Ve čtvrtek 4. února 2021 proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci, pořádaná Centrem po společné otázky – SPOT. Tento projekt je zacílen na osoby, které obtížně nalézají uplatnění na trhu práce, a klade si za cíl podporovat a rozvíjet formy jejich zaměstnávání na úrovni obce.

Uvedená oblast se prolíná s problematikou, které se RILSA, věnuje v projektu Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ. Člen realizačního týmu PhDr. Jiří Vyhlídal, M.Sc., vystoupil na zmíněné celodenní online závěrečné konferenci s příspěvkem, v jehož rámci přednesl poznatky vycházející z vyhodnocení programu veřejně prospěšných prací (dále též VPP) v roce 2016.

Program a shrnutí nejdůležitějších informací online závěrečné konference projektu Dobrá práce v obci.

Prezentace Vyhodnocení programu VPP v roce 2016.

Kotíková, Jaromíra – Kyzlinková, Renata – Váňová, Jana – Veverková, Soňa – Vychová, Helena

Flexibilní formy práce – homeworking v ČR a vybraných evropských zemích. Praha: RILSA, 2020. 92 s., lit., obr., tab., ISBN   978-80-7416-400-2 (print); 978-80-7416401-9 (pdf)

Monografie se věnuje jedné z flexibilních forem práce – homeworkingu (práce z domova), resp. práci mimo pracoviště zaměstnavatele. Možnost výkonu práce z domova se stává stále více vyhledávanou. Využívání této formy práce je spojeno s řadou výhod, zejména pak poskytuje možnosti pro lepší slaďování osobního, rodinného a pracovního života, výkon práce i ze vzdálenějšího pracovního místa, lepší možnosti organizace času, omezení cestování spojeného s dojížděním za prací, úsporu provozních nákladů zaměstnavatele a snížení absencí i pracovních neschopností.

Za hlavní negativa na straně zaměstnanců lze považovat riziko většího rozsahu času věnovaného výkonu práce, sociální izolaci, závislost na ICT technologiích, problémy s organizací času. Pro zaměstnavatele patří mezi rizika zvýšené nároky na zajištění technických požadavků a zodpovědnost za zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na „jiném místě“ (mimo pracoviště zaměstnavatele). Jde také o omezení možnosti kontroly práce ze strany zaměstnavatele.

Monografie přináší hlavní poznatky ohledně uplatňování homeworkingu (práce z domova), resp. práce mimo pracoviště zaměstnavatele v ČR a ve vybraných evropských zemích, včetně jeho možného vymezení, a identifikuje případné bariéry snižující využívání této flexibilní formy práce. V závěru monografie předkládá několik doporučení změn v oblasti úpravy výkonu práce mimo pracoviště pro aplikaci v prostředí ČR.

Zveřejňujeme touto cestou jeden ze článků 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky. Autorský kolektiv z olomouckých univerzitních a zdravotnických institucí se ve svém příspěvku věnuje ochraně práva na soukromí a na rodinný život seniorských pacientů a klientů zařízení sociálních služeb.

Autoři upozorňují na závažný, ale v ČR namnoze přehlížený problém nuceného dlouhodobého či dokonce doživotního odloučení seniorských párů a analyzují vybrané právní a morální aspekty takových situací.  Je zřejmé, že tato problematika získala v době koronavirové krize obzvláštní naléhavost.

Obsah 1. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky je dostupný zde.

Eurofound – Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek – v rámci své reakce  na společenské změny vyvolané pandemií covidu-19 realizuje již třetí kolo online ankety s názvem „Život, práce a covid-19“.

Prvních dvou kol tohoto průzkumu se zúčastnilo 87 477 respondentů z celé Evropské unie. RILSA jako dlouholetý partner a spolupracovník evropské výzkumné nadace Eurofound znovu napomáhá tomuto sběru dat tím, že na svých internetových stránkách i sociálních sítích  šíří o projektu „Život, práce a covid-19“ povědomí. Chceme tak podpořit rozvoj mezinárodního datového souboru přínosného jak pro odborníky a zainteresovanou veřejnost, tak pro rozhodovací sféru na poli sociální politiky.

Během nynějšího kola ankety můžete do letošního 29. března  vyplnit online dotazník v českém jazyce na této internetové stránce.

Další informace včetně těch o metodologii daného průzkumu jsou dostupné zde.

Lusková, Daniela – Kotíková, Jaromíra – Sokačová, Linda – Šilhánková, Lenka – Horecká, Miroslava – Jiráčková, Pavlína – Pavel, Lukáš

Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení

Praha: RILSA, 2020. 118 s., lit., obr., tab., příl.

