Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), se v obsáhlém rozhovoru pro server Peníze.cz vyslovila k několika závažným sociálním, ekonomickým a psychologickým aspektům stárnutí.

Z rozhovoru serveru Peníze.cz se socioložkou Lucií Vidovićovou z RILSA vybíráme:
(…)

„Proč se lidé stáří tak často bojí a odmítají se na něj připravovat?

Problém je tlak veřejného diskurzu a rétorika o ‚stárnoucí tsunami‘, která nás jako republiku zničí. Veřejný obraz stáří je v podstatě jen obraz ekonomické a společenské zátěže. Lidé pak mají pocit, že je v budoucnosti nic dobrého nečeká a že na důchody nebude. A potom je tady osobní zkušenost, když o někoho pečujete a vidíte, jak je to složité.

Je tedy obava ze stáří oprávněná?

Do jisté míry ano. Nestárneme totiž ve společnosti, ve které je hezké zestárnout. Lidé vidí kolem sebe diskriminaci, špatnou péči v ústavech a obtížné domáhání se práv. Navíc, upřímně řečeno, stáří může přinášet i velmi těžké věci. Mojí prací je ale říkat: ‚To zvládneme‘. Musíme ten negativní narativ vykompenzovat, protože jiná alternativa není.
[…]

Osamělost má podle některých studií dopad i na fyzické zdraví člověka.

Ano, sociální vazby jsou pro člověka velkým benefitem. Ze studií vyplývá, že nemusí být ani extrémně pevné a těsné. Už jen to, že se bavíte s lidmi na zastávce nebo sousedy má na kvalitu a délku života efekt. Existuje zjednodušený model, který dává tušit, v jak dobrém stavu se dožijete 65 let. Skládá se z těchto částí:

• 50 % životní styl
• 20 % prostředí
• 20 % medicínské technologie
• 10 % genetika.

Nikdy to není úplně přesně, protože ty části na sebe navzájem působí. Životní styl je daný prostředím, ve kterém žijeme, což také ovlivňuje dostupnost lékařské péče a tak dále. Takže je to trochu zjednodušené. Dobrá zpráva je, že většinu z toho držíme ve svých rukou. Není to nic, co bychom neznali už od školky: dobrá strava, přiměřený pohyb a sociální vazby.

Odchod do penze za pár let čeká velkou masu lidí, takzvané Husákovy děti. Jak se můžou na ten zlom, kdy z plné práce přejdou do penze připravit?

Bude to velmi různorodé, stejně jako jsou lidé z té generace. Jinak se bude odcházet manažerovi z korporátu a jinak člověku z továrny. Tím, jak máme poměrně silnou redistribuci v důchodovém systému, tak lidé, kteří nevydělávali tolik, nebudou mít rozdíl mezi výdělkem a důchodem tak veliký. Takže tam není tak silný náraz do reality.

Bohatší lidé měli ale možnost investovat a připravit se. Novou specifickou skupinou budou drobní podnikatelé, OSVČ, kteří si platili minimální odvody. Teď budou mít jen nízký důchod. Tam teprve uvidíme, jestli si zvládli odkládat stranou, nebo budou nuceni v aktivitě pokračovat, aby nespadli do chudoby. Pozitivní je, že portfolio příjmů dnešních seniorů je širší (nájmy, akcie, brigády) než u jejich rodičů.“
(…)

Ohledně některých složitých témat stárnutí doporučujeme sledovat webové stránky projektu RILSA Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči (FEANCI). Postupně zde přibývají linky na odborné i mediální výstupy.

Dne 8. 4. 2026 se ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí (RILSA) uskutečnil expertní kulatý stůl o problematice postcovidového syndromu. Diskutovalo se především o situaci a potřebách pacientů s long covidem.

