I druhé letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.
Z obsahu 2. čísla vybíráme:
Recenzované články
Jednotné inkasní místo pro Česko
Jaroslav Vostatek
Determinanty životní spokojenosti a materiálních životních podmínek v prvním roce pandemie covidu-19
Sylva Höhne
Regionálny sociálny dialóg na Slovensku – stav a vývoj z pohľadu jeho aktérov
Monika Čambáliková – Monika Uhlerová
Poznatky z výzkumu
První rok koronavirové pandemie a cena práce
Jan Vlach
Anketa
Zhodnocení první etapy oddlužovací akce Milostivé léto
Knihy, které nezestárly
Jan Keller
Recenze
Recenze publikace „Naše budoucnost je lokální“
Jan Bittner
Recenze knihy „Covid-19: Velký reset“
Jan Mertl
Celé 2. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.
Socioložka Lucie Vidovićová komentářem navazuje na svou účast na konferenci „Rodinná politika a spolupráce generací jako projev občanské odpovědnosti“, která se konala v Senátu ČR 26. dubna 2022.
Výzkumná pracovnice RILSA Lucie Vidovićová se ve svém článku v aktuálním čísle Katolického týdeníku soustředí na dvě témata: věkovou diskriminaci (ageismus) a (ne)zaměstnanost juniorů a seniorů ve vzájemném vztahu.
Čtenáři se od L. Vidovićové dozvědí zajímavá fakta. Například zjištění americké epidemioložky a psycholožky Beccy Levy o tom, že se oběti věkové diskriminace dožívají až o 7,5 roku méně než lidé, kteří mají ke stárnutí kladný vztah.
Lucie Vidovićová polemizuje s tzv. mentalitou nedostatku: představou, že svět funguje podle „rovnice s nulovým výsledkem“: získá-li někdo něco, jiný úměrně tomu tratí. Pro oblast zaměstnanosti socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí upozorňuje na to, že státy s vysokou zaměstnaností seniorů mívají nízkou nezaměstnanost juniorů. Situaci seniorů přirovnává k seismografu citlivě registrujícímu společenské otřesy.
Link na facebookovou veřejnou skupinu „Stárnutí: Je věk jenom číslo?“ – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).
Výzkumné pracovnice RILSA Jana Barvíková, Sylva Höhne a Jana Paloncyová pronesly 3. března 2022 přednášku „Péče o děti po rozchodu rodičů“, v jejímž rámci představily dílčí zjištění z projektu „Dítě v rodičovském konfliktu“ (2019–2022).
Z videozáznamu volně dostupného na YouTube se dozvíte mimo jiné:
– o vývoji rozvodovosti v České republice a o názorech české veřejnosti na uspořádání péče o děti po rozchodu/rozvodu rodičů (Jana Paloncyová);
– o vyživovací povinnosti a výživném v soudních statistikách a ve veřejném mínění (Sylva Höhne);
– o tom, jak vnímají domov mladí lidé se zkušeností rozpadu rodiny; co podle nich přispívá k tomu, že se dítě ne/cítí v domácnosti svého rodiče doma, a jak vnímají negativa a pozitiva střídavé péče (Jana Barvíková).
Další informace o projektu „Dítě v rodičovském konfliktu“ a jeho dosavadní výstupy najdete zde.
Kniha se zaměřuje na strukturální příležitosti a omezení při zakládání rodin mladými lidmi v jedenácti zemích a poukazuje na hlavní kontextové faktory rodinného chování. Autoři podle společné rámcové osnovy analyzují u každé země její socioekonomické a institucionální podmínky, demografické trendy a příslušné normativní rámce s cílem identifikovat a popsat tamní podmínky přechodu k rodičovství.
Věra Kuchařová, výzkumná pracovnice RILSA, v kapitole o trendech a podmínkách formování rodiny v České republice kromě jiného uvádí, že česká společnost je z hlediska základních právních norem a svého hodnotově normativního nastavení otevřena různým vzorcům rodinného chování. Veřejné politiky se zaměřují především na to, aby všechny děti měly co možná stejné a dobré podmínky pro svůj život a rozvoj, nicméně tyto podmínky se liší podle formy rodinného soužití, a to nejen mezi manželskými rodinami a rodinami sólo rodičů, ale i mezi rodinami sezdaných a nesezdaných párů.
Kniha Family Formation Among Youth in Europe: Coping with Socio-Economic Disadvantages vznikla za podpory COST (European Cooperation in Science and Technology) – organizace, která z fondů EU finančně podporuje mezinárodní a interdisciplinární spolupráci na výzkumných aktivitách se záměrem propojovat výzkumné iniciativy v různých vědních oborech v evropských i dalších zemích. Publikace je jedním z výsledků spolupráce v rámci aktivity COST YOUNG-IN (CA17114).
