Svými RILSA Policy Briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
První letošní číslo z ediční řady RILSA Policy Briefs je jedním z výstupů projektu „Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče“ (reg. č. TL04000152), který byl spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.
Z hlavních poznatků vybíráme:
– během prvního roku trvání pandemie covidu-19 vnímala více než třetina (37 %) sólo rodičů zhoršení finanční situace své domácnosti. Avšak míra čerpání sociálních dávek sólo rodiči se významně nezměnila;
– téměř dvě pětiny sólo rodičů musely během pandemie šetřit na jídle, každý třetí byl okolnostmi nucen čerpat své úspory;
– každý jedenáctý sólo rodič požádal během pandemie o potravinovou pomoc neziskové organizace a/nebo o dávku mimořádné okamžité pomoci. Se svou žádostí však uspěla pouze přibližně polovina z nich;
– třetina sólo rodičů měla v době pandemie základní existenční obtíže v podobě problémů s hrazením výdajů na základní potřeby, jakými jsou zejména jídlo, ošacení a léky;
– půjčkami byli zatíženi čtyři z deseti sólo rodičů, pro čtvrtinu z nich bylo splácení půjček poměrně obtížné. Během pandemie si novou půjčku vzalo 16 % sólo rodičů.
Autorky výzkumu doporučují české rodinné politice zejména zpřehlednit a zjednodušit systém sociální podpory, dále posílit poradenství například ze strany poboček Úřadů práce, kde je ovšem i v souvislosti s probíhající ekonomickou krizí potřeba zvýšit personální kapacity. Z doporučení dále vybíráme posílení pozic sociálních pracovníků, podporu částečných úvazků a dalších flexibilních pracovních forem a zjednodušení procedury vyplácení příspěvku na bydlení. Autorky oceňují dosavadní změny v této oblasti, dávají však do úvahy další revizi a zjednodušení formulářů a vysvětlujících pokynů pro jejich vyplnění.
Plné znění tematicky úzce související odborné monografie RILSA Dopady pandemie covidu-19 na sólo rodiče.
Informace o projektu Dopady pandemie COVID-19 na sólo rodiče a seznam jeho publikačních výstupů.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve své ediční řadě RILSA Policy Papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.
Nový Policy Paper je publikován (stejně jako dva předešlé) v angličtině. Jeho autorem je ekonom Filip Mandys, výzkumný pracovník RILSA působící rovněž v Evropském investičním fondu v Lucembursku.
Policy Paperem RILSA zareagoval na situaci, kdy v odborné literatuře téměř chyběly informace o dopadu energetické inflace na různé skupiny spotřebitelů. Filip Mandys analyzuje energetickou inflaci a výdaje na energie domácností pomocí nejnovějších dat a aplikací metod vážených nejmenších čtverců (WLS) a váženého průměru. Výsledky naznačují, že podíl energetických výdajů na celkových výdajích je nejvíce ovlivněn počtem dětí a důchodců v domácnosti – zvyšuje se o 6,6 % a 24 % za každé další dítě nebo důchodce. Tento výsledek platí zejména pro výdaje za elektřinu a plyn.
Z výsledků výzkumu vyplývá i to, že průměrná česká domácnost čelila mezi červnem 2021 a 2022 nárůstu cen energií o 45,2 %. V absolutním vyjádření průměrná domácnost utrpěla roční ztrátu 10 000 Kč na obyvatele, přičemž nejvíce postiženými skupinami byli důchodci, obyvatelé malých obcí, majitelé domů a domácnosti s nízkými příjmy.
Domácnosti s nejnižšími příjmy ztratily 21 000 Kč, což je poměrně výrazně více než 26 000 Kč, o které přišly domácnosti s vysokými příjmy.
Policy Paper nabízí i doporučení pro tvůrce politik, například poskytovat finanční pomoc specifickým skupinám obyvatel a legislativními nástroji podporovat energeticky úsporné chování.
Policy paper obsahuje česky psaný abstrakt.
Pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) uspořádali 20. prosince 2022 ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí seminář pro odbornou veřejnost ,,Efektivnost nástrojů APZ v období konjunktury a v období COVID krize, se zřetelem na dlouhodobě nezaměstnané”. Na semináři byly prezentovány výsledky výzkumného projektu RILSA, který byl řešen v letech 2021–2022.
