V nedávné době přilákaly pozornost novinářů například ty z výzkumů RILSA, které se zabývaly fenoménem bezdětnosti, finanční situací českých rodin nebo přístupy k seniorům. Jako vždy v takových případech přinášíme i odkazy na plné verze příslušných studií a na projekty Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Heroine – časopis nesoucí motto „lifestylový magazín pro chytrou ženu“ – přinesl článek o společenských tlacích, jimž jsou vystaveny bezdětné ženy. Stať čerpá data mimo jiné ze Zprávy o rodině 2020 a uvádí, že před zhruba čtyřmi lety hodnotilo bezdětnost jako špatnou nebo velmi špatnou více než 60 % lidí.
Doplňujeme ze zatím nejnovější Zprávy o rodině (2023) – tyto studie zpracovává RILSA s dosud tříletou periodicitou od roku 2017 –, že na základě novějších dat se po 35. roce věku neustále zvyšuje podíl těch, kteří by si přáli dítě. Důvodem, proč jsou tito lidé bezdětní, je:
🔴 55 % nejistý partnerský vztah,
🔴 16 % zdravotní problémy,
🔴 14 % vyšší věk pro rodičovství.
4. dubna 2024 se konal veřejný seminář RILSA právě k výše zmíněné Zprávě o rodině 2023. Novinářky z iDNES.cz – jednoho z nejčtenějších českých zpravodajských serverů – zaujala problematika chudoby části českých rodin: „Na sociálních dávkách je zcela závislý každý šestý samoživitel nebo samoživitelka. Ovšem stejný podíl, tedy zhruba 15 procent úplných rodin, dávky pobírá také. Rodiny přitom pomoc státu považují za nedostatečnou. Vyplývá to z rozsáhlé Zprávy o rodině, kterou tento týden představily odbornice z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA)“.
Seznam Zprávy, taktéž jedno z nejčtenějších českých internetových médií, přinesl článek o aktivním stárnutí. Cituje i socioložku Lucii Vidovićovou z RILSA a MUNI. Upozornila na stereotypy některých přístupů k fenoménu aktivních seniorů: „’Aktivní stárnutí jako koncept, ať už ho razí WHO nebo Evropská komise, nevidí venkov, nevidí venkovskou činorodost. Pečovat o slepice je také aktivní stárnutí. To se do definic nedává a obrázek toho, kdo je aktivní senior, toto opomíjí‘.“
Seniorům se RILSA věnuje například ve svém novém projektu Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči. Mezi výstupy projektu vedeného právě socioložkou Lucií Vidovićovou budou jak vědecké texty, tak praktické metodiky. Tematicky zahrnují například snahu o odhad společenských nákladů EAN, analýzu mediálního diskurzu nebo kvalitativní výzkum mezi poskytovateli sociálních služeb.
Ředitel RILSA Robin Maialeh navštívil Ekonomickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Pronesl přednášku v rámci předmětu „Pluralismus v ekonomickém myšlení“ a jednal s vedením fakulty.
Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robin Maialeh ve své přednášce vycházel například z těchto svých nedávných publikací:
S děkankou Ekonomické fakulty JU, doc. RNDr. Zuzanou Dvořákovou Líškovou, Ph.D., prodiskutoval Robin Maialeh další možnou spolupráci v rámci výzkumu.
S velkým ohlasem se setkal veřejný seminář, který uspořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) 4. dubna 2024. Akce, jejímž ústředním tématem byla hlavní zjištění nedávno zveřejněné Zprávy o rodině 2023, přilákala jak prezenčně, tak online na šest desítek odborníků působících ve sféře rodinné politiky a rodinného chování. Úvodního slova se ujala náměstkyně ministra práce a sociálních věcí Šárka Jelínková. Prezentaci si nenechali ujít ani novináři z předních českých médií.
Hlavní část semináře tvořily prezentace autorek Zprávy o rodině 2023. Socioložky z týmu rodinné politiky RILSA Jana Paloncyová, Sylva Höhne, Naděžda Křečková Tůmová, Kamila Svobodová a Lucie Vidovićová představily hlavní demografické trendy v rodinném chování za uplynulé tři roky. Zaměřily se také na výsledky unikátního sociologického šetření realizovaného RILSA mezi více než třemi tisícovkami českých rodin s dětmi, a to s akcentem na dopady ekonomické krize do jejich každodenního života.
