Pro média

Tiskové zprávy

Přehled tiskových zpráv

Unikátní výzkum ukázal, co se děje v českých rodinách po rozchodu rodičů

tisková zpráva Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.

14. 5. 2024

Do svého finále dospěl výzkumný projekt s názvem Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče realizovaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA) v letech 2019–2024. Pomyslnou tečkou za jeho realizací bude v pondělí 27. května 2024 celodenní odborná konference. Po prezentacích hlavních zjištění projektu výzkumnicemi z RILSA bude následovat panelová diskuse s odborníky různých profesí, mezi nimiž nebudou chybět např. psycholog, sociální pracovnice z OSPOD, soudkyně, advokátka, soudní sociální pracovnice. Zástupci Ministerstva spravedlnosti ČR publikum seznámí s aktuálně připravovanými legislativními změnami týkajícími se rozvodů manželství s nezletilými dětmi.

„Na konferenci budou představeny dílčí výsledky kvantitativních a kvalitativních šetření Dítě v rodičovském konfliktu 2021, Jak se vychovávají děti po rozchodu/rozvodu? a Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“, přibližuje socioložka Jana Barvíková, hlavní řešitelka projektu, a dodává, že výzkum je cenný také tím, že kromě pohledu dospělého přináší i retrospektivní pohled dětí, které si rozchodem svých rodičů samy prošly.

Rozsáhlé dotazníkové šetření Dítě v rodičovském konfliktu 2021 se zaměřilo nejen na období po rozvodu nebo rozchodu rodičů, ale mapovalo rovněž události, které rozchodu předcházely, včetně podoby partnerského soužití ještě před propuknutím partnerské krize. Ohledně období kolem rozchodu a po něm byla pozornost věnována také tomu, jak do vyjednávání dospělých vstupovaly či byly vtahovány jejich společné děti, zda se v rozpadajících se rodinách vyskytovaly negativní až patologické situace a jaká byla míra konfliktu, který rozchody či rozvody mnohdy provází. Toto bylo sledováno ve dvou skupinách rodičů dle typu aktuální péče o dítě: „Typ péče byl vymezen počtem nocí, které dítě u rodičů skutečně tráví, nikoli dle toho, jak toto uspořádání rodiče nazývají či jak bylo určeno soudem. Je-li to 9 až 21 nocí měsíčně u každého z rodičů, hovoříme o víceméně rovnoměrné péči, pakliže je tento počet nocí u jednoho z rodičů menší než 9 a u druhého větší než 21, jde o péči převážnou,“ vysvětluje další členka výzkumného týmu Jana Paloncyová s tím, že v rámci převážné péče byla pro více než 80 % dětí tím hlavním pečujícím rodičem matka.

„Páry, které se dopracovaly k víceméně rovnoměrné péči, obecně vykazují vyšší míru shody. Častěji dodržují dohody nebo soudní rozhodnutí o rozdělení péče a obecně lépe hodnotí i své vzájemné vztahy a vztahy s dítětem,“ poukazuje Jana Paloncyová na jedno z klíčových zjištění projektu. Na podobné rozdíly již v prvotní fázi po rozpadu vztahu upozorňuje i Sylva Höhne: „Ti, kteří dnes pečují o své společné dítě takřka rovným dílem, měli mezi sebou spíše mírnější konflikty ohledně nastavení péče, běžných záležitostí dítěte a výživného, zato rodiče s převážnou péčí častěji nebyli vůbec v kontaktu nebo tyto otázky neřešili. Velkou míru konfliktu při porozchodovém vyjednávání s druhým rodičem zažíval zhruba každý devátý pár, a to bez ohledu na typ péče.“

Jedním z nástrojů, jak rodičům názorový rozkol v budoucích záležitostech dítěte pomoci překonat, jak vyřešit vleklé rodičovské konflikty a vnést jasno do budoucího uspořádání péče a výživy dítěte, může být soudní řízení. Rodiče, kteří procházejí rozvodem manželství, přitom vždy potřebují rozhodnutí opatrovnického soudu. Jak podle justičních statistik, tak podle výzkumu RILSA dospějí opatrovnické soudy k výslednému rozhodnutí o uspořádání péče o dítě většinou na základě dohody rodičů (70 %). Čtyři z pěti těchto párů dohody dosáhly ještě před samotným soudním řízením.

