Výzkumné pracovnice Jana Barvíková a Štěpánka Lehmann se v německém Duisburgu zúčastnily mezinárodního workshopu na téma střídavé péče „International and Interdisciplinary Workshop on Joint Physical Custody“, který uspořádaly Universität Duisburg-Essen a Philipps-Universität Marburg.

Workshop si kladl za cíl shromáždit základní informace o fungování střídavé péče v různých evropských zemích. Jana Barvíková a Štěpánka Lehmann v prezentaci Joint physical custody in the Czech Republic představily dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2024).

Na základě analýzy existující legislativy, jurisdikce a relevantní literatury ozřejmily výzkumné pracovnice RILSA sociální a právní rámec a principy rozhodování soudů o uspořádání péče po rozvodu či rozchodu rodičů v ČR, a to s důrazem na střídavou a společnou péči. Publikum následně seznámily s relevantními výsledky dvou dotazníkových šetření realizovaných v rámci zmíněného projektu, jmenovitě výzkumu veřejného mínění na téma stability rodiny a uspořádání péče po rozchodu rodičů a dotazníkového šetření s rodiči, kteří ukončili soužití s druhým rodičem svých nezletilých dětí.

Umut Ünal from RILSA participated in the 50th Annual Southwestern Society for Economists Conference in Houston TX (March 8-11, 2023)where he won the Distinguished Paper Award! This achievement is particularly significant since the meeting included a total of around 750 presentations under the umbrella of the Federation of Business Disciplines (FBD). The conference has been held annually since 1974.

To access the FBD conference website, click here.

Ministr práce a sociálních věcí a vicepremiér České republiky Marian Jurečka přijal pozvání ředitele RILSA Robina Maialeh a navštívil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Jednání se zúčastnili i další členové vedení MPSV ČR a RILSA, včetně členů Rady RILSA.

Předmětem jednání bylo seznámení se s dosavadními výsledky výzkumného ústavu a hledání cest, jak tyto výsledky pružněji promítat do rozhodovacích procesů ministerstva. Věříme, že úzká vzájemná spolupráce bude přispívat k řešení současných i budoucích výzev.

Internetový zpravodajský portál Seznam Zprávy přinesl 3. března článek věnovaný dopadům rekordní inflace na české rodiny, zejména na ty s jedním příjmem. Poznatky studií Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) prezentoval jeho ředitel, ekonom Robin Maialeh.

Seznam Zprávy ze studií RILSA vyzdvihly například to, že podíl výdajů na bydlení včetně energií je výrazně vyšší u domácností s jedním rodičem, proto samoživitele/-ky zasáhly dražší energie nejvíce. Zatímco v rodinách samoživitelů/-ek loni zdražení energií zvýšilo rodinné výdaje o 40 procent, u domácností s oběma rodiči to bylo o 28 procent.

Článek se zabývá i podivuhodným faktem, že navzdory velkým propadům mnoha rodinných rozpočtů se většina Čechů ostýchá požádat o sociální podporu (a raději si hledá druhé zaměstnání). Robin Maialeh tento jev pro Seznam Zprávy označil „za jeden z výsledků třicetileté stigmatizace těch, kteří využívají nějaké formy sociální podpory“. Článek serveru Seznam Zprávy.

Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice technický redaktor / technická redaktorka (ediční pracovník / pracovnice).

Bližší informace zde.

Představeny budou hlavní výsledky projektu věnovaného českým digitálním pracovním platformám, jejich provozovatelům a pracovníkům. K tématu doporučujeme i náš nedávno vydaný policy paper.

Workshop se koná ve středu 8. března 2023 od 10:00 do 12:00.

Místo konání: budova Rosmarin Bussiness centra (Dělnická 213/12, Praha 7).

Účast je možná i online, odkaz bude účastníkům zaslán e-mailem. Registrace k prezenční i online účasti zde (klikněte na odkaz nebo ho zkopírujte do Vašeho prohlížeče).

K tématu doporučujeme první letošní RILSA Policy Paper: Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice

Akci společně pořádají Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) a oddělení koncepce náhradní rodinné péče MPSV.

Na workshopu budou představeny hlavní poznatky z projektu RILSA Využívání a fungování institutu svěření dítěte do péče jiné osoby (svěřenectví) v praxi.

Workshop se koná dne 21. února od 10:30 do 12:30.

Místo konání: budova Rosmarin Bussiness centra (Dělnická 213, Praha 7), 7. patro.

Účast je možná i online, odkaz bude účastníkům zaslán e-mailem.

Registrace k prezenční i online účasti zde (klikněte na odkaz nebo ho zkopírujte do Vašeho prohlížeče).