ISBN   978-80-7416-402-6 (print); 978-80-7416-403-3 (pdf)

Výzkumná zpráva se věnuje jedné z oblastí sociálně-právní ochrany dětí, a to podpoře pěstounských rodin. Realizace podpory pěstounských rodin, pro kterou se vžilo označení „doprovázení“, byla zavedena zákonem o sociálně-právní ochraně dětí v roce 2013 a od té doby se stala nepostradatelnou součástí podpory schopnosti pěstounských rodin zajistit péči o svěřené dítě. Doprovázení je souhrn činností doprovázejícího subjektu směřujících k zajištění výkonu práv a povinností pěstouna. Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje proces podpory a kontroly v roli státní moci. Soubor činností je zajištěn financováním prostřednictvím státního příspěvku na výkon pěstounské péče, jehož příjemcem je doprovázející subjekt a který je přímo vázán na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče s jednotlivými pěstouny. Vzhledem k tomu, že do roku 2013 ležela veškerá podpora pěstounských rodin zejména na orgánech sociálně-právní ochrany dětí, je doprovázení poměrně novým institutem, který aktuálně vyvolává řadu otázek k řešení. Zejména se jedná o otázky práv a povinností všech aktérů, jsou-li dostačující pro plnění role pěstounské rodiny a péči o svěřené dítě; otázky financování, je-li dostačující pro zajištění potřebných činností vedoucích k naplnění práv a povinností. Jedná se také o to, jsou-li státní finanční prostředky čerpány v souladu se zákonem, potřebami pěstounů a jim svěřených dětí.

Výzkumná zpráva přináší poznatky o činnostech, které jsou předmětem doprovázení, o potřebách pěstounských rodin a o skladbě čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Identifikuje aktuální nedostatky v systému a navrhuje možná řešení.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., začal vydávat novou ediční řadu: Policy Papers RILSA,  v. v. i. Prostřednictvím policy papers budou odborníci/-ice z RILSA poskytovat dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a formulovat doporučení pro rozhodovací sféru.

První policy paper nové ediční řady, který napsali výzkumní pracovníci RILSA Ing. Petr Víšek a Mgr. Jaromíra Kotíková spolu s PhDr. Kateřinou Sadílkovou, MBA, (krajskou ředitelkou Úřadu práce v Liberci),  analyzuje problematiku sociálního a dostupného bydlení v ČR a zasazuje ji do obecnějšího vývoje české veřejné správy.

Jako jeden ze závažných strukturálních, dlouho neřešených problémů identifikuje nedobré rozdělení pravomocí mezi stát a samosprávu. Příspěvek zohledňuje i nejnovější fenomény, jako jsou dopady digitalizace ekonomiky a koronavirové pandemie. Na závěr autoři formulují několik doporučení jako například uvolnit možnosti nových moderních řešení bytové výstavby nebo změnit roli a povinnosti samosprávných obcí a krajů.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online). 

Kniha identifikuje klíčové problémy, které brání rozvoji dlouhodobé péče o seniory a handicapované osoby v České republice.  Autoři na základě výsledků terénního šetření mezi pečujícími osobami v ČR a dotazníkového šetření mezi poskytovateli služeb dlouhodobé péče ve vybraných evropských zemích navrhují řešení, která by měla přispět k odstranění existujících nedostatků a k naplnění priorit Národního plánu rozvoje sociálních služeb do roku 2025.

Klíčovou pozornost věnuje publikace problémům, které doprovázejí poskytování služeb v přirozeném domácím prostředí seniorů a zdravotně handicapovaných občanů.

Do šestičlenného autorského kolektivu patřili kromě hlavního autora – doc. Ing. Ladislava Průši, CSc. – další čtyři výzkumní pracovníci RILSA.

Kniha je výstupem projektu „Důsledky stárnutí populace na potřebu dlouhodobé péče – možnosti promítnutí inovativních námětů ze zahraničí do české praxe“, který v letech 2019–2020 realizoval v rámci programu ÉTA za finanční podpory Technologické agentury ČR Výzkumný ústav práce a sociálních věcí ve spolupráci se společností INESAN a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR.

Průša, Ladislav a kol.: Dlouhodobá péče nejen v České republice. Tábor: Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR, 2021, 366 s., ISBN 978-80-88361-09-1, ISBN 978-80-88361-10-7 (online)

I během koronavirových omezení se pracovníci/-ice Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí účastní různých konferencí a workshopů. Informujeme o další takové nedávné akci.

17. prosince 2020 proběhla mezinárodní konference Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce pořádaná Asociací samostatných odborů ČR (ASO ČR). Představeny byly výstupy jednotlivých výzkumných projektů realizovaných v rámci stejnojmenného širšího projektu ASO ČR. Na konferenci zazněl také příspěvek pracovníka RILSA Mgr. Pavla Bareše, Ph.D.

