Dne 25. března 2021 bylo na zasedání Hlavního výboru České sociologické společnosti schváleno kolektivní členství pro Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Česká sociologická společnost (ČSS) je nezávislým odborným spolkem sociologů a zájemců o bádání v oboru sociologie. Spolek působil do roku 2016 pod názvem Masarykova česká sociologická společnost. Hlavním cílem ČSS je podporovat rozvoj sociologie ve výzkumu, výuce i aplikaci a popularizovat výsledky sociologického bádání mezi odbornou i laickou veřejností.

ČSS pořádá přednášky, semináře, konference a vědecké soutěže. Vydává oborové publikace a předkládá návrhy na zlepšení sociologického vzdělávání a výzkumu. Snaží se rovněž napomáhat zavedení jejich poznatků do praxe.

Zástupcem RILSA v České sociologické společnosti je doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., výzkumný pracovník a předseda Rady RILSA.

Internetové stránky České sociologické společnosti: http://ceskasociologicka.org/

HEROINE – časopis mající motto „lifestylový magazín pro chytrou ženu“ – přinesl ve své internetové verzi obsáhlý článek nabízející čtenářsky přístupnou formou vybrané poznatky monografie RILSA Zpráva o rodině 2020.

Právničku a publicistku Šárku Homfray  zaujalo například to, že podle průzkumů provedených RILSA 45 % lidí pokládá nesezdané soužití za negativní trend a že bezdětnost žen hodnotí jako špatnou nebo velmi špatnou více než 60 % dotázaných.

Internetový článek je dostupný zde.

Link na Zprávu o rodině 2020 k případnému přeposílání (děkujeme).

(FOR ENGLISH SEE THE ENGLISH LEAFLET BELOW)

Hledáme respondenty/-ky – státní příslušníky/-ice Ukrajiny, Ruské federace, Mongolska, Indie, Bulharska a Rumunska žijící na území vybraných krajů ČR:  Hlavní město Praha, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Pardubický kraj, Liberecký kraj, Královehradecký kraj, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

– znalost českého jazyka není podmínkou;

– délka rozhovoru: cca 60 minut (osobní rozhovor nebo online rozhovor WhatsApp, Skype, Webex, atd.);

– odměna 1 000 Kč;

– anonymita je plně zaručena.

Kontakt pro zájemce/-kyně:

Mgr. Jan Kubát, jan.kubat@vupsv.cz, tel: 605 546 333

Mgr. Danica Schebelle, danica.schebelle@vupsv.cz , tel: 777 712 056.

Leták se všemi informacemi v češtině:

Leaflet in English:

„Rodina – zpravodaj odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí MPSV“ ve svém třetím čísle přinesl stať, v níž PhDr. Věra Kuchařová, CSc., informuje o vybraných poznatcích z aktuálních výstupů výzkumného týmu pro rodinnou politiku RILSA.

Představila je v krátké úvaze s názvem Hodnota rodiny a rodičovství a preferovaný způsob života vs. realita partnerských a rodičovských drah. Upozorňuje mimo jiné na dlouhodobě sledovanou skutečnost určité diskrepance mezi životními hodnotami a aspiracemi ohledně partnerského života a rodičovství na jedné straně, a skutečnými rodinnými drahami na straně druhé.

Ideální představy o rodinném soužití a životní plány se často rozcházejí se skutečným demografickým chováním, které není vždy výsledkem nezávislých, svobodných voleb v důležitých meznících života. Ve skutečném životě a chování jsou rodinné plány konfrontovány jak s reálnými podmínkami, tak třeba se sociálními očekáváními či bariérami. Týká se to i fenoménu rostoucí bezdětnosti.

Celý článek PhDr. Věry Kuchařové, CSc., je dostupný zde (str. 11–12).

