Umut Ünal, vedoucí oddělení Makroekonomické analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), publikoval v prestižním odborném časopise Applied Economics z vydavatelství Taylor and Francis.

Článek Housing market convergence: evidence from Germany, jehož spoluautorem je Umut Ünal, analyzuje konvergenční vzorce cen bydlení v Německu. Využívá při tom nové a rozšířené datové soubory ze všech německých okresů. Výsledky výzkumu neprokázaly konvergenci v rámci Německa ani uvnitř jednotlivých spolkových zemí.

Článek naopak prokázal divergenci sledovaných jevů v celoněmeckém rámci. Konvergence byla zjištěna mezi částmi spolkových zemí, a to v podobě tzv. konvergenčních klubů. Výsledky ordinální (pořadové) logistické regrese naznačují, že hlavními faktory v utváření konvergenčních klubů hrály ve sledovaném období 2004–2020 rozdíly v HDP na hlavu, hustotě obyvatelstva, míře nezaměstnanosti a v podílu imigrantů a žadatelů o azyl.

Příspěvek tak poskytuje cenný vhled do ekonomického vývoje a integračních procesů jednotlivých regionů Německa. Výzkum rozsahu, v jakém se trhy s bydlením v průběhu času sbližují nebo rozcházejí, umožňuje tvůrcům příslušných politik získat hlubší pochopení dynamiky, která je významným faktorem regionálního hospodářského růstu a rozvoje.

Zjištění takových studií mají významné politické důsledky. Konvergence trhů s bydlením naznačuje, že regionální politiky dokáží snižovat ekonomické rozdíly. Naopak chybějící konvergence – jak vyplývá z daného článku v Applied Economics – ukazuje, že k řešení regionální nerovnováhy jsou cílená politická opatření nezbytná. Trhy s bydlením navíc odrážejí sociální realitu, jak ji představuje rozdělení příjmů, socioekonomická mobilita a životní úroveň jednotlivců. Zkoumání míry konvergence trhů s bydlením tedy nabízí cenný pohled na proměny zmíněných faktorů, a tím poskytuje komplexnější pochopení sociální spravedlnosti.

Článek Housing market convergence: evidence from Germany je v plném znění dostupný zde.

Kulatý stůl „Rodinná reflexe: Česko a rozvody – Co vše vlastně znamená rozvod?“ se konal 13. února 2024 v Poslanecké sněmovně PČR pod záštitou Marie Jílkové, poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. První z kulatých stolů ze série „Rodinná reflexe“ byl věnován těmto důležitým otázkám spojeným s rozpadem rodin: Jaká je rozvodovost v ČR? Jaké jsou typy péče o děti? Jaká je role OSPOD a opatrovnických soudů v rozvodovém řízení? Jaká je aktuální praxe rozvodového řízení a jak ho lze usnadnit?

Úvodní slovo pronesly poslankyně Marie Jílková a senátorka Miluše Horská. Výzkumnice z RILSA Jana Paloncyová a Jana Barvíková v rámci prvního bloku Rozvod v číslech prezentovaly statistická data a vybrané výsledky šetření realizovaných v rámci projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2024).

V rámci bloku Aktuální situace a příběhy z praxe vystoupili zástupci neziskových organizací Women for Women a Aperio, poskytujících služby rodinám v rozpadu (Barbora Gaveau a Halka Jaklová), a Kanceláře Veřejného ochránce práv (Martin Ježek). Promluvila rovněž zástupkyně mediátorů a advokátů (Eva Vaňková). Právní přehled ohledně problematiky zájmu dítěte a role opatrovnických soudů a OSPOD v rozvodu poskytl zástupce MPSV Adam Křístek. V závěrečném bloku Jak můžeme usnadnit rozvodové řízení? představily Pavla Belloňová a Lucie Slavíková aktuální návrhy na změny legislativy.

Prezentace socioložek z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Rozvody / rozchody v České republice.

Tisková zpráva spolupořadatelů kulatého stolu Rodinná reflexe: Česko a rozvody – Co vše vlastně znamená rozvod?

