Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief sociologa Jiřího Vyhlídala z výzkumného oddělení trhu práce RILSA přináší zajímavá zjištění ohledně věkové diskriminace (ageismu) na českém pracovním trhu. Podle autora mohou výsledky z období pandemie covidu-19, kdy pracovní trh nabízel méně příležitostí, vhodně ilustrovat preference zaměstnavatelů a projevy diskriminace.

Stárnutí populace zvyšuje význam sociálních a ekonomických důsledků ageismu, tedy stereotypizace a diskriminace lidí na základě jejich chronologického věku. Obecně jsou rozlišovány dva druhy diskriminacepředsudečná diskriminace, založená na osobních nebo kulturních předsudcích a averzích, a statistická diskriminace, kdy je jedinec posuzován podle průměrných charakteristik skupiny, do které náleží. Výzkumnou otázkou projektu bylo, jaký charakter má věková diskriminace, se kterou se setkávají starší zaměstnanci a uchazeči o zaměstnání na českém pracovním trhu.

Výsledky analýz ukázaly, že diskriminace starších osob na trhu práce v ČR má spíše charakter statistické diskriminace. Ta může být ovlivněna prostřednictvím vhodně nastavených veřejných politik. Jednou z možných cest je boření mýtů, s nimiž jsou individuální i populační stárnutí spojovány. Dále uvádíme některé z těchto mýtů a jejich problematizaci, ne-li přímo vyvrácení:

  • „Starší pracovníci jsou méně produktivní“ – výzkumy ukazují, že po dosažení věku 50 až 55 let produktivita již neroste, ale nutně neklesá. Spíše zůstává konstantní..
  • „Pracovní schopnost ve vyšším věku významně limituje nepříznivý zdravotní stav“ – výsledky panelového šetření SHARE ukazují, že existuje část starších pracovníků, kteří jsou svým zdravotním stavem významně limitováni. Netýká se to ale všech starších pracovníků ani většiny z nich. 
  • „Problém stárnutí populace se musí řešit především opatřeními v populaci starších pracovníků“ – ukazuje se, že právě s ohledem na budoucí populační vývoj je důležité implementovat vhodná opatření napříč věkovým spektrem. 
  • „Vyšší míra zaměstnanosti starších osob limituje možnosti vstupu mladších osob na trh práce“ – empiricky se ukazuje spíše opak: země s vyšší prevalencí předčasných důchodů vykazují nižší míru zaměstnanosti mladších osob. 

Nový policy brief je volně dostupný zde. Je jedním z výstupů výzkumného projektu RILSA Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupí na prvním letošním setkání v rámci cyklu Sociologických večerů. Její přednáška ponese název „Násilí a diskriminace na základě věku jako generačně sdílená zkušenost“.

Na úvod své přednášky socioložka Lucie Vidovićová z RILSA představí empirická data o výskytu násilí a fenoménu EAN (z anglického elder abuse and neglect) v kontextu běžné starší populace a specificky ze strany osob pečujících v institucionální péči o seniory. 

L. Vidovićová se bude zabývat především rolí věku jako významné, ale poněkud opomíjené sociologické kategorie, a pozastaví se také u metodologických výzev, které přinášejí empirická data o násilí a komunikace o těchto zjištěních.

Kdy? Čtvrtek 29. ledna od 18:30 do 20:00.
Kde? Budova FSV UK Hollar (Smetanovo nábř. 6), místnost číslo 215

Cyklus Sociologických večerů FSV UK je pojat jako kombinace přednášky a otevřené moderované diskuse. Vítáni jsou účastníci z řad akademické i neakademické veřejnosti, vstup je zdarma.

Zájemcům o témata přednášky Lucie Vidovićové z RILSA doporučujeme sledovat webové stránky projektu RILSA Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR: inovace v detekci, prevenci a péči (FEANCI). Postupně zde přibývají linky na odborné i mediální výstupy.

Plakát-pozvánka na přednášku, za jehož případné šíření předem děkujeme, je k dispozici jako pdf soubor zde.

V lednu začalo každoroční „Výběrové šetření pracovních sil“, které od roku 1992 provádí Český statistický úřad. Do zpracování dat se zapojí i Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).

Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) realizuje Český statistický úřad ve všech okresech České republiky v průběhu celého roku. Projekt přináší informace o aktuální struktuře zaměstnanosti podle pohlaví, věku a kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání. Získává rovněž údaje o délce odpracované doby, souběhu více zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Šetření poskytuje i data o celkové nezaměstnanosti a jejím charakteru či o struktuře nezaměstnaných z hlediska sociálního, profesního, kvalifikačního atd.

