Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce v RILSA a odborná asistentka na MU, se zúčastnila tiskového briefingu senátního Výboru pro zdravotnictví a zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Akce se konala u příležitosti Světového dne proti násilí na seniorech, který připadá na 15. června.          

Lucie Vidovićová, která se krátce předtím stala předsedkyní Výboru pro práva starších lidí Rady vlády pro lidská práva, na tiskovém briefingu v Senátu nejdříve připomněla rezoluci Rady OSN pro lidská práva z loňského podzimu, jež vyzvala členské státy k dodržování lidských práv starších osob ve všech relevantních oblastech.

Dále L. Vidovićová představila výsledky projektu MU RESTABUS a probíhající projekt FAENCI, v němž se Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) spolu s Gerontologickým institutem věnuje fenoménu EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR. Tento projekt byl v úterý 25. června 2024 prezentován na zasedání Rady vlády pro lidská práva.   

Vystoupení socioložky Lucie Vidovićové na tiskovém briefingu ke Světovému dni proti násilí na seniorech začíná ve 14. minutě tohoto videozáznamu.

Článek ČTK k této akci (věnovaný zejména zjištěním projektu RESTABUS) je dostupný zde.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) hledá pro výzkumné rozhovory matky mladší 25 let, které porodily před dosažením věku 18 let.

Náš výzkum se zaměřuje na zkušenosti mladých matek, na jejich potřeby a na výzvy, kterým čelí například v oblastech péče o dítě, vzdělání či zaměstnanosti.

Respondentkám výzkumných rozhovorů nabízíme:

• bezpečné a chápající prostředí pro sdílení jejich příběhů;
• odměnu za rozhovor, který trvá cca 60 minut, ve výši 700 Kč;
• možnost interview provést online nebo osobně, a to kdekoliv v ČR (dle volby respondentek).

Účast v našem výzkumu je dobrovolná a důvěrná, získané informace budou zpracovány zcela anonymně. Rozhovory povedou socioložky z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Sdělené zkušenosti přispějí k hlubšímu porozumění situace a potřeb nezletilých maminek a jejich dětí. Výstupy z projektu ovlivní tvůrce legislativních změn v dané oblasti a další její aktéry (úřady, neziskové organizace atd.).

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace:

tel.: 770 312 846; 778 536 045

e-mail: maminky@rilsa.cz

Seznam Zprávy, nejčtenější český zpravodajský web, se ve svém cyklu „Jak se žije v Česku“ věnoval finančním nákladům na děti v českých rodinách a tomu, kolik času tráví rodiče s dětmi.

Mezi respondenty/-kami byla také socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Z poznatků řady studií rodinného života v ČR uvedla J. Paloncyová například toto: „V různých typech rodin je zjevná nespokojenost s množstvím času, který rodiče věnují nebo mohou věnovat dětem, zejména času stráveného s dětmi mimo zaopatření jejich základních potřeb, tedy aktivit, v nichž se naplňuje rodičovská role a její prožívání. Současně se rodiče cítí být přetíženi pracovními povinnostmi právě ve vztahu k tomu, nakolik by se chtěli věnovat dětem“.

Článek Seznamu Zprávy je dostupný zde.

Studie RILSA Úplné rodiny s dětmi zmíněná v článku je v plném znění k dispozici zde.

Ve Vídni proběhlo jednání České republiky v mezivládní organizaci Spojených národů „European Center for Social Welfare Policy and Research“ (ECSWPR) o prohloubení spolupráce.

Posláním European Center for Social Welfare Policy and Research je podporovat spolupráci v oblasti sociálních věcí mezi vládami a organizacemi. Děje se tak například prováděním aplikovaného společenskovědního výzkumu a srovnávacích empirických studií nebo iniciací debat o veřejné politice.

Zástupcem České republiky (National Liaison Official) v ECSWPR je Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Ve Vídni projednával s výkonným ředitelem ECSWPR Kaiem Leichsenringem například mezinárodní výzkumnou spolupráci, podporu veřejných politik v ČR a účast České republiky v komparativních studiích.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief Petra Holpucha přibližuje rozsah sociálních problémů a potřeb domácností, které dlouhodobě pobývají v komerčních ubytovnách, a srovnává jejich situaci s poměry domácností v azylových domech.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• Komerční ubytovny v České republice díky své „nízkoprahovosti“ často suplují méně dostupnou sociální službu azylových domů. Je proto přirozené, že jejich obyvatelé se ve vysoké míře potýkají se stejnými druhy problémů.
• Počet obyvatel komerčních ubytoven bez možnosti jiného bydlení je ve srovnání s azylovými domy téměř dvojnásobný – v roce 2022 v nich žilo cca 10 400 osob (včetně dětí).
• Jen 13 % domácností z komerčních ubytoven zmínilo, že by potřebovaly pomoc s řešením svých dluhů, zároveň však 70 % uvedlo, že má se splácením svých dluhů potíže, přičemž 41 % své dluhy nesplácí vůbec. Přibližně polovina se nacházela v exekuci.
• Příjem ze zaměstnání má v komerčních ubytovnách pouze 15 % domácností. Nejběžnějším zdrojem příjmů jsou zde sociální dávky (pobírá je 50 % domácností). Invalidní či starobní důchod pobírá 21 %.
• Klíčovou kompetencí sociálních pracovníků pracujících s obyvateli komerčních ubytoven by měla být schopnost dluhového poradenství a komplexní orientace v této problematice.
• Důraz by měl být kladen také na aktivní podporu a poradenství v oblasti hledání práce.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborných monografii, z nichž nový policy brief čerpá: 

NEŠPOROVÁ, Olga & Petr HOLPUCH, 2020. Populace osob bez domova v České republice: Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: VÚPSV, v. v. i.

