Socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity a z oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) se nedávno v České televizi vyjádřila k jedné z oblastí svého odborného zájmu: k mobilitě různých skupin obyvatel s ohledem na kvalitu jejich života.
Česká televize v roce 2024 započala s diskusním pořadem Zkraje, který se věnuje regionálním problémům a zároveň má ambici nacházet odpovědi i na celostátní otázky. K tématu se vždy vyjadřuje šest hostů z různých profesí a pozic. Ve svém prvním březnovém dílu se pořad Zkraje zabýval veřejnou dopravou coby faktorem, který výrazně ovlivňuje kvalitu života v regionech.
Jednou z panelistek byla i socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity a z RILSA. V debatě se vyjadřovala například k situaci veřejné dopravy v ČR ve srovnání se zahraničím nebo k tématům MHD zdarma a situaci české regionální železniční sítě.
Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky a bezpečnosti práce.
Kolektiv autorů/-ek z RILSA představuje ve svém policy briefu některá zjištění a výstupy probíhajícího výzkumného úkolu Prevence rizik a školení BOZP prostřednictvím virtuální reality (2024–2026).
Projekt se snaží na základě definovaných hlavních rizik při práci, která způsobují nejvíce pracovních úrazů, vizualizovat/digitalizovat tato rizika tak, aby s nimi byli preventivně seznámeni pracovníci formou prožitku v bezpečných podmínkách, tzn. prostřednictvím virtuální reality (dále též VR). Primárním cílem výzkumné aktivity je vytvoření souboru vzdělávacích aplikací ve VR pro prevenci pracovní úrazovosti se zaměřením na oblast stavebnictví.
Policy brief se blíže věnuje pracovní úrazovosti cizinců (v roce 2023 se podíleli na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR více než 23 %) a představuje dvě nové VR aplikace.
Ze závěrečných doporučení vybíráme:
- Obsah virtuálních scénářů by měl co nejvěrněji odpovídat reálným podmínkám stavenišť, používaným technologiím a pracovním postupům jednotlivých profesí.
- Virtuální realitu je vhodné využívat jako doplněk tradičního školení BOZP, nikoli jako jeho náhradu, a systematicky ji propojovat s platnými právními předpisy, interními směrnicemi a požadavky zaměstnavatele.
- Pro školení je nezbytné zajistit bezpečné a kontrolované podmínky pro používání VR, včetně dostatečného prostoru, dohledu proškoleného instruktora a vhodného časového nastavení školení tak, aby se předešlo únavě nebo dezorientaci účastníků.
Nový policy brief je volně dostupný zde.
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) ‒ orgán inspekce práce zřízený Ministerstvem práce a sociálních věcí ‒ navazuje na nedávný „Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA)“ informační kampaní zaměřenou proti nehlášené a nelegální práci.
Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je nyní v České republice nositelem unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem!. Jejím cílem je šířit mezi zaměstnanci a zaměstnavateli povědomí o tom, co je legální práce a jaká jsou rizika nelegálního zaměstnávání, kam patří i problematika tzv. fiktivní samostatné výdělečné činnosti (situace, kdy se s OSVČ zachází jako se zaměstnancem, ovšem bez příslušných práv a ochrany). Informační letáky kampaně šíří povědomí také o činnosti inspektorátů práce a odborových organizací.
Kampaň Legální práce prospívá všem! se koná k 10. výročí vzniku Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (UDW Platform). Tato platforma je podřízena Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), který od roku 2019 pomáhá zkvalitňovat spolupráci mezi členskými zeměmi EU v oblasti pracovní mobility a koordinace sociálního zabezpečení: provádí analýzy a posouzení rizik v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a urovnává spory mezi zeměmi EU.
Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem, jehož hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů k zajištění bezpečnosti práce.
Níže dáváme k dispozici dva z letáků unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem!
Dne 17. března 2026 se v Poslanecké sněmovně konal seminář „Platformová práce v Česku: příležitost, ne hrozba“. Hlavními tématy byly platformová práce, pracovní podmínky kurýrů v doručovacích službách a implementace nové evropské směrnice. Mezi experty/-kami vystoupily ekonomky z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) Jana Váňová a Soňa Veverková.
Seminář zorganizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Jana Váňová představila přehled právní úpravy platformové práce ve vybraných zemích EU. Soňa Veverková přítomné seznámila s výsledky výzkumu RILSA zaměřeného na to, jak své pracovní podmínky vnímají samotní kurýři.
Videozáznam semináře je dostupný zde.
Zájemcům o danou problematiku doporučujeme policy paper RILSA Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice.
Ve dnech 2. a 10. března 2026 proběhly semináře, na kterých experti Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) seznámili delegace zástupců jihokorejských odborových organizací jednak s činností RILSA, jednak s proměnami české ekonomiky, pracovního trhu a odborových organizací, a to s přihlédnutím k mezinárodnímu kontextu a trendům.
Po úvodním představení činnosti RILSA patřila mezi probíraná témata specifika českého pracovního trhu zejména s ohledem na proměny v automobilovém průmyslu, dopady digitalizace a využívání AI. Této problematice se věnoval ekonom Kamil Galuščák, náměstek pro výzkum v RILSA. Hovořil například o stávajícím regulačním rámci pro AI a o tzv. platformizaci práce.