Podstatnou součástí rozpadu vztahů s dětmi je také řešení otázky výživného. „Je-li dítě v převážné péči matky, výživné má ve více než 80 % případů platit jeho otec, je-li dítě v převážné péči otce, variabilita plátců je mnohem širší. V případě víceméně rovnoměrné péče pak z dat dotazníkového šetření vyplynulo, že u čtvrtiny není plátcem výživného nikdo, u poloviny má výživné platit pouze otec a u pětiny oba rodiče,“ poukazuje na různorodost současné praxe Sylva Höhne a upřesňuje, že za neplacením výživného stojí nejčastěji odmítání placení výživného či chybějící nebo nepravidelný příjem povinného rodiče. Dohoda rodičů je častá i v otázce výživného a stála za dvěma třetinami soudních rozhodnutí o výživě. Třetina převážně pečujících a dvě pětiny rovnoměrně pečujících rodičů se přitom dohodly bez pomoci odborníků již před samotným soudním řízením. „V třetině případů však musel v této záležitosti rozhodnout autoritativně soud,“ zdůrazňuje Sylva Höhne.

Rady a informace v souvislosti s rozpadem vztahu rozcházející se rodiče hledají nejčastěji v okruhu svých nejbližších. Jak však upozorňuje Jana Barvíková, tyto bývají mnohdy založeny na mylných představách a často posilují příklon rozcházejících se rodičů spíše ke konfliktům a neférovým strategiím. Odborníky, kteří by tyto vlivy mohli pomoci eliminovat, však vyhledá přibližně polovina párů, častěji ti s dítětem v převážné péči. „Z jednotlivých profesí jsou to nejčastěji sociální pracovníci z OSPOD, právníci či advokáti; v o něco nižší míře psychologové nebo psychoterapeuti pro dospělé i pro děti. Rady právníků a psychologů hodnotily více než tři pětiny respondentů jako prospěšné,“ shrnuje další z členek týmu Naděžda Křečková Tůmová a doplňuje, že v případě OSPOD byla o prospěšnosti jimi poskytnutých informací přesvědčena pouze necelá polovina rodičů. Ne všichni rodiče, kteří mají zájem informace o porozchodovém průběhu získat, je však dostanou. „Přestože převažují ti, kteří tyto informace nehledají, nesmíme přehlížet ani skupinu rodičů, kteří – ač o ně mají zájem –, je nezískají. Týká se to častěji informací o mírnění dopadů rozpadu rodiny na děti. Zde je obrovský prostor pro zlepšení už i s ohledem na to, že vyšší potřebu těchto informací mají ti, kteří v souvislosti s rozpadem vztahu čelí se svým expartnerem středním a velkým konfliktům, které mohou dopadat i na děti,“ upozorňuje na závažný fakt socioložka.

Členky výzkumného týmu se shodují, že dostupnost služeb odborníků různých profesí je v případě rozpadů rodin s dětmi klíčová: „Jejich pozitivní účinek na mírnění porozchodového konfliktu a eliminaci dopadů tohoto složitého období na dospělé i děti je více než zřejmý, což potvrzují i výpovědi rodičů, kteří tyto odborníky vyhledali. Úkolem pro tvůrce politik je zajistit jejich širokou místní i časovou dostupnost,“ vyzývá za tým autorek hlavní řešitelka Jana Barvíková.

Termín a místo konání konference: 27. května 2024 od 9 do 17 hodin, Paralelní Polis (Dělnická 475/43, Praha 7 Holešovice), multifunkční sál

Registrační formulář na konferenci: https://vyzkum.vupsv.cz/remark_scripts/rws5.pl?FORM=registracedkr2024

Více informací k projektu (včetně jeho dosavadních publikačních výstupů): https://www.rilsa.cz/projekty/dopady-miry-rodicovskeho-konfliktu-na-dite-a-role-jakou-v-nich-hraje-konkretni-forma-porozvodoveho-usporadani-pece/

Kontaktní osoba: Mgr. Jana Barvíková, Ph.D.; jana.barvikova@rilsa.cz

---