Koncem března 2025 podepsal prezident České republiky Petr Pavel novelu zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která zavádí tzv. Status umělce. K přípravě této nové legislativy přispěl Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).

Experti/-ky z oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky – Soňa Veverková, Renata Kyzlinková a Aleš Kroupa – realizovali pro Ministerstvo kultury ve spolupráci s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS) výzkum, který zmapoval pracovní podmínky umělců v audiovizuální tvorbě. RILSA tedy jako výzkumný partner přispěl svými analýzami nejen k prohloubení diskuse o dané problematice, ale také k nastavení zákonné normy. V účinnost novela vstoupí 1. července 2025.

Jak uvedl ministr kultury Martin Baxa, legislativní ukotvení statusu umělce bylo jednou z podmínek pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.

Lidé působící v kultuře se budou nově moci ucházet o status umělce, který bude spojen s peněžitou státní podporou. Pomoci by měla zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy. Nová legislativa jim přinese příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely.

Výsledky výzkumu realizovaného ARASem a RILSA jsou volně k dispozici zde (na konci textu).

24. března 2025 se na MPSV konal workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), který představil hlavní zjištění projektu zaměřeného na velmi mladé ženy, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin.

Novináře/-ky na workshopu RILSA například zaujalo, z jakých rodin velmi mladé matky pocházejí. Deník N referoval o tom, že mnohé tyto dívky pocházejí z nefunkčních rodin, kde zažívají konfliktní vztahy a zanedbávání výchovy i školní docházky. Některé dokonce vyrůstají bez rodičů, protože ti se potýkají se závislostmi, problematickým chováním nebo zdravotními či psychickými problémy a nejsou schopni se o své děti postarat.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – ze zjištění výzkumného oddělení RILSA Rodinná politika informoval kupříkladu o tom, že každý rok se v ČR stanou matkami stovky nezletilých dívek a že část z nich musí kvůli těhotenství přerušit školu. Zároveň ale podotkl, že mateřství pro ně může být i podnětem k pozitivní změně. Novinářka Deníku dále vyzdvihla, že část dívek ‒ respondentek projektu ‒ otěhotněla záměrně, a citovala vysvětlení socioložky Kristýny Janurové z RILSA uvádějící jako důvod to, že si tak dívky vytvořily skutečné rodinné prostředí, které předtím postrádaly.

Prezentace z workshopu Maminkou před 18. narozeninami je k dispozici zde.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje výběrové řízení na pozici ředitele/-ky Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA).

Požadavky a další informace naleznete v přiloženém dokumentu:

I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 1. čísla:

Recenzované články                                                          

Comparison of social pension insurance in Austria and Czechia                                           

Dennis Tale

Searching for the Stability of Healthcare Systems under Ageing Population Conditions in  Germany, Austria and Czechia

Patrick Mini

Poznatky z výzkumu

Jak změřit přístupnost bydlení? Tvorba a pilotní použití Metodiky mapování a kategorizace přístupnosti bytu                                                                                                                   

Kateřina Novotná ‒ Jan Tomandl

Informační servis

Zpráva z konference RELIK 2024                                                                                   

Tereza Frömmelová

Recenze

Vhled do dějin rasismu. A české antropologie                                                               

Martin Rychlík

Osobní dluhy v české společnosti                                                                                  

Jan Mertl Celé 1. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) seznámí účastníky jak s životními podmínkami nízkopříjmových rodin, tak s jejich možnostmi a schopnostmi naplňovat potřeby svých dětí.

Akce nabídne aktuální odborná zjištění a příležitost debatovat zejména o těchto okruzích:

– hlavní zjištění týkající se životních podmínek nízkopříjmových rodin s dětmi;

– život dětí v těchto rodinách zejména v oblastech vzdělávání, volnočasových aktivit a sociálního zázemí;

– doporučení zejména pro sociální a rodinnou politiku;

– diskuse o výzvách souvisejících s potřebami dětí v nízkopříjmových rodinách.

Termín konání: 24. března 2025 od 13 hod. do 15 hod.

