V Amsterodamu se ve dnech 5.‒8. července 2026 konala jedna z nejvýznamnějších událostí mezinárodního výzkumu stárnutí: 23. IAGG Světový kongres gerontologie a geriatrie. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) zde reprezentovaly dvě expertky.

Pořadatelem Světového kongresu gerontologie a geriatrie je Mezinárodní asociace gerontologie a geriatrie (IAGG).

Socioložky Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková z RILSA vystoupily v rámci panelu Understanding Elder abuse and neglect: Evidence, methods and prevention a představily projekt RILSA FEANCI, podpořený Technologickou agenturou České republiky.

Prezentace expertek z RILSA ‒ Methodological Challenges of Measuring the Prevalence of EAN in Institutional Settings a Beyond the “Bad Caregiver”: Systemic Perspectives on Elder Abuse and Neglect ‒ jednak seznámily publikum s některými výsledky vlastního empirického výzkumu týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory, jednak pojednaly o metodologických limitech a úskalích takto zaměřených projektů.

Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce RILSA, danému konferenčnímu panelu předsedala.

Pro zájemce zde zveřejňujeme obě prezentace a pro seznámení se s dalšími odbornými i mediálními výstupy projektu RILSA FEANCI doporučujeme průběžně navštěvovat jeho webové stránky.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) spustil nový odborný podcast: „Pracovní úrazy OSVČ ve stavebnictví: právní odpovědnost, prevence a realita stavenišť“. Zaměřuje se na bezpečnost a ochranu zdraví při práci osob samostatně výdělečně činných ve stavebnictví a propojuje právní rámec s praktickými zkušenostmi.

Ve stavebnictví patří osoby samostatně výdělečně činné mezi skupiny pracovníků, které jsou při své práci často vystaveny významným bezpečnostním rizikům. Nový odborný podcast RILSA proto přibližuje jejich povinnosti, nejčastější rizikové situace i význam prevence pracovních úrazů a koordinace všech účastníků výstavby.

První díl podcastu přináší obsáhlý rozhovor s Radkem Brabcem, inspektorem práce Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb a lektorem Mendelovy univerzity v Brně. Představuje nejčastější rizikové situace, s nimiž se OSVČ na staveništích setkávají, vysvětluje jejich právní i praktické povinnosti a upozorňuje na význam prevence pracovních úrazů i vzájemné koordinace všech účastníků výstavby.

Pozornost je věnována také spolupráci se zhotoviteli staveb, úloze koordinátora BOZP na staveništi a nejčastějším nedostatkům zjišťovaným při kontrolách orgány inspekce práce. Součástí rozhovoru jsou modelové situace z praxe, doporučení pro bezpečný výkon stavebních prací i příklady preventivních opatření, jež mohou přispět ke snížení pracovní úrazovosti. Posluchači získají přehled o preventivních opatřeních, která mohou přispět ke snížení pracovní úrazovosti a ke zvýšení bezpečnosti na staveništích.

Nový podcast RILSA vznikl v rámci projektu zaměřeného na pracovní úrazovost a dodržování pravidel BOZP u osob samostatně výdělečně činných. Projekt se věnuje nejen přehledu jejich povinností, ale také tomu, jak jsou tato pravidla naplňována v praxi a jaká opatření mohou přispět ke zlepšení současného stavu.

12. června uspořádala Kancelář veřejného ochránce práv seminář „Sexuální obtěžování na pracovišti“. Za Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se akce zúčastnila socioložka Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky. 

Seminář proběhl v rámci mezinárodního projektu Violet – Towards workplaces without sexual harassment and violence, jehož je Kancelář veřejného ochránce práv jednou z partnerských organizací.

Renata Kyzlinková z RILSA se v rámci této akce zúčastnila panelové diskuse, na níž společně se zástupkyněmi Státního úřadu inspekce práce, Českomoravské konfederace odborových svazů a s ombudsmankou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy debatovala o příčinách neohlašování případů sexuálního obtěžování na pracovišti a o jejich dopadech na život pracujících.

