Mezi příběhy, které jsme dosud vyslechli v rámci našeho výzkumu „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“, zatím chybí ty, které by nám přiblížily, jaké to je střídat dvě vzdálená bydliště (v jiných městech nebo i zemích), navštěvovat současně dvě školy, nebo naopak žít v jednom bytě, ve kterém se střídají rodiče. Pokud znáte mladého člověka (ve věku 16–29 let) s některou ze zmíněných zkušeností, budeme rádi, když mu předáte informaci o našem výzkumu.

Rozhovory budou probíhat během jara 2021. S ohledem na pandemickou situaci je nyní provádíme online, nicméně v případě zájmu můžeme s rozhovorem počkat na příznivější období a osobní setkání.

Odměna za rozhovor, který trvá cca 60 minut, je 500 Kč.

Veškeré informace, které v rozhovoru zazní, považujeme za striktně důvěrné. Zpracovány budou po důsledné anonymizaci.

Výstupy z tohoto výzkumu poslouží jako podklad pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR při tvorbě opatření ve prospěch dětí po rozchodu rodičů. A také jako důležitý zdroj informací pro soudce, advokáty, psychology, sociální pracovníky, učitele i rozcházející se rodiče.

V případě zájmu o účast ve výzkumu či o bližší informace nás kontaktujte na emailu jana.barvikova@vupsv.cz nebo na telefonním čísle 211 152 741.

Dne 10. 2. 2021 uspořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., další kulatý stůl v rámci svého výzkumného úkolu „Komplexní řešení dopadů procesů digitalizace a automatizace na trh práce a konsekventně do oblasti sociální a do vzdělávání“.

Diskuse se tentokrát zaměřila na problematiku systémů sociálního zabezpečení. Účastníky odborného kulatého stolu proto byli odborníci na problematiku pojistné matematiky a sociálních systémů z akademické sféry, z veřejné správy (MPSV, ČSSZ) a také zástupci odborů.

Debatovalo se o možném dalším vývoji daňových a pojistných systémů a o proměně fiskální zátěže pracovních příjmů v přímé souvislosti se zaváděním nových technologií do výroby. Účastníci se zabývali třemi možnými scénáři dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce, sociální systémy a na sociální dialog, přičemž byly zohledněny i důsledky současné pandemie covidu-19.

Uvažovány byly následující scénáře: 1) scénář rovnovážný, kdy budou salda mezi úbytky pracovních příležitostí a tvorbou nových míst v zásadě vyrovnaná; 2) scénář, kdy dojde k výraznému úbytku pracovních míst ve mzdové sféře a nárůstu míst v platové sféře, přičemž salda budou snesitelně záporná; 3) scénář kritický, kdy dojde k vytlačení většiny pracovní síly z trhu práce a hrozil by kolaps nastavených schémat sociálního pojištění.

Výstupy z kulatého stolu budou součástí výzkumné zprávy RILSA, která vyjde koncem letošního roku.

Dodáváme, že problematice sociálně politických dopadů Průmyslu 4.0 se monotematicky věnovalo 4. loňské číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Volně je dostupné zde.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Druhé letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, shrnuje mimo jiné výsledky odborné monografie Nešporová, Olga – Holpuch, Petr:  Populace osob bez domova v České republice:  Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020, 118 stran – ISBN 978-80-7416-388-3.

Z uvedených zjištění a doporučení vybíráme:

–  ve druhém dubnovém týdnu 2019 žilo na území ČR zhruba 24 tisíc osob bez domova, z toho 2 600 dětí. Údaj vychází ze sčítání osob bez domova, které proběhlo pod vedením RILSA jak v terénu, tak v institucích;

–  velká část zjištěných osob bez domova (53 %) žila bez domova již šest a více let;

–  je třeba osoby, které bydlení ztratí, identifikovat co nejdříve a pomoci jim získat stabilní ubytování, ideálně mimo okruh lidí, kteří se s bezdomovectvím potýkají již dlouhodobě;

– nejlepší výsledky přináší dle zahraničních zkušeností  taková podpora, kterou představují koncept Bydlení především, intervence v kritických situacích, podpůrné služby a terénní služby.