Expertní kulatý stůl k postcovidovému syndromu byl součástí projektu RILSA Long covid, pracovní schopnost a možnost návratu pacientů na trh práce. Akce se zúčastnili zástupci pacientů, lékařů, Ministerstva zdravotnictví, Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), Úřadu práce ČR, Kanceláře Veřejného ochránce práv i odborníci z akademické obce. Z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, tedy z hostitelské instituce, se akce zúčastnili experti Aleš Kroupa, Štěpánka Lehmann a Jana Váňová z výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky.

Kromě problémů pacientů s long covidem účastníci probírali možnosti svých institucí a vyměňovali si své perspektivy a postoje k dané problematice. Snahou bylo dospět k navržení možných řešení a doporučení, jejichž implementace by přispěla alespoň k částečnému zjednodušení nelehké situace chronických pacientů s long covidem a k jejich adekvátnímu zařazení v rámci zdravotního a sociálního systému.

Také nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného nyní již ve 20. ročníku Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 1. čísla:

Recenzované články 
Nedostatky průkazů pro osoby se zdravotním postižením: výzkum a inspirace v okolních státech
Vladimíra Tomášková – Olga Angelovská 

Digitální vyloučení jako nové sociální riziko: vymezení a způsoby měření   
Michaela Veselá Hiekischová
                                                                   

Diskuse
Mezi autonomií a státní regulací: pozice zdravotních pojišťoven v českém zdravotnictví 
Jan Mertl

Za veřejnou ekonomiku     
Martin Stanoev                                                                                              

Knihy, které nezestárly
Dělník
Jan Keller

Recenzní esej
Sdílená péče mezi rovností a institucionální realitou
Kateřina Švihálková  

Recenze
Sociálně ekonomický rozměr kompetencí sociálních pracovníků
Pavel Kuchař

Celé letošní 1. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.  

Výzkum ekonomických nerovností a jejich vnímání, který RILSA prezentoval například na semináři „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“ (6. prosince 2023) a k němuž jeho experti publikovali také několik studií v zahraničí, se těší i trvalé mediální pozornosti.

V březnu přinesl Deník Referendum obsáhlý rozhovor s ekonomem Filipem Červenkou, jedním z expertů, kteří se v RILSA věnují výzkumu ekonomických nerovností a jejich vnímání veřejností.

Z rozhovoru vybíráme:

(…)
„Jak velké ekonomické nerovnosti v České republice ve skutečnosti máme?

O České republice se říká, že jsme rovnostářská země. Není to ale úplně pravda. Třeba podíl majetku, který vlastní ti nejbohatší, je skoro stejně velký jako ve Spojených státech.

V České republice je zároveň velice specifická struktura nerovnosti. Mezi prostředními osmdesáti devadesáti procenty populace rozdíly skutečně nejsou moc velké. U majetků i příjmů tu ale výrazně odskakuje nejbohatší jedno procento lidí, kteří jsou na tom podstatně jinak než zbytek populace.
[…]
Zároveň se ale říká, že je u nás relativně nízká míra chudoby.

Tak to úplně není. Tenhle dojem vzniká tím, že je příjmová chudoba určena národním mediánem. Zjednodušeně řečeno se hodnotí podíl lidí, kteří mají příjem nižší než šedesát procent mediánu. Jenže to, co si za takové peníze můžete koupit, se v každém státě liší. Například u nás si toho za šedesát procent mediánu můžete dovolit méně než v Německu.

Kvůli těmto ukazatelům je chudoba u nás často bagatelizována a považována za něco, čím bychom se neměli vlastně vůbec zabývat a na co bychom si neměli stěžovat. Jenže chudoba u nás není menší než jinde.“
(…)

Pro ty, kteří by se chtěli s danou problematikou seznámit hlouběji, k výše uvedeným odkazům na odborné články v angličtině přidáváme možnost stažení tiskové zprávy shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023. K dispozici dáváme rovněž plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na uvedeném semináři.