Letošní Výběrové šetření pracovních sil se nově zaměří i na práci přes digitální platformy. Jedná se o činnosti například v doručovacích službách nebo online z domova, kdy se pracovník s klientem spojuje přes aplikaci nebo internetovou stránku a stejnou cestou obvykle probíhá i jeho výplata. 

Zájemcům o problematiku platformové práce doporučujeme policy paper RILSA z roku 2023 Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice

  • Záčátku letošního Výběrového šetření pracovních sil se – i se zmínkou o partnerství RILSA na tomto projektu – věnuje článek na webu Českého rozhlasu

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila 12. prosince v podcastu First Class. Odpovídala na otázky týkající se zejména stárnutí, mezigeneračních vztahů a mýtů o stárnutí.

Socioložka Lucie Vidovićová uvedla pro pocast First Class například to, že projekty jejího Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) opakovaně ukazují, že polovina dospělé populace v České republice pokládá mladé lidi a seniory za zcela odlišné světy. Upozornila, že toho obě tyto věkové skupiny mají společného mnohem více, než se často soudí. Poukázala na řadu mezigeneračních propojení a zkušeností, které by mohly přispět k porozumění mezi mladými lidmi a seniory: jde například o pocit osamělosti ve společnosti či o věkovou diskriminaci, která často postihuje obě tyto skupiny.

Lucie Vidovićová hovořila například i o tom, jaké dopady má věková segregace a proč muži v důchodu častěji prožívají krizi identity.

Rozhovor Mýty o stárnutí, kterým pořád věříme je dostupný jako videozáznam například zde.

Ve dnech 10. a 11. 12. 2025 proběhly v rámci projektu Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) „Zapojení zaměstnavatelů do procesu integrace cizinců z třetích zemí v ČR“ dva diseminační semináře: v Praze a v Mladé Boleslavi.

Na seminářích vystoupila Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky, s prezentací výsledků šetření mezi zaměstnavateli na téma zaměstnávání cizinců z třetích zemí.  Její kolegyně z téhož oddělení Soňa Veverková analyzovala 15 expertních rozhovorů se zaměstnavateli a Jana Váňová shrnula výsledky kulatých stolů.

Projekt RILSA Zapojení zaměstnavatelů do procesu integrace cizinců z třetích zemí v ČR je realizován v neformální spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy České republiky a je zaměřen na stále větší množství zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají cizince z třetích zemí. Projekt se zabývá identifikací tzv. dobrých praxí, tedy takových přístupů, které se v praxi při zaměstnávání cizinců z třetích zemí osvědčily a mohou posloužit ostatním zaměstnavatelům jako inspirace, a to ve všech fázích celého procesu – od náboru v zahraničí přes relokaci, zajištění ubytování a zaškolení po řešení problémů na pracovišti, které vyplývají z toho, že zaměstnanci pochází z různého sociokulturního prostředí.

Karel Klouda, Petra Roupcová a Kateřina Bátrlová, experti z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), mají hlavní autorský podíl na článku publikovaném v odborném časopise E3S Web of Conferences.

Článek The Morphology of Biochar Aimed at its Potential Application as an Electrode Material (Batteries, Supercapacitors) se zabývá vlastnostmi materiálu zvaného biochar, který lze vyrobit pyrolýzou z mnoha organických zdrojů, včetně zemědělských zbytků, lignocelulózové biomasy, kalů z čistíren odpadních vod a energetických plodin.

Studie zkoumá vlastnosti a potenciální aplikace biocharu získaného pyrolýzou dřevěných pelet. Detailní fyzikálně-chemická charakterizace byla provedena pomocí rastrovací elektronové mikroskopie (SEM), analýzy distribuce velikosti částic, infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), termogravimetrické analýzy (TGA) a elementární analýzy.

Provedený výzkum má značný potenciál k využití biocharu v energetice (baterie, zálohovací kondenzátory).

Článek The Morphology of Biochar Aimed at its Potential Application as an Electrode Material (Batteries, Supercapacitors)je v plném znění dostupný zde.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) vyhlašuje výběrové řízení na pracovní pozici správce ICT a SW. Nabízíme úvazek 1,0, stabilní pracovní prostředí a příležitost k profesnímu rozvoji.

