Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robin Maialeh prezentoval svůj výzkum na 99. ročníku prestižní konference Western Economic Association International (WEAI) v Seattlu (USA).

V čele WEAI se vystřídalo již 13 nobelistů v oboru ekonomie a jejích výročních konferencí se každoročně účastní významní ekonomové z celého světa.

Robin Maialeh prezentoval svůj výzkum ekonomických nerovností. Hlavní částí jeho příspěvku byl nový experimentální výzkumný design, kterým se svým spoluautorem Filipem Červenkou (RILSA) navazují na své předchozí publikované studie. Cílem té nyní připravované je identifikovat, jak společnost reflektuje majetkovou nerovnost a jaké jsou její redistribuční preference v závislosti na původu majetku.

Pro zájemce, kteří by se chtěli v dané problematice rámcově zorientovat v českém jazyce, opět uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.

ČTK a řada médií, včetně například Českého rozhlasu, TV Nova nebo časopisu Forbes, se v prvním srpnovém týdnu věnovaly tématu minimálních mezd v České republice. Základní informace čerpaly z jedinečné monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR 2023.

V roce 2023 činila minimální mzda v České republice 17 300 Kč hrubého měsíčně, letos je to 18 900 Kč hrubého. Novináře zaujalo z analýzy RILSA například to, že ve zkoumaném období minimální mzda v ČR ve většině případů nestačila na pokrytí základních životních potřeb (včetně nákladů na bydlení). Aby tyto potřeby byly pokryty, minimální mzda by musela být o 36–60 % vyšší (v závislosti na velikosti obce). Nominálně by musela dosahovat 23 500 Kč až 27 700 Kč hrubého měsíčně.

Ze zjištění analýzy RILSA citujeme:

„• Reálná hodnota minimální mzdy v roce 2023 poklesla, protože růst nominální minimální mzdy (6,8 %) byl nižší než míra inflace (10,7 %).

• Kaitzův index (podíl minimální mzdy na průměrné mzdě) mírně poklesl na 40,1 % v roce 2023. To je stále výrazně pod mezinárodně používanou orientační referenční hodnotou 50 %. Taktéž podíl minimální mzdy na mediánu mezd je výrazně pod orientační referenční hodnotou 60 % (v roce 2023 činil 43,8 %).

• V mezinárodním srovnání je česká minimální mzda stále relativně nízká, i když se postupně zvyšuje.

• Analýza ukazuje, že je zde prostor pro další zvyšování minimální mzdy, aby lépe plnila svou ochrannou funkci a zajišťovala důstojné životní podmínky“.

Zvýraznění v citovaném textu provedla redakce aktualit RILSA.

Zde najdete odkazy na zprávu ČTK, reportáž TV Nova, článek časopisu Forbes, zprávu na webu stanice ČRo  Radio Prague International a článek Advokátního deníku. Monografie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR 2023 je, jak uvedeno výše, v plném znění volně dostupná zde.

I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 2. čísla:

Recenzované články                                                               

Proč studovat a jak koncipovat sociální politiku                                          

Jan Mertl

Freelancers and self-employed workers in the Norwegian working life          

Johanne Stenseth Huseby

Diskuse

Reforma zdanění přidané hodnoty                                                                          

Jaroslav Vostatek

Transparentnost a spravedlnost v odměňování dle Směrnice EU 2023/970    

Lenka Farkačová

Vědeckotechnická revoluce a postindustriální socialismus Radovana Richty   

Pavel Sirůček

Knihy, které nezestárly

Ekonomická transformace východní Evropy a rozdělení příjmů                           

Jiří Večerník

Recenze

Graeber, David – Wengrow, David: Úsvit všeho. Nová historie lidstva (Brno: Jan Melvil Publishing 2024)                                                                           

Jan Keller

Svobodová, Andrea: Vietnam vzdálený i blízký: potomci Vietnamců v Česku (Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum 2024)                              

Ondřej Slówik

Navrátilová, Jitka – Navrátil, Pavel (eds.): Rodičovství za mřížemi: dopady věznění rodiče na dítě (Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum; Brno: Masarykova univerzita 2023)                         

Jan Mertl

Celé 2. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

iDNES.cz – jeden z nejčtenějších českých zpravodajských portálů – přinesl obsáhlý rozhovor s ředitelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robinem Maialeh.