Rodičům nezaopatřených dětí, kteří jsou žadateli o náhradní výživné na své dítě či děti a kteří v žádosti uvedli svou mailovou adresu, je v těchto dnech odesílán e-mail s prosbou o vyplnění dotazníku.
Současně jsou letáky s odkazem, na kterém je možné dotazník vyplnit, distribuovány mezi nové žadatele o náhradní výživné na pobočkách Úřadu práce ČR.
Budete-li úřadem práce osloveni, neváhejte prosím dotazník vyplnit. Sdílením svých zkušeností přispějete k většímu porozumění životu rodičů samoživitelů a dáte podněty ke zlepšení systému sociálních dávek. Sběr dat probíhá do 8. května 2022. Děkujeme!
Náhradní výživné je dávkou nově poskytovanou od července 2021. Má pomáhat rodinám, v nichž dochází ze strany povinného rodiče k částečnému nebo úplnému neplacení výživného na nezaopatřené dítě.
Dotazníkové šetření mezi žadateli o dávku náhradní výživné realizuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve spolupráci s Úřadem práce ČR. RILSA tak činí v rámci svého projektu Okolnosti nároku na náhradní výživné a sociálně ekonomická situace jeho příjemců.
Výzkumná pracovnice RILSA Věra Kuchařová se dne 14. 4. 2022 zúčastnila 2. ročníku konference k rodinné politice s názvem „Podpora rodinné politiky v praxi“. Pořádal ji Krajský úřad Libereckého kraje pro odbornou i širokou veřejnost v rámci projektu „Systémová podpora práce s rodinou v Libereckém kraji“.
Projekt je financován z Operačního programu Zaměstnanost, prioritní osa „2-Sociální začleňování a boj s chudobou“. Konference v Liberci byla zaměřena zejména na podporu rodinné politiky na různých úrovních.
Věra Kuchařová vystoupila s příspěvkem Jak reflektuje rodinná politika potřeby rodin? Hodnotila v něm reflexi potřeb rodin v rodinné politice na základě poznatků o názorech, zkušenostech a očekáváních v oblasti podpory rodin zjištěných především v projektu RILSA Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů. Věra Kuchařová využila též publikovaná data CVVM a jejich porovnání s praktickou realizací rodinné politiky v posledních letech.
Jako základní nástroje pro aktuální českou rodinnou politiku vyzdvihla přednášející zejména možnost kombinovat rodinné a profesní role, finanční podporu nákladů na děti, kompenzaci ušlých příjmů a ochranu proti chudobě. Dále Věra Kuchařová zdůraznila důležitost dostupnosti bydlení, stability rodiny a podmínek pro plnění rodičovských rolí.
Prezentace, které byly předneseny na 2. konferenci KÚ Libereckého kraje k rodinné politice dne 14. 4. 2022, jsou zpřístupněny zde.
Online deník Aktuálně.cz, jeden z nejčtenějších českých mediálních portálů, dnes uveřejnil článek o problematice českých rodinných sociálních dávek. Hlavním zdrojem článku byla studie otištěná v časopise Fórum sociální politiky, vydávaném Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí.
Novinářku Kateřinu Hovorkovou zaujalo zejména zjištění, že české rodinné dávky jsou nastaveny problematicky, neboť například na přídavek na dítě může dosáhnout rodina, která disponuje velkým jměním, zatímco řada nemajetných rodin na tuto dávku nárok nemá.
Autorku z Aktuálně.cz zaujal i návrh na celkovou změnu systému českých rodinných dávek. Studie právničky Dany Hobzové publikovaná ve Fóru sociální politiky upřednostňuje skandinávský model: „Potenciální změny se dotýkají celkové koncepce mateřské dovolené, rodičovské dovolené a peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Změna by se měla rovněž dotknout délky rodičovské dovolené, která je v kombinaci se stávající úpravou rodičovského příspěvku nejdelší ze sledovaných zemí. Změna v charakteru rodičovského příspěvku ve formě garance nároku na kratší pracovní dobu by značně usnadnila návrat žen do zaměstnání.“
Jak uvádí Aktuálně.cz, podle Dany Hobzové by stát mohl vyplácet „jakýsi jednotný rodičovský příspěvek, který by se odvíjel od výše příjmu před narozením dítěte a podle varianty čerpání rodičovského příspěvku, kterou by si rodina vybrala. V případě, že by rodič nepracoval, by byl vyplácen v plné míře, v poměrné míře pak pokud by měl rodič částečný úvazek. U výše příspěvku by byl uplatněn princip zásluhovosti. Platila by také jednotná rodičovská dovolená, ve které by se spojila česká mateřská a rodičovská dovolená, případně i ošetřovné.“
Přídavek na dítě by se změnil „na univerzální dávku pro všechny rodiny bez rozdílu, a to pro děti od narození do doby ukončení studia nejdéle do 19 či 26 let. Nebylo by nutné o dávku žádat ani nic dokládat, dávka by byla vyplácena automaticky.“
(Zvýraznění doplnila redakce webu RILSA.)
