Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Druhé letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, shrnuje mimo jiné výsledky odborné monografie Nešporová, Olga – Holpuch, Petr:  Populace osob bez domova v České republice:  Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020, 118 stran – ISBN 978-80-7416-388-3.

Z uvedených zjištění a doporučení vybíráme:

–  ve druhém dubnovém týdnu 2019 žilo na území ČR zhruba 24 tisíc osob bez domova, z toho 2 600 dětí. Údaj vychází ze sčítání osob bez domova, které proběhlo pod vedením RILSA jak v terénu, tak v institucích;

–  velká část zjištěných osob bez domova (53 %) žila bez domova již šest a více let;

–  je třeba osoby, které bydlení ztratí, identifikovat co nejdříve a pomoci jim získat stabilní ubytování, ideálně mimo okruh lidí, kteří se s bezdomovectvím potýkají již dlouhodobě;

nejlepší výsledky přináší dle zahraničních zkušeností  taková podpora, kterou představují koncept Bydlení především, intervence v kritických situacích, podpůrné služby a terénní služby.

Nový policy brief je dostupný zde:

Odborná monografie, z níž – kromě jiných zdrojů – policy brief čerpá, je dostupná zde.

Mezinárodní den žen je svátkem, který je letos slaven již 110. rokem (vztahujeme-li to ke konání prvních opravdu mezinárodních oslav z 19. března 1911). Organizace spojených národů svátek na 8. března stanovila již v roce 1975. Leccos z témat a hodnot tradice MDŽ – úsilí žen o volební právo a lepší pracovní podmínky – je stále aktuální, a to i na Západě.

K přání všeho nejlepšího přinášíme připomínku jednoho z nadále palčivých témat ženské emancipace: (ne)rovnost v odměňování za práci. Zveřejňujeme zde článek autorek ze Sociologického ústavu AV ČR z loňského 3. čísla časopisu Fórum sociální politiky   Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství.

Alena Křížková − Kristýna Pospíšilová − Romana Marková Volejníčková − Hana Maříková: Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství

A připojujeme odkaz na český překlad dnešního článku generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Jeho stať s názvem Krize s tváří ženy upozorňuje na to, že koronavirová pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami.

Mezi aktivitami Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., naleznete leccos inspirativního také k otázkám a problémům připomínaným Mezinárodním dnem žen.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

První letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA shrnuje výsledky výzkumné zprávy Daniela Lusková – Jaromíra Kotíková – Linda Sokačová a kol.: Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení. Praha: RILSA, 2020. – 118 s. – ISBN 978-80-7416-402-6.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

mzdy a platy sociálních pracovníků jsou v doprovázejících subjektech podhodnoceny, v případě pověřených osob dokonce velmi výrazně, a to o pětinu „zasluhované“ odměny za práci;

–  medián průměrného nákladu na doprovázení jedné rodiny v roce 2019 činil 48 887 Kč, část převyšující 48 000 Kč je tedy hrazena z úspory státního příspěvku na výkon pěstounské péče z minulých let či z jiných zdrojů subjektu;

ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče je  doporučeno jeho zvýšení na 70 000 Kč ročně na jednu dohodu o výkonu pěstounské péče.

Nový policy brief je dostupný zde:

Výzkumná zpráva, z níž policy brief vychází, je dostupná zde.

Ve čtvrtek 4. února 2021 proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci, pořádaná Centrem po společné otázky – SPOT. Tento projekt je zacílen na osoby, které obtížně nalézají uplatnění na trhu práce, a klade si za cíl podporovat a rozvíjet formy jejich zaměstnávání na úrovni obce.

Uvedená oblast se prolíná s problematikou, které se RILSA, věnuje v projektu Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ. Člen realizačního týmu PhDr. Jiří Vyhlídal, M.Sc., vystoupil na zmíněné celodenní online závěrečné konferenci s příspěvkem, v jehož rámci přednesl poznatky vycházející z vyhodnocení programu veřejně prospěšných prací (dále též VPP) v roce 2016.

Program a shrnutí nejdůležitějších informací online závěrečné konference projektu Dobrá práce v obci.

Prezentace Vyhodnocení programu VPP v roce 2016.