Socioložka Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky, se na březnových seminářích věnovala oblasti sociálního dialogu. Přiblížila důležitá fakta kolektivního vyjednávání a míru organizovanosti v odborech, a to v rámci Evropské unie. Pojednala také o důvodech úbytku odborové členské základny a o strategiích používaných ke zvrácení tohoto trendu.
Sociální geograf Jan Kubát ze stejného výzkumného oddělení RILSA představil rozmanitá fakta a souvislosti o cizincích na českém pracovním trhu. Věnoval se i postojům majoritní populace vůči pracovní migraci, jak to zachycují průzkumy veřejného mínění.
Všechna probíraná témata se setkala s velkým zájmem posluchačů a vedla se o nich oboustranně přínosná diskuse.
Zájemcům dáváme k dispozici všechny čtyři prezentace (v anglickém jazyce), které výzkumníci z RILSA využili na březnových seminářích pro delegace představitelů jihokorejských odborů.
Ekonomové Vlastimil Beran, Robert Jahoda, Jitka Špeciánová a Filip Mandys z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) publikovali v prestižním časopise DANUBE článek zkoumající to, jak může nastavení přídavku na dítě ovlivnit motivaci pracovat.
Studie ekonomů z RILSA The Impact of Removing the Cliff Effect in Child Allowance in the Czech Republic analyzuje tzv. bod zlomu v nastavení dávky státní sociální podpory přídavek na dítě. Bod zlomu nastává v situaci, kdy domácnost po překročení zákonem stanovené příjmové hranice (definované jako stanovený koeficient násobený životním minimem domácnosti) zcela ztrácí nárok na danou dávku.
Autoři na základě empirických dat s využitím simulačních a mikrosimulačních metod ukazují, že takové nastavení může oslabovat ekonomickou motivaci domácností. Výsledky rovněž naznačují, že odstranění tohoto bodu zlomu by mohlo posílit pracovní motivaci domácností nacházejících se v blízkosti zákonem stanovené příjmové hranice, přičemž celkové rozpočtové dopady takového opatření by zůstaly fiskálně neutrální.
Autorský kolektiv z RILSA se svou studií zapojil do výzkumu bodů zlomu v daňových a dávkových systémech, které se těší rostoucímu odbornému zájmu již déle než tři desetiletí. Empirické studie soustavně potvrzují, že existence bodů zlomu negativně ovlivňuje ekonomickou motivaci jednotlivců a domácností, zejména ve vztahu ke konceptům „past nezaměstnanosti“ a „past chudoby“. Navzdory odbornému konsensu body zlomu přetrvávají v konstrukci mnoha národních sociálních systémů. Odborný časopis DANUBE je vydáván European Research University ve spolupráci s nakladatelstvím De Gruyter Brill.
Seznam Zprávy, jeden z nejčtenějších českých zpravodajských webů, se věnoval znepokujující situaci a prognóze sociálních služeb v Brně. Z odborných respondentů oslovil i socioložku Lucii Vidovićovou, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Socioložka Lucie Vidovićová byla v článku citována výrokem, který k problematice, již Seznam Zprávy líčily v temných barvách, nabídl obecnější, diferencovaný pohled zohledňující mezigenerační a další proměny:
„’Demografické přetížení je v tomto případě zvláštní pojem. Koho přetěžuji tím, že jsem prostě naživu? To, že se zvýší počet osmdesátníků, neznamená, že všichni z nich budou závislí na pomoci. Senioři v budoucnu mohou být díky dostupné péči o zdraví v lepší kondici […] Ti, kterým bude v roce 2050 osmdesát let, se narodili v roce 1970. Jsou to lidé, kteří dnes mohou dělat rozhodnutí vedoucí k tomu, že v osmdesáti buďto budou, nebo nebudou závislí na ostatních’“.
Zájemcům o rozmanité informace týkající se stárnutí a jeho výzkumu doporučujeme sledovat facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? (tuto platformu založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).
Těší nás, že publikace Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) „Zpráva o socioekonomické situaci romské populace v České republice 2023/2024“ se setrvale stává zdrojem tvrdých dat uváděných ve veřejných debatách.
V nedávném podcastu Versus zpravodajského serveru Romea.cz zaznělo, že důvěra v policii se u většinové společnosti pohybuje kolem 70 %, avšak ‒ podle šetření Výzkumného institutu práce a sociálních věcí z roku 2024 ‒ zhruba polovina Romů a Romek policii nevěří.
„Romové byli v minulosti velmi často perzekuováni a odsouváni na okraj společnosti. Vyvinula se nedůvěra v to, jak policie funguje. Jestli to máme napravit, tak to nebude otázka jedné, dvou generací. Bude to trvat opravdu dlouho. Sama policie tu důvěru ale nevybuduje“, vysvětluje v podcastu styčný důstojník Policie ČR pro menšiny Dalibor Horský.
Publikace Výzkumného institutu práce a sociálních věcí Zpráva o socioekonomické situaci romské populace v České republice 2023/2024 je volně dostupná zde.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) ve své ediční řadě policy papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.
