Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) pokračuje ve výzkumu zaměřeném na potřeby dětí vyrůstajících v rodinách se členem potýkajícím se s vážným zdravotním omezením.

V současné době hledáme tyto respondenty:

• rodiče, kteří ve své domácnosti pečují o postiženého nebo dlouhodobě nemocného partnera nebo se sami potýkají s postižením či vážným dlouhodobým onemocněním a zároveň vychovávají „zdravé“ dítě do 15 let, tedy dítě, které není trvale závislé na pomoci jiné osoby z důvodu postižení či chronického onemocnění;
• mladé lidi od 16 do cca 25 let, kteří vyrůstali či stále žijí v domácnosti s rodičem s postižením nebo vážným dlouhodobým onemocněním;
• mladé lidi od 16 do cca 25 let, kteří vyrůstali či stále žijí v domácnosti se sourozencem s postižením nebo vážným dlouhodobým onemocněním.

Náš výzkum se zaměřuje na to, jaké zkušenosti, potřeby a výzvy pečující děti, mladí lidé i jejich rodiny v této situaci zažívají a jaká podpora by jim mohla pomoci. Výstupy z projektu budou využity pro informování tvůrců legislativních změn, odborníků z praxe, úřadů a neziskových organizací.

Respondentům výzkumných rozhovorů nabízíme:

• bezpečné a chápající prostředí pro sdílení jejich zkušeností;
• odměnu ve výši 600 Kč za rozhovor, který potrvá přibližně 60‒90 minut;
• možnost uskutečnit rozhovor telefonicky, online nebo osobně (podle přání účastníků).

Letáky s podrobnými informacemi pro respondenty (za šíření letáků předem děkujeme)

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně. Rozhovory povedou socioložky z oddělení rodinné politiky RILSA.

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace:

T: 770 312 846; 778 536 045

E: pecujici@rilsa.cz

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) pro svůj výzkum zaměřený na asistované kontakty a asistovaná předávání hledá zástupce organizací i samostatně pracující odborníky, kteří formou asistovaného kontaktu nebo asistovaného předávání nabízejí (nebo v minulosti nabízeli) rodinám (biologickým i náhradním) pomoc v oblasti navázání fungujících vztahů a eliminaci dopadů konfliktů dospělých na dítě.

Náš výzkum se zaměřuje na to, 

• jaká je v současnosti praxe v této oblasti;
• jaký je o asistované kontakty a asistovaná předávání zájem;
• za jakých podmínek je tato služba poskytována;
• kde vnímají její poskytovatelé největší úskalí a co by uvítali.

Našim respondentům nabízíme možnost přispět svými zkušenostmi a názory k rozvoji služby, která rodičům i dětem pomáhá, aby k sobě znovu našli cestu.

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně.

Kontakty pro zájemce o zapojení se do výzkumu:

T: 603 519 766 (Leona Hozová); 739 672 326 (Naděžda Křečková Tůmová)

E: ak@rilsa.cz

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se stal novým členem Českého bateriového klastru (ČBK) a spouští výzkum bezpečnosti práce v bateriovém průmyslu. Vstup RILSA do strategického seskupení firem a institucí ČBK posiluje propojení mezi společenskovědním výzkumem a technologickými inovacemi v oblasti moderní energetiky.

Členství RILSA v Českém bateriovém klastruje úzce spojeno se zahájením výzkumného projektu zaměřeného na rizika související s bezpečností práce při manipulaci s moderními bateriemi a kapacitátory. Projekt Mechanické a tepelné narušení elektrochemických dějů v moderních bateriích a kapacitátorech: Analýza dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude analyzovat, jak poruchy v bateriových článcích ovlivňují jejich stabilitu a potenciálně vedou k úniku toxických látek.

„Považujeme za klíčové, aby rozvoj nových technologií šel ruku v ruce s ochranou zdraví a bezpečností zaměstnanců. Díky členství v klastru budeme moci lépe propojit náš výzkum s potřebami praxe a podpořit vznik doporučení pro bezpečný rozvoj bateriového průmyslu v České republice,“ uvádí doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA, hlavní řešitel projektu.

Výzkum se zaměří na tři klíčové oblasti:

• identifikaci rizik spojených s mechanickým a tepelným poškozením bateriových článků,
• analýzu vlivu poruch na chemickou stabilitu a uvolňování nebezpečných látek,
• návrh preventivních opatření pro zvýšení bezpečnosti práce v bateriovém sektoru.