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) řeší nový projekt – „Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči“. Projekt, na kterém RILSA spolupracuje s Gerontologickým institutem, o. p. s, je spolufinancován Technologickou agenturou ČR v rámci Programu SIGMA.

RILSA projektem reaguje na rostoucí zájem o lidskoprávní agendu v seniorské politice. V úzké spolupráci s aplikačním garantem – MPSV – se pokusí nově nastavit způsoby řešení závažného společenského problému EAN. RILSA navazuje na výsledky projektu MUNI RESTABUS, který popsal, že špatným zacházením, týráním, zanedbáváním a podrýváním důstojnosti trpí v ČR ročně přes 30 % seniorů a seniorek starších 65 let.

Díky podpoře od TA ČR usiluje RILSA o metodologické inovace a zmapování společenského klimatu v dané oblasti. Jejím důležitým aspektem je i to, že řada seniorů, kteří EAN trpí v komunitě, ve svém domově a sousedství nebo ve veřejném prostoru, se dříve nebo později stává klienty různých typů sociálních a zdravotních služeb. Proto Výzkumný ústav práce a sociálních věcí v rámci tohoto projektu také povede dialog s profesionály v příslušných oborech o tom, jak poskytovat potřebným lidem pomoc se znalostí nejnovějších poznatků o fenoménu EAN.

Mezi výstupy projektu vedeného socioložkou Lucií Vidovićovou budou jak vědecké texty, tak praktické metodiky. Tematicky zahrnují např. snahu o odhad společenských nákladů, analýzu mediálního diskurzu nebo kvalitativní výzkum mezi poskytovateli sociálních služeb. Projekt teprve začíná, ale první předběžné výsledky by tým měl přinést již koncem roku 2024. Jedním z důležitých výstupů je totiž i práce v odborné skupině Bezpečí seniorů, která byla ustanovena na MPSV pro podporu řešení těchto výzev, na kterých panuje široká interdisciplinární a politická shoda.

Informace o projektu Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči.

Poradní orgán české vlády NERV tento týden představil soubor prorůstových opatření, která mají pomoci oživit českou ekonomiku. Jednou z klíčových oblastí je v tomto ohledu trh práce. Proto výzkumníci z RILSA Robin Maialeh a Umut Ünal zkonstruovali tzv. Beveridgeovu křivku pro Českou republiku. Na základě toho vedou diskusi, jakým směrem by se měla ubírat hospodářsko-politická opatření v České republice.

Autoři Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) ve svém novém policy briefu varují zejména před souběhem fiskální a monetární restrikce za situace setrvalého poklesu spotřeby domácností. 

Citujeme z policy briefu Úvahy o vývoji české ekonomiky: poznatky z Beveridgeovy křivky: „Současná kombinace měnových a fiskálních restrikcí nezanedbatelně ohrožuje ekonomickou trajektorii České republiky. Inflace je tažena především cenově neelastickými položkami spotřebního koše, jejichž ceny jen minimálně (a nepřímo) reagují na úpravy úrokových sazeb. Proto se udržované vysoké úrokové sazby mohou ukázat jako nedostatečné jak z hlediska zmírnění inflace, tak zároveň jako překážka ekonomického růstu. Konsolidační balíček zavedený na začátku roku 2024 v důsledku obav o stav veřejných financí pravděpodobně dále podváže agregátní poptávku, a tím i celkový ekonomický růst. Potenciální dopad na trh práce, včetně mírného zvýšení míry nezaměstnanosti, pak může ohrozit konvergenci české mzdové úrovně s úrovní mezd v EU-15, a tím potenciálně neutralizovat pozitivní výhled reálných mezd ve střednědobém horizontu“. 

Volně dostupná plná verze policy briefu Úvahy o vývoji české ekonomiky: poznatky z Beveridgeovy křivky.

Zveřejňujeme rovněž anglickou verzi téhož policy briefu.

Jedním z nejostřeji sledovaných současných vnitropolitických témat je dnešní nález Ústavního soudu ve věci loňského snížení mimořádné valorizace penzí. Rozhodnutím vlády přišel průměrný český důchodce o zhruba tisícikorunu měsíčně.

Mezi experty, kteří jsou masmédii dotazováni k dané problematice, je i ekonom Robert Jahoda působící na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).          