Nový policy paper RILSA ‒ Zvažování rizik spojených s implementací zákona o podpoře bydlení pro výkon sociální práce na obecních úřadech ‒ se zaměřuje na některá rizika implementace zákona o podpoře bydlení (dále též ZPB) pro výkon sociální práce na obcích s rozšířenou působností (dále též ORP). Cílem výzkumu bylo upozornit, jak může zavádění agendy kontaktních míst bydlení ovlivnit pracovní zátěž, organizaci práce a rozsah činností sociálních pracovníků ORP.
Publikace se opírá o kvalitativní výzkum realizovaný v roce 2025. Empirická data byla získána prostřednictvím 16 polostrukturovaných rozhovorů s 21 zástupci krajských úřadů a doplněna polostrukturovaným pozorováním odborných a informačních akcí k implementaci ZPB.
Autorky zjistily, že krajské úřady očekávají zřizování kontaktních míst bydlení převážně bez odpovídajícího personálního posílení a s využitím stávajících sociálních pracovníků. Za rizika komunikační partneři označovali i další kumulaci agend, nárůst administrativní zátěže a omezení obecné sociální práce ve prospěch agendy bydlení. Implementace ZPB se podle nich může stát faktorem dalšího přetížení sociálních odborů a může prohloubit i rozdíly v dostupnosti podpory bydlení mezi jednotlivými obcemi s rozšířenou působností.
Autorky analýzy doporučují jasně vymezit roli sociální práce v činnosti kontaktních míst bydlení a zabránit další kumulaci agend na obecních úřadech. Za podstatné označují i to, aby zavádění zákona o podpoře bydlení bylo doprovozeno takovými personálními a finančními podmínkami, aby neprobíhalo na úkor stávající sociální práce.
Nový počin z ediční řady RILSA Policy Papers je ke stažení zde.
Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila v podcastu Spotlight k tématu stárnutí a změn, které demografický vývoj přináší české společnosti i globálně.
Socioložka Lucie Vidovićová komentovala pro podcast Spotlight například často vyjadřované obavy z ekonomické neudržitelnosti populačního vývoje. Uvedla, že stárnoucí populace je v současnosti problémem řady zemí a že můžeme v některých z nich hledat inspiraci pro zvládání současných výzev.
V opozici k často se objevujícímu alarmismu připomněla postupné proměny uplynulých několika desetiletí (například prodloužení délky života ve zdraví a pozdější odchody do penze). L. Vidovićová dala do úvahy i možnost budoucího dělení se o produktivitu, přehodnocení váhy ekonomického růstu, a to vše v kontextu intenzivních změn demografie i pracovního trhu (vlivy robotizace a digitalizace).
Lucie Vidovićová upozornila také na škodlivost ageismu, a sice i na jeho škodlivost ekonomickou: „Vědci z Austrálie a USA prokázali ve svých výzkumech, že státy kvůli němu přicházejí o miliardy“.
Tématem obsáhlého interview pro podcast Spotlight byla i spokojenost ve stáří: „Spousta žen mluví o tom, že když se dostanou do vyššího stáří, cítí se svobodnější. Výzkumy také ukazují, že například ženy jsou často nejšťastnější, když se ve vyšším věku rozvedou, což neznamená, že to někomu doporučuji“.
Celý rozhovor se socioložkou Lucií Vidovićová pro podcast Spotlight Jak vyřešit důchody pro Husákovy děti? je volně k dispozici zde.
Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila v podcastu Spotlight k tématu stárnutí a změn, které demografický vývoj přináší české společnosti i globálně.
Socioložka Lucie Vidovićová komentovala pro podcast Spotlight například často vyjadřované obavy z ekonomické neudržitelnosti populačního vývoje. Uvedla, že stárnoucí populace je v současnosti problémem řady zemí a že můžeme v některých z nich hledat inspiraci pro zvládání současných výzev.
V opozici k často se objevujícímu alarmismu připomněla postupné proměny uplynulých několika desetiletí (například prodloužení délky života ve zdraví a pozdější odchody do penze). L. Vidovićová dala do úvahy i možnost budoucího dělení se o produktivitu, přehodnocení váhy ekonomického růstu, a to vše v kontextu intenzivních změn demografie i pracovního trhu (vlivy robotizace a digitalizace).
Lucie Vidovićová upozornila také na škodlivost ageismu, a sice i na jeho škodlivost ekonomickou: „Vědci z Austrálie a USA prokázali ve svých výzkumech, že státy kvůli němu přicházejí o miliardy“.
Tématem obsáhlého interview pro podcast Spotlight byla i spokojenost ve stáří: „Spousta žen mluví o tom, že když se dostanou do vyššího stáří, cítí se svobodnější. Výzkumy také ukazují, že například ženy jsou často nejšťastnější, když se ve vyšším věku rozvedou, což neznamená, že to někomu doporučuji“.
Celý rozhovor se socioložkou Lucií Vidovićová pro podcast Spotlight Jak vyřešit důchody pro Husákovy děti? je volně k dispozici zde.