Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.
Policy brief socioložek z výzkumného oddělení RILSA Sociální politika a sociální práce Jany Havlíkové a Olgy Hubíkové je jedním z výstupů projektu zaměřeného na vyhodnocení činnosti sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu ke struktuře a potřebám jejich klientů.
Ze zjištění a doporučení vybíráme:
- Záznamy v sociální práci jsou klíčové pro zajištění její kontinuity a ochranu před ztrátou informací; poskytují důkazní materiál při stížnostech klientů.
- Sociální pracovníci často pociťují negativní pocity vůči psaní záznamů, a to kvůli časovému tlaku, nevhodným formulářům a neefektivním elektronickým systémům.
- Problémy s psaním záznamů nejsou specifické pro ČR – vyskytují se i v jiných zemích.
- Současné elektronické systémy pro záznamy jsou časově náročné a neodpovídají potřebám sociálních pracovníků, což vede k neefektivnímu používání těchto systémů.
- Prospělo by uznat psaní záznamů za odbornou kompetenci a zařadit tuto činnost do Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci.
- Autorky doporučují i zapojit sociální pracovníky do vývoje elektronických formulářů a aplikací pro záznamy tak, aby odpovídaly jejich potřebám.
Nový policy brief je volně dostupný zde.
Plné znění odborné monografie, z níž nový policy brief čerpá:
HAVLÍKOVÁ, Jana, Olga HUBÍKOVÁ & Robert TRBOLA, 2024. Záznamy v sociální práci: opora případové práce nebo zbytečná zátěž? Praha: RILSA Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_575.pdf
Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie; svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik. U řady témat zpracovávaných Eurofoundem jsou odbornými korespondenty za Českou republiku experti z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Ve dnech 9. 4. 2025 – 11. 4. 2025 se v Dublinu uskutečnilo v rámci projektu Network of Eurofound Corespondents (NEC) výroční setkání korespondentů agentury Evropské unie Eurofound.
Cílem schůze bylo zejména seznámit účastníky s výsledky projektu za roky 2023 až 2024 a současně představit korespondentům témata příspěvků, která budou zpracovávat v roce 2025. Jedním z velmi akutních témat, jež byla na jednání NEC probírána, byly trendy a výzvy v automobilovém průmyslu. Na dublinském jednání jim byl věnován samostatný expertní panel. Za RILSA v něm vystoupila ekonomka Jana Váňová a přiblížila situaci tohoto sektoru v České republice.
V posledních týdnech v České republice probíhá další vlna diskusí o poklesu porodnosti a společenských a ekonomických dopadech tohoto trendu. Mezi odbornými respondenty/-kami se k této problematice v masmédiích vyjadřují i expertky z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Deník se zmíněnými tématy zabýval v souvislosti s poklesem počtu umělých přerušení těhotenství. O obecnější komentář k demografickým trendům redakce požádala socioložku Janu Paloncyovou, vedoucí výzkumného oddělení Rodinná politika v RILSA. J. Paloncyová poukázala jednak na to, že nízká porodnost je v posledních letech problémem většího počtu evropských zemí, jednak na to, že klesající počty narozených dětí v budoucnu povedou k úbytku osob v ekonomicky aktivním věku a prohloubí stárnutí populace.
Internetový deník Aktuálně.cz, taktéž jedno z nejčtenějších domácích masmédií, požádal o vyjádření k dané problematice hned několik expertek z RILSA. Zjištění výzkumu Masarykovy univerzity Současná česká rodina, že pouze 29 % bezdětných respondentů ve věku 18 až 39 let by v budoucnu chtělo mít dítě, komentovaly socioložky Naděžda Křečková Tůmová, Kamila Svobodová a Lucie Vidovićová z RILSA uvedením těchto možných vysvětlení: potřeba seberealizace (zájmy, vzdělávání, získávání pracovních zkušeností), nezávislosti a svobody, dále též životní nestabilita: „’Ženy nechtějí rodit děti při nedostatečném životním standardu, nepotřebují mít víc dětí jako zajištění na stáří nebo je mít jako zdroj životního programu’“ (výrok Lucie Vidovićové poukazující na komplexní zdroje oněch demografických změn).
Zájemcům o další sociologická fakta a interpretace týkající se situace a trendů českých rodin doporučujeme Zprávu o rodině 2023 a nedávno vydanou odbornou monografii RILSA Nízkopříjmové rodiny s dětmi.