Prezentována byla nejen struktura příjmů a výdajů rodin pečujících o děti a jejich celková ekonomická situace, ale i názory rodičů na nástroje pomoci státu rodinám. Autorky představily i strategie, které rodiny zvolily pro zvládnutí masivního nárůstu cen, k němuž docházelo od roku 2022. Prezentace byla doplněna o vybraná zjištění z projektu Život ve stáří zaměřeného na život seniorů. Tento projekt nabízí nejen aktuální vhled do dané problematiky, ale také srovnání s výsledky obdobného šetření z roku 2002.
Po prezentaci výsledků následovala živá a podnětná diskuse zaměřená především na demografické trendy a hodnocení dostatečnosti státní podpory a pomoci rodinám, včetně služeb primární prevence. Na přítomné zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí směřovaly dotazy na chystanou úpravu sociálních dávek a na postup jejich digitalizace.
Veřejné semináře, na kterých jsou prezentovány výstupy projektů řešených RILSA, jsou pořádány pravidelně. O jejich konání informují jak internetové stránky, tak sociální sítě této veřejné výzkumné instituce. Tamtéž jsou volně dostupné i všechny publikační výstupy RILSA.
Z prvních mediálních ohlasů semináře ke Zprávě o rodině 2023 doporučujeme obsáhlý článek na iDNES.cz.
Dále zde nabízíme:
– plné znění Zprávy o rodině 2023,
– prezentaci z veřejného semináře ke Zprávě o rodině 2023,
– tiskovou zprávu RILSA k vydání Zprávy o rodině 2023 a k veřejnému semináři,
– publikace a sociální sítě RILSA (Facebook, X/Twitter a LinkedIN).
Radio 1 nedávno odvysílalo nový díl podcastu Vysílač věnovaný tématu rodiny. V pořadu s názvem „Sociální děloha, základna i vědomá volba. Co je to rodina?“ odpovídala socioložka Olga Nešporová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) a psycholožka a krizová interventka Rút Jungwirthová.
Podcast se věnoval mimo jiné podobám současných rodin, předávání mezigeneračních vzorců chování, důsledkům rozvodu a transformacím do nových rodin.
Olga Nešporová poukázala například na vliv kulturní a historické zkušenosti, ze které vycházíme. Připomněla, že klasická rodina – muž, žena a dvě děti – je stále prioritní volbou nebo i ideálem pro velkou část české populace. Uvedla rovněž, že komparativní studie rodičovství v různých státech Evropy potvrdila, že představy nastávajících rodičů o tom, jak budou jako rodiče fungovat, jsou velmi silně ovlivněny sociální politikou daného státu. Tedy například tím, jak dlouho trvá mateřská/rodičovská dovolená. Od toho se pak odvíjí, co občané toho či onoho státu vnímají jako „přirozené“, kupříkladu ohledně toho, jak dlouho má matka pečovat o dítě.
Dalším tématem podcastu byla tzv. krize otcovství, kdy otcové v rodinách nejsou buď z důvodu vysoké rozvodovosti, nebo protože pracují vně rodiny, v domácnosti se vyskytují sporadicky a neřeší běžné rodinné záležitosti. V tom je velká změna: hovoří se o proměně maskulinity či mužských rolí. Zároveň se u části mužů stává role otce empatičtější: více se podílejí na přímé péči o dítě, nejen na ekonomickém zajištění rodiny. Případně po rozchodu s matkou častěji zůstávají více v kontaktu s dětmi prostřednictvím sdílené péče.
Linky na tematicky související projekt RILSA a vybrané publikace Olgy Nešporové:
Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů
New Parents in Europe: Work-Care Practices, Gender Norms and Family Policies
Working Fathers and Childcare in the Czech Republic
Podcast Sociální děloha, základna i vědomá volba. Co je to rodina? je dostupný zde:
Britský vědecký časopis ,,Analyses of Social Issues and Public Policy“ vydávaný The Society for the Psychological Study of Social Issues (zal. 1936 v USA) publikoval studii Robina Maialeh a Filipa Červenky. V minulém roce prošlo recenzním řízením tohoto prestižního časopisu pouze 11 % zaslaných příspěvků z celého světa.
Autoři ve svém příspěvku The unheard echoes of equality: perceptions of wealth inequality in the Czech Republic vycházejí z poznatků psychologů a expertů na behaviorální ekonomii Michaela I. Nortona a Dana Arielyho, kteří své výzkumy k vnímání majetkových nerovností publikovali mj. v témže vědeckém časopise.
