Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

První letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA shrnuje výsledky výzkumné zprávy Daniela Lusková – Jaromíra Kotíková – Linda Sokačová a kol.: Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení. Praha: RILSA, 2020. – 118 s. – ISBN 978-80-7416-402-6.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

– mzdy a platy sociálních pracovníků jsou v doprovázejících subjektech podhodnoceny, v případě pověřených osob dokonce velmi výrazně, a to o pětinu „zasluhované“ odměny za práci;

–  medián průměrného nákladu na doprovázení jedné rodiny v roce 2019 činil 48 887 Kč, část převyšující 48 000 Kč je tedy hrazena z úspory státního příspěvku na výkon pěstounské péče z minulých let či z jiných zdrojů subjektu;

– ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče je  doporučeno jeho zvýšení na 70 000 Kč ročně na jednu dohodu o výkonu pěstounské péče.

Nový policy brief je dostupný zde:

Výzkumná zpráva, z níž policy brief vychází, je dostupná zde.

Ve čtvrtek 4. února 2021 proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci, pořádaná Centrem po společné otázky – SPOT. Tento projekt je zacílen na osoby, které obtížně nalézají uplatnění na trhu práce, a klade si za cíl podporovat a rozvíjet formy jejich zaměstnávání na úrovni obce.

Uvedená oblast se prolíná s problematikou, které se RILSA, věnuje v projektu Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ. Člen realizačního týmu PhDr. Jiří Vyhlídal, M.Sc., vystoupil na zmíněné celodenní online závěrečné konferenci s příspěvkem, v jehož rámci přednesl poznatky vycházející z vyhodnocení programu veřejně prospěšných prací (dále též VPP) v roce 2016.

Program a shrnutí nejdůležitějších informací online závěrečné konference projektu Dobrá práce v obci.

Prezentace Vyhodnocení programu VPP v roce 2016.

Kotíková, Jaromíra – Kyzlinková, Renata – Váňová, Jana – Veverková, Soňa – Vychová, Helena

Flexibilní formy práce – homeworking v ČR a vybraných evropských zemích. Praha: RILSA, 2020. 92 s., lit., obr., tab., ISBN   978-80-7416-400-2 (print); 978-80-7416401-9 (pdf)

Monografie se věnuje jedné z flexibilních forem práce – homeworkingu (práce z domova), resp. práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Možnost výkonu práce z domova se stává stále více vyhledávanou. Využívání této formy práce je spojeno s řadou výhod, zejména pak poskytuje možnosti pro lepší slaďování osobního, rodinného a pracovního života, výkon práce i ze vzdálenějšího pracovního místa, lepší možnosti organizace času, omezení cestování spojeného s dojížděním za prací, úsporu provozních nákladů zaměstnavatele a snížení absencí i pracovních neschopností.

Za hlavní negativa na straně zaměstnanců lze považovat riziko většího rozsahu času věnovaného výkonu práce, sociální izolaci, závislost na ICT technologiích, problémy s organizací času. Pro zaměstnavatele patří mezi rizika zvýšené nároky na zajištění technických požadavků a zodpovědnost za zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na „jiném místě“ (mimo pracoviště zaměstnavatele). Jde také o omezení možnosti kontroly práce ze strany zaměstnavatele.

Monografie přináší hlavní poznatky ohledně uplatňování homeworkingu (práce z domova), resp. práce mimo pracoviště zaměstnavatele v ČR a ve vybraných evropských zemích, včetně jeho možného vymezení, a identifikuje případné bariéry snižující využívání této flexibilní formy práce. V závěru monografie předkládá několik doporučení změn v oblasti úpravy výkonu práce mimo pracoviště pro aplikaci v prostředí ČR.

Zveřejňujeme touto cestou jeden ze článků 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky. Autorský kolektiv z olomouckých univerzitních a zdravotnických institucí se ve svém příspěvku věnuje ochraně práva na soukromí a na rodinný život seniorských pacientů a klientů zařízení sociálních služeb.

Autoři upozorňují na závažný, ale v ČR namnoze přehlížený problém nuceného dlouhodobého či dokonce doživotního odloučení seniorských párů a analyzují vybrané právní a morální aspekty takových situací.  Je zřejmé, že tato problematika získala v době koronavirové krize obzvláštní naléhavost.

Obsah 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky je dostupný zde.

Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce  na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již třetí kolo online ankety s názvem „Život, práce a covid-19“.