Renata Kyzlinková ve svých diskusních příspěvcích využila nejnovější poznatky z výzkumu RILSA, konkrétně data o incidenci sexuálního obtěžování na pracovišti z aktuálního sociologického šetření Kvalita pracovního života realizovaného v prosinci 2025. Podle nich v předešlých 12 měsících zažilo nějakou formu nechtěné sexuální pozornosti na pracovišti 7,1 % pracovníků/-ic.

R. Kyzlinková se opírala rovněž o výsledky projektu, který zpracovala pro Nadaci Friedricha Eberta ve své nedávno vydané publikaci Sexuální obtěžování na pracovišti. 

Debata na červnovém brněnském semináři zdůraznila význam prevence, bezpečných mechanismů oznamování a podpory osob, které se s nevhodným chováním na pracovišti setkávají.

Paříž v červnu hostila mezinárodní World Inequality Conference. Akci, na které se diskutovalo o různých dimenzích nerovnosti, pořádalo výzkumné centrum World Inequality Lab na Paris School of Economics.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) byl na konferenci reprezentován výzkumem Filipa Červenky a Robina Maialeh k vnímání majetkových nerovností v ČR i Evropě.

Pro zájemce o danou problematiku připomínáme dva články, které experti z RILSA publikovali v prestižních zahraničních časopisech. Přidáváme možnost stažení tiskové zprávy shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023. K dispozici dáváme rovněž plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na tomto semináři.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) uspořádal 18. června 2026 online workshop v rámci svého projektu Kvalita pracovního života: pracovní pohoda.

V úvodu workshopu představil výzkumný pracovník Martin Štěpánek nástroj Subjective Quality of Working Life Index (SQWLi), který vytvořil RILSA ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.

SQWLi je určen k měření subjektivně vnímané kvality pracovního života. Vychází z předpokladu, že kvalitu pracovního života nelze hodnotit pouze podle objektivních ukazatelů (mzda, pracovní doba, typ smlouvy apod.), ale také podle toho, jak pracovníci svou práci sami vnímají a hodnotí. Výsledný index vyjadřuje, nakolik jejich práce naplňuje jejich očekávání a potřeby.

Představen byl také portál Pracovní pohoda (www.pracovnipohoda.cz), který přináší aktuální informace o kvalitě pracovního života v České republice, výsledky výzkumů, odborné články i praktická doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Účastníci červnového workshopu RILSA se seznámili také s výsledky aktuálního šetření realizovaného v rámci projektu. Přineslo celkem 3 446 odpovědí, přičemž hlavní analytický soubor tvořilo 2 999 ekonomicky aktivních respondentů z České republiky. Odpovědi zahraničních pracovníků byly využity především pro doplňková srovnání.

Diskuse se věnovala organizaci pracovní doby, slaďování pracovního a osobního života, práci na dálku, autonomii při plánování práce i konfliktu pracovních a soukromých rolí. Pozornost byla věnována také digitalizaci pracovního prostředí, využívání umělé inteligence, problematice technostresu a otázkám zdraví, regenerace a psychické pohody zaměstnanců.

Červnový workshop přinesl komplexní přehled o aktuálním stavu kvality pracovního života v České republice a potvrdil význam dlouhodobého sledování této oblasti pro výzkum i tvorbu veřejných politik.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy hostila 23. výroční seminář mezinárodní expertní platformy International Network on Leave Policies and Research, věnující se problematice mateřské a rodičovské dovolené, otázkám péče o děti, zaměstnanosti a genderu.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) v pestrém programu semináře reprezentovala socioložka Sylva Höhne z oddělení rodinné politiky. Vystoupila v prvním tematickém bloku, zaměřeném na institut rodičovské dovolené v ČR. Prezentovala ‒ se spoluautorstvím své kolegyně z RILSA Naděždy Křečkové Tůmové ‒ prvotní výsledky výzkumu přání a reálných zkušeností matek se zajištěním péče o děti předškolního věku. Tato zjištění vycházela z dotazníkového šetření realizovaného pro potřeby Zprávy o rodině 2026 v září 2025 mezi rodiči s předškolními a školními dětmi.