Článek autorů z RILSA empiricky demonstruje, že Češi a Češky mají tendenci významně podceňovat rozsah majetkových nerovností, přičemž paralelně vyjadřují silnou preferenci pro výrazně egalitárnější distribuci majetku. Tyto tendence se objevují napříč sociodemografickými a ekonomickými skupinami; nic na tom nemění ani odlišné politické preference jednotlivců. Výsledky výzkumu mohou sloužit jako základní podklad pro budoucí opatření veřejné politiky, zejména v oblasti daní.
Tento výzkum vznikl v rámci autonomní výzkumné činnosti RILSA.
Autorům gratulujeme k významnému přínosu na poli sociální psychologie a těšíme se na navazující výzkumné aktivity socioekonomických nerovností v ČR!
Pro ty, kteří by se chtěli s danou problematikou rámcově seznámit v českém jazyce, zde uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.
Rovněž dáváme k dispozici plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na uvedeném semináři (v českém jazyce).
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) zve odborníky i širší veřejnost na prezentaci a diskusi k nedávno zveřejněné Zprávě o rodině 2023. Tato studie zpracovala období od roku 2020 a ukazuje mimo jiné to, že dopady ekonomické krize provázené růstem cen citelně zasáhly především nízkopříjmové domácnosti, které musely přijmout řadu úsporných opatření, nezřídka i takových, která se dotkla dětí.
Zprávy o rodině zpracovává RILSA v tříletých cyklech již od roku 2017. V souladu se Strategií rodinné politiky 2024–2030 budou tyto intervaly dvouleté. Zprávy o rodině jsou významným podkladem pro koncepční a strategickou činnost Ministerstva práce a sociálních věcí, samospráv a neziskových organizací. Se studiemi hojně pracují také odborné společnosti, akademická obec a novináři.
Veřejný seminář, na kterém vystoupí autorky Zpráv o rodině z výzkumného oddělení rodinné politiky z RILSA, představí hlavní zjištění nejnovější Zprávy a budou o nich diskutovat s publikem.
Termín a místo konání semináře: 4. dubna 2024 od 14:30 do 17:00, Rosmarin Business centrum (Dělnická 213/12, Praha 7), konferenční místnost v 1. patře.
Registrační formulář veřejného semináře.
Dále zde nabízíme:
– plné znění Zprávy o rodině 2023,
– tiskovou zprávu RILSA k vydání Zprávy o rodině 2023 a chystanému semináři,
– pozvánku na seminář RILSA Zpráva o rodině 2023 (předem děkujeme za případné šíření)
Již tradičně se Olga Hubíková a Jana Havlíková, socioložky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), aktivně zúčastnily konference MPSV pořádané každoročně u příležitosti Světového dne sociální práce.
Konference se letos konala 19. března v prostorách Kláštera dominikánů Praha v Jilské ulici a věnovala se problematice uvedené ve svém názvu: Sociální práce jako profese budoucnosti. Ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou byly při té příležitosti uděleny vybraným sociálním pracovníkům ceny Gratias.
Olga Hubíková a Jana Havlíková z RILSA na konferenci přednesly příspěvek Situace sociální práce na obecních úřadech: nesouměřitelnost požadavků a podmínek jejího výkonu. Tomuto tématu se výzkumnice věnovaly mj. v odborné monografii Sociální práce na obecních úřadech. Zájemcům o stručné seznámení se s danou problematikou velice doporučujeme 3. letošní policy brief z RILSA 10 let trápení se Standardizovaným záznamem sociálního pracovníka.
Audiovizuální záznam konference Sociální práce jako profese budoucnosti (prezentace socioložek z RILSA je zde k dispozici v čase od 02:04:30 do 02:24:00).
Program konference je dostupný zde.
Ředitel RILSA Robin Maialeh vystoupí v úterý 26. března na Univerzitě Palackého v Olomouci s přednáškou „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“. Přednáška se uskuteční na pozvání Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP.
Na přednášku ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí naváže debata, v níž kromě ekonoma Robina Maialeh vystoupí sociolog Ondřej Lánský (Filosofický ústav AV ČR a Pedagogická fakulta UK) a politoložka Kateřina Smejkalová (Friedrich-Ebert-Stiftung). Diskusi bude moderovat politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.
Robin Maialeh bude vycházet mimo jiné ze svých knih vydaných v prestižních zahraničních nakladatelstvích (Critical Theory and Economics: Philosophical Notes on Contemporary Inequality /Routledge, 2023/; Dynamic Models and Inequality: The Role of the Market Mechanism in Economic Distribution /Springer Nature, 2020/) a z právě dokončovaných studií, které představil na nedávném pražském semináři Česká společnost a ekonomické nerovnosti (pod uvedeným linkem najdete i plnou verzi prezentace použité na uvedeném semináři).
