Interaktivní večerní pořad 90‘ televizní stanice ČT24 se snaží zasazovat hlavní témata dne do širších souvislostí.
V „Devadesátce“ ČT24 se ve čtvrtek 27. dubna Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), vyjádřil pro vyšší progresi ve zdanění příjmů zaměstnanců a vyšší zdanění vysokopříjmových OSVČ. Zároveň poukázal na skutečnost, že hlavní zdroje daňových příjmů by se neměly hledat v oblasti práce, která je v České republice již nyní zdaňována nadproporčně oproti ostatním oblastem ekonomických aktivit.
Cílem víceletého projektu, spolufinancovaného programem ERASMUS+, je podporovat další vzdělávání nízkokvalifikovaných a nízkopříjmových pracovníků. Jsou zpravidla ohroženi příjmovou chudobou a další vzdělávání jim může pomoci nalézt lepší uplatnění na trhu práce.
Ve dnech 20. 4. a 21. 4. 2023 se v Lublani konal již třetí meeting projektu Reach Out to the „Left-Behind“. Na semináři se sešli partneři z České republiky, Německa, Rakouska a Slovinska. Za Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) se této akce zúčastnily Jana Váňová a Soňa Veverková.
Diskutovalo se zejména o připravovaných případových studiích a výběru vhodných příkladů dobré praxe. Jana Váňová navíc představila výsledky expertních rozhovorů s lidmi, kteří se zabývají dalším vzděláváním dospělých.
Případovou studii chystanou v rámci daného projektu zveřejní RILSA počátkem příštího roku.
Informace o projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu na webu RILSA.
Hlavním tématem dubnového čísla časopisu Českého statistického úřadu Statistika & my jsou výsledky Sčítání lidu, domů a bytů provedeného v roce 2021. Mezi osobnostmi dotázaných redakcí na hodnocení výsledků je i ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), ekonom Robin Maialeh.
Kopírujeme anketní otázku a odpověď:
„PŘEKVAPILY VÁS NĚJAKÉ VÝSLEDKY Z POSLEDNÍHO SČÍTÁNÍ 2021?
ʿPřekvapen výsledky bohužel nejsem, kromě jiného totiž sčítání potvrdilo přetrvávající strukturální nerovnováhy v regionálním rozvoji. Demografickým rizikem, či spíše pozorovaným důsledkem těchto strukturálních nerovnováh je postupné vylidňování pohraničních regionů. Jak sčítání ukázalo, tyto regiony pak mají vyšší průměrný věk obyvatel a nižší vzdělanostní strukturu, neboť vzdělanější pracovně aktivní obyvatelstvo se stahuje do ekonomických center země.
Regiony pak trpí méně kvalifikovanou profesní strukturou (podílem specialistů) a dostávají se do pasti chudoby se všemi socioekonomickými důsledky, například vyšším podílem osob bydlících ve specifických typech zařízení apod. Obávám se, že bez systematického regionálního rozvoje a cílených národohospodářských opatření budou tyto regionálně podmíněné socioekonomické divergence nabírat na síle.ʾ
Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí“
Zdroj: dubnové číslo časopisu Českého statistického úřadu Statistika & my (citovaná anketní odpověď je na str. 27).
Akce je součástí projektu MPSV „Podpora implementace koordinovaného přístupu v systému poskytování sociální ochrany v ČR“. Cílem konference je přiblížit dané téma z různých úhlů – z pohledu občanů, sociálních pracovníků i výzkumníků nebo vzdělavatelů v sociální práci – a zprostředkovat zahraniční zkušenosti.
Na konferenci přednesou Olga Hubíková a Robert Trbola z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) příspěvek s názvem Case management v sociální práci na obecních úřadech. Vycházet budou ze svých publikačních výstupů dvou projektů RILSA, respektive z těchto studií (zájemci naleznou pod uvedenými linky plné verze textů): Deficity ukotvení české sociální práce, Kvalita výkonu sociální práce očima sociálních pracovníků a Case management zaměřený na životní situace dlouhodobé péče v sociální práci na obecních úřadech.