V pořadu České televize Studio ČT24 byl R. Jahoda k ekonomickým souvislostem dané problematiky dotazován dnes dopoledne, tedy ještě před zveřejněním rozhodnutí Ústavního soudu. Redaktorku zajímalo nejdříve to, jak jsou na tom čeští důchodci co do svých příjmů a jaké jsou silné a slabé stránky českého důchodového systému. Robert Jahoda potvrdil nižší průměrný náhradový poměr, který zmínil jeho předřečník, sociolog Martin Potůček, současně ale dodal, že nastavení českých penzí zatím poměrně dobře chrání před příjmovou chudobou.

R. Jahoda se vyjádřil i k tomu, zda na podzim 2022 šlo předvídat výši inflace, která povede k nutnosti valorizovat penze v mimořádném termínu. Ekonom uvedl, že prolomení inflační bariéry 5 % šlo indikovat již na konci roku 2022, ale nešlo v té době říct, jaká bude výše inflace, tedy konkrétní číslo. Vlivem vládního Úsporného tarifu došlo k administrativnímu poklesu inflace a ministerstvo financí mohlo modelovat dopady po případném ukončení Úsporného tarifu. Ani podle alternativních modelů však nebylo možné připravit konkrétní mimořádnou valorizaci, zde bylo třeba počkat na oficiální sdělení Českého statistického úřadu.

Robert Jahoda v rozhovoru rovněž naznačil, že RILSA je dále připraven podpořit aplikovaný výzkum právě v oblasti důchodové politiky.

Rozhovor České televize s ekonomem Robertem Jahodou (v čase od cca 10:10).

Nová studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) přibližuje vývoj obecních rozpočtů v České republice během koronavirové pandemie a v kontextu daňových změn, které nabyly účinnosti od roku 2021.

Výzkumní pracovníci RILSA Pavel Bareš a Filip Hon danou problematiku analyzovali z různých perspektiv a s využitím několika metod sběru a analýzy dat. Ve studii tak vyhodnotili vývoj vybraných ukazatelů vypovídajících o hospodaření obcí a podrobně analyzovali daňové a celkové příjmy obcí České republiky. Pozornost věnovala dvojice vědců také významným implikacím vývoje obecních příjmů a výdajů pro oblast sociálních služeb.

Ve sledovaném období se zvyšovaly celkové příjmy i celkové výdaje obcí. Celkové výdaje velké části obcí byly i přes zvyšující se náklady nižší než jejich příjmy. Nejvýznamnějším typem příjmu obcí byly daňové příjmy. Ty v roce 2020 poklesly a v roce 2021 opětovně vzrostly, ale oproti roku 2019 (tj. době před pandemií covidu-19) se jednalo o nárůst jen v řádu jednotek procent.

V letech 2020 a 2021 byl podíl daňových příjmů na celkových příjmech obcí nižší než v době před příchodem pandemie.

Zápornou bilanci příjmů a výdajů měly v roce 2019 dvě pětiny obcí zapojených do dotazníkového šetření a v letech 2020 a 2021 necelá třetina. Mezi dotázanými obcemi mírně převažovaly ty, jejichž zástupci pokládali za nutné koncipovat rozpočet na rok 2023 jako schodkový. Příznivým zjištěním naopak je, že i v případě hospodaření se schodkem měla velká část dotázaných obcí možnost převést prostředky z předchozího roku a že v podstatně menší míře využívaly další mechanismy jako půjčky, omezení investic nebo snížení disponibilní rezervy.

Výzkum nezaznamenal výraznější změny priorit obcí v sociální oblasti a při poskytování sociálních služeb.

Plné znění studie RILSA Vývoj obecních rozpočtů v období pandemie a po reformě daní účinné od roku 2021 a jeho implikace pro financování a poskytování sociálních služeb je k dispozici zde.

Výzkum (vnímání) majetkových nerovností, který Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) prezentoval 6. prosince 2023 na semináři „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“, se těší trvalé mediální pozornosti.

