Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve své ediční řadě RILSA Policy Papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Nový Policy Paper je publikován (stejně jako dva předešlé) v angličtině. Jeho autorem je ekonom Filip Mandys, výzkumný pracovník RILSA působící rovněž v Evropském investičním fondu v Lucembursku.

Policy Paperem RILSA zareagoval na situaci, kdy v odborné literatuře téměř chyběly informace o dopadu energetické inflace na různé skupiny spotřebitelů. Filip Mandys analyzuje energetickou inflaci a výdaje na energie domácností pomocí nejnovějších dat a aplikací metod vážených nejmenších čtverců (WLS) a váženého průměru. Výsledky naznačují, že podíl energetických výdajů na celkových výdajích je nejvíce ovlivněn počtem dětí a důchodců v domácnosti – zvyšuje se o 6,6 % a 24 % za každé další dítě nebo důchodce. Tento výsledek platí zejména pro výdaje za elektřinu a plyn.
Z výsledků výzkumu vyplývá i to, že průměrná česká domácnost čelila mezi červnem 2021 a 2022 nárůstu cen energií o 45,2 %. V absolutním vyjádření průměrná domácnost utrpěla roční ztrátu 10 000 Kč na obyvatele, přičemž nejvíce postiženými skupinami byli důchodci, obyvatelé malých obcí, majitelé domů a domácnosti s nízkými příjmy.
Domácnosti s nejnižšími příjmy ztratily 21 000 Kč, což je poměrně výrazně více než 26 000 Kč, o které přišly domácnosti s vysokými příjmy.
Policy Paper nabízí i doporučení pro tvůrce politik, například poskytovat finanční pomoc specifickým skupinám obyvatel a legislativními nástroji podporovat energeticky úsporné chování.

Policy paper obsahuje česky psaný abstrakt.

Pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) uspořádali 20. prosince 2022 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí seminář pro odbornou veřejnost ,,Efektivnost nástrojů APZ v období konjunktury a v období COVID krize, se zřetelem na dlouhodobě nezaměstnané”. Na semináři byly prezentovány výsledky výzkumného projektu RILSA, který byl řešen v letech 2021–2022.

Na semináři zazněly tyto příspěvky (jména prezentujících jsou uvedena v závorkách): Uvedení, seznámení s cíli projektu (Tomáš Sirovátka), Strategie zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce v období pandemie, signalizační hodnota programů APZ (Jiří Vyhlídal), Cílenost programů APZ v době pandemie (Markéta Horáková), Dopady programů APZ v období pandemie (Miroslav Suchanec), Vyhodnocení  projektu Podpora dlouhodobě nezaměstnaných/PDU (Tomáš Sirovátka), Vyhodnocení přínosu Příspěvku na dojížďku (Miroslava Rákoczyová), Metodika „Náklady na nezaměstnaného“ (Robert Jahoda),   Implikace pro politiku zaměstnanosti, doporučení  (Tomáš Sirovátka).

V diskusi vystoupili další členové řešitelského týmu (Ondřej Hora, Robert Trbola).

Podrobnější  informace poskytnou dva hlavní výstupy (monografie) z projektu, jež budou zveřejněny po dokončení recenzním řízení.

Níže uvádíme jednotlivé prezentace.

Výstupy z projektu za první rok řešení jsou dostupné zde:

https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_498.pdf

https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_499.pdf

https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_500.pdf

Prosincové číslo časopisu se věnuje tématům měření kvality sociální péče, nastavení I. důchodového pilíře a vnímání role státu během koronavirové pandemie.