Kotíková, Jaromíra – Kyzlinková, Renata – Váňová, Jana – Veverková, Soňa – Vychová, Helena

Flexibilní formy práce – homeworking v ČR a vybraných evropských zemích. Praha: RILSA, 2020. 92 s., lit., obr., tab., ISBN   978-80-7416-400-2 (print); 978-80-7416401-9 (pdf)

Monografie se věnuje jedné z flexibilních forem práce – homeworkingu (práce z domova), resp. práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Možnost výkonu práce z domova se stává stále více vyhledávanou. Využívání této formy práce je spojeno s řadou výhod, zejména pak poskytuje možnosti pro lepší slaďování osobního, rodinného a pracovního života, výkon práce i ze vzdálenějšího pracovního místa, lepší možnosti organizace času, omezení cestování spojeného s dojížděním za prací, úsporu provozních nákladů zaměstnavatele a snížení absencí i pracovních neschopností.

Za hlavní negativa na straně zaměstnanců lze považovat riziko většího rozsahu času věnovaného výkonu práce, sociální izolaci, závislost na ICT technologiích, problémy s organizací času. Pro zaměstnavatele patří mezi rizika zvýšené nároky na zajištění technických požadavků a zodpovědnost za zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na „jiném místě“ (mimo pracoviště zaměstnavatele). Jde také o omezení možnosti kontroly práce ze strany zaměstnavatele.

Monografie přináší hlavní poznatky ohledně uplatňování homeworkingu (práce z domova), resp. práce mimo pracoviště zaměstnavatele v ČR a ve vybraných evropských zemích, včetně jeho možného vymezení, a identifikuje případné bariéry snižující využívání této flexibilní formy práce. V závěru monografie předkládá několik doporučení změn v oblasti úpravy výkonu práce mimo pracoviště pro aplikaci v prostředí ČR.

Zveřejňujeme touto cestou jeden ze článků 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky. Autorský kolektiv z olomouckých univerzitních a zdravotnických institucí se ve svém příspěvku věnuje ochraně práva na soukromí a na rodinný život seniorských pacientů a klientů zařízení sociálních služeb.

Autoři upozorňují na závažný, ale v ČR namnoze přehlížený problém nuceného dlouhodobého či dokonce doživotního odloučení seniorských párů a analyzují vybrané právní a morální aspekty takových situací.  Je zřejmé, že tato problematika získala v době koronavirové krize obzvláštní naléhavost.

Obsah 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky je dostupný zde.

Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce  na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již třetí kolo online ankety s názvem „Život, práce a covid-19“.

Prvních dvou kol tohoto průzkumu se zúčastnilo 87 477 respondentů z celé Evropské unie. RILSA jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound znovu napomáhá tomuto sběru dat tím, že na svých internetových stránkách i sociálních sítích  šíří o projektu „Život, práce a covid-19“ povědomí. Chceme tak podpořit rozvoj mezinárodního datového souboru přínosného jak pro odborníky a zainteresovanou veřejnost, tak pro rozhodovací sféru na poli sociální politiky.

Během nynějšího kola ankety můžete do letošního 29. března  vyplnit online dotazník v českém jazyce na této internetové stránce.

Další informace včetně těch o metodologii daného průzkumu jsou dostupné zde.

Lusková, Daniela – Kotíková, Jaromíra – Sokačová, Linda – Šilhánková, Lenka – Horecká, Miroslava – Jiráčková, Pavlína – Pavel, Lukáš

Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení

Praha: RILSA, 2020. 118 s., lit., obr., tab., příl.

ISBN   978-80-7416-402-6 (print); 978-80-7416-403-3 (pdf)

