RILSA na 15. olomoucké podzimní sociologické konferenci

Ve dnech 14. až 16. října 2026 se konala 15. olomoucká podzimní sociologická konference pořádaná Katedrou sociologie, andragogiky a kulturní antropologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Na akci s podtitulem „Nízká plodnost a stárnutí populace z perspektivy sociálních věd“ nechyběli experti a expertky z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), konkrétně z oddělení rodinné politiky a z oddělení pracovních vztahů a pracovních podmínek.

Většina programu druhého dne olomoucké sociologické konference byla věnována problematice nízké plodnosti a stárnutí populace. Vedle panelové diskuse se danému tématu věnovala konferenční sekce Současná česká rodina. V jejím rámci prezentovaly Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová z RILSA zjištění získaná v rámci projektu Zpráva o rodině 2026. V příspěvku Rodičovská dovolená v ČR z pohledu matek: preference a realita pojednaly o tom, nakolik se naplňují představy matek s dětmi předškolního věku ohledně zajištění péče o děti a vlastní participace na trhu práce.

V další sekci vystoupila Magdalena Bubeníková z RILSA s příspěvkem Příliš brzy dospělí: Zkušenosti a potřeby sourozenců dětí s handicapem. Představila dílčí výsledky výzkumu pečujících dětí, tedy skupiny, kterou lze považovat za sociální politikou dlouhodobě opomíjenou a „systémově neviditelnou“. Další výstupy projektu RILSA Současná česká rodina a podpora jejích funkcí naleznou zájemci zde.

Zástupcem oddělení rodinné politiky RILSA na olomoucké podzimní sociologické konferenci byl také sociolog Petr Holpuch. Prostřednictvím své prezentace Důvody a kontext úspěchu při řešení situace v bydlení lidí, kteří překonali vlastní bezdomovectví seznámil přítomné se závěry kvalitativního výzkumu hledajícího faktory vedoucí k úspěšnému vymanění se z dlouhodobého bezdomovectví. Další výstup projektu RILSA Důvody a kontext úspěchu či selhání v životní trajektorii osob bez domova ve vztahu k řešení jejich situace v bydlení je zájemcům k dispozici zde.

Za oddělení pracovních vztahů a pracovních podmínek RILSA vystoupila jeho vedoucí Renata Kyzlinková s příspěvkem Mezi flexibilitou a přetížením: druhá zaměstnání a slaďování práce a osobního života. Věnovala se vztahu druhého zaměstnání a slaďování práce a osobního života. Na reprezentativních datech zkoumala souvislosti s časovou zátěží, konflikty rolí a spokojenost s rovnováhou mezi prací a osobním životem.

Její kolegyně Soňa Veverková v prezentaci Pracovní podmínky učitelů a atraktivita učitelské profese – opravdu víme, co učitelé potřebují? představila výzkum pracovních podmínek a atraktivity učitelské profese. Propojila data TALIS s kvalitativním šetřením a zabývala se přetrvávajícím nedostatkem učitelů navzdory jejich deklarované spokojenosti s pracovními podmínkami. Sociolog Aleš Kroupa z téhož výzkumného oddělení RILSA svým příspěvkem Profesionalizace odborového funkcionáře a organizační kapacita odborů posluchače seznámil s významem profesionalizace odborových funkcionářů pro sociální dialog a ukázal, jaký má vliv i jen částečné uvolnění funkcionářů na stabilizaci členské základny a účinnější kolektivní vyjednávání.