K pracovní náplni patří mimo jiné:

• správa, údržba, rozvoj hardware a síťové infrastruktury (PC, servery, tiskárny, síťové prvky, mobilní zařízení, IP telefonie);

• správa webových stránek a datové schránky instituce;

• uživatelská podpora a IT servis-řešení technických problémů a podpora uživatelů;

• komunikace s dodavateli/poskytovateli IT služeb (zajištění tiskáren, internetu ad.) a se správcovskou IT firmou;

• zajištění chodu a správné funkce IT techniky (serverů, PC stanic a další IT techniky) včetně instalování hardwaru,

• zajišťování základní funkčnosti a bezpečnosti provozovaných počítačových aplikací;

• instalace, aktualizace, implementace firemního software. Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) právě vyhlásil výběrové řízení na pracovní pozici vedoucího Ekonomicko-správního oddělení. Hledáme zkušeného profesionála, který zajistí stabilní a odborné vedení oddělení a bude zodpovědný za komplexní ekonomicko-účetní agendu organizace.

K pracovní náplni patří mimo jiné:

•          funkce hlavního účetního a správce rozpočtu dle zákona č. 320/2001 Sb.;

•          sestavování rozpočtu organizace, projektových rozpočtů a grantů;

•          kontrola hospodaření a čerpání finančních prostředků;

•          sledování, evidence a vyúčtování účelových prostředků a dotací;

•          reporting a příprava finančních zpráv pro poskytovatele finanční podpory;

•          zpracování účetní závěrky, účetních výkazů a daňového přiznání;

•          příprava podkladů pro audit;

•          předávání a kontrola podkladů pro zpracování mezd;

•          vedení cashflow a nastavování vnitřních kontrolních mechanismů;

•          vedení a motivace týmu ekonomicko-správního oddělení. Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

Ekonomové Filip Červenka a Robin Maialeh z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) publikovali v prestižním časopise Bulletin of Economic Research studii zkoumající, jak změny vnímané majetkové nerovnosti ovlivňují postoje lidí v ČR.

Studie využila informační experiment, který umožnil sledovat, jak lidé reagují na nové informace o míře majetkové nerovnosti. Východiskem byl poznatek, že Češi výrazně podhodnocují skutečnou úroveň majetkové nerovností (průzkum ukázal jeho vnímání na úrovni Giniho indexu ve výši 39,6 %, zatímco jeho reálná výše činila 67,5 %). Navzdory tomuto výraznému rozdílu poskytnutí přesných informací příliš nezměnilo preference respondentů týkající se přerozdělování, protisystémových nálad a politické angažovanosti.

Tato zjištění se liší od předchozího výzkumu příjmové nerovnosti a naznačují, že majetkové nerovnosti jsou lidmi zpracovávány odlišně, s největší pravděpodobností prostřednictvím takzvaného heuristického, nikoli systematického poznávání.

Tým RILSA momentálně pracuje na dalším výzkumu, který se zabývá tím, jak efektivněji komunikovat data o nerovnosti a snížit kognitivní zátěž při experimentech.

Článek ekonomů Filipa ČervenkyRobina MaialehRILSA publikovaný časopise Bulletin of Economic Research si můžete přečíst v plném znění zde.

Pro ty, kteří by se chtěli s danou problematikou rámcově seznámit v českém jazyce, zde uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.

Závěry semináře RILSA „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“

Rovněž dáváme k dispozici plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na uvedeném semináři (v českém jazyce).

Ekonomové Filip Červenka a Robin Maialeh z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) publikovali v prestižním časopise Bulletin of Economic Research studii zkoumající, jak změny vnímané majetkové nerovnosti ovlivňují postoje lidí v ČR.

Studie využila informační experiment, který umožnil sledovat, jak lidé reagují na nové informace o míře majetkové nerovnosti. Východiskem byl poznatek, že Češi výrazně podhodnocují skutečnou úroveň majetkové nerovností (průzkum ukázal jeho vnímání na úrovni Giniho indexu ve výši 39,6 %, zatímco jeho reálná výše činila 67,5 %). Navzdory tomuto výraznému rozdílu poskytnutí přesných informací příliš nezměnilo preference respondentů týkající se přerozdělování, protisystémových nálad a politické angažovanosti.

Tato zjištění se liší od předchozího výzkumu příjmové nerovnosti a naznačují, že majetkové nerovnosti jsou lidmi zpracovávány odlišně, s největší pravděpodobností prostřednictvím takzvaného heuristického, nikoli systematického poznávání.

Tým RILSA momentálně pracuje na dalším výzkumu, který se zabývá tím, jak efektivněji komunikovat data o nerovnosti a snížit kognitivní zátěž při experimentech.

Článek ekonomů Filipa ČervenkyRobina MaialehRILSA publikovaný časopise Bulletin of Economic Research si můžete přečíst v plném znění zde.

Pro ty, kteří by se chtěli s danou problematikou rámcově seznámit v českém jazyce, zde uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.

Závěry semináře RILSA „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“

Rovněž dáváme k dispozici plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na uvedeném semináři (v českém jazyce).