Socioložka Lucie Vidovićová z RILSA je jednou z přednášejících na konferenci „Rodinná politika a přípravy na stárnutí (nejen) mladé generace“ a ve svém příspěvku se věnuje novému konceptu rodinné politiky ve stárnoucích společnostech.
Tisková zpráva konference přináší i tento citát Lucie Vidovićové: „Bereme práci jako riziko. V domovech seniorů pak lidi nenecháme namazat si ani chleba, protože by si mohli něco udělat. Tak je raději necháme dělat keramické výrobky, které jsou k ničemu“.
Pořadatelem konference je Národní centrum pro rodinu (NCR) – nestátní nezisková organizace, jejímž cílem je monitorovat společenské podmínky, které se vztahují k rodině, podporovat a iniciovat prorodinné aktivity v naší zemi, a to v souladu s přístupy České biskupské konference, která NCR založila v roce 1996.
Program konference Rodinná politika a přípravy na stárnutí (nejen) mladé generace (18. 4. 2023, Praha).
Tematicky související článek Lucie Vidovićové Podléhá česká veřejnost panice z demografie?
Socioložka Lucie Vidovićová bude jednou z odborných respondentek relace věnované stárnutí české populace. Česká televize tento díl Fokusu Václava Moravce ohlašuje slovy „Česko stárne. Umíme si s tím poradit? Jaké je žít dlouhý život? A jak žít dlouho a zároveň důstojně?“.
Mezi dalšími odborníky a odbornicemi, které vystoupí v přímém přenosu ČT z prostoru Gabriel Loci v Praze, bude například ekonomka Danuše Nerudová.
Po úterním odvysílání bude pořad k přehrání zde.
Link na facebookovou veřejnou skupinu „Stárnutí: Je věk jenom číslo?“ – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).
V pátek 12. 5. 2023 pořádá Unie center pro rodinu a komunitu, z. s., u příležitosti Mezinárodního dne rodiny konferenci v Poslanecké sněmovně. Sylva Höhne, výzkumná pracovnice RILSA, zde pronese příspěvek „Rodinná a mateřská centra podle výsledků výzkumu“.
Sylva Höhne na konferenci představí vybrané výsledky z dotazníkového šetření Rodinná a mateřská centra 2023 realizovaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA) v rodinných, mateřských a komunitních centrech na přelomu ledna a února 2023. Cílem tohoto výzkumu bylo získat informace o tom, jak centra fungují, jaké aktivity rodinám nabízejí, co se jim daří a jaké problémy řeší.
Dotazníkové šetření zjišťovalo i to, co by rodinným a mateřským centrům jejich práci usnadnilo. Zvláštní pozornost byla věnována aktivitám pro rodiny a děti se specifickými potřebami, včetně uprchlíků v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině.
Sběr dat realizoval RILSA ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s finanční podporou UNICEF. Získaná data přinesou informace důležité pro systematickou podporu těchto center nejen ze strany MPSV, ale i krajů a obcí.
V rámci svého projektu Přístup dětí se specifickými potřebami k předškolní péči RILSA kromě výzkumu rodinných a mateřských center uskutečnil obdobný výzkum zaměřený na dětské skupiny. V současnosti probíhá analytické zpracování dat z obou výzkumů, výsledky budou veřejnosti dostupné v druhé polovině roku 2023.
Konference Úloha rodinných center při naplňování Strategie rodinné politiky 2023–30 se koná v pátek 12. 5. 2023 v době 9:00 – 13:30, sál Akta Poslanecké sněmovny PČR, Sněmovní 4, Praha 1.
Informace o projektu RILSA Přístup dětí se specifickými potřebami k předškolní péči.