Výzkumná zpráva se věnuje jedné z oblastí sociálně-právní ochrany dětí, a to podpoře pěstounských rodin. Realizace podpory pěstounských rodin, pro kterou se vžilo označení „doprovázení“, byla zavedena zákonem o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2013 a od té doby se stala nepostradatelnou součástí podpory schopnosti pěstounských rodin zajistit péči o svěřené dítě. Doprovázení je souhrn činností doprovázejícího subjektu směřujících k zajištění výkonu práv a povinností pěstouna. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje proces podpory a kontroly v roli státní moci. Soubor činností je zajištěn financováním prostřednictvím státního příspěvku na výkon pěstounské péče, jehož příjemcem je doprovázející subjekt a který je přímo vázán na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče s jednotlivými pěstouny. Vzhledem k tomu, že do roku 2013 ležela veškerá podpora pěstounských rodin zejména na orgánech sociálně-právní ochrany dětí, je doprovázení poměrně novým institutem, který aktuálně vyvolává řadu otázek k řešení. Zejména se jedná o otázky práv a povinností všech aktérů, jsou-li dostačující pro plnění role pěstounské rodiny a péči o svěřené dítě; otázky financování, je-li dostačující pro zajištění potřebných činností vedoucích k naplnění práv a povinností. Jedná se také o to, jsou-li státní finanční prostředky čerpány v souladu se zákonem, potřebami pěstounů a jim svěřených dětí.

Výzkumná zpráva přináší poznatky o činnostech, které jsou předmětem doprovázení, o potřebách pěstounských rodin a o skladbě čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Identifikuje aktuální nedostatky v systému a navrhuje možná řešení.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., začal vydávat novou ediční řadu: Policy Papers RILSA,  v. v. i. Prostřednictvím policy papers budou odborníci/-ice z RILSA poskytovat dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a formulovat doporučení pro rozhodovací sféru.

První policy paper nové ediční řady, který napsali výzkumní pracovníci RILSA Ing. Petr Víšek a Mgr. Jaromíra Kotíková spolu s PhDr. Kateřinou Sadílkovou, MBA, (krajskou ředitelkou Úřadu práce v Liberci),  analyzuje problematiku sociálního a dostupného bydlení v ČR a zasazuje ji do obecnějšího vývoje české veřejné správy.

Jako jeden ze závažných strukturálních, dlouho neřešených problémů identifikuje nedobré rozdělení pravomocí mezi stát a samosprávu. Příspěvek zohledňuje i nejnovější fenomény, jako jsou dopady digitalizace ekonomiky a koronavirové pandemie. Na závěr autoři formulují několik doporučení jako například uvolnit možnosti nových moderních řešení bytové výstavby nebo změnit roli a povinnosti samosprávných obcí a krajů.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online). 

Kniha identifikuje klíčové problémy, které brání rozvoji dlouhodobé péče o seniory a handicapované osoby v České republice.  Autoři na základě výsledků terénního šetření mezi pečujícími osobami v ČR a dotazníkového šetření mezi poskytovateli služeb dlouhodobé péče ve vybraných evropských zemích navrhují řešení, která by měla přispět k odstranění existujících nedostatků a k naplnění priorit Národního plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2025.

Klíčovou pozornost věnuje publikace problémům, které doprovázejí poskytování služeb v přirozeném domácím prostředí seniorů a zdravotně handicapovaných občanů.

Do šestičlenného autorského kolektivu patřili kromě hlavního autora – doc. Ing. Ladislava Průši, CSc. – další čtyři výzkumní pracovníci RILSA.

Kniha je výstupem projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“, který v letech 2019–2020 realizoval v rámci programu ÉTA za finanční podpory Technologické agentury ČR Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci se společností INESAN a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online)

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online). 

Kniha identifikuje klíčové problémy, které brání rozvoji dlouhodobé péče o seniory a handicapované osoby v České republice.  Autoři na základě výsledků terénního šetření mezi pečujícími osobami v ČR a dotazníkového šetření mezi poskytovateli služeb dlouhodobé péče ve vybraných evropských zemích navrhují řešení, která by měla přispět k odstranění existujících nedostatků a k naplnění priorit Národního plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2025.

Klíčovou pozornost věnuje publikace problémům, které doprovázejí poskytování služeb v přirozeném domácím prostředí seniorů a zdravotně handicapovaných občanů.

Do šestičlenného autorského kolektivu patřili kromě hlavního autora – doc. Ing. Ladislava Průši, CSc. – další čtyři výzkumní pracovníci RILSA.

Kniha je výstupem projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“, který v letech 2019–2020 realizoval v rámci programu ÉTA za finanční podpory Technologické agentury ČR Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci se společností INESAN a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online)