Místo konání: MPSV ČR (Na Poříčním právu 1, Praha 2), zasedací místnost „Klub“

Forma: hybridní

Registrace účasti: zde (nejpozději do 20. března 2025)

Zájemcům je již nyní volně k dispozici jak odborná monografie RILSA Nízkopříjmové rodiny s dětmi, tak s ní související policy brief Děti v rodinách s nízkými příjmy.

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Podcast „Pay Gap“ přinesl 6. března 2025 obsáhlý rozhovor se socioložkou Renatou Kyzlinkovou, výzkumnou pracovnicí RILSA, věnovaný problematice sexuálního obtěžování na pracovišti.

Renata Kyzlinková v rozhovoru uváděla mimo jiné výsledky projektu, který zpracovala pro Nadaci Friedricha Eberta ve své nedávno vydané publikaci Sexuální obtěžování na pracovišti. Výzkum analyzuje danou problematiku prostřednictvím smíšené výzkumné metodologie kvalitativních a kvantitativních dat.

V březnovém dílu podcastu Pay Gap Renata Kyzlinková poukazuje na skutečnost, že sexuální obtěžování je českou společností stále normalizováno a bagatelizováno (čas cca 15:33 nahrávky).

Polovina respondentů vnímá sexuální obtěžování na pracovišti jako běžné. Každý pátý zaměstnanec veřejného sektoru má zkušenost se sexuálním obtěžováním na pracovišti (10:13). Třetina obětí sexuálního obtěžování v práci incidenty nijak neřešila (26:06).

V pořadu zaznělo i to, že ačkoliv jsou v legislativě ČR dostupné právní nástroje, jak incidenty sexuálního obtěžování na pracovišti řešit, efektivní využití těchto nástrojů v praxi vázne, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany kompetentních institucí (30:13).

Autorkami a moderátorkami „podcastu o ženách v práci“ Pay Gap jsou právnička Šárka Homfray a kariérová poradkyně Lucie Václavková.

19. února přinesla stanice Českého rozhlasu Dvojka obsáhlý rozhovor se socioložkou Lucii Vidovićovou, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odbornou asistentkou Masarykovy univerzity.

Lucie Vidovićová v pořadu Káva o čtvrté odpovídala na otázky týkající se například věkové diskriminace nebo rozdílů ve vnímání stáří v různých evropských státech. Data čerpala mimo jiné z projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi, který v RILSA koordinuje.

Rozhovor probíral i automatismy a stereotypy projevující se kupříkladu v častých dotazech na věk i v situacích, kde to principiálně není nutné.

Socioložka Lucie Vidovićová poukázala na to, že v české společnosti se lidé od nejmladšího věku setkávají se situacemi, kdy se – třeba i podprahově či bezděky – problematicky zdůrazňuje věk a dochází k rozčleňování podle věkových skupin.

L. Vidovićová krátce představila rovněž otázky, které si kladou při analýze témat spojených s věkem domácí i zahraniční výzkumy. Hovořila také o možnostech, jak se mohou lidé sami aktivně bránit ageismu a svazujícím věkovým očekáváním.

Únorový rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Dvojku, druhou nejposlouchanější stanici Českého rozhlasu, je dostupný zde.

Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje ji socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487 .

Workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) představí hlavní zjištění a doporučení z výzkumného projektu zaměřeného na matky, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin a osobně nebo za pomoci rodiny o ně pečují.

Akce přinese poznatky o životní a rodinné situaci velmi mladých maminek a o potřebách a problémech jejich dětí. Nabídne aktuální odborná zjištění a příležitost diskutovat zejména o těchto okruzích:

• demografický kontext reprodukčního chování nezletilých;
• poznatky kvalitativního výzkumu mezi nezletilými matkami a experty pracujícími s touto cílovou skupinou;
• příčiny a okolnosti otěhotnění, rodinné a partnerské vztahy, mateřství v nezletilém věku;
• zkušenosti velice mladých maminek s ústavní výchovou;
• bytová a finanční situace;
• doporučení pro zlepšení péče poskytované této zranitelné skupině a jejích životních podmínek.