NEŠPOROVÁ, Olga, Petr HOLPUCH, Kristýna JANUROVÁ & Věra KUCHAŘOVÁ, 2019. Sčítání osob bez domova v České republice 2019: Kategorie bez střechy a vybrané kategorie bez bytu podle typologie ETHOS. Praha: VÚPSV, v. v. i.

ŠOBÁŇOVÁ, Petra, Daniel TOPINKA, Ondřej KRÁL, Petr HOLPUCH, Jakub JANAS, Helena TOPINKOVÁ, Hana VÝVODOVÁ, Jana KOREČKOVÁ & Barbora LESKOVÁ, 2022. Sčítání osob z vybraných kategorií klasifikace ETHOS. Souhrnná výzkumná zpráva. Ostrava: SocioFactor s. r. o.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) v těchto dnech realizuje výzkum životních podmínek rodin, které pobírají nebo v posledních letech pobíraly přídavek na dítě.

Sběr dat pro tento projekt probíhá prostřednictvím dotazníku, který zasílá e-mailem Ministerstvo práce a sociálních věcí. RILSA Vám tímto předem děkuje za účast v tomto výzkumu a vyplnění dotazníku. Díky Vám můžeme získat podrobnější informace o rodinných potřebách spojených s péčí a výchovou dětí. Můžeme tak lépe poznat to, nakolik se rodinám tyto potřeby daří uspokojovat, co rodičům pobírajícím přídavek na dítě pomáhá a co je naopak pro ně obtížné.

Všechny Vaše odpovědi považujeme za důvěrné, veškeré údaje jsou zaznamenávány zcela anonymně a zpracovány souhrnně za všechny oslovené rodiny. Informace tedy nebudou v žádném případě spojovány s Vaší osobou ani rodinou.

Děkujeme za Vaši spolupráci a za čas, který budete věnovat vyplnění dotazníku. Velice si toho vážíme.

Sociolog Libor Musil získal u příležitosti nedávného akademického svátku Dies academicus „Cenu rektora Masarykovy univerzity za aktivní rozvoj občanské společnosti“. 

Ve zdůvodnění ceny pro prof. Libora Musila rektor MU vyzdvihuje například jeho podporu organizací zaměřených na služby sociální práce a zakladatelskou činnost v Asociaci vzdělavatelů v sociální práci v ČR.

Libor Musil působí také v brněnském pracovišti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), a sice v oddělení sociální politiky a sociální práce.

Ve dnech 6. – 7. června se v Jihlavě konal 7. ročník odborné konference Ministerstva práce a sociálních věcí „Fórum rodinné politiky“. Hlavní pozornost byla věnována budoucnosti českých rodin, ovšem experti z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) byli panelisty i u dalších probíraných témat, jako jsou například socioekonomické nerovnosti, chudoba a sociální vyloučení v České republice, demografické otázky či problematika stárnutí.

Socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky v RILSA, vystoupila v diskusním bloku Udržitelný demografický vývoj – jak na problémy spojené s odkládáním rodičovství?. 

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce v RILSA, byla panelistkou bloku Mezigenerační solidarita a stárnutí.

Ekonom Robert Jahoda z výzkumného oddělení trhu práce v RILSA byl hostem konferenčního panelu Nová éra podpory rodin: Efektivní a motivující systém.

Ekonom Robin Maialeh, ředitel RILSA, hovořil v bloku Socioekonomické nerovnosti, chudoba a sociální vyloučení v České republice. Robin Maialeh se zároveň stal jednou z 12 osobností, s nimiž pořadatelé konference natočili krátký rozhovor.

Webové stránky 7. ročníku konference Fórum rodinné politiky, mj. s jejím programem, jsou dostupné zde. Pořadatelé ohlásili, že po skončení konference zveřejní záznamy všech diskusních panelů.

Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robin Maialeh byl pozván na jednání Vědecké rady Akademie věd ČR, aby prezentoval poznatky ze svého víceletého výzkumu nerovností.

Předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran v úvodu vyzdvihl významný kvalitativní posun činnosti RILSA v posledních letech. Následovala přednáška ředitele RILSA Robina Maialeh, ve které představil svůj výzkum ekonomických nerovností doma i ve světě. Přednáška se soustředila především na nástroje hospodářské politiky, jimiž lze míru nerovností ve společnosti efektivně regulovat. Navazující diskuse otevřela několik dalších výzkumných otázek a podnětů, které budou předmětem dalšího výzkumu RILSA.

Ve čtvrtek 23. května 2024 se na půdě Poslanecké sněmovny konal „Kulatý stůl s experty k důchodové reformě“. Pozváni byli poslanci, senátoři, zástupci odborné veřejnosti a novináři. Za Výzkumný ústav práce a sociálních věcí byla mezi panelisty socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA.

V prvním bloku představil hlavní rysy důchodové reformy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Na něho navázali makroekonomka Milena Horská a demograf Tomáš Fiala.

Druhý blok, nazvaný Budoucnost české rodiny, se nejprve zaměřil na aktuální trendy porodnosti (vystoupení demografky Jiřiny Kocourkové). Odbornou část kulatého stolu zakončila příspěvkem o prorodinné politice socioložka z RILSA Jana Paloncyová. Zaměřila se na možnosti podpory mladé generace při zakládání rodin a na to, jaké problémy v současnosti nejvíce trápí české rodiny a jakým směrem by se měla ubírat rodinná politika.

Dále zde nabízíme:

– plné znění Zprávy o rodině 2023,

– prezentaci z veřejného semináře ke Zprávě o rodině 2023,

– tiskovou zprávu RILSA k vydání Zprávy o rodině 2023 a k veřejnému semináři.