Přiblížil východiska, metody, stěžejní poznatky a hlavní doporučení, jež vyplynula z výzkumného projektu Vlivy institutu podmínečného propuštění na možnosti získání a udržení zaměstnání po opuštění výkonu trestu. Tento projekt v roce 2020 realizovali pracovníci RILSA Mgr. Pavel Bareš, Ph.D., a Mgr. Jiří Mertl, Ph.D., v rámci uvedeného širšího záměru ASO ČR.
Pavel Bareš ve svém vystoupení nejprve shrnul hlavní zjištění ze zahraničních i domácích výzkumů týkajících se zaměstnávání a reintegrace osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (dále též VTOS), respektive systému zajištění postpenitenciární péče.  Zazněla i zjištění, jež vyplynula z dřívějších výzkumů realizovaných RILSA.
Dále P. Bareš přiblížil souvislosti mezi pojmy podmíněné propuštění a probační dohled a představil vybrané statistické údaje o jejich využívání v ČR. V další části příspěvku se zaměřil na stěžejní poznatky zjištěné v rámci výzkumného šetření mezi propuštěnými osobami. Pozornost přitom byla nejprve věnována otázkám, jež byly pro podmíněně propuštěné osoby klíčové již před jejich propuštěním, tj. okolnostem, které ovlivňují proces podání a vyřízení žádostí o podmíněné propuštění z VTOS, respektive její úspěšnost.
Z výzkumu je patrné, že reintegraci podmíněně propuštěných osob ztěžují shodné okolnosti jako u osob propuštěných z VTOS na pevný výstup (výrazné obtíže při hledání zaměstnání, nesnáze při zajištění bydlení, narušené rodinné prostředí, dluhy a exekuce apod.). Nicméně alespoň u části osob propuštěných podmíněně byly zjištěny poněkud příznivější předpoklady, které zlepšovaly možnosti jejich úspěšného návratu do společnosti.

Program a videozáznam celé mezinárodní konference Role kolektivního vyjednávání v době rostoucí digitalizace práce je dostupný zde.
Zpráva z konference, obsahující i bližší představení příspěvku Mgr. Pavla Bareše, Ph.D.,  je k dispozici zde.

Nešporová, Olga – Holpuch, Petr: Populace osob bez domova v České republice: Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020.  118 s. – ISBN 978-80-7416-388-3

Výzkumná zpráva představuje unikátní data o osobách bez domova vybraných kategorií z doby, kdy ještě nebyl znám covid-19, čímž poskytuje cennou informační základnu pro možná pozdější srovnání.

Publikace přináší reprezentativní údaje o osobách přespávajících v České republice „venku“, v nízkoprahových noclehárnách, v azylových domech, v domech na půl cesty a v nekomerčních obecních ubytovnách pro osoby bez přístřeší. Zkoumány nebyly osoby ubytované v komerčních ubytovnách, které jsou podle mezinárodní typologie ETHOS rovněž považovány za osoby bez domova.

Na základě rozhovorů s více než tisícovkou osob bez domova realizovaných v roce 2019 poskytuje monografie údaje o věku, pohlaví, vzdělání, rodinném a sociálním zázemí i délce a kontinuitě života bez domova. Dále popisuje jejich ekonomickou aktivitu, zdroje příjmů, zadluženost a saturaci základních životních potřeb. Mapuje i zdraví osob bez domova. Sledována je míra využívání jednotlivých typů sociálních služeb pro osoby bez domova a jejich poptávka po těchto službách.

Výzkum potvrdil, že osoby bez domova přespávající venku jsou oproti těm, které využívají alespoň příležitostně nějaký typ ubytovací služby, těmi nejchudšími, nejvíce sociálně vyloučenými, s nejméně naplněnými základními životními potřebami a nejčastěji fyzicky či verbálně napadanými. Zároveň jsou mezi nimi nejvíce rozšířeny závislosti na alkoholu a dalších návykových látkách.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., sesterská výzkumná organizace RILSAu, začala v prosinci 2020  zveřejňovat výstupy svého výzkumného projektu „Bezpečnost práce ve sportu“ také formou podcastů, tedy zvukových souborů umístěných na internetu, které si zájemci mohou volně přehrávat podle svých časových preferencí.

Čerstvě zveřejněný podcast  – Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik – jistě zaujme i mnoho návštěvníků internetových stránek RILSAu.

Zvýšení ochrany zaměstnanců v souvislosti s působením psychosociálních rizik je kvůli problémům způsobeným koronavirovou pandemií obzvláště aktuální.

Představení výzkumného projektu „Bezpečnost práce ve sportu“ je k dispozici zde.

Všechny dosavadní podcasty Výzkumného ústavu bezpečnosti práce  naleznete zde.