Na semináři zazněly tyto příspěvky (jména prezentujících jsou uvedena v závorkách): Uvedení, seznámení s cíli projektu (Tomáš Sirovátka), Strategie zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce v období pandemie, signalizační hodnota programů APZ (Jiří Vyhlídal), Cílenost programů APZ v době pandemie (Markéta Horáková), Dopady programů APZ v období pandemie (Miroslav Suchanec), Vyhodnocení projektu Podpora dlouhodobě nezaměstnaných/PDU (Tomáš Sirovátka), Vyhodnocení přínosu Příspěvku na dojížďku (Miroslava Rákoczyová), Metodika „Náklady na nezaměstnaného“ (Robert Jahoda), Implikace pro politiku zaměstnanosti, doporučení (Tomáš Sirovátka).
V diskusi vystoupili další členové řešitelského týmu (Ondřej Hora, Robert Trbola).
Podrobnější informace poskytnou dva hlavní výstupy (monografie) z projektu, jež budou zveřejněny po dokončení recenzním řízení.
Níže uvádíme jednotlivé prezentace.
Výstupy z projektu za první rok řešení jsou dostupné zde:
https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_498.pdf
Prosincové číslo časopisu se věnuje tématům měření kvality sociální péče, nastavení I. důchodového pilíře a vnímání role státu během koronavirové pandemie.
Obsah 5. čísla Fóra sociální politiky:
Recenzované články
Systémové hodnocení kvality péče a služeb: inspirace z oblasti paliativní péče
Lucie Žáčková – Martin Loučka
Duševní zdraví, subjektivní zdravotní stav a osobní blahobyt ve vybraných okresech České republiky
Beatrice-Elena Chromková Manea – Dana Hübelová
Jiří Vopátek
Jiří Pospíšil − Ivana Olecká
Jan Keller připomíná knihu socioložky Dominique Méda „Práce jako mizející hodnota?“
Recenze
Recenze publikace „Financování zdravotnických systémů: v kontextu české zdravotní politiky“
Kateřina Šámalová
Petr Šafařík
Informační servis
Zpráva o konferenci Sociální politika 2022
Vladimír Barák
Celé 5. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.
Deník přinesl obsáhlý rozhovor s ředitelem RILSA Robinem Maialeh. Tématem bylo hodnocení návrhů Národní ekonomické rady vlády na snížení rozpočtového schodku.
Například intenzivně diskutovaná témata daňových sazeb a zacílení sociální podpory Robin Maialeh pro Deník propojil následovně:
„Daňové sazby je ovšem potřeba nastavit progresivně tak, aby negativně nezasáhly střední třídu, ale pouze lidi s nejvyššími příjmy. Ti by pak automaticky odváděli výrazně více a ušetřili bychom si celou řadu diskusí nad problematickým cílením různých podpor, které by pak klidně mohly mít plošnější charakter a minimalizovalo by se riziko toho, že nám nějaká skupina obyvatel záchrannou sítí propadne“.
Celý prosincový rozhovor Deníku s ředitelem RILSA Robinem Maialeh je volně dostupný zde.
Na workshopu budou představeny hlavní poznatky z projektu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) „Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (2018–2022)“.
Workshop se uskuteční prezenčně v budově MPSV (Na Poříčním právu 1/376, Praha) i online formou ve středu 14. prosince od 10:30 do 12:00.
Odkaz registrovaným účastníkům zašleme e-mailem den před konáním workshopu.
Stručný formulář k registraci (klikněte na odkaz, případně ho zkopírujte).
Více o projektu Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů naleznete zde.
The Research Institute for Labour and Social Affairs (RILSA) announces a selection procedure for employment position Senior Researcher.
The main responsibilities of the position consist of:
– serve as a principal researcher for both autonomous research projects and for research projects conducted in close cooperation with the Ministry of Labour and Social Affairs of the Czech Republic;
– lead research projects and establish collaboration across research teams, from conceptualization to dissemination;
– presenting findings in meetings with partners and at scientific conferences;
– publishing research results in internationally recognized academic journals;
– contribute to the development of grant proposals;
– mentor junior staff to increase quantitative and qualitative analytic capacity;
– enhance the quality, relevance, and usefulness of the Institute’s research work.
Expected date of the commencement of employment: 1 March 2023.
The deadline for submissions: 20 January 2023 (inclusive).
Read the whole job announcement here.
Dlouhodobý projekt podpořený z programu ERASMUS+, jehož cílem je podporovat další vzdělávání nízkokvalifikovaných a nízkopříjmových pracovníků, kteří jsou zpravidla ohroženi tzv. příjmovou chudobou. Další vzdělávání by jim mohlo pomoci nalézt lepší uplatnění na trhu práce.
Společný meeting v rámci projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu se konal 7. až 8. listopadu 2022 ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).
Na programu byly – samozřejmě kromě informací o pokroku jednotlivých národních řešitelských týmů – zejména přípravné práce na expertních rozhovorech. V nejbližší době výzkumníky/-ice z RILSA totiž čeká 12 rozhovorů se stakeholdery a odborníky na vzdělávání dospělých, ale i s cílovou skupinou lidí pocházejících z prostředí, kde nebyl kladen důraz na vzdělávání. Předpokládáme, že lidé z této skupiny budou náročnými respondenty/-kami.
Informace o projektu Reach Out to the „Left-Behind“ – improving guidance for working persons from the underprivileged milieu.
Zpravodajský portál iDNES.cz a časopis Téma přinesly obsáhlý rozhovor se socioložkou Olgou Nešporovou. Tématem byly historické, kulturní a sociální souvislosti pohřbívání v českých zemích.
Výzkumná pracovnice z RILSA upozornila například na to, že způsob, jakým se ke smrti stavíme dnes a jak pohřbíváme své blízké, významně souvisí s tím, jak jsme to dělali v minulosti. V českém případě bylo klíčové období reálného socialismu: s jeho dopady se i v kultuře pohřbívání vyrovnáváme dodnes.
Olga Nešporová se problematikou smrti zabývá dlouhodobě, její význam v oblasti sociální politiky analyzovala například v článku Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik v časopise Fórum sociální politiky. Dostupné zde.
Další studie RILSA upozorňuje na důležité socioekonomické dopady úmrtí na české domácnosti, dostupné z:
Projekt RILSA Sociální dopady individualizace smrti na současnou českou společnost přinesl mnoho zajímavých výsledků, seznam publikačních výstupů tohoto projektu je k dispozici zde:
Pohřbívání bez obřadu z perspektivy sociologie NEŠPOROVÁ, Olga (2014)
Století proměn v pohřbívání: od církevního uložení do země ke zpopelnění bez obřadu NEŠPOROVÁ, Olga (2013)
O smrti a pohřbívání NEŠPOROVÁ, Olga (2013)
Everprivate Grief in Public Space: Roadside Memorials in the Czech Republic. NEŠPOROVÁ, Olga (2011)
Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik NEŠPOROVÁ, Olga (2011)
Rozhovor s Olgou Nešporovou pro Idnes.cz z 16. 11. 2022 (stejný text přinesl časopis Téma ve svém letošním 45. čísle).
V rámci českého předsednictví v Radě EU proběhlo ve dnech 14. až 16. listopadu 2022 v Praze zasedání koordinační skupiny EURES. Na této konferenci vystoupili rovněž pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), konkrétně jeho ředitel Robin Maialeh a výzkumníci Davit Hovsepyan a Bohdana Kurylo.
Cílem expertního setkání byla výměna zkušeností a posílení spolupráce při dalším rozvoji systému EURES, který manažeři implementují do svých národních systémů.
Příspěvky výzkumníků z RILSA se týkaly situace na českém trhu práce, zejména s ohledem na regionální rozdíly a působení cizinců.
EURES je evropská síť pro spolupráci služeb zaměstnanosti. Vedle všech zemí Evropské unie zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
Zasedání pracovní skupiny se koná každých šest měsíců v zemi předsedající Radě Evropské unie.
V rámci českého předsednictví v Radě EU proběhlo ve dnech 14. až 16. listopadu 2022 v Praze zasedání koordinační skupiny EURES. Na této konferenci vystoupili rovněž pracovníci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), konkrétně jeho ředitel Robin Maialeh a výzkumníci Davit Hovsepyan a Bohdana Kurylo.
Cílem expertního setkání byla výměna zkušeností a posílení spolupráce při dalším rozvoji systému EURES, který manažeři implementují do svých národních systémů.
Příspěvky výzkumníků z RILSA se týkaly situace na českém trhu práce, zejména s ohledem na regionální rozdíly a působení cizinců.
EURES je evropská síť pro spolupráci služeb zaměstnanosti. Vedle všech zemí Evropské unie zahrnuje také Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.
Zasedání pracovní skupiny se koná každých šest měsíců v zemi předsedající Radě Evropské unie.