Nový policy brief je dostupný zde:

Odborná monografie, z níž – kromě jiných zdrojů – policy brief čerpá, je dostupná zde.

Mezinárodní den žen je svátkem, který je letos slaven již 110. rokem (vztahujeme-li to ke konání prvních opravdu mezinárodních oslav z 19. března 1911). Organizace spojených národů svátek na 8. března stanovila již v roce 1975. Leccos z témat a hodnot tradice MDŽ – úsilí žen o volební právo a lepší pracovní podmínky – je stále aktuální, a to i na Západě.

K přání všeho nejlepšího přinášíme připomínku jednoho z nadále palčivých témat ženské emancipace: (ne)rovnost v odměňování za práci. Zveřejňujeme zde článek autorek ze Sociologického ústavu AV ČR z loňského 3. čísla časopisu Fórum sociální politiky   Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství.

Alena Křížková − Kristýna Pospíšilová − Romana Marková Volejníčková − Hana Maříková: Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství

A připojujeme odkaz na český překlad dnešního článku generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Jeho stať s názvem Krize s tváří ženy upozorňuje na to, že koronavirová pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami.

Mezi aktivitami Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., naleznete leccos inspirativního také k otázkám a problémům připomínaným Mezinárodním dnem žen.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

První letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA shrnuje výsledky výzkumné zprávy Daniela Lusková – Jaromíra Kotíková – Linda Sokačová a kol.: Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení. Praha: RILSA, 2020. – 118 s. – ISBN 978-80-7416-402-6.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

– mzdy a platy sociálních pracovníků jsou v doprovázejících subjektech podhodnoceny, v případě pověřených osob dokonce velmi výrazně, a to o pětinu „zasluhované“ odměny za práci;

–  medián průměrného nákladu na doprovázení jedné rodiny v roce 2019 činil 48 887 Kč, část převyšující 48 000 Kč je tedy hrazena z úspory státního příspěvku na výkon pěstounské péče z minulých let či z jiných zdrojů subjektu;

– ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče je  doporučeno jeho zvýšení na 70 000 Kč ročně na jednu dohodu o výkonu pěstounské péče.

Nový policy brief je dostupný zde:

Výzkumná zpráva, z níž policy brief vychází, je dostupná zde.

Ve čtvrtek 4. února 2021 proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci, pořádaná Centrem po společné otázky – SPOT. Tento projekt je zacílen na osoby, které obtížně nalézají uplatnění na trhu práce, a klade si za cíl podporovat a rozvíjet formy jejich zaměstnávání na úrovni obce.

Uvedená oblast se prolíná s problematikou, které se RILSA, věnuje v projektu Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ. Člen realizačního týmu PhDr. Jiří Vyhlídal, M.Sc., vystoupil na zmíněné celodenní online závěrečné konferenci s příspěvkem, v jehož rámci přednesl poznatky vycházející z vyhodnocení programu veřejně prospěšných prací (dále též VPP) v roce 2016.

Program a shrnutí nejdůležitějších informací online závěrečné konference projektu Dobrá práce v obci.

Prezentace Vyhodnocení programu VPP v roce 2016.

Kotíková, Jaromíra – Kyzlinková, Renata – Váňová, Jana – Veverková, Soňa – Vychová, Helena

Flexibilní formy práce – homeworking v ČR a vybraných evropských zemích. Praha: RILSA, 2020. 92 s., lit., obr., tab., ISBN   978-80-7416-400-2 (print); 978-80-7416401-9 (pdf)

Monografie se věnuje jedné z flexibilních forem práce – homeworkingu (práce z domova), resp. práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Možnost výkonu práce z domova se stává stále více vyhledávanou. Využívání této formy práce je spojeno s řadou výhod, zejména pak poskytuje možnosti pro lepší slaďování osobního, rodinného a pracovního života, výkon práce i ze vzdálenějšího pracovního místa, lepší možnosti organizace času, omezení cestování spojeného s dojížděním za prací, úsporu provozních nákladů zaměstnavatele a snížení absencí i pracovních neschopností.