Projekt si klade za cíl podpořit vznik praktických doporučení pro zaměstnavatele, výrobce i regulační orgány.

Členství RILSA v Českém bateriovém klastru umožní přímé napojení na odborníky z průmyslu, výzkumné infrastruktury a akademické sféry. Výsledky výzkumu tak budou moci být rychle přeneseny do praxe, ať už formou metodik a školení, nebo úprav pracovních standardů.

Socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA, se ve dnech 16. a 17. června společně se zástupkyní MPSV zúčastnila setkání evropských koordinátorů Záruky pro děti. Tento dokument byl na základě doporučení Evropské komise schválen Radou ministrů práce a sociálních věcí v roce 2021.

Cílem Záruky pro děti je předcházet sociálnímu vyloučení dětí a zajistit přístup ke klíčovým službám (zdravotním, vzdělávacím apod.) všem dětem. Záruka se vztahuje na „děti v nouzi“, jimiž se rozumí osoby mladší 18 let, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením. Přesnou cílovou skupinu dětí si ve svých národních akčních plánech určují samy jednotlivé členské státy.

U příležitosti čtvrtého výročí přijetí Záruky pro děti bylo ve spolupráci s polským předsednictvím EU ve Varšavě uspořádáno osobní setkání zástupců všech členských zemí. Diskutovanými tématy byl dosavadní vývoj v opatřeních vedoucích k naplnění Záruky pro děti a jejich evaluace, sdílení příkladů dobré praxe a stanovení prioritních témat pro další období.

Socioložka Jana Paloncyová z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) na varšavském setkání prezentovala výsledky výzkumu potřeb dětí z nízkopříjmových rodin. Stalo se tak v rámci spolupráce RILSA s MPSV na vyhodnocování Akčního plánu k naplnění Záruky pro děti.

Zde dáváme k dispozici varšavskou prezentaci Jany Paloncyové (se spoluautorstvím dvou jejích kolegyň z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA ‒ Sylvy Höhne a Naděždy Křečkové Tůmové).

Pro zájemce o problematiku nízkopříjmových rodin v České republice uvádíme odkaz na volně dostupnou odbornou monografii HÖHNE, Sylva, Jana PALONCYOVÁ & Naděžda KŘEČKOVÁ TŮMOVÁ, 2024. Nízkopříjmové rodiny s dětmi. Praha: RILSA.

Těm, kteří by se chtěli rychle seznámit s hlavními parametry a závěry daného výzkumu, doporučujeme náš policy brief Děti v rodinách s nízkými příjmy.

15. června přinesla stanice Českého rozhlasu Dvojka ve svém pořadu „Jak to vidí…“ obsáhlý rozhovor se socioložkou Lucii Vidovićovou, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odbornou asistentkou Masarykovy univerzity.

Lucie Vidovićová v pořadu Českého rozhlasu odpovídala například na otázky týkající se stanovení začátku seniority, proměn příslušné terminologie nebo komercializace v oblasti stárnutí.

Hovořila také o věkové diskriminaci (kupříkladu proč ženy v padesáti bývají pro společnost tzv. neviditelné) nebo čím může být pojem „aktivní stáří“ problematický.

K řadě témat nabídla socioložka Lucie Vidovićová nekonvenční náhled, například ohledně osamělosti: „Data výzkumu ukazují, že čím víc lidí kolem sebe máte, tím větší je pravděpodobnost, že bude ve vašem okolí i nějaká patologická osobnost. To, že máte kolem sebe hodně lidí, prostě není zárukou toho, že vaše vztahy budou v pořádku. A že budeme mít vždy někoho, o koho se můžeme opřít.“

Červnový rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Dvojku, druhou nejposlouchanější stanici Českého rozhlasu, je dostupný zde.

Článek, který Lucie Vidovićová zmínila v rozhovoru pro ČRo a který publikovala spolu s kolegyní z RILSA a Masarykovy univerzity Marcelou Petrovou Kafkovou v časopise Sociální služby, nabízíme v přiloženém souboru.

Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje ji socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487

Také nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 2. čísla:

Recenzované články                                                                    

Týrání, zneužívání, špatné zacházení a podrývání důstojnosti lidí vyššího věku (EAN) v pobytových sociálních službách                                                                                               

Marcela Petrová Kafková ‒ Lucie Vidovićová ‒ Olga Nešporová

Sociální reformátor Bernard Bolzano                                                                            

Pavel Sirůček

Diskuse

Dávka státní sociální pomoci a majetkový test u složky zohledňující potřeby nezaopatřeného dítěte                                                                                                            

Ladislav Průša

Recenze

Kolonialismus a moderní sociální teorie

Jan Keller

Co je antropologie?

