Evropský festival filozofie se od roku 2007 koná ve Velkém Meziříčí. Cílem je vrátit filozofii na místa jejího vzniku, tedy na veřejná prostranství, a rozvíjet tak i u široké veřejnosti hlubší porozumění světu.       

Na letošním červnovém, již 18. ročníku Evropského festivalu filozofie, tentokrát zaměřeném na „přirozené a umělé“, přednesli své příspěvky také ekonomové Robin Maialeh a Jitka Špeciánová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Oba byli účastníky panelu věnovaného budoucnosti práce.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, hovořil o tom, jak to, co vnímáme jako přirozené, si zároveň žádá civilizovat. To se týká nejen přirozenosti mezilidských interakcí, ale i trhu, který se v mnohém odvolává na přírodní zákonitosti. Částečným řešením, jak civilizovat přirozené, by mohly být redistribuční politiky.

Jitka Špeciánová, výzkumná pracovnice oddělení trhu práce RILSA a odborná asistentka VŠE v Praze, hovořila o dopadech technologického pokroku, a zejména umělé inteligence, na trh práce. Ve své přednášce nastínila optimističtější verzi vývoje pracovního trhu opřenou především o schopnost lidstva inovovat a přizpůsobovat se novým podmínkám. Třetím panelistou festivalového bloku Budoucnost práce byl Ivo Bystřičan, režisér dokumentárních filmů (např. i série Industrie o průmyslových dějinách českých zemí), ale rovněž vystudovaný sociolog, který dříve působil i na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Moderace se ujal filozof Michael Hauser, který je mimo jiné členem Vědecké rady RILSA.

Koncem letošního dubna představil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) výsledky svého projektu ke sběru kvantitativních dat pro vyhodnocování situace Romů v české společnosti. Zájem masmédií o tato zjištění nadále trvá.

S odkazem na zprávu ČTK některé závěry výzkumu představil koncem června například Radiožurnál, nejposlouchanější česká rozhlasová stanice. Věnoval se zejména datům k zaměstnanosti Romů v porovnání s většinovou populací: „V celém Česku má smlouvu na dobu určitou asi sedm procent zaměstnaných, z romských pracovníků polovina. Zhruba každý devátý Rom pak pracuje bez uzavřené smlouvy“.

Idnes.cz, jeden z nejčtenějších domácích zpravodajských serverů, se – stejně jako Radiožurnál – zaměřil také na problematiku vzdělání: „Polovina všech respondentů nad 16 let měla základní školu, dalších šest procent ji nedokončilo. Tři z deseti získali výuční list. Tři procenta lidí měla maturitu. Vysokou školu vystudovalo jen pár dotázaných. Pro devět z deseti dětí si jejich romští rodiče přejí lepší vzdělání, než sami mají. U téměř poloviny dětí matky a otcové chtějí, aby měly aspoň maturitu“.

Vybrané výsledky výzkumu RILSA šíří i zpravodajský server obecně prospěšné společnosti ROMEA, která si klade za cíl mimo jiné prostřednictvím podpory vzdělávání přispívat k odstraňování zažitých stereotypů o romské menšině. Web Romea připomněl i demografické poznatky: „Mezi romskou a obecnou populací jsou zásadní rozdíly už v sociodemografických charakteristikách. ‚Populace jsou si blízké pouze z hlediska rodinného stavu, jinak je romská populace ve srovnání s obecnou populací výrazně mladší, což může být způsobeno jak odlišným reprodukčním chováním, tak také úmrtností v nižším věku‚.

”Čtyřletý projekt, o jehož zjištění je takový zájem, realizoval RILSA za finanční podpory z Fondů EHP a Norska. Cílem výzkumu bylo překonat dlouhodobou absenci spolehlivých dat o socioekonomické situaci romské menšiny v České republice a navrhnout způsob, jak opakovaně získávat srovnatelná data a měřit změny v čase. Zájemce o danou problematiku odkazujeme na obsáhlou tiskovou zprávu k danému projektu RILSA.

Mezinárodní vědecká organizace European Institute of Social Security (EISS) pořádala v Řecku týdenní Young Researchers School pro novou generaci výzkumníků z ekonomických a dalších sociálněvědných disciplín. Účastníci akce představili své projekty z oblasti ekonomie a práva a získali zpětnou vazbu od zkušených lektorů.

Jedním z účastníků sympozia byl ekonom Filip Červenka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), který prezentoval svůj výzkum o vnímání majetkových nerovností v ČR. Studie ve spoluautorství ředitele RILSA Robina Maialeh vyvolává v ČR velkou pozornost od prezentace prvních výsledků na loňském semináři RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.