Článek online deníku Aktuálně.cz.
Studie Dany Hobzové z letošního únorového čísla Fóra sociální politiky.
Plné znění všech vydání časopisu Fórum sociální politiky v internetovém archivu.
Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
Páté letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší zejména hlavní zjištění odborné monografie Vyhlídal, Jiří – Marešová, Helena –Táborská, Marie – Horáková, Markéta: Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací realizovaného v roce 2016. Praha: RILSA, 2021. – 94 stran – ISBN 978-80-7416-426-2 (print), ISBN 978-80-7416-427-9 (pdf).
Program veřejně prospěšných prací sleduje komplexní cíle: jednak ty obecně sociální (prevence dlouhodobé nezaměstnanosti, zvýšení příjmu domácnosti či sociální začlenění), jednak cíle pracovní, jako je obnova pracovních návyků a přechod na otevřený trh práce, případně poskytnutí dočasného pracovního uplatnění při absenci jiných možností.
Program je třeba hodnotit s časovým odstupem, aby bylo možné zachytit, jak se jeho účastníkům dařilo na trhu práce v delším časovém horizontu.
Ze zjištění vybíráme:
– kritéria výběru účastníků programu veřejně prospěšných prací (VPP) jsou poměrně široká, navíc se regionálně liší;
– ve strukturálně postižených regionech je program VPP dlouhodobou a ustálenou alternativou pracovního uplatnění;
– z porovnání výsledků intervenční a kontrolní skupiny vyplývá, že účast v programu VPP ve větší míře vede k opětovné evidenci na Úřadu práce ČR (ÚP) v období po skončení programu.
Výzkumníci doporučují mimo jiné:
– používaná kritéria hodnocení úspěšnosti programu více přizpůsobit komplexnosti jeho cílů a funkcí;
– pro zařazování uchazečů do programu veřejně prospěšných prací poskytnout větší rozhodovací volnost jednotlivým kontaktním pracovištím Úřadu práce, aby mohla náležitě využívat své znalosti lokálního trhu a individuálních charakteristik uchazečů.
Plné znění monografie Vyhodnocení cílenosti a dopadu programu veřejně prospěšných prací v roce 2016.
Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
Čtvrté letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, přináší první výsledky výzkumu zaměřeného zejména na detekci rizikových skupin obyvatel ČR a zmapování negativních dopadů covidu-19 na jejich sociální situaci.
Ze zjištění vybíráme:
– dopady pandemie covidu-19 na trhu práce nejvíce negativně zasáhly ženy, mladé a starší pracovníky a pracovníky s nízkým příjmem;
– veřejné statistiky mají omezené možnosti pro zhodnocení situací v sociální oblasti, a to z důvodu zpoždění, se kterým jsou zveřejňovány, nebo z důvodu nepostižení potenciálních příjemců dávek, kteří je nepobírají z řady příčin, přestože by na ně měli nárok;
– v souvislosti s dopady pandemie covidu-19 lze očekávat vznik nových sociálních problémů a rizikových skupin, pro které v současnosti nejsou dostupné či účinné stávající nástroje záchranné sociální sítě;
– pro potřeby srovnání s kvantitativními zdroji je žádoucí vymezit další indikátory a zdroje kvalitativních informací za účelem reálnějšího popisu a sledování aktuální situace skupin osob čelících sociálním problémům.
Zájemcům o problematiku sociálních a sociálně politických dopadů koronavirové pandemie nabízíme i plná znění dvou monotematických čísel odborného časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí:
Výzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí byl realizován v rámci jeho projektu „Dopady pandemie covid-19 na sólo rodiče (2020–2022)“.
Workshop se uskuteční online formou ve čtvrtek 24. března 2022 od 10:00 do 11:30 hodin.
Odkaz registrovaným účastníkům zašleme e-mailem den před konáním workshopu.
Stručný formulář k registraci (klikněte na odkaz, případně ho zkopírujte): registrace zde
Výzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí byl realizován v rámci jeho projektu „Dopady pandemie covid-19 na sólo rodiče (2020–2022)“.
Workshop se uskuteční online formou ve čtvrtek 24. března 2022 od 10:00 do 11:30 hodin.
Odkaz registrovaným účastníkům zašleme e-mailem den před konáním workshopu.
Stručný formulář k registraci (klikněte na odkaz, případně ho zkopírujte): registrace zde