Prvních dvou kol tohoto průzkumu se zúčastnilo 87 477 respondentů z celé Evropské unie. RILSA jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound znovu napomáhá tomuto sběru dat tím, že na svých internetových stránkách i sociálních sítích  šíří o projektu „Život, práce a covid-19“ povědomí. Chceme tak podpořit rozvoj mezinárodního datového souboru přínosného jak pro odborníky a zainteresovanou veřejnost, tak pro rozhodovací sféru na poli sociální politiky.

Během nynějšího kola ankety můžete do letošního 29. března  vyplnit online dotazník v českém jazyce na této internetové stránce.

Další informace včetně těch o metodologii daného průzkumu jsou dostupné zde.

Lusková, Daniela – Kotíková, Jaromíra – Sokačová, Linda – Šilhánková, Lenka – Horecká, Miroslava – Jiráčková, Pavlína – Pavel, Lukáš

Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení

Praha: RILSA, 2020. 118 s., lit., obr., tab., příl.

ISBN   978-80-7416-402-6 (print); 978-80-7416-403-3 (pdf)

Výzkumná zpráva se věnuje jedné z oblastí sociálně-právní ochrany dětí, a to podpoře pěstounských rodin. Realizace podpory pěstounských rodin, pro kterou se vžilo označení „doprovázení“, byla zavedena zákonem o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2013 a od té doby se stala nepostradatelnou součástí podpory schopnosti pěstounských rodin zajistit péči o svěřené dítě. Doprovázení je souhrn činností doprovázejícího subjektu směřujících k zajištění výkonu práv a povinností pěstouna. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje proces podpory a kontroly v roli státní moci. Soubor činností je zajištěn financováním prostřednictvím státního příspěvku na výkon pěstounské péče, jehož příjemcem je doprovázející subjekt a který je přímo vázán na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče s jednotlivými pěstouny. Vzhledem k tomu, že do roku 2013 ležela veškerá podpora pěstounských rodin zejména na orgánech sociálně-právní ochrany dětí, je doprovázení poměrně novým institutem, který aktuálně vyvolává řadu otázek k řešení. Zejména se jedná o otázky práv a povinností všech aktérů, jsou-li dostačující pro plnění role pěstounské rodiny a péči o svěřené dítě; otázky financování, je-li dostačující pro zajištění potřebných činností vedoucích k naplnění práv a povinností. Jedná se také o to, jsou-li státní finanční prostředky čerpány v souladu se zákonem, potřebami pěstounů a jim svěřených dětí.

Výzkumná zpráva přináší poznatky o činnostech, které jsou předmětem doprovázení, o potřebách pěstounských rodin a o skladbě čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Identifikuje aktuální nedostatky v systému a navrhuje možná řešení.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., začal vydávat novou ediční řadu: Policy Papers RILSA,  v. v. i. Prostřednictvím policy papers budou odborníci/-ice z RILSA poskytovat dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a formulovat doporučení pro rozhodovací sféru.

První policy paper nové ediční řady, který napsali výzkumní pracovníci RILSA Ing. Petr Víšek a Mgr. Jaromíra Kotíková spolu s PhDr. Kateřinou Sadílkovou, MBA, (krajskou ředitelkou Úřadu práce v Liberci),  analyzuje problematiku sociálního a dostupného bydlení v ČR a zasazuje ji do obecnějšího vývoje české veřejné správy.

Jako jeden ze závažných strukturálních, dlouho neřešených problémů identifikuje nedobré rozdělení pravomocí mezi stát a samosprávu. Příspěvek zohledňuje i nejnovější fenomény, jako jsou dopady digitalizace ekonomiky a koronavirové pandemie. Na závěr autoři formulují několik doporučení jako například uvolnit možnosti nových moderních řešení bytové výstavby nebo změnit roli a povinnosti samosprávných obcí a krajů.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online). 

Kniha identifikuje klíčové problémy, které brání rozvoji dlouhodobé péče o seniory a handicapované osoby v České republice.  Autoři na základě výsledků terénního šetření mezi pečujícími osobami v ČR a dotazníkového šetření mezi poskytovateli služeb dlouhodobé péče ve vybraných evropských zemích navrhují řešení, která by měla přispět k odstranění existujících nedostatků a k naplnění priorit Národního plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2025.

Klíčovou pozornost věnuje publikace problémům, které doprovázejí poskytování služeb v přirozeném domácím prostředí seniorů a zdravotně handicapovaných občanů.

Do šestičlenného autorského kolektivu patřili kromě hlavního autora – doc. Ing. Ladislava Průši, CSc. – další čtyři výzkumní pracovníci RILSA.