Na sympoziu EISS v Řecku nyní Filip Červenka prezentoval svůj research proposal, který přímo navazuje na výše zmíněný výzkum. K východiskům a záměrům dalšího postupu uvádí ekonom následující: „Experimentální výzkum v laboratořích stejně jako v dotazníkových šetřeních opakovaně prokazuje, že lidé preferují vyšší míru rovnosti (dokládá to řada zahraničních autorů a ke stejnému závěru jsme dospěli i v našem výzkumu v Česku). Na druhou stranu existující výzkum prokazuje, že vyšší nerovnost nemusí nutně vždy vést k vyšším redistribučním preferencím (to je opět něco, co je patrné jak v zahraniční literatuře, tak v našem výzkumu; vztah jsme prokázali u příjmové nerovnosti, ale neprokázali jsme jej u majetkové nerovnosti). V postojích běžné populace je tak patrný ostrý rozpor. Lidé chtějí rovnostářštější společnost, ale ne vždy podporují přerozdělování bohatství. Náš navazující výzkum se zaměřuje na tento rozpor a pokusí se jej vysvětlit. Budeme opět využívat design survey experimentu a zaměříme se na oddělení dvou informací: samotné výše nerovnosti a jejích příčin (a toho, jak lidé různé zdroje nerovnosti vnímají jako zasloužené). Právě vnímaná zaslouženost či spravedlnost může být dle mnohých autorů klíčovým prvkem určujícím preference lidí ohledně přerozdělování. Hlavním přínosem našeho výzkumu bude nastavení výzkumného designu, které tyto dva aspekty umožní dekomponovat a posuzovat jejich efekt nezávisle.“

Pro ty, kteří by se chtěli v dané problematice rámcově zorientovat v českém jazyce, opět uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce v RILSA a odborná asistentka na MU, se zúčastnila tiskového briefingu senátního Výboru pro zdravotnictví a zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Akce se konala u příležitosti Světového dne proti násilí na seniorech, který připadá na 15. června.          

Lucie Vidovićová, která se krátce předtím stala předsedkyní Výboru pro práva starších lidí Rady vlády pro lidská práva, na tiskovém briefingu v Senátu nejdříve připomněla rezoluci Rady OSN pro lidská práva z loňského podzimu, jež vyzvala členské státy k dodržování lidských práv starších osob ve všech relevantních oblastech.

Dále L. Vidovićová představila výsledky projektu MU RESTABUS a probíhající projekt FAENCI, v němž se Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) spolu s Gerontologickým institutem věnuje fenoménu EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR. Tento projekt byl v úterý 25. června 2024 prezentován na zasedání Rady vlády pro lidská práva.   

Vystoupení socioložky Lucie Vidovićové na tiskovém briefingu ke Světovému dni proti násilí na seniorech začíná ve 14. minutě tohoto videozáznamu.

Článek ČTK k této akci (věnovaný zejména zjištěním projektu RESTABUS) je dostupný zde.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) hledá pro výzkumné rozhovory matky mladší 25 let, které porodily před dosažením věku 18 let.

Náš výzkum se zaměřuje na zkušenosti mladých matek, na jejich potřeby a na výzvy, kterým čelí například v oblastech péče o dítě, vzdělání či zaměstnanosti.

Respondentkám výzkumných rozhovorů nabízíme:

• bezpečné a chápající prostředí pro sdílení jejich příběhů;
• odměnu za rozhovor, který trvá cca 60 minut, ve výši 700 Kč;
• možnost interview provést online nebo osobně, a to kdekoliv v ČR (dle volby respondentek).

Účast v našem výzkumu je dobrovolná a důvěrná, získané informace budou zpracovány zcela anonymně. Rozhovory povedou socioložky z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Sdělené zkušenosti přispějí k hlubšímu porozumění situace a potřeb nezletilých maminek a jejich dětí. Výstupy z projektu ovlivní tvůrce legislativních změn v dané oblasti a další její aktéry (úřady, neziskové organizace atd.).

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace:

tel.: 770 312 846; 778 536 045

e-mail: maminky@rilsa.cz

Seznam Zprávy, nejčtenější český zpravodajský web, se ve svém cyklu „Jak se žije v Česku“ věnoval finančním nákladům na děti v českých rodinách a tomu, kolik času tráví rodiče s dětmi.

Mezi respondenty/-kami byla také socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Z poznatků řady studií rodinného života v ČR uvedla J. Paloncyová například toto: „V různých typech rodin je zjevná nespokojenost s množstvím času, který rodiče věnují nebo mohou věnovat dětem, zejména času stráveného s dětmi mimo zaopatření jejich základních potřeb, tedy aktivit, v nichž se naplňuje rodičovská role a její prožívání. Současně se rodiče cítí být přetíženi pracovními povinnostmi právě ve vztahu k tomu, nakolik by se chtěli věnovat dětem“.

Článek Seznamu Zprávy je dostupný zde.

Studie RILSA Úplné rodiny s dětmi zmíněná v článku je v plném znění k dispozici zde.

