Nová studie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ přináší výsledky Výzkumu veřejného mínění k problematice stability současných rodin se zaměřením na uspořádání péče o nezletilé děti po rozvodu/rozchodu rodičů (Stabilita rodiny 2020), který na reprezentativním výzkumném vzorku dospělé populace ČR ve věku 18 až 65 let mapoval názory a postoje veřejnosti ve čtyřech hlavních tematických oblastech: 1. rodina, partnerství a rozchod/rozvod, 2. důležitost odborné pomoci, 3. uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu a 4. výživné. 

Autorky zjistily, že partnerský vztah pro většinu české populace představuje důležitou životní hodnotu, není však cílem sám o sobě: důraz je kladen na kvalitu vztahu. Hlavními příčinami rozpadu partnerství bývají nevěra, případně jiný partnerský vztah, nedostatek vzájemné pozornosti, neschopnost spolu hovořit a odlišnosti v názorech a postojích.

Výzkum rovněž ukázal, že ačkoli není rozpad rodiny v české společnosti výjimečným jevem, povědomí o tom, jak celý proces probíhá, jak je možné péči o děti následně nastavit a jaké to vše může mít praktické dopady na děti i rodiče, je obecně malé.

Nová monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí potvrzuje naléhavou potřebu systematického uchopení edukace rozcházejících se rodičů formou psycho-sociálně-právního poradenství a osvěty široké veřejnosti.

Výzkum byl realizován jako jedno z dílčích šetření v rámci pětiletého projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče.

Monografie „Stabilita rodiny a porozchodová péče o děti ve veřejném mínění“ ke stažení.

Informace o projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče a dosavadní výstupy tohoto projektu.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – dnes přináší článek, kde opakovaně cituje Milana Šlapáka, výzkumného pracovníka z RILSA.

Novinářku Deníku zajímalo například to, zda se podání žádosti o předčasný důchod vyplatí skutečně všem seniorům, kteří by v roce 2023 měli jít do důchodu. Milan Šlapák, analytik z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), odpověděl, že doporučení MPSV se týká všech seniorů, kteří dosáhnou důchodového věku v roce 2023, a to bez ohledu na výši příjmů či počet odpracovaných let.

Deník se ve svém článku zabývá i tím, zda se vyplatí zažádat letos o předčasný důchod a již nepracovat. Citujme část textu: „Podle výzkumníka Šlapáka se z dlouhodobého hlediska vyplatí zažádat do konce kalendářního roku 2022 o předčasný důchod bez ohledu na to, zda žadatel odloží pobírání důchodu a bude dál pracovat, či začne důchod pobírat, a přijme tak zákaz výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním předčasného důchodu“ (zvýraznění části citátu provedla redakce webu RILSA).

Zmíněný článek je volně dostupný na webu Deníku.

Internetová verze ekonomického deníku E15 přinesla 17. října 2022 článek, v němž mezi dotázanými experty citovala Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a Tomáše Sirovátku, vedoucího výzkumného oddělení Trh práce v RILSA.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, upozornil na to, že inflace není distribučně neutrální a prozatímní analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí napovídají, že současná vysoká inflace prohlubuje sociální nerovnosti. Nejchudší pětině obyvatel ČR se kvůli inflaci sníží disponibilní roční příjem zhruba o 21 tisíc korun, nejbohatší pětině přitom roční příjem klesne o částku jen o pět tisíc korun vyšší.

Tomáš Sirovátka, vedoucí výzkumného oddělení Trh práce v RILSA, se pro deník E15 vyjádřil k problematice zaměstnávání zdravotně handicapovaných. S odkazem na analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí T. Sirovátka konstatoval, že obtížněji nalézají zaměstnání handicapovaní uchazeči o nekvalifikované i kvalifikované dělnické pozice. Zdravotní omezení nebo částečná invalidita představují při hledání práce nižší překážku pro uchazeče o administrativní pozice.

Článek deníku E15.

Policy brief RILSA  Inflační nerovnost v České republice:

Policy brief RILSA  Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:

Policy paper RILSA  Inflation Inequality in the Czech Republic:

Výzkumná zpráva RILSA Strategie zaměstnavatelů v období pandemie covidu-19.