Obsah 5. čísla Fóra sociální politiky:

Recenzované články                                                            

Systémové hodnocení kvality péče a služeb: inspirace z oblasti paliativní péče

Lucie Žáčková – Martin Loučka

Duševní zdraví, subjektivní zdravotní stav a osobní blahobyt ve vybraných okresech České republiky

Beatrice-Elena Chromková Manea – Dana Hübelová

Mikroekonomická kvantifikace výhodnosti českého základního důchodového pojištění dle parametrů pro rok 2023

Jiří Vopátek

Percepce principu solidarity a role státu v době před pandemií covidu-19 a v jejím průběhu jako výzva pro sociálně-pedagogické působení v oblasti posilování sociální soudržnosti

Jiří Pospíšil − Ivana Olecká

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu socioložky Dominique Méda „Práce jako mizející hodnota?“

Recenze

Recenze publikace „Financování zdravotnických systémů: v kontextu české zdravotní politiky“

Kateřina Šámalová

Recenze knihy „Dějiny lidí“

Petr Šafařík

Informační servis

Zpráva o konferenci Sociální politika 2022

Vladimír Barák

Celé 5. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Deník přinesl obsáhlý rozhovor s ředitelem RILSA Robinem Maialeh. Tématem bylo hodnocení návrhů Národní ekonomické rady vlády na snížení rozpočtového schodku.

Například intenzivně diskutovaná témata daňových sazeb a zacílení sociální podpory Robin Maialeh pro Deník propojil následovně:

Daňové sazby je ovšem potřeba nastavit progresivně tak, aby negativně nezasáhly střední třídu, ale pouze lidi s nejvyššími příjmy. Ti by pak automaticky odváděli výrazně více a ušetřili bychom si celou řadu diskusí nad problematickým cílením různých podpor, které by pak klidně mohly mít plošnější charakter a minimalizovalo by se riziko toho, že nám nějaká skupina obyvatel záchrannou sítí propadne“.

Celý prosincový rozhovor Deníku s ředitelem RILSA Robinem Maialeh je volně dostupný zde.

Na workshopu budou představeny hlavní poznatky z projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (2018–2022)“.

Workshop se uskuteční prezenčně v budově MPSV (Na Poříčním právu 1/376, Praha) i online formou ve středu 14. prosince od 10:30 do 12:00.

Odkaz registrovaným účastníkům zašleme e-mailem den před konáním workshopu.

Stručný formulář k registraci (klikněte na odkaz, případně ho zkopírujte).

Více o projektu Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů naleznete zde.

The Research Institute for Labour and Social Affairs (RILSA) announces a selection procedure for employment position Senior Researcher.

The main responsibilities of the position consist of:

– serve as a principal researcher for both autonomous research projects and for research projects conducted in close cooperation with the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic;
– lead research projects and establish collaboration across research teams, from conceptualization to dissemination;
– presenting findings in meetings with partners and at scientific conferences;
– publishing research results in internationally recognized academic journals;
– contribute to the development of grant proposals;
– mentor junior staff to increase quantitative and qualitative analytic capacity;
– enhance the quality, relevance, and usefulness of the Institute’s research work.

Expected date of the commencement of employment: 1 March 2023.

The deadline for submissions: 20 January 2023 (inclusive).

Read the whole job announcement here.

Dlouhodobý projekt podpořený z programu ERASMUS+, jehož cílem je podporovat další vzdělávání nízkokvalifikovaných a nízkopříjmových pracovníků, kteří jsou zpravidla ohroženi tzv. příjmovou chudobou. Další vzdělávání by jim mohlo pomoci nalézt lepší uplatnění na trhu práce.

Společný meeting v rámci projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu se konal 7. až 8. listopadu 2022 ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Na programu byly – samozřejmě kromě informací o pokroku jednotlivých národních řešitelských týmů – zejména přípravné práce na expertních rozhovorech. V nejbližší době výzkumníky/-ice z RILSA totiž čeká 12 rozhovorů se stakeholdery a odborníky na vzdělávání dospělých, ale i s cílovou skupinou lidí pocházejících z prostředí, kde nebyl kladen důraz na vzdělávání. Předpokládáme, že lidé z této skupiny budou náročnými respondenty/-kami.

Informace o projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu.