Martin Rychlík

Celé 2. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Nový policy brief výzkumnic z oddělení rodinné politiky RILSA nabízí čtivou formou zjištění a doporučení z části výzkumného projektu Současná česká rodina a podpora jejích funkcí zaměřené na matky, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin a osobně nebo za pomoci rodiny o ně pečují.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• V roce 2022 bylo v ČR bezmála 1 000 těhotenství nezletilých, z nichž se narodilo 528 dětí.
• Nynější výzkum RILSA vycházel mj. z 28 kvalitativních rozhovorů s velmi mladými matkami (červenec – říjen 2024). Tyto ženy často pocházely z nefunkčních rodin s nízkou vzdělanostní úrovní, nezaměstnaností, ekonomickými problémy a závislostmi, kde docházelo k zanedbávání výchovy.
• Jedním z důvodů časného mateřství byla nízká informovanost o možnostech antikoncepce.
• Velkým problémem těchto matek je nedostatek cenově dostupného samostatného bydlení. Mnohdy žily v přelidněných domácnostech a potýkaly se s diskriminací na bytovém trhu.
• Výzkumnice doporučují cílená opatření, která by mladým matkám v obtížné finanční situaci usnadnila přístup k flexibilním pracovním místům a službám denní péče o děti.
• V oblasti vzdělávání autorky doporučují podporovat jak preventivní a vzdělávací programy na školách zaměřující se na bezpečné sexuální chování, tak terénní aktivity poskytované v rodinách.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž nový policy brief čerpá:

SVOBODOVÁ, Kamila, Kristýna JANUROVÁ, Magdalena BUBENÍKOVÁ, Tereza FRÖMMELOVÁ, Sylva HÖHNE & Jana PALONCYOVÁ, 2025. Maminkou před 18. narozeninami: životní zkušenosti a potřeby nezletilých matek v České republice. Praha: RILSA.

Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_580.pdf

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) hledá respondenty pro svůj projekt zjišťující, jaké jsou zkušenosti pacientů s long covidem, jak se jim daří v pracovním životě, jak se potýkají s těžkostmi, které s sebou nese dlouhodobé onemocnění, a jaké podpory mohou tito pacienti v České republice využít.

Máte zdravotní problémy, které odstartovala covidová infekce? Trvají tyto problémy déle než tři měsíce po odeznění infekce? Jste (nebo byl/a jste před nemocí) pracující? Pokud ano, pak hledáme právě vás!

Respondentům výzkumných rozhovorů nabízíme:

•  možnost ovlivnit přístup státu k nemocným s dlouhým covidem;
•  příležitost popovídat si o tom, co vás trápí;
•  odměnu ve výši 500 Kč;
•  příležitost pomoci tisícům lidí se stejnými zdravotními problémy.

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně a na základě přísných vědeckých standardů.

Rozhovor je možné uskutečnit online nebo osobně, a to na místě, které vám bude vyhovovat.

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace: longcovid@rilsa.cz

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) hledá pro výzkumné rozhovory děti a mladé lidi od 16 do 25 let z rodin, kde rodič nebo sourozenec čelí postižení či vážnému dlouhodobému onemocnění. Hledáme také rodiče dětí do 15 let pečující o postiženého nebo dlouhodobě nemocného člena rodiny (dítě či partnera).

Náš výzkum se zaměřuje na to, jaké zkušenosti, potřeby a výzvy pečující děti, mladí lidé i jejich rodiny v této situaci zažívají a jaká podpora by jim mohla pomoci.

Respondentům výzkumných rozhovorů nabízíme:

• bezpečné a chápající prostředí pro sdílení jejich zkušeností;
• odměnu za rozhovor, který potrvá přibližně 60 minut, ve výši 600 Kč;
• možnost uskutečnit rozhovor telefonicky, online nebo osobně, a to kdekoliv v ČR (podle přání účastníků).

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně. Rozhovory povedou socioložky z oddělení rodinné politiky RILSA.

Sdílené zkušenosti respondentů přispějí k lepšímu porozumění situaci pečujících dětí a mladých lidí v ČR a k hledání způsobů, jak lépe podporovat je i jejich rodiny. Výstupy z projektu budou využity pro informování tvůrců legislativních změn, odborníků z praxe, úřadů a neziskových organizací.