Konference se uskutečnila v Brně ve dnech 13. až 15. října 2022. Organizace se ujala Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Výzkumné pracovnice RILSA Štěpánka Lehmann a Jana Barvíková na 20. konferenci European Divorce Network prezentovaly dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2023).

Štěpánka Lehmann na konferenci vystoupila s příspěvkem Decision-Making on Post-Separation Child Custody – Preferences and Experience of Parents. Na základě analýzy dat z dotazníkového šetření zaměřeného na rodiče se zkušeností s péčí o nezletilé děti po rozchodu/rozvodu (realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2021) přiblížila počáteční preference rodičů ohledně uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu, jejich tehdejší motivy pro prosazovaný typ péče a jimi reálně praktikované typy péče, které jsou vyústěním aktuální dohody s druhým rodičem a/nebo soudního procesu. Ve svém vystoupení se Š. Lehmann dotkla rovněž změn v rozdělení péče v čase.

Jana Barvíková na konferenci představila poster Perception of Home after Parents’ Breakup, který se věnoval veřejnému mínění a názorům rodičů nezletilých dětí se zkušeností rozchodu/rozvodu na uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu se zaměřením na téma domova, a to dle výsledků v projektu uskutečněných dotazníkových šetření. Hlavní pozornost nicméně směřovala k vybraným výsledkům kvalitativního výzkumu formou hloubkových rozhovorů s mladými lidmi ve věku 16–29 let, kteří v období dětství či dospívání zažili rozchod/rozvod rodičů: Jak vnímali/vnímají domov po rozpadu rodiny; co podle nich přispívá k tomu, že se dítě ne/cítí v domácnosti svého rodiče doma; a jak v tomto ohledu vnímají negativa a pozitiva střídavé péče?

Program konference je dostupný zde.

Výzkumná platforma European Divorce Network (EUDIV), dříve známá jako the European Network for the Sociological and Demographic Study of Divorce, sdružuje výzkumníky/-ice se zaměřením na rozvodovou problematiku s cílem poskytovat interdisciplinární platformu pro sdílení a diskusi poznatků a výsledků výzkumu. Web EUDIV.

Příští ročník Divorce Conference se bude konat v říjnu 2023 v Utrechtu.

30. září představil Český rozhlas socioložku Lucii Vidovićovou, výzkumnou pracovnici RILSA a Masarykovy univerzity. Tématem obsáhlého rozhovoru byla zejména témata stárnutí a jeho výzkumu.

Socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí hovořila pro pořad Českého rozhlasu „Apetýt“ například o problematice nediskriminačního a empatického přístupu společnosti k seniorské populaci. Tématem byla i spolupráce výzkumníků/-ic s policy makery, v daném případě zejména s těmi z Ministerstva práce a sociálních věcí.  Lucie Vidovićová zmínila i tak závažné téma, jako je násilí na seniorech a obtížné hledání zákonné definice týrání a zneužívání seniorů.

L. Vidovićová promluvila pro Český rozhlas rovněž o prospěšnosti přípravy na stáří například budováním silné sociální sítě nebo včasnou úpravou bydlení tak, aby bylo přístupnější v době budoucího omezení pohybových možností.

Rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Český rozhlas je dostupný zde.

Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).

Také čtvrté letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky. Třetím rokem po sobě se podzimní vydání monotematicky věnuje sociálním a sociálně politickým dopadům pandemie covidu-19.

Obsah 4. čísla Fóra sociální politiky:

Recenzované články                                                                                   

Rodičovství a „gender pay gap“ v různých kontextech trhu práce před pandemií covidu-19 a na jejím začátku

Alena Křížková – Kristýna Pospíšilová

Vliv pandemie covidu-19 na vývoj režimů sociálního státu

Karolína Bajajová

Pandemie covidu-19 z pohledu zdravotníků v nelékařských zdravotnických profesích

Naděžda Křečková Tůmová

Poznatky z výzkumu

Školné jako faktor nestability financování mateřských škol v době koronavirové pandemie

Simona Weidnerová – Tereza Vacínová

Pohoda (well-being) ředitelů a ředitelek mateřských škol během pandemie covidu-19

Simona Weidnerová – Tereza Vacínová

První data výzkumu „Současná česká rodina“ volně dostupná v datovém archivu

Anna Šťastná

Inovace ve společensky odpovědném podnikání v době pandemie covidu-19

Marie Dohnalová – Kateřina Legnerová

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu Luca Boltanského a Evy Chiapellové „Le nouvel esprit du Capitalisme“

Recenze

Recenze eseje „Už je zítra? aneb Jak pandemie mění Evropu“

Jan Bittner

Recenze knihy „Důstojnost v medicíně“

Jan Mertl

Informační servis

Předsednická konference na vysoké úrovni na téma podpory dětí v kontextu Záruky pro děti

Gabriela Lazárková a kol.