Za hlavní negativa na straně zaměstnanců lze považovat riziko většího rozsahu času věnovaného výkonu práce, sociální izolaci, závislost na ICT technologiích, problémy s organizací času. Pro zaměstnavatele patří mezi rizika zvýšené nároky na zajištění technických požadavků a zodpovědnost za zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na „jiném místě“ (mimo pracoviště zaměstnavatele). Jde také o omezení možnosti kontroly práce ze strany zaměstnavatele.

Monografie přináší hlavní poznatky ohledně uplatňování homeworkingu (práce z domova), resp. práce mimo pracoviště zaměstnavatele v ČR a ve vybraných evropských zemích, včetně jeho možného vymezení, a identifikuje případné bariéry snižující využívání této flexibilní formy práce. V závěru monografie předkládá několik doporučení změn v oblasti úpravy výkonu práce mimo pracoviště pro aplikaci v prostředí ČR.

Zveřejňujeme touto cestou jeden ze článků 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky. Autorský kolektiv z olomouckých univerzitních a zdravotnických institucí se ve svém příspěvku věnuje ochraně práva na soukromí a na rodinný život seniorských pacientů a klientů zařízení sociálních služeb.

Autoři upozorňují na závažný, ale v ČR namnoze přehlížený problém nuceného dlouhodobého či dokonce doživotního odloučení seniorských párů a analyzují vybrané právní a morální aspekty takových situací.  Je zřejmé, že tato problematika získala v době koronavirové krize obzvláštní naléhavost.

Obsah 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky je dostupný zde.

Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce  na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již třetí kolo online ankety s názvem „Život, práce a covid-19“.

Prvních dvou kol tohoto průzkumu se zúčastnilo 87 477 respondentů z celé Evropské unie. RILSA jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound znovu napomáhá tomuto sběru dat tím, že na svých internetových stránkách i sociálních sítích  šíří o projektu „Život, práce a covid-19“ povědomí. Chceme tak podpořit rozvoj mezinárodního datového souboru přínosného jak pro odborníky a zainteresovanou veřejnost, tak pro rozhodovací sféru na poli sociální politiky.

Během nynějšího kola ankety můžete do letošního 29. března  vyplnit online dotazník v českém jazyce na této internetové stránce.

Další informace včetně těch o metodologii daného průzkumu jsou dostupné zde.

Lusková, Daniela – Kotíková, Jaromíra – Sokačová, Linda – Šilhánková, Lenka – Horecká, Miroslava – Jiráčková, Pavlína – Pavel, Lukáš

Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení

Praha: RILSA, 2020. 118 s., lit., obr., tab., příl.

ISBN   978-80-7416-402-6 (print); 978-80-7416-403-3 (pdf)

Výzkumná zpráva se věnuje jedné z oblastí sociálně-právní ochrany dětí, a to podpoře pěstounských rodin. Realizace podpory pěstounských rodin, pro kterou se vžilo označení „doprovázení“, byla zavedena zákonem o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2013 a od té doby se stala nepostradatelnou součástí podpory schopnosti pěstounských rodin zajistit péči o svěřené dítě. Doprovázení je souhrn činností doprovázejícího subjektu směřujících k zajištění výkonu práv a povinností pěstouna. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje proces podpory a kontroly v roli státní moci. Soubor činností je zajištěn financováním prostřednictvím státního příspěvku na výkon pěstounské péče, jehož příjemcem je doprovázející subjekt a který je přímo vázán na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče s jednotlivými pěstouny. Vzhledem k tomu, že do roku 2013 ležela veškerá podpora pěstounských rodin zejména na orgánech sociálně-právní ochrany dětí, je doprovázení poměrně novým institutem, který aktuálně vyvolává řadu otázek k řešení. Zejména se jedná o otázky práv a povinností všech aktérů, jsou-li dostačující pro plnění role pěstounské rodiny a péči o svěřené dítě; otázky financování, je-li dostačující pro zajištění potřebných činností vedoucích k naplnění práv a povinností. Jedná se také o to, jsou-li státní finanční prostředky čerpány v souladu se zákonem, potřebami pěstounů a jim svěřených dětí.

Výzkumná zpráva přináší poznatky o činnostech, které jsou předmětem doprovázení, o potřebách pěstounských rodin a o skladbě čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Identifikuje aktuální nedostatky v systému a navrhuje možná řešení.