Výsledky ukázaly například to, že představy matek ohledně zajištění péče o děti a o vlastních pracovních aktivitách se často liší od reality, zvláště co se týká dětí ve věku dvou až tří let. O děti do dvou let věku by podle matek mělo být postaráno převážně v rámci (širší) rodiny, ovšem péči o děti tříleté a starší by nejčastěji svěřily kolektivním zařízením, jako jsou mateřské školy či dětské skupiny. Zatímco u nejmenších a právě zmíněných starších dětí většinou reálné zkušenosti matek odpovídají jejich přáním, ohledně dvouletých dětí je patrná určitá nedostupnost jak širší rodinné péče, tak individuálních a kolektivních služeb péče o děti.

Prezentace Parental Leave in Czechia: Preferences and Reality přednesená na mezinárodním semináři Parenting Leaves, Equality, and Social Sustainability: Emerging Research Agendas  je dostupná mezi dalšími dosavadními výstupy projektu RILSA Zpráva o rodině 2026 zde.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se aktivně zapojil do první společné akce Úřadu vlády ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí zaměřené na témata práce, péče a rodiny. Událost s názvem „Práce, péče a rodina ve Strakovce“ se konala v sobotu 20. června 2026 v areálu Strakovy akademie. Návštěvníkům nabídla pestrý program pro děti i dospělé.

Po celý den byly k dispozici prezentace sociálních podniků a neziskových organizací, tematické výstavy, interaktivní ukázky, virtuální realita i doprovodný program zaměřený na aktuální společenská témata.

RILSA ve svém stánku představil inovativní využití virtuální reality v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Návštěvníci si mohli prostřednictvím 3D brýlí vyzkoušet scénáře z prostředí stavebnictví a zažít simulaci rizikových pracovních situací v bezpečném virtuálním prostředí. Virtuální realitu si během návštěvy stánku RILSA vyzkoušel také ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který se seznámil s možnostmi využití této technologie při vzdělávání a prevenci pracovních rizik.

Digitalizace mění nejen pracovní nástroje, ale také způsob organizace a výkonu práce. Virtuální realita představuje významný krok v modernizaci vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce. Interaktivní výuka umožňuje zaměstnancům získávat praktické zkušenosti v realistických podmínkách a zaměstnavatelům nabízí efektivní nástroj pro prevenci pracovních rizik. Odborné poznatky ukazují, že využití interaktivního simulačního školení může přispět ke snížení počtu pracovních úrazů i ke zvýšení efektivity vzdělávání.

Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím RILSA dlouhodobě podporuje vývoj a testování inovativních nástrojů reagujících na technologické změny na trhu práce. Součástí prezentace RILSA na akci Práce, péče a rodina ve Strakovce byly také online kvízy, které návštěvníkům zábavnou formou umožnily ověřit si znalosti z oblasti bezpečnosti práce, prevence úrazů, ochrany zdraví a odpovědného chování v každodenním životě. Obsah soutěží byl přizpůsoben různým věkovým skupinám a spojoval témata pracovní i osobní bezpečnosti.

Zájem návštěvníků o virtuální realitu i soutěžní aktivity potvrdil, že moderní a interaktivní formy vzdělávání mohou být účinným způsobem, jak přiblížit problematiku bezpečnosti práce a ochrany zdraví široké veřejnosti.

3. června 2026 uspořádal v Bratislavě tamní Inštitút bezpečnosti práce konferenci „Ako správne robiť prevenciu“. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) reprezentovaly expertky Veronika Měrková a Jiřina Ulmanová.

Výzkumnice na konferenci představily projekt RILSA Předávání informací v oblasti BOZP, krizového řízení a ochrany obyvatelstva pro širokou veřejnost prostřednictvím technologických trendů.

Hlavní pozornost věnovaly kampani Kde blb, tam nebezpečno, která se zaměřuje na prevenci pracovních úrazů a věnuje se takovým tématům, jako jsou například rizika a rizikové faktory, pracovněprávní vztahy, pracovní lékařství, well being na pracovišti.

Expertky z RILSA přiblížily realizaci kampaně (strukturu, tematické okruhy, typy osvětových materiálů a jejich úložiště, kampaně na sociálních sítích) i její evaluaci.