Výzkumná pracovnice RILSA Olga Nešporová byla předsednictvem GA ČR nově jmenována do hodnoticího panelu P404 – „Sociologie, demografie, sociální geografie a mediální studia“, a to na období 2023−2025. V daném panelu vystřídá kolegyně z RILSA Annu Šťastnou a Lucii Vidovićovou, jejichž funkční období letos končí.
Grantová agentura České republiky (GA ČR) je organizační složkou státu, která jako jediná instituce v naší zemi poskytuje z veřejných prostředků účelovou podporu na projekty základního výzkumu. Účastí v hodnoticích panelech se výzkumné pracovnice RILSA aktivně zapojují do hodnocení vědeckých projektů základního výzkumu s vysokým potenciálem pro dosažení výsledků světové úrovně.

Prestižní londýnské nakladatelství Routledge (zal. 1836) vydává knihu ředitele RILSA Robina Maialeh. Předmluvu k této knize napsal jeden z předních světových intelektuálů a emeritní profesor na kalifornské univerzitě v Berkeley Martin Jay.
Robin Maialeh ke své knize uvádí: „Občas je potřeba k zásadním otázkám přistoupit z větší perspektivy, oproštěni od každodenní praktičnosti. V konečném důsledku proto, abychom byli vybaveni hlubším vhledem do samotné podstaty bezprostředních výzev současnosti.“
Informace o autoru předmluvy Martinu Jayovi:
https://history.berkeley.edu/people/faculty/emeriti/martin-jay
https://scholar.google.com/citations?user=Oc5UZDAAAAAJ&hl=en
Výzkumné pracovnice Jana Barvíková a Štěpánka Lehmann se v německém Duisburgu zúčastnily mezinárodního workshopu na téma střídavé péče „International and Interdisciplinary Workshop on Joint Physical Custody“, který uspořádaly Universität Duisburg-Essen a Philipps-Universität Marburg.
Workshop si kladl za cíl shromáždit základní informace o fungování střídavé péče v různých evropských zemích. Jana Barvíková a Štěpánka Lehmann v prezentaci Joint physical custody in the Czech Republic představily dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2024).
Na základě analýzy existující legislativy, jurisdikce a relevantní literatury ozřejmily výzkumné pracovnice RILSA sociální a právní rámec a principy rozhodování soudů o uspořádání péče po rozvodu či rozchodu rodičů v ČR, a to s důrazem na střídavou a společnou péči. Publikum následně seznámily s relevantními výsledky dvou dotazníkových šetření realizovaných v rámci zmíněného projektu, jmenovitě výzkumu veřejného mínění na téma stability rodiny a uspořádání péče po rozchodu rodičů a dotazníkového šetření s rodiči, kteří ukončili soužití s druhým rodičem svých nezletilých dětí.
Výzkumné pracovnice Jana Barvíková a Štěpánka Lehmann se v německém Duisburgu zúčastnily mezinárodního workshopu na téma střídavé péče „International and Interdisciplinary Workshop on Joint Physical Custody“, který uspořádaly Universität Duisburg-Essen a Philipps-Universität Marburg.
Workshop si kladl za cíl shromáždit základní informace o fungování střídavé péče v různých evropských zemích. Jana Barvíková a Štěpánka Lehmann v prezentaci Joint physical custody in the Czech Republic představily dílčí výsledky projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2024).
Na základě analýzy existující legislativy, jurisdikce a relevantní literatury ozřejmily výzkumné pracovnice RILSA sociální a právní rámec a principy rozhodování soudů o uspořádání péče po rozvodu či rozchodu rodičů v ČR, a to s důrazem na střídavou a společnou péči. Publikum následně seznámily s relevantními výsledky dvou dotazníkových šetření realizovaných v rámci zmíněného projektu, jmenovitě výzkumu veřejného mínění na téma stability rodiny a uspořádání péče po rozchodu rodičů a dotazníkového šetření s rodiči, kteří ukončili soužití s druhým rodičem svých nezletilých dětí.