Koncem března 2025 podepsal prezident České republiky Petr Pavel novelu zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která zavádí tzv. Status umělce. K přípravě této nové legislativy přispěl Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).
Experti/-ky z oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky – Soňa Veverková, Renata Kyzlinková a Aleš Kroupa – realizovali pro Ministerstvo kultury ve spolupráci s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS) výzkum, který zmapoval pracovní podmínky umělců v audiovizuální tvorbě. RILSA tedy jako výzkumný partner přispěl svými analýzami nejen k prohloubení diskuse o dané problematice, ale také k nastavení zákonné normy. V účinnost novela vstoupí 1. července 2025.
Jak uvedl ministr kultury Martin Baxa, legislativní ukotvení statusu umělce bylo jednou z podmínek pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.
Lidé působící v kultuře se budou nově moci ucházet o status umělce, který bude spojen s peněžitou státní podporou. Pomoci by měla zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy. Nová legislativa jim přinese příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely.
Výsledky výzkumu realizovaného ARASem a RILSA jsou volně k dispozici zde (na konci textu).
24. března 2025 se na MPSV konal workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), který představil hlavní zjištění projektu zaměřeného na velmi mladé ženy, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin.
Novináře/-ky na workshopu RILSA například zaujalo, z jakých rodin velmi mladé matky pocházejí. Deník N referoval o tom, že mnohé tyto dívky pocházejí z nefunkčních rodin, kde zažívají konfliktní vztahy a zanedbávání výchovy i školní docházky. Některé dokonce vyrůstají bez rodičů, protože ti se potýkají se závislostmi, problematickým chováním nebo zdravotními či psychickými problémy a nejsou schopni se o své děti postarat.
Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – ze zjištění výzkumného oddělení RILSA Rodinná politika informoval kupříkladu o tom, že každý rok se v ČR stanou matkami stovky nezletilých dívek a že část z nich musí kvůli těhotenství přerušit školu. Zároveň ale podotkl, že mateřství pro ně může být i podnětem k pozitivní změně. Novinářka Deníku dále vyzdvihla, že část dívek ‒ respondentek projektu ‒ otěhotněla záměrně, a citovala vysvětlení socioložky Kristýny Janurové z RILSA uvádějící jako důvod to, že si tak dívky vytvořily skutečné rodinné prostředí, které předtím postrádaly.
Prezentace z workshopu Maminkou před 18. narozeninami je k dispozici zde.
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlašuje výběrové řízení na pozici ředitele/-ky Výzkumného institutu práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA).
Požadavky a další informace naleznete v přiloženém dokumentu:
I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.
Z obsahu 1. čísla:
Recenzované články
Comparison of social pension insurance in Austria and Czechia
Dennis Tale
Searching for the Stability of Healthcare Systems under Ageing Population Conditions in Germany, Austria and Czechia
Patrick Mini
Poznatky z výzkumu
Jak změřit přístupnost bydlení? Tvorba a pilotní použití Metodiky mapování a kategorizace přístupnosti bytu
Kateřina Novotná ‒ Jan Tomandl
Informační servis
Zpráva z konference RELIK 2024
Tereza Frömmelová
Recenze
Vhled do dějin rasismu. A české antropologie
Martin Rychlík
Osobní dluhy v české společnosti
Jan Mertl Celé 1. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.
Workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) seznámí účastníky jak s životními podmínkami nízkopříjmových rodin, tak s jejich možnostmi a schopnostmi naplňovat potřeby svých dětí.
Akce nabídne aktuální odborná zjištění a příležitost debatovat zejména o těchto okruzích:
– hlavní zjištění týkající se životních podmínek nízkopříjmových rodin s dětmi;
– život dětí v těchto rodinách zejména v oblastech vzdělávání, volnočasových aktivit a sociálního zázemí;
– doporučení zejména pro sociální a rodinnou politiku;
– diskuse o výzvách souvisejících s potřebami dětí v nízkopříjmových rodinách.
Termín konání: 24. března 2025 od 13 hod. do 15 hod.
Místo konání: MPSV ČR (Na Poříčním právu 1, Praha 2), zasedací místnost „Klub“
Forma: hybridní
Registrace účasti: zde (nejpozději do 20. března 2025)
Zájemcům je již nyní volně k dispozici jak odborná monografie RILSA Nízkopříjmové rodiny s dětmi, tak s ní související policy brief Děti v rodinách s nízkými příjmy.
Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.
Podcast „Pay Gap“ přinesl 6. března 2025 obsáhlý rozhovor se socioložkou Renatou Kyzlinkovou, výzkumnou pracovnicí RILSA, věnovaný problematice sexuálního obtěžování na pracovišti.
Renata Kyzlinková v rozhovoru uváděla mimo jiné výsledky projektu, který zpracovala pro Nadaci Friedricha Eberta ve své nedávno vydané publikaci Sexuální obtěžování na pracovišti. Výzkum analyzuje danou problematiku prostřednictvím smíšené výzkumné metodologie kvalitativních a kvantitativních dat.
V březnovém dílu podcastu Pay Gap Renata Kyzlinková poukazuje na skutečnost, že sexuální obtěžování je českou společností stále normalizováno a bagatelizováno (čas cca 15:33 nahrávky).
Polovina respondentů vnímá sexuální obtěžování na pracovišti jako běžné. Každý pátý zaměstnanec veřejného sektoru má zkušenost se sexuálním obtěžováním na pracovišti (10:13). Třetina obětí sexuálního obtěžování v práci incidenty nijak neřešila (26:06).
V pořadu zaznělo i to, že ačkoliv jsou v legislativě ČR dostupné právní nástroje, jak incidenty sexuálního obtěžování na pracovišti řešit, efektivní využití těchto nástrojů v praxi vázne, a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak ze strany kompetentních institucí (30:13).
Autorkami a moderátorkami „podcastu o ženách v práci“ Pay Gap jsou právnička Šárka Homfray a kariérová poradkyně Lucie Václavková.
19. února přinesla stanice Českého rozhlasu Dvojka obsáhlý rozhovor se socioložkou Lucii Vidovićovou, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odbornou asistentkou Masarykovy univerzity.
Lucie Vidovićová v pořadu Káva o čtvrté odpovídala na otázky týkající se například věkové diskriminace nebo rozdílů ve vnímání stáří v různých evropských státech. Data čerpala mimo jiné z projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi, který v RILSA koordinuje.
Rozhovor probíral i automatismy a stereotypy projevující se kupříkladu v častých dotazech na věk i v situacích, kde to principiálně není nutné.
Socioložka Lucie Vidovićová poukázala na to, že v české společnosti se lidé od nejmladšího věku setkávají se situacemi, kdy se – třeba i podprahově či bezděky – problematicky zdůrazňuje věk a dochází k rozčleňování podle věkových skupin.
L. Vidovićová krátce představila rovněž otázky, které si kladou při analýze témat spojených s věkem domácí i zahraniční výzkumy. Hovořila také o možnostech, jak se mohou lidé sami aktivně bránit ageismu a svazujícím věkovým očekáváním.
Únorový rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Dvojku, druhou nejposlouchanější stanici Českého rozhlasu, je dostupný zde.
Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje ji socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487 .
19. února přinesla stanice Českého rozhlasu Dvojka obsáhlý rozhovor se socioložkou Lucii Vidovićovou, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odbornou asistentkou Masarykovy univerzity.
Lucie Vidovićová v pořadu Káva o čtvrté odpovídala na otázky týkající se například věkové diskriminace nebo rozdílů ve vnímání stáří v různých evropských státech. Data čerpala mimo jiné z projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi, který v RILSA koordinuje.
Rozhovor probíral i automatismy a stereotypy projevující se kupříkladu v častých dotazech na věk i v situacích, kde to principiálně není nutné.
Socioložka Lucie Vidovićová poukázala na to, že v české společnosti se lidé od nejmladšího věku setkávají se situacemi, kdy se – třeba i podprahově či bezděky – problematicky zdůrazňuje věk a dochází k rozčleňování podle věkových skupin.
L. Vidovićová krátce představila rovněž otázky, které si kladou při analýze témat spojených s věkem domácí i zahraniční výzkumy. Hovořila také o možnostech, jak se mohou lidé sami aktivně bránit ageismu a svazujícím věkovým očekáváním.
Únorový rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Dvojku, druhou nejposlouchanější stanici Českého rozhlasu, je dostupný zde.
Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje ji socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487 .