Ohledně své knihy Critical Theory and Economics: Philosophical Notes on Contemporary Inequality Robin Maialeh v jednom z rozhovorů uvedl: „Myslím, že ji mohou ocenit filozofové, kteří chtějí pochopit fundamentální zákonitosti tržní alokace, ale zároveň i ekonomové, kteří by chtěli mentálně opustit hranice, které si sami uměle vytyčili, ať se to týká samotného zkoumaného obsahu, nebo i používaných metod. A protože se kniha věnuje nerovnostem v širším smyslu, najdou si tam své společenští a humanitní vědci napříč obory.“
Termín přednášky Robina Maialeh na UP Olomouc: úterý 26. března 2024, 17:00–19:00
Místo konání: Křížkovského 12, KPES, učebna Václava Havla (2.03)
I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.
Z obsahu 1. čísla:
Recenzované články
Česká důchodová reforma: předpoklady úspěchu
Martin Potůček
Czech Pension Reform: quo vadis?
Jaroslav Vostatek
Náhradní výživné jako nedostupná dávka? (Emoční) bariéry jejího čerpání z perspektivy mladých dospělých-závislých dětí
Eva M. Hejzlarová – Monika Churá
Poznatky z výzkumu
Jak vytvořit rovný a spravedlivý systém odměňování
Drahomíra Zajíčková
Diskuse
Nejistý osud Zelené dohody pro Evropu před volbami do Evropského parlamentu
Klára Votavová
Knihy, které nezestárly
Jan Keller připomíná knihu sociologa Daniela Bella Příchod postindustriální společnosti
Recenze
Vávra, Martin – Čížek, Tomáš (eds.): Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa (Praha: Karolinum a Sociologický ústav AV ČR, 2023)
Zdeněk R. Nešpor
Buriánek, Jiří – Podaná, Zuzana (eds.): Násilí tváří v tvář – zkoumání kalamitních podob partnerských vztahů (Praha: Karolinum, 2023)
Petr Fučík
Buchtík, Martin a kol.: Jedna společnost – různé světy: Poznatky kvalitativní studie o fragmentarizaci české společnosti (Praha: Friedrich-Ebert-Stiftung a Masarykova demokratická akademie, 2021)
Jan Mertl
Celé 1. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.
Hlavním tématem dnešního vydání týdeníku Euro je dění v Českomoravské konfederaci odborových svazů a celková situace odborů v ČR a v mezinárodním srovnání. Ředitel RILSA Robin Maialeh byl respondentem části, v níž Euro vychází z expertních poznatků o vývoji odborového hnutí v České republice i ve světě.
Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, je v 11. čísle týdeníku Euro citován následovně: „Podíl odborově organizovaných zaměstnanců v Česku poklesl mezi rokem 2000 a rokem 2018, za který jsou poslední dostupná data, a to z 27,2 na 11,4 procenta. Pokles členské základny odborů zaznamenávají i sociologické výzkumy“.
Hlavní článek dnešního Eura využívá datové soubory z projektu RILSA Posílení kapacity odborových svazů v České republice. Rovněž statistiky OECD, které článek přináší k podílu zaměstnanců organizovaných v odborech mezi lety 2000 a 2018 a ohledně mezinárodního srovnání členství v odborech, byly Euru poskytnuty ředitelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Hlavním tématem dnešního vydání týdeníku Euro je dění v Českomoravské konfederaci odborových svazů a celková situace odborů v ČR a v mezinárodním srovnání. Ředitel RILSA Robin Maialeh byl respondentem části, v níž Euro vychází z expertních poznatků o vývoji odborového hnutí v České republice i ve světě.
Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, je v 11. čísle týdeníku Euro citován následovně: „Podíl odborově organizovaných zaměstnanců v Česku poklesl mezi rokem 2000 a rokem 2018, za který jsou poslední dostupná data, a to z 27,2 na 11,4 procenta. Pokles členské základny odborů zaznamenávají i sociologické výzkumy“.
Hlavní článek dnešního Eura využívá datové soubory z projektu RILSA Posílení kapacity odborových svazů v České republice. Rovněž statistiky OECD, které článek přináší k podílu zaměstnanců organizovaných v odborech mezi lety 2000 a 2018 a ohledně mezinárodního srovnání členství v odborech, byly Euru poskytnuty ředitelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.