Ve Vídni proběhlo jednání České republiky v mezivládní organizaci Spojených národů „European Center for Social Welfare Policy and Research“ (ECSWPR) o prohloubení spolupráce.

Posláním European Center for Social Welfare Policy and Research je podporovat spolupráci v oblasti sociálních věcí mezi vládami a organizacemi. Děje se tak například prováděním aplikovaného společenskovědního výzkumu a srovnávacích empirických studií nebo iniciací debat o veřejné politice.

Zástupcem České republiky (National Liaison Official) v ECSWPR je Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Ve Vídni projednával s výkonným ředitelem ECSWPR Kaiem Leichsenringem například mezinárodní výzkumnou spolupráci, podporu veřejných politik v ČR a účast České republiky v komparativních studiích.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief Petra Holpucha přibližuje rozsah sociálních problémů a potřeb domácností, které dlouhodobě pobývají v komerčních ubytovnách, a srovnává jejich situaci s poměry domácností v azylových domech.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• Komerční ubytovny v České republice díky své „nízkoprahovosti“ často suplují méně dostupnou sociální službu azylových domů. Je proto přirozené, že jejich obyvatelé se ve vysoké míře potýkají se stejnými druhy problémů.
• Počet obyvatel komerčních ubytoven bez možnosti jiného bydlení je ve srovnání s azylovými domy téměř dvojnásobný – v roce 2022 v nich žilo cca 10 400 osob (včetně dětí).
• Jen 13 % domácností z komerčních ubytoven zmínilo, že by potřebovaly pomoc s řešením svých dluhů, zároveň však 70 % uvedlo, že má se splácením svých dluhů potíže, přičemž 41 % své dluhy nesplácí vůbec. Přibližně polovina se nacházela v exekuci.
• Příjem ze zaměstnání má v komerčních ubytovnách pouze 15 % domácností. Nejběžnějším zdrojem příjmů jsou zde sociální dávky (pobírá je 50 % domácností). Invalidní či starobní důchod pobírá 21 %.
• Klíčovou kompetencí sociálních pracovníků pracujících s obyvateli komerčních ubytoven by měla být schopnost dluhového poradenství a komplexní orientace v této problematice.
• Důraz by měl být kladen také na aktivní podporu a poradenství v oblasti hledání práce.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborných monografii, z nichž nový policy brief čerpá: 

NEŠPOROVÁ, Olga & Petr HOLPUCH, 2020. Populace osob bez domova v České republice: Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: VÚPSV, v. v. i.

NEŠPOROVÁ, Olga, Petr HOLPUCH, Kristýna JANUROVÁ & Věra KUCHAŘOVÁ, 2019. Sčítání osob bez domova v České republice 2019: Kategorie bez střechy a vybrané kategorie bez bytu podle typologie ETHOS. Praha: VÚPSV, v. v. i.

ŠOBÁŇOVÁ, Petra, Daniel TOPINKA, Ondřej KRÁL, Petr HOLPUCH, Jakub JANAS, Helena TOPINKOVÁ, Hana VÝVODOVÁ, Jana KOREČKOVÁ & Barbora LESKOVÁ, 2022. Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS. Souhrnná výzkumná zpráva. Ostrava: SocioFactor s. r. o.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) v těchto dnech realizuje výzkum životních podmínek rodin, které pobírají nebo v posledních letech pobíraly přídavek na dítě.

Sběr dat pro tento projekt probíhá prostřednictvím dotazníku, který zasílá e-mailem Ministerstvo práce a sociálních věcí. RILSA Vám tímto předem děkuje za účast v tomto výzkumu a vyplnění dotazníku. Díky Vám můžeme získat podrobnější informace o rodinných potřebách spojených s péčí a výchovou dětí. Můžeme tak lépe poznat to, nakolik se rodinám tyto potřeby daří uspokojovat, co rodičům pobírajícím přídavek na dítě pomáhá a co je naopak pro ně obtížné.

Všechny Vaše odpovědi považujeme za důvěrné, veškeré údaje jsou zaznamenávány zcela anonymně a zpracovány souhrnně za všechny oslovené rodiny. Informace tedy nebudou v žádném případě spojovány s Vaší osobou ani rodinou.

Děkujeme za Vaši spolupráci a za čas, který budete věnovat vyplnění dotazníku. Velice si toho vážíme.

Sociolog Libor Musil získal u příležitosti nedávného akademického svátku Dies academicus „Cenu rektora Masarykovy univerzity za aktivní rozvoj občanské společnosti“. 

Ve zdůvodnění ceny pro prof. Libora Musila rektor MU vyzdvihuje například jeho podporu organizací zaměřených na služby sociální práce a zakladatelskou činnost v Asociaci vzdělavatelů v sociální práci v ČR.

Libor Musil působí také v brněnském pracovišti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a sice v oddělení sociální politiky a sociální práce.