Zpravodajský portál iDNES.cz a časopis Téma přinesly obsáhlý rozhovor se socioložkou Olgou Nešporovou. Tématem byly historické, kulturní a sociální souvislosti pohřbívání v českých zemích.

Výzkumná pracovnice z RILSA upozornila například na to, že způsob, jakým se ke smrti stavíme dnes a jak pohřbíváme své blízké, významně souvisí s tím, jak jsme to dělali v minulosti. V českém případě bylo klíčové období reálného socialismu: s jeho dopady se i v kultuře pohřbívání vyrovnáváme dodnes.

Olga Nešporová se problematikou smrti zabývá dlouhodobě, její význam v oblasti sociální politiky analyzovala například v článku Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky. Dostupné zde.

Další studie RILSA upozorňuje na důležité socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti, dostupné z:

Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost přinesl mnoho zajímavých výsledků, seznam publikačních výstupů tohoto projektu je k dispozici zde:

Pohřbívání bez obřadu z perspektivy sociologie NEŠPOROVÁ, Olga (2014)

Roadside memorials in the Czech Republic and Romania: Memory versus religion in two European post-communist Countries NEŠPOROVÁ, Olga – STAHL, Irina (2014)

Století proměn v pohřbívání: od církevního uložení do země ke zpopelnění bez obřadu NEŠPOROVÁ, Olga (2013)

O smrti a pohřbívání NEŠPOROVÁ, Olga (2013)

Everprivate Grief in Public Space: Roadside Memorials in the Czech Republic. NEŠPOROVÁ, Olga (2011)

V žáru lásky se život započal – v žáru ohně se končí. Čtyři pohledy na vývoj kremačního hnutí v české společnosti. NEŠPOROVÁ, Olga – NEŠPOR, Zdeněk R. (2011)

Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik NEŠPOROVÁ, Olga (2011)

Rozhovor s Olgou Nešporovou pro Idnes.cz z 16. 11. 2022 (stejný text přinesl časopis Téma ve svém letošním 45. čísle).

V rámci českého předsednictví v Radě EU proběhlo ve dnech 14. až 16. listopadu 2022 v Praze zasedání koordinační skupiny EURES. Na této konferenci vystoupili rovněž pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), konkrétně jeho ředitel Robin Maialeh a výzkumníci Davit Hovsepyan a Bohdana Kurylo.

Cílem expertního setkání byla výměna zkušeností a posílení spolupráce při dalším rozvoji systému EURES, který manažeři implementují do svých národních systémů.

Příspěvky výzkumníků z RILSA se týkaly situace na českém trhu práce, zejména s ohledem na regionální rozdíly a působení cizinců.

EURES je evropská síť pro spolupráci služeb zaměstnanosti. Vedle všech zemí Evropské unie zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

Zasedání pracovní skupiny se koná každých šest měsíců v zemi předsedající Radě Evropské unie.

Internetové stránky EURES v českém jazyce.

RILSA zve na workshop, kde budou představeny a diskutovány první výsledky velkého reprezentativního výzkumu „Současná česká rodina“, který je českou verzí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP).

Workshop se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 od 10:00 do 11:30 hodin v budově Ministerstva práce a sociálních věcí (Na Poříčním právu 1/376, Praha 2) v zasedací místnosti v přízemí (tzv. Klub). Možná bude též účast on-line.

Registrovat se můžete zde.

nebo mailem na: anna.stastna@rilsa.cz

RILSA zve na workshop, kde budou představeny a diskutovány první výsledky velkého reprezentativního výzkumu „Současná česká rodina“, který je českou verzí mezinárodního výzkumného programu Generations and Gender Programme (GGP).

Workshop se uskuteční v úterý 22. listopadu 2022 od 10:00 do 11:30 hodin v budově Ministerstva práce a sociálních věcí (Na Poříčním právu 1/376, Praha 2) v zasedací místnosti v přízemí (tzv. Klub). Možná bude též účast on-line.

Registrovat se můžete zde.

nebo mailem na: anna.stastna@rilsa.cz