Mezi příběhy, které jsme dosud vyslechli v rámci našeho výzkumu „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“, zatím chybí ty, které by nám přiblížily, jaké to je střídat dvě vzdálená bydliště (v jiných městech nebo i zemích), navštěvovat současně dvě školy, nebo naopak žít v jednom bytě, ve kterém se střídají rodiče. Pokud znáte mladého člověka (ve věku 16–29 let) s některou ze zmíněných zkušeností, budeme rádi, když mu předáte informaci o našem výzkumu.

Rozhovory budou probíhat během jara 2021. S ohledem na pandemickou situaci je nyní provádíme online, nicméně v případě zájmu můžeme s rozhovorem počkat na příznivější období a osobní setkání.

Odměna za rozhovor, který trvá cca 60 minut, je 500 Kč.

Veškeré informace, které v rozhovoru zazní, považujeme za striktně důvěrné. Zpracovány budou po důsledné anonymizaci.

Výstupy z tohoto výzkumu poslouží jako podklad pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR při tvorbě opatření ve prospěch dětí po rozchodu rodičů. A také jako důležitý zdroj informací pro soudce, advokáty, psychology, sociální pracovníky, učitele i rozcházející se rodiče.

V případě zájmu o účast ve výzkumu či o bližší informace nás kontaktujte na emailu jana.barvikova@vupsv.cz nebo na telefonním čísle 211 152 741.

Dne 10. 2. 2021 uspořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., další kulatý stůl v rámci svého výzkumného úkolu „Komplexní řešení dopadů procesů digitalizace a automatizace na trh práce a konsekventně do oblasti sociální a do vzdělávání“.

Diskuse se tentokrát zaměřila na problematiku systémů sociálního zabezpečení. Účastníky odborného kulatého stolu proto byli odborníci na problematiku pojistné matematiky a sociálních systémů z akademické sféry, z veřejné správy (MPSV, ČSSZ) a také zástupci odborů.

Debatovalo se o možném dalším vývoji daňových a pojistných systémů a o proměně fiskální zátěže pracovních příjmů v přímé souvislosti se zaváděním nových technologií do výroby. Účastníci se zabývali třemi možnými scénáři dopadů Průmyslu 4.0 na trh práce, sociální systémy a na sociální dialog, přičemž byly zohledněny i důsledky současné pandemie covidu-19.

Uvažovány byly následující scénáře: 1) scénář rovnovážný, kdy budou salda mezi úbytky pracovních příležitostí a tvorbou nových míst v zásadě vyrovnaná; 2) scénář, kdy dojde k výraznému úbytku pracovních míst ve mzdové sféře a nárůstu míst v platové sféře, přičemž salda budou snesitelně záporná; 3) scénář kritický, kdy dojde k vytlačení většiny pracovní síly z trhu práce a hrozil by kolaps nastavených schémat sociálního pojištění.

Výstupy z kulatého stolu budou součástí výzkumné zprávy RILSA, která vyjde koncem letošního roku.

Dodáváme, že problematice sociálně politických dopadů Průmyslu 4.0 se monotematicky věnovalo 4. loňské číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí. Volně je dostupné zde.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Druhé letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA, shrnuje mimo jiné výsledky odborné monografie Nešporová, Olga – Holpuch, Petr:  Populace osob bez domova v České republice:  Osoby přespávající venku, v noclehárnách, v azylových domech a v obecních ubytovnách. Praha: RILSA, 2020, 118 stran – ISBN 978-80-7416-388-3.

Z uvedených zjištění a doporučení vybíráme:

–  ve druhém dubnovém týdnu 2019 žilo na území ČR zhruba 24 tisíc osob bez domova, z toho 2 600 dětí. Údaj vychází ze sčítání osob bez domova, které proběhlo pod vedením RILSA jak v terénu, tak v institucích;

–  velká část zjištěných osob bez domova (53 %) žila bez domova již šest a více let;

–  je třeba osoby, které bydlení ztratí, identifikovat co nejdříve a pomoci jim získat stabilní ubytování, ideálně mimo okruh lidí, kteří se s bezdomovectvím potýkají již dlouhodobě;

– nejlepší výsledky přináší dle zahraničních zkušeností  taková podpora, kterou představují koncept Bydlení především, intervence v kritických situacích, podpůrné služby a terénní služby.