Robin Maialeh byl dotazován na hned několik závažných témat domácí i světové ekonomiky. Zdůraznil mimo jiné, že:

– přísná výplata podpory v nezaměstnanosti odrazuje lidi od přesunu z méně produktivních pozic na více produktivní;

– EU musí hledat svou mezinárodní konkurenceschopnost při zelené tranzici v oblasti veřejných služeb;

– investice ani export v otázce růstu ekonomiky nevykompenzují klesající spotřebu domácností;

– česká společnost jako celek bohatne, ovšem pokud se zvyšuje podíl těch, kteří ekonomicky strádají, je to výsledek špatné hospodářské politiky;

– máme vysoké zdanění práce oproti kapitálu, přestože podíl kapitálu bude mít výhledově tendenci zvyšovat svůj podíl na výkonu ekonomik;

– stát má firmám nabídnout více než jen nízké daně. Firmy vytvářející dostatečně velkou přidanou hodnotu rády zaplatí za kvalitní veřejné služby; o firmy s nižší přidanou hodnotou se s ostatními státy přetahovat nemusíme;

– k lepší bilanci veřejných financí se neproškrtáme, jedinou cestou je široce sdílený ekonomický růst. Veřejný dluh navíc máme stále relativně nízký a tempo zadlužení je pouze průměrné, nikoli vysoké, jak se často uvádí.

Celý rozhovor zpravodajského portálu iDNES.cz s ředitelem RILSA Robinem Maialeh je dostupný zde.

Deník N se v obsáhlém článku zabývá tím, proč čeští muži narozdíl od těch západoevropských jen velice zřídka čerpají rodičovskou dovolenou.

Největší prostor z odborných respondentů dostala v analýze Deníku N socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Hlavním důvodem toho, proč mají v České republice zkušenost s rodičovskou dovolenou asi jen 3,5 procenta mužů, se jeví být zdejší rozdíl v odměňování žen a mužů. Jana Paloncyová k tomu uvedla: „‚Rodiny jsou nuceny jednat racionálně. Na rodičovskou dovolenou nastupuje ten, kdo má nižší výdělek, tedy žena. Nutné je to zejména tehdy, je-li rodina zatížena hypotékou‚“.

Článek Deníku N poukázal i na roli stereotypů: „‘Podle socioložky Paloncyové z Výzkumného ústavu [práce a sociálních věcí] hrají roli také stereotypy. Poukazuje například na starší celoevropskou studii European Values (v překladu Evropské hodnoty) mapující postoje společnosti k manželství a postavení žen. Téměř polovina českých respondentů průzkumu se ztotožňuje s výrokem, že úkolem muže je vydělávat, zatímco žena se stará o domácnost a rodinu. Například v Německu s ním ale souhlasí jen třicet procent dotazovaných a v Dánsku pět‚“.

Jana Paloncyová byla Deníkem N citována i ohledně vlivu nerovnovážné péče o děti a domácnost na rozpad českých rodin a rovněž při hledání způsobů, jak zvýšit počet českých mužů využívajících rodičovskou dovolenou: „‘Osobně nejsem zastánce kvót, ale k většímu přijetí pečujících otců by pomohlo zavedení nepřenositelné části rodičovské dovolené pro otce. Byl by to i významný signál pro zaměstnavatele, že je normální, že muž se stará o svoji rodinu‚“.

Článek Deníku N je dostupný zde.

Studie RILSA Rodiny s dětmi v letech 2018–2022 zmíněná v článku je v plném znění k dispozici zde.

Filip Mandys z RILSA a z Cambridgeské univerzity a Shivani Taneja z Kentské univerzity získali významnou cenu Rybczynski Prize za výzkumný článek „Is digitalisation boosting the decarbonisation of industries?“. Cenu každoročně uděluje britská Society of Professional Economists (SPE) za vynikající ekonomický výzkum, sponzorem ocenění je KPMG.