Leták oslovující případné respondenty (za jeho šíření předem děkujeme) najdete zde.

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace:

tel.: 770 312 846; 778 536 045

e-mail: pecujici@rilsa.cz

Ve dnech 11. – 12. června se v Ostravě konal 8. ročník odborné konference Ministerstva práce a sociálních věcí „Fórum rodinné politiky“. Hlavní pozornost byla věnována možnostem řešení problému nízké porodnosti a ekonomické situaci českých rodin. Intenzivně se debatovalo také o zlepšení přístupu ke kvalitním zdravotním službám a o podpoře duševního zdraví mladých lidí a dlouhodobé péče.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) měl – jako již tradičně – na Fóru rodinné politiky silné zastoupení. Socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky v RILSA, byla moderátorkou diskusního panelu Motivy a bariéry rodičovství – jaká opatření rodinné politiky jsou skutečně efektivní?

Se zúčastněnými hosty debatovala hlavně o „měkkých“ faktorech ovlivňujících rodičovské plány mladých lidí. Panelisté a panelistky se shodli na tom, že na poklesu porodnosti, se kterým bojují všechny vyspělé státy světa, se významnou měrou podílí změna vnímání rodičovství od povinnosti k volbě. Zároveň zdůraznili potřebu posilování prorodinného klimatu ve společnosti, dotkli se také kvality partnerských vztahů a proměny pohledu na dělbu rolí v rodině.

Z diskuse vyplynulo, že při plánování rodiny je klíčová i podpora a dostupnost služeb pro rodiny s dětmi: „Velmi mne těší, že do panelu přijali pozvání hosté z různých oblastí a že se zapojili i ti, kterých se bude rozhodování o rodičovství v blízké budoucnosti týkat, tedy zástupci mladé generace. Téma rodičovství a zakládání rodiny neberou na lehkou váhu a oproti starším ročníkům více zvažují potřebné podmínky“, shrnula výstupy panelu moderátorka Jana Paloncyová.

Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční plány je hlavní náplní aktuálně řešeného projektu RILSA Zpráva o rodině 2026. Připojujeme rovněž odkaz k plnému znění publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce v RILSA, byla na letošním Fóru rodinné politiky panelistkou bloku Začlenění problematiky stárnutí do všech politik na všech úrovních. Představila zde proces národní konzultace budoucího programu politiky stárnutí, který RILSA společně s MPSV vede v rámci svého projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Jedná se o zatím unikátní iniciativu sběru klíčových opatření ze strany odborné i laické veřejnosti, neziskového sektoru a dalších aktérů, jejíž výsledky se propíší do vzniku nového strategického dokumentu pro přípravu na stárnutí jako jednoho z megatrendů 21. století. Nejedná se přitom pouze o národní politiku, neboť výsledky národní konzultace jsou přenášeny i do pracovní skupiny SWGA UNECE, která garantuje strategické politické dokumenty na globální úrovni.

Druhým tématem v rámci diskusí daného bloku Fóra rodinné politiky byly i výsledky projektu RILSA FEANCI, jež upozorňují na problematiku špatného zacházení, zanedbávání a týrání seniorů, které se děje nejen v domácím prostředí, ale i v institucionální péči. Nové výsledky, jež RILSA postupně zveřejňuje, ukazují mimo jiné to, že je nezbytné začít nově podporovat spolupráci mezi rodinami klientů a profesionálními pečujícími např. v domovech pro seniory. 

Socioložka a psychoterapeutka z RILSA Leona Hozová se ostravského Fóra rodinné politiky aktivně zúčastnila coby panelistka bloku Nové trendy v osvojení a služby osvojitelům. Diskutovala zde o potřebách osvojených dětí a osvojitelů, a to i na základě poznatků vzešlých z projektu RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů (2022–2024). Dále zde v plné verzi nabízíme tematicky související odborný článek výzkumnic z RILSA Leony Hozové a Naděždy Křečkové Tůmové Postadopční podpora: efektivní strategie pro zajištění stability adoptivních rodin.

Zájemcům poskytujeme i powerpointovou prezentaci od stejné autorské dvojice z RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů. V závěru prezentace se ohlašuje, že letos v září těmto socioložkám vyjde v nakladatelství Wolters Kluwer monografie Cesta k nové rodině: Proces osvojení v České republice.

Webové stránky 8. ročníku konference Fórum rodinné politiky, mj. s jejím programem, jsou dostupné zde.