení Trh práce v RILSA, se pro deník E15 vyjádřil k problematice zaměstnávání zdravotně handicapovaných. S odkazem na analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí T. Sirovátka konstatoval, že obtížněji nalézají zaměstnání handicapovaní uchazeči o nekvalifikované i kvalifikované dělnické pozice. Zdravotní omezení nebo částečná invalidita představují při hledání práce nižší překážku pro uchazeče o administrativní pozice.

Článek deníku E15.

Policy brief RILSA Inflační nerovnost v České republice:

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 8, 2022 [1,55 MB]

Policy brief RILSA Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:

Policy Brief VÚPSV, v. v. i., č. 9, 2022 [3,17 MB]

Policy paper RILSA Inflation Inequality in the Czech Republic:

Policy Paper VÚPSV, v. v. i., č.2, 2022 [1,59 MB]

Výzkumná zpráva RILSA Strategie zaměstnavatelů v období pandemie covidu-19.

Konference se uskutečnila v Brně ve dnech 13. až 15. října 2022. Organizace se ujala Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Výzkumné pracovnice RILSA Štěpánka Lehmann a Jana Barvíková na 20. konferenci European Divorce Network prezentovaly dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2023).

Štěpánka Lehmann na konferenci vystoupila s příspěvkem Decision-Making on Post-Separation Child Custody – Preferences and Experience of Parents. Na základě analýzy dat z dotazníkového šetření zaměřeného na rodiče se zkušeností s péčí o nezletilé děti po rozchodu/rozvodu (realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2021) přiblížila počáteční preference rodičů ohledně uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu, jejich tehdejší motivy pro prosazovaný typ péče a jimi reálně praktikované typy péče, které jsou vyústěním aktuální dohody s druhým rodičem a/nebo soudního procesu. Ve svém vystoupení se Š. Lehmann dotkla rovněž změn v rozdělení péče v čase.

Prezentace-Decision Making on Post Separation Child Custody Preferences and Experience of Parents [666,66 KB]

Jana Barvíková na konferenci představila poster Perception of Home after Parents’ Breakup, který se věnoval veřejnému mínění a názorům rodičů nezletilých dětí se zkušeností rozchodu/rozvodu na uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu se zaměřením na téma domova, a to dle výsledků v projektu uskutečněných dotazníkových šetření. Hlavní pozornost nicméně směřovala k vybraným výsledkům kvalitativního výzkumu formou hloubkových rozhovorů s mladými lidmi ve věku 16–29 let, kteří v období dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů: Jak vnímali/vnímají domov po rozpadu rodiny; co podle nich přispívá k tomu, že se dítě ne/cítí v domácnosti svého rodiče doma; a jak v tomto ohledu vnímají negativa a pozitiva střídavé péče?

Poster-PERCEPTION OF HOME AFTER PARENTS’ BREAKUP [385,66 KB]

Program konference je dostupný zde.

Výzkumná platforma European Divorce Network (EUDIV), dříve známá jako the European Network for the Sociological and Demographic Study of Divorce, sdružuje výzkumníky/-ice se zaměřením na rozvodovou problematiku s cílem poskytovat interdisciplinární platformu pro sdílení a diskusi poznatků a výsledků výzkumu. Web EUDIV.

Příští ročník Divorce Conference se bude konat v říjnu 2023 v Utrechtu.

30. září představil Český rozhlas socioložku Lucii Vidovićovou, výzkumnou pracovnici RILSA a Masarykovy univerzity. Tématem obsáhlého rozhovoru byla zejména témata stárnutí a jeho výzkumu.

Socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí hovořila pro pořad Českého rozhlasu „Apetýt“ například o problematice nediskriminačního a empatického přístupu společnosti k seniorské populaci. Tématem byla i spolupráce výzkumníků/-ic s policy makery, v daném případě zejména s těmi z Ministerstva práce a sociálních věcí. Lucie Vidovićová zmínila i tak závažné téma, jako je násilí na seniorech a obtížné hledání zákonné definice týrání a zneužívání seniorů.

L. Vidovićová promluvila pro Český rozhlas rovněž o prospěšnosti přípravy na stáří například budováním silné sociální sítě nebo včasnou úpravou bydlení tak, aby bylo přístupnější v době budoucího omezení pohybových možností.

Rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Český rozhlas je dostupný zde.

Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).

Také čtvrté letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky. Třetím rokem po sobě se podzimní vydání monotematicky věnuje sociálním a sociálně politickým dopadům pandemie covidu-19.

Obsah 4. čísla Fóra sociální politiky:

Recenzované články

Rodičovství a „gender pay gap“ v různých kontextech trhu práce před pandemií covidu-19 a na jejím začátku

Alena Křížková – Kristýna Pospíšilová

Vliv pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu

Karolína Bajajová

Pandemie covidu-19 z pohledu zdravotníků v nelékařských zdravotnických profesích

Naděžda Křečková Tůmová

Poznatky z výzkumu

Školné jako faktor nestability financování mateřských škol v době koronavirové pandemie

Simona Weidnerová – Tereza Vacínová

Pohoda (well-being) ředitelů a ředitelek mateřských škol během pandemie covidu-19