Kniha je výstupem projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“, který v letech 2019–2020 realizoval v rámci programu ÉTA za finanční podpory Technologické agentury ČR Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci se společností INESAN a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online)

I během koronavirových omezení se pracovníci/-ice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí účastní různých konferencí a workshopů. Informujeme o další takové nedávné akci.

17. prosince 2020 proběhla mezinárodní konference Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce pořádaná Asociací samostatných odborů ČR (ASO ČR). Představeny byly výstupy jednotlivých výzkumných projektů realizovaných v rámci stejnojmenného širšího projektu ASO ČR. Na konferenci zazněl také příspěvek pracovníka RILSA Mgr. Pavla Bareše, Ph.D.

Přiblížil východiska, metody, stěžejní poznatky a hlavní doporučení, jež vyplynula z výzkumného projektu Vlivy institutu podmínečného propuštění na možnosti získání a udržení zaměstnání po opuštění výkonu trestu. Tento projekt v roce 2020 realizovali pracovníci RILSA Mgr. Pavel Bareš, Ph.D., a Mgr. Jiří Mertl, Ph.D., v rámci uvedeného širšího záměru ASO ČR.
Pavel Bareš ve svém vystoupení nejprve shrnul hlavní zjištění ze zahraničních i domácích výzkumů týkajících se zaměstnávání a reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (dále též VTOS), respektive systému zajištění postpenitenciární péče.  Zazněla i zjištění, jež vyplynula z dřívějších výzkumů realizovaných RILSA.
Dále P. Bareš přiblížil souvislosti mezi pojmy podmíněné propuštění a probační dohled a představil vybrané statistické údaje o jejich využívání v ČR. V další části příspěvku se zaměřil na stěžejní poznatky zjištěné v rámci výzkumného šetření mezi propuštěnými osobami. Pozornost přitom byla nejprve věnována otázkám, jež byly pro podmíněně propuštěné osoby klíčové již před jejich propuštěním, tj. okolnostem, které ovlivňují proces podání a vyřízení žádostí o podmíněné propuštění z VTOS, respektive její úspěšnost.
Z výzkumu je patrné, že reintegraci podmíněně propuštěných osob ztěžují shodné okolnosti jako u osob propuštěných z VTOS na pevný výstup (výrazné obtíže při hledání zaměstnání, nesnáze při zajištění bydlení, narušené rodinné prostředí, dluhy a exekuce apod.). Nicméně alespoň u části osob propuštěných podmíněně byly zjištěny poněkud příznivější předpoklady, které zlepšovaly možnosti jejich úspěšného návratu do společnosti.

Program a videozáznam celé mezinárodní konference Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce je dostupný zde.
Zpráva z konference, obsahující i bližší představení příspěvku Mgr. Pavla Bareše, Ph.D.,  je k dispozici zde.

Nešporová, Olga – Holpuch, Petr: Populace osob bez domova v České republice: Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020.  118 s. – ISBN 978-80-7416-388-3

Výzkumná zpráva představuje unikátní data o osobách bez domova vybraných kategorií z doby, kdy ještě nebyl znám covid-19, čímž poskytuje cennou informační základnu pro možná pozdější srovnání.

Publikace přináší reprezentativní údaje o osobách přespávajících v České republice „venku“, v nízkoprahových noclehárnách, v azylových domech, v domech na půl cesty a v nekomerčních obecních ubytovnách pro osoby bez přístřeší. Zkoumány nebyly osoby ubytované v komerčních ubytovnách, které jsou podle mezinárodní typologie ETHOS rovněž považovány za osoby bez domova.

Na základě rozhovorů s více než tisícovkou osob bez domova realizovaných v roce 2019 poskytuje monografie údaje o věku, pohlaví, vzdělání, rodinném a sociálním zázemí i délce a kontinuitě života bez domova. Dále popisuje jejich ekonomickou aktivitu, zdroje příjmů, zadluženost a saturaci základních životních potřeb. Mapuje i zdraví osob bez domova. Sledována je míra využívání jednotlivých typů sociálních služeb pro osoby bez domova a jejich poptávka po těchto službách.

Výzkum potvrdil, že osoby bez domova přespávající venku jsou oproti těm, které využívají alespoň příležitostně nějaký typ ubytovací služby, těmi nejchudšími, nejvíce sociálně vyloučenými, s nejméně naplněnými základními životními potřebami a nejčastěji fyzicky či verbálně napadanými. Zároveň jsou mezi nimi nejvíce rozšířeny závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách.