EUROFRAME (European Forecasting Research Association for the Macro-Economy) pořádala v minulém týdnu konferenci s názvem „The Return of Inflation: Challenges for European Economies“. Jediným účastníkem z České republiky byl ekonom Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
EUROFRAME svou letošní konferenci připravila ve spolupráci s Observatoire français des conjonctures économiques (OFCE) při Sciences Po v Paříži. Účastníci hledali odpovědi zejména na otázky, zda je současná vysoká inflace dočasným jevem, nebo představuje změnu paradigmatu. Zabývali se také tím, jaké hospodářské politiky by měly být použity k řešení inflace a omezení jejích sociálních důsledků.
Zazněly zde příspěvky předních ekonomů ze Stanfordu, Sorbonny, Sciences Po, Bank of England, Institute for Employment Research (IAB), Netherlands Bureau for Economic Policy Analysis (CPB), National Institute of Economic and Social Research (NIESR) a dalších.
Robin Maialeh z RILSA prezentoval příspěvek (policy report) napsaný společně s Davitem Aduntsem (IAB) a Filipem Mandysem (RILSA, EIF) s názvem Inflation and its Impact on Different Social Groups: The case of the Czech Republic.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) hledá respondenty z celé České republiky – osvojitele, osvojené děti ve věku 14 let a starší (se souhlasem rodičů) a mladé dospělé, kteří prošli osvojením.
Sháníme rovněž experty organizací pracujících s osvojitelskými rodinami – sociální pracovníky a psychology z krajských úřadů a OSPODu (z jednotlivých ORP). Hledáme i sociální pracovníky (popř. klíčové pracovníky) a další odborníky z neziskových organizací činných v systému sociálně-právní ochrany dětí, konkrétně NRP – forma osvojení.
Formou zapojení do výzkumu budou rozhovory, fokusní skupiny, tematické psaní, dotazníky a analýza dokumentů. U každé ze skupin respondentů bude použita jiná metoda.
Setkání lze provést osobně, telefonicky i online.
Veškeré informace, které nám poskytnete, považujeme za striktně důvěrné. Před zpracováním budou anonymizovány.
Do výzkumu se můžete přihlásit zasláním e-mailu na adresu leona.hozova@rilsa.cz nebo telefonicky na čísle +420 603 519 766 (je to zároveň kontakt pro případné další informace).
PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, Ph.D., MBA
výzkumná pracovnice
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.
Dělnická 213/12, Praha 7
https://www.rilsa.cz/
Věk je stále přehlíženou diverzitní charakteristikou. Situace se ale začíná měnit k lepšímu. Bylo to patrné na mezinárodní konferenci „Evropský den diverzity 2023: Budování mostů – Diverzita, Udržitelnost a Partnerství“, kterou dne 26. 5. 2023 uspořádala v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR platforma pro odpovědné podnikání „Byznys pro společnost“.
První část konference byla věnována přistoupení nových firem k Chartě diverzity a odpoledne se konaly tři workshopy zaměřené na aktuální výzvy pracovního trhu. Ve workshopu nazvaném Věková diverzita: Druhá a třetí kariéra byla mezi panelistkami Lucie Vidovićová, výzkumná pracovnice z RILSA.
L. Vidovićová zde představila i předběžné výsledky jedinečného výzkumu Život ve stáří II, kterým Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) navazuje na svůj stejnojmenný projekt z roku 2002. Toto šetření umožňuje s odstupem 20 let zachytit dynamiku a stabilitu zkušeností seniorů a seniorek (tedy lidí šedesátiletých a starších) ve dvou historických časových bodech.
Jedním ze zjištění je rostoucí podíl osob se zkušeností věkové diskriminace na trhu práce, a to při současném výrazném poklesu počtu zkušeností s diskriminací na základě genderu. V diskusi mezi panelistkami a účastníky/-cemi workshopu zazněla řada příkladů inspirativní praxe, volání po uvolnění rigidních věkových kategorií a výzva k podpoře konceptu empatie jako vhodného rozšíření diverzitních politik obecně na trhu práce i konkrétně na jednotlivých pracovištích. Tam se stále častěji potkávají lidé různého věku.
Videozáznam mezinárodní konference Evropský den diverzity 2023 a fotogalerie jsou k dispozici ZDE.
Dne 30. května 2023 nás ve věku nedožitých 78 let opustil pan Ing. Petr Víšek. Prakticky celý svůj život zasvětil práci v sociální oblasti. Od roku 1972 pracoval na tehdejším Federálním ministerstvu práce a sociálních věcí, následně po rozdělení republiky pokračoval v činnosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR a souběžně od roku 1991 vyučoval na katedře sociální práce Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Od roku 2018 byl zaměstnancem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Počátkem 90. let minulého století se Petr Víšek podílel na přípravě Scénáře sociální reformy a koncepci záchranné sociální sítě, významný byl jeho přínos při přípravě zákona o státní sociální podpoře a návrhu zásad zákona o sociální pomoci.
V roce 1995 založil občanské sdružení SOCIOKLUB, které se věnovalo rozvoji teorie a praxe sociální politiky. Následně patřil Petr Víšek ke spoluzakladatelům obecně prospěšné společnosti Národní centrum sociálních studií, jež se zaměřuje zejména na rozvíjení regionálních aspektů v sociální oblasti.
Petr Víšek po celou dobu své profesní dráhy nezištně předával svoje zkušenosti všem svým kolegům a spolupracovníkům, kdykoli byl připraven podat každému pomocnou ruku při řešení jeho problémů. Jeho nadhled nad řešením klíčových otázek soudobého i očekávaného budoucího vývoje budeme všichni postrádat. Čest jeho památce!
Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.
Nová výzkumná zpráva Eurofoundu Hybrid work in Europe: Concept and practice zkoumá hybridní práci (hybrid work), tedy práci, která je vykonávána z běžného pracovního místa v kombinaci s prací z domova.
Tento fenomén souvisí i s pandemií covidu-19, neboť řada zemí EU tehdy podpořila práci z domova v rámci omezování kontaktů mezi lidmi. S rozvolňováním protiepidemických opatření se zaměstnanci začali vracet na pracoviště, přičemž mnozí začali práci z domova s tou „standardní“ kombinovat. Časopis Economist o hybridní práci v roce 2022 napsal, že promění města, pracovní i rodinný život i volný čas.
Nová studie Eurofoundu se zabývá zejména změnami v zázemí kancelářských prostor. Na výzkumu se podíleli experti z 27 zemí. Za Českou republiku přispěla Renata Kyzlinková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Hybrid work in Europe: Concept and practice.
Konference uspořádaná jednou z největších a nejvýznamnějších mezinárodních organizací sdružujících sociální pracovníky – International Federation of Social Workers (IFSW) – se konala v pražském Kongresovém centru ve dnech 21. – 24. 5. 2023 s mottem „Against all odds, a social Europe is possible – Where no one is left behind!“.
Konference se aktivně zúčastnily dvě socioložky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Olga Hubíková přednesla příspěvek The lacks of key pillars of czech social work (Chybějící opory české sociální práce) a Jana Havlíková pronesla příspěvek Quality assessment in social work – if so, how? An example of the formulation of standardized quality criteria for the Czech environment (Hodnocení kvality v sociální práci – pokud ano, tak jak? Příklad formulace jednotných kritérií kvality pro české prostředí).
Po obou vystoupeních výzkumných pracovnic RILSA následovala inspirativní debata.
Uvedené konferenční příspěvky vzešly z projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Kvalita výkonu sociální práce v České republice. Více k tomuto projektu včetně plných verzí jeho publikačních výstupů najdete zde.
Živě přenášená publicistická relace České televize se zajímala o proměny českých rodin a rodinné politiky i o vybraná témata jejich výzkumu za posledních 25 let.
V pořadu ČT1 Sama doma odvysílaném v pondělí 15. dubna hovořila Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky v RILSA, například o vývoji sňatkového chování nebo o přechodu rodičů malých dětí na trh práce. A v neposlední řadě o zaostávání České republiky v podpoře poskytované při zmíněném přechodu.
Diváky České televize jistě zaujala i zmínka o takových paradoxních zjištěních, že mnozí čeští vysokoškoláci sice vyjadřují také ohledně sňatků a zakládání rodin velmi liberální, nonkonformní postoje, ale oproti řadě západních zemí se v České republice dlouhodobé nesezdané svazky vyskytují častěji mezi lidmi s nižším socioekonomickým statusem. A lidé s vysokoškolským vzděláním se v ČR chovají tradičněji: více uzavírají sňatky a mají více dětí. Rozhovor s Janou Paloncyovou pro Českou televizi je k přehrání v čase od 34:09 zde.
Významné mezinárodní nakladatelství Taylor & Francis vydalo v jednom ze svých odborných časopisů článek „Breaking the deadlock: defining the quality of social work in the Czech Republic through social work research“ od Olgy Hubíkové a Jany Havlíkové z RILSA.
Příspěvek pojednává o kritériích a indikátorech platných pro všechny oblasti sociální práce v ČR, na základě kterých by bylo možné hodnotit kvalitu výkonu sociální práce.
Článek je jedním z výstupů projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Kvalita výkonu sociální práce v ČR – vytvoření metodiky hodnocení a provedení prvotní evaluace. Projekt v letech 2020 –2022 řešilo brněnské pracoviště RILSA.
Online vydání článku Breaking the deadlock: defining the quality of social work in the Czech Republic through social work research.
Webová stránka projektu Kvalita výkonu sociální práce v ČR – vytvoření metodiky hodnocení a provedení prvotní evaluace (včetně publikačních výstupů projektu).
Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.
V reakci na pandemickou krizi zavedla Evropská unie v zimě 2021 Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility – RRF). Podporuje reformy a investice mající potenciál nasměrovat země EU k zelené a digitální budoucnosti.
Nová výzkumná zpráva Eurofoundu Industrial relations and social dialogue: Involvement of social partners in the implementation of national recovery and resilience plans zkoumá zapojení sociálních partnerů do přípravy a implementace národních plánů obnovy. Za Českou republiku k této mezinárodní publikaci přispěla Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Industrial relations and social dialogue: Involvement of social partners in the implementation of national recovery and resilience plans
Interaktivní večerní pořad 90‘ televizní stanice ČT24 se snaží zasazovat hlavní témata dne do širších souvislostí.
V „Devadesátce“ ČT24 se ve čtvrtek 27. dubna Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), vyjádřil pro vyšší progresi ve zdanění příjmů zaměstnanců a vyšší zdanění vysokopříjmových OSVČ. Zároveň poukázal na skutečnost, že hlavní zdroje daňových příjmů by se neměly hledat v oblasti práce, která je v České republice již nyní zdaňována nadproporčně oproti ostatním oblastem ekonomických aktivit.
Interaktivní večerní pořad 90‘ televizní stanice ČT24 se snaží zasazovat hlavní témata dne do širších souvislostí.
V „Devadesátce“ ČT24 se ve čtvrtek 27. dubna Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), vyjádřil pro vyšší progresi ve zdanění příjmů zaměstnanců a vyšší zdanění vysokopříjmových OSVČ. Zároveň poukázal na skutečnost, že hlavní zdroje daňových příjmů by se neměly hledat v oblasti práce, která je v České republice již nyní zdaňována nadproporčně oproti ostatním oblastem ekonomických aktivit.