Součástí prezentace bylo i představení propagačních předmětů a seznámení s dalšími informačními zdroji v oblasti BOZP, které nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí.

Prezentace BOZPIQ a jeho kampaně prevence pracovních úrazů v ČR je ke stažení z webových stránek výše uvedeného projektu.

Česká demografická společnost (ČDS) ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Krajským úřadem Kraje Vysočina uspořádala v Jihlavě ve dnech 20. ‒ 22. května 2026 již svou 55. konferenci. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) zde reprezentovala socioložka Sylva Höhne z oddělení rodinné politiky.

I letošní konference ČDS byla platformou pro sdílení vědeckých poznatků demografů, statistiků, sociologů, geografů a dalších odborníků z akademické i státní sféry, a to převážně v oblasti demografického výzkumu a populačního vývoje.

Socioložka Sylva Höhne na konferenci představila dílčí výstupy projektu RILSA Současná česká rodina a podpora jejích funkcí, který se zatím věnoval mimo jiné situaci nízkopříjmových rodin s dětmi. Tyto rodiny byly vymezeny jako rodiny pobírající přídavek na dítě. S. Höhne se ve svém vystoupení soustředila na charakteristiku, sociodemografickou strukturu a životní podmínky nízkopříjmových rodin (včetně možných regionálních rozdílů). Zabývala se i parametry nastavení dané sociální dávky.

Analýza administrativních dat ukázala například to, že oproti obecné populaci jsou mezi nízkopříjmovými domácnostmi četnější jak rodiny s více dětmi, tak rodiny sólo rodičů. Výsledky zároveň potvrdily regionální rozdíly, včetně vyššího podílu rodin s nejnižšími příjmy nejen v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, ale také ‒ pro mnohé překvapivě ‒ v Praze.

Prezentace Sylvy Höhne Nízkopříjmové rodiny s dětmi pohledem administrativních dat je volně dostupná zde.

Zájemcům o danou problematiku doporučujeme výzkumnou zprávu RILSA Nízkopříjmové rodiny s dětmi a policy brief Děti v rodinách s nízkými příjmy.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila v pořadu stanice ČRo Brno „O čem se mluví“ k tématu technologické diskriminace seniorů.

Rozhovor vycházel ze skutečnosti, že přibližně jednu pětinu České republiky tvoří senioři a řada z nich má problémy s používáním nových technologií. Lucie Vidovićová z RILSA odpovídala na dotazy, jaké důsledky z toho plynou pro starší lidi a nakolik se jedná o další formu diskriminace.

Podle socioložky u tohoto tématu občas zaznívá „obviňování obětí“, tedy výroky o tom, že mnozí senioři nové technologie využívat prostě nechtějí. L. Vidovićová podobné zevšeobecňování odmítla. Zároveň podtrhla, že je povinností společnosti trpělivě nové technologie vysvětlovat a pomáhat s jejich používáním.

Redaktorka Českého rozhlasu Brno se ptala i na dobré příklady praxe, kdy se daří s technologickou diskriminací seniorů bojovat. „Takovým příkladem je zajímavá iniciativa Jihomoravské agentury pro veřejné inovace. Tato organizace řeší dostupné asistivní technologie. A pro tento účel zavádí nezávislého technologického asistenta, který by docházel do domovů pro seniory a pomáhal technologie zavádět,“ vysvětlila Lucie Vidovićová způsob šíření nástrojů, které mohou pomáhat lidem se sníženou soběstačností, kupříkladu právě mnohým seniorům.

Příklady dobré praxe vidí socioložka i v zahraničí: „Vzhlížím k Británii a k severským zemím. Například Estonsko je v Evropě unikát. Dlouhodobě má velmi dobře digitalizovaný stát a dělá poměrně hodně pro to, aby se lidé mohli zapojit do elektronických služeb státu“.

Celý rozhovor s Lucií Vidovićovou z RILSA pro pořad ČRo O čem se mluví je volně k dispozici zde.

Zájemcům o rozmanité informace týkající se stárnutí a jeho výzkumu doporučujeme sledovat facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? (tuto platformu založila a spoluspravuje Lucie Vidovićová).