Termín konání: 24. března 2025 od 10 hod. do 12 hod.

Místo konání: MPSV ČR (Na Poříčním právu 1, Praha 2), zasedací místnost „Klub“

Forma: hybridní

Registrace účasti: zde (nejpozději do 20. března 2025)

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief výzkumnic z oddělení rodinné politiky RILSA Sylvy Höhne, Jany Paloncyové a Naděždy Křečkové Tůmové přináší dílčí výsledky projektu zaměřeného na nízkopříjmové rodiny s dětmi. Respondenty průzkumu realizovaného v roce 2024 byli rodiče pobírající v době šetření nebo v uplynulých pěti letech přídavek na dítě.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• Mezi příjemci přídavku na dítě převládá jako v ostatních rodinách preference celodenní péče o dítě mladší dvou let v rodině, poté je volen postupný přechod k nerodinné péči.

• Rodiče, zejména ti bez partnera, pociťují významný nedostatek času pro své děti.

• Podle výpovědí rodičů není samozřejmostí, aby děti měly dostatečné sociální zázemí zejména v okruhu svých vrstevníků.

• Rodiny s nízkými příjmy a jejich děti je třeba podpořit nejen sociálními dávkami, ale i jinými formami materiální a finanční pomoci (obědy do škol zdarma, příspěvky na volnočasové aktivity dětí a školní akce apod.).

• Nedílnou součástí systému by měly být i prostorově, kapacitně a finančně dostupné služby z oblasti předškolního vzdělávání a péče, ale i sociálního a právního poradenství či osvěty týkající se partnerských a rodičovských kompetencí.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž nový policy brief čerpá:  HÖHNE, Sylva, Jana PALONCYOVÁ & Naděžda KŘEČKOVÁ TŮMOVÁ, 2024. Nízkopříjmové rodiny s dětmi. Praha: RILSA.

Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_571.pdf

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), se nedávno vyjádřila pro televizní stanice k tématům stárnutí a mezigeneračních vztahů.

Česká televize v loňském roce započala s diskusním pořadem Zkraje, který se věnuje regionálním problémům a zároveň má ambici nacházet odpovědi i na celostátní otázky. V každém dílu se k tématu vyjadřuje šest hostů z různých profesí a pozic.

11. ledna 2025 se pořad Zkraje zabýval stárnutím populace a výstavbou domovů pro seniory ve Zlínském kraji, kde předtím vyvolalo velkou veřejnou pozornost zamítavé místní referendum ohledně stavby domova pro seniory v Horní Lidči na Vsetínsku.

Pořad následně probíral i obecnější otázky. V jeho pestře složeném diskusním panelu byla Lucie Vidovićová z RILSA a z FSS MUNI jedinou sociální vědkyní. Vysvětlovala ‒ zhruba v těchto časech daného pořadu: 4:45, 9:40, 17:20, 22:40, 38:45, 49:00 a 54:00 ‒ obecné i regionální aspekty stárnutí populace a vyjadřovala se rovněž k charakteru a systémovému nastavení péče o seniory v České republice. Zmínila také problém špatného zacházení se seniory (RILSA se touto problematikou zabývá ve svém výzkumném projektu FEANCI).

9. února přinesl Tn.cz ‒ internetový portál televize TV Nova ‒ článek věnovaný osamělosti seniorů. Socioložku Lucii Vidovićovou z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí citoval například ohledně toho, že na rostoucí osamělosti starších lidí se podílí nejen absence nebo velká vzdálenost místa pobytu jejich dětí, ale i důsledky rozvodů, jejichž vlivem přicházejí o spojení s rodinou a dosavadní sociální sítě častěji muži než ženy. Zároveň ale Lucie Vidovićová zdůraznila nutnost rozlišovat mezi samotou a osamělostí, kdy osamělost je zdravotním problémem majícím negativní dopady přirovnávané k vykouření 15 cigaret denně.

Připomínáme, že některým z výše zmíněných podtémat spojených s českými seniory se na nejnovějších datech Ageismus 2024 věnuje projekt RILSA a MPSV Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.