Poslední březnový týden zavítala na návštěvu Ministerstva práce a sociálních věcí delegace moldavských expertů z oblasti rodinné politiky. Jedním z bodů jejich programu bylo představení činnosti oddělení rodinné politiky Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).

Na pozvání z MPSV se setkání s moldavskými kolegy za RILSA zúčastnily Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová. V souladu s požadavky moldavské strany se expertky zabývaly zejména dostupností dat v oblasti rodinné politiky a výzkumy, které RILSA realizoval v posledních letech ohledně problematiky sociálně-právní ochrany dětí.

Návštěva moldavských odborníků se uskutečnila v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce s názvem Podpora implementace reformy RESTART v Moldavsku. Jejím cílem je především prohloubení expertní spolupráce v oblasti rodinné politiky s ohledem na priority a potřeby moldavské strany. Moldavským kolegům byly prezentovány vybrané služby a projekty relevantní pro implementaci programu Záruka pro děti, což je iniciativa Evropské komise zaměřená na prevenci a snižování chudoby a sociálního vyloučení dětí.

Zájemcům doporučujeme průběžně sledovat webové stránky projektu RILSA Komplexní výzkum v oblasti ochrany práv dětí. Nyní zde naleznete mimo jiné prezentaci z výše zmíněného setkání s moldavskými experty Zkušenosti s dostupností dat k vybraným oblastem rodinné politiky z pohledu RILSA.

Socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity a z oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) se nedávno v České televizi vyjádřila k jedné z oblastí svého odborného zájmu: k mobilitě různých skupin obyvatel s ohledem na kvalitu jejich života.

Česká televize v roce 2024 započala s diskusním pořadem Zkraje, který se věnuje regionálním problémům a zároveň má ambici nacházet odpovědi i na celostátní otázky. K tématu se vždy vyjadřuje šest hostů z různých profesí a pozic. Ve svém prvním březnovém dílu se pořad Zkraje zabýval veřejnou dopravou coby faktorem, který výrazně ovlivňuje kvalitu života v regionech.

Jednou z panelistek byla i socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity a z RILSA. V debatě se vyjadřovala například k situaci veřejné dopravy v ČR ve srovnání se zahraničím nebo k tématům MHD zdarma a situaci české regionální železniční sítě.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky a bezpečnosti práce.

Kolektiv autorů/-ek z RILSA představuje ve svém policy briefu některá zjištění a výstupy probíhajícího výzkumného úkolu Prevence rizik a školení BOZP prostřednictvím virtuální reality (2024–2026).

Projekt se snaží na základě definovaných hlavních rizik při práci, která způsobují nejvíce pracovních úrazů, vizualizovat/digitalizovat tato rizika tak, aby s nimi byli preventivně seznámeni pracovníci formou prožitku v bezpečných podmínkách, tzn. prostřednictvím virtuální reality (dále též VR). Primárním cílem výzkumné aktivity je vytvoření souboru vzdělávacích aplikací ve VR pro prevenci pracovní úrazovosti se zaměřením na oblast stavebnictví.

Policy brief se blíže věnuje pracovní úrazovosti cizinců (v roce 2023 se podíleli na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR více než 23 %) a představuje dvě nové VR aplikace.

Ze závěrečných doporučení vybíráme:

• Obsah virtuálních scénářů by měl co nejvěrněji odpovídat reálným podmínkám stavenišť, používaným technologiím a pracovním postupům jednotlivých profesí.
• Virtuální realitu je vhodné využívat jako doplněk tradičního školení BOZP, nikoli jako jeho náhradu, a systematicky ji propojovat s platnými právními předpisy, interními směrnicemi a požadavky zaměstnavatele.
• Pro školení je nezbytné zajistit bezpečné a kontrolované podmínky pro používání VR, včetně dostatečného prostoru, dohledu proškoleného instruktora a vhodného časového nastavení školení tak, aby se předešlo únavě nebo dezorientaci účastníků.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) ‒ orgán inspekce práce zřízený Ministerstvem práce a sociálních věcí ‒ navazuje na nedávný „Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA)“ informační kampaní zaměřenou proti nehlášené a nelegální práci.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je nyní v České republice nositelem unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem!. Jejím cílem je šířit mezi zaměstnanci a zaměstnavateli povědomí o tom, co je legální práce a jaká jsou rizika nelegálního zaměstnávání, kam patří i problematika tzv. fiktivní samostatné výdělečné činnosti (situace, kdy se s OSVČ zachází jako se zaměstnancem, ovšem bez příslušných práv a ochrany). Informační letáky kampaně šíří povědomí také o činnosti inspektorátů práce a odborových organizací.