Celé 4. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Internetový deník Aktuálně.cz dnes přináší článek exkluzivně čerpající z nového Policy Briefu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) „Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice“.

Příspěvek Aktuálně.cz, jednoho z nejčtenějších českých deníků, hojně využil i grafy zpracované autorem policy briefu, ekonomem Filipem Mandysem. Ten od května 2022 působí jako výzkumný pracovník Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), mezi oblasti autorova zájmu patří energetická a environmentální ekonomie, aplikovaná ekonometrie a finance. Pracuje také v Evropském investičním fondu v Lucembursku.

Citujeme z Aktuálně.cz: „Analýza Filipa Mandyse z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) […] zjišťovala, komu se energetická krize ʿzakouslaʾ do peněženky nejvíce a k jakým socioekonomickým skupinám by tedy vládní pomoc měla směřovat především.

Ukázalo se, že všechny skupiny v rámci analýzy čelily podobně vysoké meziroční inflaci energií, která se u nich pohybovala od 43,8 do 46,3 procenta. ʿTato skutečnost ukazuje, že všechny socioekonomické skupiny čelí velmi vysoké energetické inflaci a rozdíly mezi skupinami jsou relativně malé,ʾ potvrzuje Mandys.

Nicméně s nejvyšší energetickou inflací se podle dat potýkají OSVČ, o moc lépe na tom nejsou ani neúplné rodiny. Naopak nejmírnější inflaci v oblasti energií čelí penzisté […]

Nejchudší domácnosti přišly v průměru o 21 170 korun, jsou tedy jedny z nejpostiženějších. ʿPro nejchudší domácnosti je totiž ztráta 21 tisíc mnohem více ochromující než ztráta 26 tisíc pro nejbohatší domácnosti,ʾ vysvětluje dále [Filip Mandys].

Penzisté a domácnosti neúplných rodin ztratili v absolutních číslech relativně méně kupní síly v porovnání s ostatními. Nicméně vzhledem k jejich nízkým příjmům a celkovému bohatství jsou touto ztrátou zasaženi silněji.“

 (Grafické zvýraznění v citátech je dílem redakce aktualit RILSA.)

Článek internetového deníku Aktuálně.cz.

Plné znění policy briefu RILSA Energetická inflace napříč socioekonomickými skupinami v České republice:

Lidové noviny přinesly článek o tom, že v Česku přibývá lidí se dvěma pracemi, zejména mezi příslušníky střední třídy. Deník cituje i socioložku z RILSA Renatu Kyzlinkovou, vedoucí výzkumného oddělení „Veřejné politiky a správa“.

Renata Kyzlinková připomněla statistiku z předcovidového období, kde se jako počet ekonomicky aktivních Čechů, kteří měli druhé zaměstnání, uváděla tři procenta.

Socioložka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) ovšem upozornila, že toto číslo je třeba chápat jako jen přibližné. Citujme Lidové noviny: „Podle [Renaty Kyzlinkové] statistiku zkresluje fakt, že lidé hlásící se ke střední třídě brigády a druhá zaměstnání před okolím tají. Část přivýdělků probíhá i v ʿšedé zóněʾ.“

Výzkumné oddělení Veřejné politiky a správa v současnosti finalizuje studii o podobách platformové práce v rámci projektu Nové formy zaměstnávání – past či budoucí cesta? Platformová práce je pracovníky/-cemi v ČR využívána zejména jako forma přivýdělku.