Autoři se zabývali otázkou, do jaké míry rozvoj digitálních technologií přispívá k udržitelnosti životního prostředí. I když jsou moderní informační a komunikační technologie (dále též ICT) energeticky účinnější, rozšiřování množství ICT systémů může naopak uhlíkovou stopu průmyslových odvětví zvětšovat.

Ekonomové proto kvantifikovali vliv rozvoje ICT na spotřebu elektřiny v různých průmyslových odvětvích, a to s využitím nejnovějších dostupných údajů pro 14 sektorů v 16 zemích v letech 1995–2020. Zjistili, že investice do ICT kapitálu vedou k poklesu relativní spotřeby elektřiny pro všechna průmyslová odvětví, v průměru o 7,8 % při 1% navýšení kapitálu ICT.

Výzkum rovněž analyzoval rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v rámci vlivu digitalizace na dekarbonizaci Evropy. Největší úspory energie vlivem rozvoje ICT byly zaznamenány v průmyslových odvětvích v Německu a ve Spojeném království. V České republice byl zjištěn nadprůměrný efekt, kdy relativní spotřeba energie klesá o 14 % při 1% nárůstu kapitálu ICT.

Vítězný článek je v plném znění dostupný zde.

V polovině června uspořádala Rada resortních výzkumných institucí (RAV) neformální snídani s novináři. Zástupci všech výzkumných ústavů sdružených v RAV zde představili činnost a přínos svých pracovišť jak pro Českou republiku, tak pro Evropskou unii.

Na této akci, jež se konala ve WorkLounge Příkopy v Praze, prezentoval Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), aktuální výsledky své instituce. Předmětem jeho příspěvku byly jednak mezinárodní přesahy činnosti RILSA, jednak aktuální výzkumná podpora, kterou RILSA poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí, a to zejména v oblasti rodinné politiky a dávkových systémů.

Se zajímavými příspěvky vystoupili i ředitelé ostatních resortních výzkumných institucí. Více informací naleznete zde.

Evropský festival filozofie se od roku 2007 koná ve Velkém Meziříčí. Cílem je vrátit filozofii na místa jejího vzniku, tedy na veřejná prostranství, a rozvíjet tak i u široké veřejnosti hlubší porozumění světu.       

Na letošním červnovém, již 18. ročníku Evropského festivalu filozofie, tentokrát zaměřeném na „přirozené a umělé“, přednesli své příspěvky také ekonomové Robin Maialeh a Jitka Špeciánová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA). Oba byli účastníky panelu věnovaného budoucnosti práce.

Robin Maialeh, ředitel RILSA, hovořil o tom, jak to, co vnímáme jako přirozené, si zároveň žádá civilizovat. To se týká nejen přirozenosti mezilidských interakcí, ale i trhu, který se v mnohém odvolává na přírodní zákonitosti. Částečným řešením, jak civilizovat přirozené, by mohly být redistribuční politiky.

Jitka Špeciánová, výzkumná pracovnice oddělení trhu práce RILSA a odborná asistentka VŠE v Praze, hovořila o dopadech technologického pokroku, a zejména umělé inteligence, na trh práce. Ve své přednášce nastínila optimističtější verzi vývoje pracovního trhu opřenou především o schopnost lidstva inovovat a přizpůsobovat se novým podmínkám. Třetím panelistou festivalového bloku Budoucnost práce byl Ivo Bystřičan, režisér dokumentárních filmů (např. i série Industrie o průmyslových dějinách českých zemí), ale rovněž vystudovaný sociolog, který dříve působil i na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Moderace se ujal filozof Michael Hauser, který je mimo jiné členem Vědecké rady RILSA.

Koncem letošního dubna představil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) výsledky svého projektu ke sběru kvantitativních dat pro vyhodnocování situace Romů v české společnosti. Zájem masmédií o tato zjištění nadále trvá.

S odkazem na zprávu ČTK některé závěry výzkumu představil koncem června například Radiožurnál, nejposlouchanější česká rozhlasová stanice. Věnoval se zejména datům k zaměstnanosti Romů v porovnání s většinovou populací: „V celém Česku má smlouvu na dobu určitou asi sedm procent zaměstnaných, z romských pracovníků polovina. Zhruba každý devátý Rom pak pracuje bez uzavřené smlouvy“.