Kampaň Legální práce prospívá všem! se koná k 10. výročí vzniku Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (UDW Platform). Tato platforma je podřízena Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), který od roku 2019 pomáhá zkvalitňovat spolupráci mezi členskými zeměmi EU v oblasti pracovní mobility a koordinace sociálního zabezpečení: provádí analýzy a posouzení rizik v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a urovnává spory mezi zeměmi EU.

Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem, jehož hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů k zajištění bezpečnosti práce.

Níže dáváme k dispozici dva z letáků unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem!

• Leták v tiskové kvalitě ke stažení (PDF CZ, 1 757 kB)
• Informace v českém jazyce (PDF, 589 kB)
• Informace v ukrajinském jazyce (PDF, 565 kB)
• Informace v anglickém jazyce (PDF, 551 kB)

Dne 17. března 2026 se v Poslanecké sněmovně konal seminář „Platformová práce v Česku: příležitost, ne hrozba“. Hlavními tématy byly platformová práce, pracovní podmínky kurýrů v doručovacích službách a implementace nové evropské směrnice. Mezi experty/-kami vystoupily ekonomky z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) Jana Váňová a Soňa Veverková.

Seminář zorganizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Jana Váňová představila přehled právní úpravy platformové práce ve vybraných zemích EU. Soňa Veverková přítomné seznámila s výsledky výzkumu RILSA zaměřeného na to, jak své pracovní podmínky vnímají samotní kurýři.

Videozáznam semináře je dostupný zde.

Zájemcům o danou problematiku doporučujeme policy paper RILSA Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice.

Ve dnech 2. a 10. března 2026 proběhly semináře, na kterých experti Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) seznámili delegace zástupců jihokorejských odborových organizací jednak s činností RILSA, jednak s proměnami české ekonomiky, pracovního trhu a odborových organizací, a to s přihlédnutím k mezinárodnímu kontextu a trendům.

Po úvodním představení činnosti RILSA patřila mezi probíraná témata specifika českého pracovního trhu zejména s ohledem na proměny v automobilovém průmyslu, dopady digitalizace a využívání AI. Této problematice se věnoval ekonom Kamil Galuščák, náměstek pro výzkum v RILSA. Hovořil například o stávajícím regulačním rámci pro AI a o tzv. platformizaci práce.

Socioložka Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky, se na březnových seminářích věnovala oblasti sociálního dialogu. Přiblížila důležitá fakta kolektivního vyjednávání a míru organizovanosti v odborech, a to v rámci Evropské unie. Pojednala také o důvodech úbytku odborové členské základny a o strategiích používaných ke zvrácení tohoto trendu.

Sociální geograf Jan Kubát ze stejného výzkumného oddělení RILSA představil rozmanitá fakta a souvislosti o cizincích na českém pracovním trhu. Věnoval se i postojům majoritní populace vůči pracovní migraci, jak to zachycují průzkumy veřejného mínění.  

Všechna probíraná témata se setkala s velkým zájmem posluchačů a vedla se o nich oboustranně přínosná diskuse.

Zájemcům dáváme k dispozici všechny čtyři prezentace (v anglickém jazyce), které výzkumníci z RILSA využili na březnových seminářích pro delegace představitelů jihokorejských odborů.