Ve své ediční řadě RILSA Policy Papers poskytuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Nový Policy Paper shrnuje výsledky projektu „Nové formy zaměstnávání – past či budoucí cesta?„, který se věnuje českým digitálním pracovním platformám a jejich obchodním modelům.
Z analýzy 95 českých digitálních pracovních platforem vyplývá, že téměř 100 % pracovníků, kteří pracují pro české digitální pracovní platformy, je sebezaměstnaných. Toto uspořádání vztahů mezi digitálními pracovními platformami a jejich pracovníky nutně přináší otázku, zda a do jaké míry je v tomto typu podnikání běžný švarcsystém.
K podpoře snah, aby se z platformové práce nestala prekérní forma zaměstnávání, Policy Paper doporučuje například důslednější kontroly prováděné Státním úřadem inspekce práce, zapojení odborů do ochrany platformových pracovníků, certifikaci digitálních pracovních platforem, redefinici závislé práce a legislativní zakotvení statusu platformového pracovníka.

Svými RILSA Policy Briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

První letošní číslo z ediční řady RILSA Policy Briefs je jedním z výstupů projektu „Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče“ (reg. č. TL04000152), který byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.

Z hlavních poznatků vybíráme:

–  během prvního roku trvání pandemie covidu-19 vnímala více než třetina (37 %) sólo rodičů zhoršení finanční situace své domácnosti. Avšak míra čerpání sociálních dávek sólo rodiči se významně nezměnila;
–  téměř dvě pětiny sólo rodičů musely během pandemie šetřit na jídle, každý třetí byl okolnostmi nucen čerpat své úspory;
–  každý jedenáctý sólo rodič požádal během pandemie o potravinovou pomoc neziskové organizace a/nebo o dávku mimořádné okamžité pomoci. Se svou žádostí však uspěla pouze přibližně polovina z nich;
–  třetina sólo rodičů měla v době pandemie základní existenční obtíže v podobě problémů s hrazením výdajů na základní potřeby, jakými jsou zejména jídlo, ošacení a léky;
–  půjčkami byli zatíženi čtyři z deseti sólo rodičů, pro čtvrtinu z nich bylo splácení půjček poměrně obtížné. Během pandemie si novou půjčku vzalo 16 % sólo rodičů.

Autorky výzkumu doporučují české rodinné politice zejména zpřehlednit a zjednodušit systém sociální podpory, dále posílit poradenství například ze strany poboček Úřadů práce, kde je ovšem i v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí potřeba zvýšit personální kapacity. Z doporučení dále vybíráme posílení pozic sociálních pracovníků, podporu částečných úvazků a dalších flexibilních pracovních forem a zjednodušení procedury vyplácení příspěvku na bydlení. Autorky oceňují dosavadní změny v této oblasti, dávají však do úvahy další revizi a zjednodušení formulářů a vysvětlujících pokynů pro jejich vyplnění.

Plné znění tematicky úzce související odborné monografie RILSA Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče.

Informace o projektu Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče a seznam jeho publikačních výstupů.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve své ediční řadě RILSA Policy Papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Nový Policy Paper je publikován (stejně jako dva předešlé) v angličtině. Jeho autorem je ekonom Filip Mandys, výzkumný pracovník RILSA působící rovněž v Evropském investičním fondu v Lucembursku.

Policy Paperem RILSA zareagoval na situaci, kdy v odborné literatuře téměř chyběly informace o dopadu energetické inflace na různé skupiny spotřebitelů. Filip Mandys analyzuje energetickou inflaci a výdaje na energie domácností pomocí nejnovějších dat a aplikací metod vážených nejmenších čtverců (WLS) a váženého průměru. Výsledky naznačují, že podíl energetických výdajů na celkových výdajích je nejvíce ovlivněn počtem dětí a důchodců v domácnosti – zvyšuje se o 6,6 % a 24 % za každé další dítě nebo důchodce. Tento výsledek platí zejména pro výdaje za elektřinu a plyn.
Z výsledků výzkumu vyplývá i to, že průměrná česká domácnost čelila mezi červnem 2021 a 2022 nárůstu cen energií o 45,2 %. V absolutním vyjádření průměrná domácnost utrpěla roční ztrátu 10 000 Kč na obyvatele, přičemž nejvíce postiženými skupinami byli důchodci, obyvatelé malých obcí, majitelé domů a domácnosti s nízkými příjmy.
Domácnosti s nejnižšími příjmy ztratily 21 000 Kč, což je poměrně výrazně více než 26 000 Kč, o které přišly domácnosti s vysokými příjmy.
Policy Paper nabízí i doporučení pro tvůrce politik, například poskytovat finanční pomoc specifickým skupinám obyvatel a legislativními nástroji podporovat energeticky úsporné chování.

Policy paper obsahuje česky psaný abstrakt.