Idnes.cz, jeden z nejčtenějších domácích zpravodajských serverů, se – stejně jako Radiožurnál – zaměřil také na problematiku vzdělání: „Polovina všech respondentů nad 16 let měla základní školu, dalších šest procent ji nedokončilo. Tři z deseti získali výuční list. Tři procenta lidí měla maturitu. Vysokou školu vystudovalo jen pár dotázaných. Pro devět z deseti dětí si jejich romští rodiče přejí lepší vzdělání, než sami mají. U téměř poloviny dětí matky a otcové chtějí, aby měly aspoň maturitu“.

Vybrané výsledky výzkumu RILSA šíří i zpravodajský server obecně prospěšné společnosti ROMEA, která si klade za cíl mimo jiné prostřednictvím podpory vzdělávání přispívat k odstraňování zažitých stereotypů o romské menšině. Web Romea připomněl i demografické poznatky: „Mezi romskou a obecnou populací jsou zásadní rozdíly už v sociodemografických charakteristikách. ‚Populace jsou si blízké pouze z hlediska rodinného stavu, jinak je romská populace ve srovnání s obecnou populací výrazně mladší, což může být způsobeno jak odlišným reprodukčním chováním, tak také úmrtností v nižším věku‚.

”Čtyřletý projekt, o jehož zjištění je takový zájem, realizoval RILSA za finanční podpory z Fondů EHP a Norska. Cílem výzkumu bylo překonat dlouhodobou absenci spolehlivých dat o socioekonomické situaci romské menšiny v České republice a navrhnout způsob, jak opakovaně získávat srovnatelná data a měřit změny v čase. Zájemce o danou problematiku odkazujeme na obsáhlou tiskovou zprávu k danému projektu RILSA.

Mezinárodní vědecká organizace European Institute of Social Security (EISS) pořádala v Řecku týdenní Young Researchers School pro novou generaci výzkumníků z ekonomických a dalších sociálněvědných disciplín. Účastníci akce představili své projekty z oblasti ekonomie a práva a získali zpětnou vazbu od zkušených lektorů.

Jedním z účastníků sympozia byl ekonom Filip Červenka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), který prezentoval svůj výzkum o vnímání majetkových nerovností v ČR. Studie ve spoluautorství ředitele RILSA Robina Maialeh vyvolává v ČR velkou pozornost od prezentace prvních výsledků na loňském semináři RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.

Na sympoziu EISS v Řecku nyní Filip Červenka prezentoval svůj research proposal, který přímo navazuje na výše zmíněný výzkum. K východiskům a záměrům dalšího postupu uvádí ekonom následující: „Experimentální výzkum v laboratořích stejně jako v dotazníkových šetřeních opakovaně prokazuje, že lidé preferují vyšší míru rovnosti (dokládá to řada zahraničních autorů a ke stejnému závěru jsme dospěli i v našem výzkumu v Česku). Na druhou stranu existující výzkum prokazuje, že vyšší nerovnost nemusí nutně vždy vést k vyšším redistribučním preferencím (to je opět něco, co je patrné jak v zahraniční literatuře, tak v našem výzkumu; vztah jsme prokázali u příjmové nerovnosti, ale neprokázali jsme jej u majetkové nerovnosti). V postojích běžné populace je tak patrný ostrý rozpor. Lidé chtějí rovnostářštější společnost, ale ne vždy podporují přerozdělování bohatství. Náš navazující výzkum se zaměřuje na tento rozpor a pokusí se jej vysvětlit. Budeme opět využívat design survey experimentu a zaměříme se na oddělení dvou informací: samotné výše nerovnosti a jejích příčin (a toho, jak lidé různé zdroje nerovnosti vnímají jako zasloužené). Právě vnímaná zaslouženost či spravedlnost může být dle mnohých autorů klíčovým prvkem určujícím preference lidí ohledně přerozdělování. Hlavním přínosem našeho výzkumu bude nastavení výzkumného designu, které tyto dva aspekty umožní dekomponovat a posuzovat jejich efekt nezávisle.“

Pro ty, kteří by se chtěli v dané problematice rámcově zorientovat v českém jazyce, opět uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.