Nově zaujal výzkum majetkových nerovností od Robina Maialeh a Filipa Červenky z RILSA zpravodajský server Seznam Zprávy. Jeho článek zdařile pracuje s postupy datové a interaktivní žurnalistiky a nabízí čtenářům i možnost odpovědět na jednu z otázek, na které odpovídali respondenti výzkumu RILSA.

Jak uvádí Robin Maialeh, ředitel RILSA, výsledky výzkumu naznačují, že pokud bychom chtěli v České republice mít občany preferované rozdělení majetku, vyžadovalo by to zásadní změnu daňového mixu s vyšším důrazem na majetkové daně.

Zajímavý komentář, který – s oporou ve stejném výzkumu z RILSA – rovněž boří mýtus o Česku jako rovnostářské zemi, měla politoložka Kateřina Smejkalová v Českém rozhlase Plus. Komentář je dostupný ve zvukové i písemné podobě zde.

Zájemcům znovu připomínáme, že je k dispozici plná verze prezentace Česká společnost a ekonomické nerovnosti.

Od počátku roku 2024 je účinná většina opatření tzv. úsporného balíčku. Podle vládní koalice sníží zadlužování státu. Změny zahrnují například zvyšování některých daní a odvodů, změny sazeb DPH či snížení zaměstnaneckých benefitů.

2. ledna o ekonomických a sociálních dopadech konsolidačních opatření a dalších nových legislativních změn hovořil v pořadu brněnské redakce České televize Události v regionech ekonom Robert Jahoda působící na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).          

U dopadů na finanční situaci českých rodin odkázal Robert Jahoda na analýzu RILSA, která očekává pokles disponibilních příjmů domácností o 1–1,5 procenta. Ohledně celkového ekonomického vývoje České republiky v roce 2024 vyjádřil mírný optimismus, obdobně se vyslovil k ekonomické situaci značné části seniorů.

K tématu adekvátnosti nedávného zvýšení minimální mzdy v ČR ekonom R. Jahoda připomněl nutnost respektovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Nově bude třeba zohledňovat i takové faktory, jako jsou úroveň mezd v zemi, životní náklady, daně, dávky sociálního zabezpečení nebo úroveň a vývoj produktivity práce.

V rozhovoru pro Českou televizi Robert Jahoda uvedl i to, že aktuální problematikou minimální mzdy se zabývá projekt RILSA Metodika hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v České republice.

Rozhovor České televize s ekonomem Robertem Jahodou (v čase od cca 4:40).

Také prosincové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 4. čísla:

Recenzované články                                                            

Retrospektivní komparativní analýza dopadu zrušené superhrubé mzdy do veřejných rozpočtů

Jiří Vopátek

Kritéria hodnocení závislosti pro přiznání příspěvku na péči v České republice a Německu

Lucie Kamrádová

Poznatky z výzkumu

Analýza vztahu minimální mzdy a některých makroekonomických ukazatelů v ČR

Pavel Janíčko

Diskuse

Aktuální otázky postavení zaměstnanců v individuálních pracovněprávních sporech

Petr Frischmann

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu sociologa Wolfganga Streecka Gekaufte Zeit (Koupený čas)

Informační servis

Vytvoření komplexního monitorovacího a evaluačního rámce pro předškolní vzdělávání a péči v České republice

Alexandra Lacinová – Kamila Hejnák Vlčková

Zpráva o konferenci RELIK 2023

Tereza Frömmelová

Zpráva o konferenci Sociální politika 2023

Vladimír Barák

Recenze

Uhlová, Saša: Hrdinové kapitalistické práce v Evropě (Praha: Alarm, 2023)

Kateřina Nedbálková

Ryšavý, Dan – Fiedor, David (eds.): Fakta a trendy v současné české společnosti (Praha: Karolinum, 2023)Jan Mertl

Celé 4. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, instituce, která po staletí civilizuje naši společnost, se dne 21. 12. 2023 stala obětí zbabělého a nevybíravého násilí. Jménem svým i celého Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., vyjadřuji hluboké zarmoucení a upřímnou soustrast všem dotčeným.

Kolegyním a kolegům z Filozofické fakulty UK nabízíme veškerou okamžitou pomoc: zůstáváme po Vašem boku v nekončícím boji lidskosti proti barbarství.

Za RILSA

Robin Maialeh