Nový policy brief je dostupný zde:

Odborná monografie, z níž – kromě jiných zdrojů – policy brief čerpá, je dostupná zde.

Mezinárodní den žen je svátkem, který je letos slaven již 110. rokem (vztahujeme-li to ke konání prvních opravdu mezinárodních oslav z 19. března 1911). Organizace spojených národů svátek na 8. března stanovila již v roce 1975. Leccos z témat a hodnot tradice MDŽ – úsilí žen o volební právo a lepší pracovní podmínky – je stále aktuální, a to i na Západě.

K přání všeho nejlepšího přinášíme připomínku jednoho z nadále palčivých témat ženské emancipace: (ne)rovnost v odměňování za práci. Zveřejňujeme zde článek autorek ze Sociologického ústavu AV ČR z loňského 3. čísla časopisu Fórum sociální politiky   Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství.

Alena Křížková − Kristýna Pospíšilová − Romana Marková Volejníčková − Hana Maříková: Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství

A připojujeme odkaz na český překlad dnešního článku generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Jeho stať s názvem Krize s tváří ženy upozorňuje na to, že koronavirová pandemie prohlubuje existující nerovnosti mezi muži a ženami.

Mezi aktivitami Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., naleznete leccos inspirativního také k otázkám a problémům připomínaným Mezinárodním dnem žen.

Svými policy briefs nabízí RILSA stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

První letošní číslo z ediční řady Policy Briefs RILSA shrnuje výsledky výzkumné zprávy Daniela Lusková – Jaromíra Kotíková – Linda Sokačová a kol.: Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče na činnosti realizované v rámci doprovázení osob pečujících a osob v evidenci, vyčíslení nákladů na jednotlivé činnosti, které jsou součástí doprovázení. Praha: RILSA, 2020. – 118 s. – ISBN 978-80-7416-402-6.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

– mzdy a platy sociálních pracovníků jsou v doprovázejících subjektech podhodnoceny, v případě pověřených osob dokonce velmi výrazně, a to o pětinu „zasluhované“ odměny za práci;

–  medián průměrného nákladu na doprovázení jedné rodiny v roce 2019 činil 48 887 Kč, část převyšující 48 000 Kč je tedy hrazena z úspory státního příspěvku na výkon pěstounské péče z minulých let či z jiných zdrojů subjektu;

– ve věci státního příspěvku na výkon pěstounské péče je  doporučeno jeho zvýšení na 70 000 Kč ročně na jednu dohodu o výkonu pěstounské péče.

Nový policy brief je dostupný zde:

Výzkumná zpráva, z níž policy brief vychází, je dostupná zde.

Ve čtvrtek 4. února 2021 proběhla celodenní online závěrečná konference projektu Dobrá práce v obci, pořádaná Centrem po společné otázky – SPOT. Tento projekt je zacílen na osoby, které obtížně nalézají uplatnění na trhu práce, a klade si za cíl podporovat a rozvíjet formy jejich zaměstnávání na úrovni obce.

Uvedená oblast se prolíná s problematikou, které se RILSA, věnuje v projektu Vyhodnocování účinnosti a efektivity realizace APZ. Člen realizačního týmu PhDr. Jiří Vyhlídal, M.Sc., vystoupil na zmíněné celodenní online závěrečné konferenci s příspěvkem, v jehož rámci přednesl poznatky vycházející z vyhodnocení programu veřejně prospěšných prací (dále též VPP) v roce 2016.

Program a shrnutí nejdůležitějších informací online závěrečné konference projektu Dobrá práce v obci.

Prezentace Vyhodnocení programu VPP v roce 2016.