Mimořádně musíme připojit k aktualitě z „ohlasů v tisku“ poznámku: zmíněný článek Lidových novin vyšel již 2. září. Avšak s chybami: příjmení Renaty Kyzlinkové bylo zkomoleno a byla jí připsána jiná instituce než Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA). Redaktorku Lidových novin jsme obratem poprosili o opravu. Jako velmi snadná cesta se nám jevilo zveřejnění opraveného článku na sesterském webu LN Lidovky.cz. Žel, nestalo se tak. Jsme si vědomi toho, že i novinářské povolání se – pro část žurnalistů/-ek – v České republice v posledních letech prekarizuje a že to má negativní dopad na kvalitu publikovaných textů. Netušíme, jestli také autorka zmíněného příspěvku Lidových novin nebo jeho editor nejsou okolnostmi nuceni mít dvě zaměstnání, tuto poznámku tedy píšeme bez jízlivosti…

V průběhu srpna věnovalo několik předních masmédií pozornost výsledkům analýzy, v níž autorky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí popsaly roční zkušenosti s dávkou náhradního výživného dětem neplatičů.

Sběr dat probíhal v období 19. 4. až 8. 5. 2022 a výzkum finálně zpracoval vyjádření 899 respondentů/-ek.

Z výsledků zaujalo redaktory Českého rozhlasu například to, že více než polovina respondentů/-ek je nespokojena s faktem, že novou sociální dávku lze čerpat nejdéle dva roky.

Autorky z RILSA mezi svými doporučeními uvedly  podporu neziskových organizací, které poskytují rodičům poradenství v oblasti vymáhání výživného, exekucí či nároku na náhradní výživné. Český rozhlas se ohledně zlepšení vymahatelnosti výživného obrátil na Ministerstvo spravedlnosti ČR. Jeho mluvčí Vladimír Řepka odpověděl takto: „Pokud jde o zavádění možných nových represivních způsobů, tak zde vyjadřujeme určitou skepsi. My se domníváme, že neplacení výživného má svůj původ v narušených rodinných vztazích. Nejedná se o právní faktory. To znamená, bylo by dobré zaměřit se právě na řešení těchto příčin“.

Zpravodajský server Novinky.cz napsal, že Úřad práce v červnu vyplatil 7 396 dávek náhradního výživného a že počty vyplacených dávek jsou nižší, než se původně očekávalo.

Ze zmíněného výzkumu RILSA reportér Novinek ve svém článku použil například zjištění, že náhradní výživné je zatím nejčastěji vypláceno na děti ve věku sedm až patnáct let, jejich podíl činí zhruba 60 %. „Pětina dětí je v předškolním věku a zbývající pětinu představují děti šestnáctileté a starší […] Většina vyplácených dávek se pohybovala mezi 1500 a 2000 korunami“.

Ekonomický deník E15 se ve vazbě na analýzu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zajímal kupříkladu o počet nepřijatých žádostí o náhradní výživné (takových bylo zatím jen 170) a citoval z výzkumné zprávy RILSA: „Nejčastějším důvodem pro zamítnutí (105 žádostí) bylo neprobíhající exekuční řízení či soudní výkon rozhodnutí, ostatní okolnosti se týkaly jednotek až nižších desítek případů“.

Článek zpravodajského serveru Novinky.cz.

Plné znění souhrnné výzkumné zprávy RILSA Náhradní výživné.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve své ediční řadě policy papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Třetí letošní policy paper RILSA vychází – stejně jako ten předchozí – v anglickém jazyce. Autoři se snaží vysvětlit nerovnoměrné rozdělení ukrajinských válečných uprchlíků v České republice analýzou takových determinantů volby místa k jejich pobytu, jako jsou etnické sítě a vyhlídky na zaměstnání.

Provedený výzkum nalezl důkazy o pozitivní korelaci mezi počtem ukrajinských uprchlíků a (1.) počtem předchozích ukrajinských přistěhovalců usídlených v ČR a (2.) počtem dostupných pracovních pozic. Kromě toho autoři provedli rešerši zahraničních studií o účinnosti přesídlovacích politik a zjistili, že relokační politiky mají nejednoznačné dopady na integraci uprchlíků na trhu práce. Autorský kolektiv RILSA tvůrcům české přesídlovací politiky doporučuje zohledňovat integraci uprchlíků a záměry zůstat v zemi.

Policy paper obsahuje česky psaný abstrakt.

Česky psaný výběr toho nejpodstatnějšího ze zmíněného výzkumu včetně doporučení pro decizní sféru lze nalézt v policy briefu RILSA Volba lokality k pobytu a přesídlovací politika: Ukrajinští váleční uprchlíci v České republice