V dubnovém čísle měsíčníku Sondy Revue publikovala Soňa Veverková z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) článek o tom, jak se za posledních 30 let změnila členská základna českých odborových organizací. Vycházela při tom ze zjištění projektu „Posílení kapacity odborových svazů v České republice“, který RILSA řešil v letech 2022–2024.  

Přibližme nejprve některá zjištění, která shrnula Soňa Veverková ve svém článku v periodiku Sondy Revue: v roce 2003 bylo v České republice členem odborů 32 % zaměstnanců. V roce 2023 to bylo jen 14 %. Odborová základna navíc nejen ubývá, ale i stárne: zatímco v roce 2003 tvořili lidé ve věku do 39 let (včetně) 33 % odborářů, v roce 2023 to bylo jen 19,8 %.

V roce 2003 pouhá 4 % zaměstnanců nevěděla, zda na jejich pracovišti působí odbory. V roce 2023 toto číslo vzrostlo na 15 % respondentů daného výzkumu RILSA. Zároveň se zvýšil počet těch, kteří nemají na odbory žádný názor.

Zmíněný výzkum RILSA potvrdil trendy známé ze zahraničí. Podle Soni Veverkové odborové organizace často neznají životní styl mladých, jejich preference a styl komunikace. Právě v oblastech vzdělávání a public relations vidí výzkumnice možnosti, kde by mohly odborové organizace výše popsané trendy alespoň částečně změnit.

Projekt Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) Posílení kapacity odborových svazů v České republice je ‒ včetně odkazů na své dosavadní publikační výstupy ‒ k dispozici zde.

Odborná monografie RILSA Možnosti zvyšování kapacit odborových organizací v České republice, o niž zejména se opírá článek Soni Veverkové v měsíčníku Sondy Revue, je rovněž volně dostupná v plném znění.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA) organizuje v České republice veřejnou konzultaci, v jejímž rámci může kdokoliv zaslat své návrhy ke směřování politiky stárnutí v ČR i globálně. Zveme Vás tímto k účasti, zapojit se můžete do 30. května.

Přípravu nového Akčního plánu pro přípravu na stárnutí na úrovni OSN koordinuje Stálá pracovní skupina pro otázky stárnutí při Evropské hospodářské komisi Organizace spojených národů (UNECE SWGA). Česká republika jako člen této pracovní skupiny nyní může zaslat svá doporučení. Národním koordinátorem jsou u nás v této agendě MPSV a RILSA. Nový koncept nahradí tzv. Madridský plán z roku 2002.

Více informací i odkaz na příslušný online formulář naleznete zde.

Na realizaci této veřejné konzultace coby participativní metody pro tvorbu lepších / relevantnějších politik RILSA spolupracuje s MPSV v rámci svého projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

13. května pořádá veřejný ochránce práv Stanislav Křeček kulatý stůl „Diskriminace starších lidí“. Jednou z prezentujících bude socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odborná asistentka Masarykovy univerzity.

Lucie Vidovićová přednese příspěvek Věková diskriminace, stárnutí a digitální vyloučení. Vycházet bude mimo jiné z dat Ageismus 2024 zpracovávaných projektem RILSA a MPSV Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Kulatý stůl Diskriminace starších lidí se koná v úterý 13. května 2025 ve velkém konferenčním sále Otakara Motejla Kanceláře veřejného ochránce práv, Údolní 39, Brno.

Více informací včetně programu najdete zde:

Výzkumné pracovnice z RILSA Renata Kyzlinková a Soňa Veverková se 29. dubna 2025 zúčastnily semináře na téma „PRÁCE JINAK: Hlas zaměstnanců jako nástroj k vyšší efektivitě organizací a firem“. Akci uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů a designerské a inovační studio Pábení.

Seminář byl pracovní, účastníci se měli zamyslet nad možnostmi participace zaměstnanců na chodu firmy. A protože přítomní a celková atmosféra byla velmi inspirativní, sešla se řada návrhů. Např. společnost Inkluzio se danou problematiku snaží řešit inkluzí, která posiluje loajalitu i participaci zaměstnanců. Výše jmenované účastnice z RILSA v tomto směru zdůrazňovaly nevyužité kapacity odborů.

Srdečně Vás zveme na workshop „Věk NENÍ jenom číslo! aneb Mezigenerační solidaritou proti diskriminaci a násilí na základě věku“.

Akce přinese zaprvé odborné přednášky, kde mezi experty/-kami vystoupí socioložky Lucie VidovićováMarcela Petrová KafkováVýzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Na workshopu bude rovněž zahájena výstava Slzy, které svět nevidí a připraven je i happening Na 5 min. seniorem, který zájemcům přinese možnost vyzkoušet si tzv. gerontooblek a virtuální realitu Komunikace s osobou s demencí.

Termín: středa 29. 4. 2025 od 14 h.

Místo: Atrium Fakulty sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno, Joštova 10

Akci pořádají Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) v rámci svého projektu FEANCI, Fakulta sociálních studií MU, Gerontologický institut, o. p. s., Kancelář veřejného ochránce práv, Fakulta výtvarných umění VUT ve spolupráci s Národním institutem SYRI a Českou radou dětí a mládeže – reprezentantem Evropského fóra mládeže EYF.

Více informací o brněnském workshopu najdete zde.

Předem děkujeme těm z vás, kteří budou šířit tuto pozvánku:

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief socioložek z výzkumného oddělení RILSA Sociální politika a sociální práce Jany HavlíkovéOlgy Hubíkové je jedním z výstupů projektu zaměřeného na vyhodnocení činnosti sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu ke struktuře a potřebám jejich klientů.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

  • Záznamy v sociální práci jsou klíčové pro zajištění její kontinuity a ochranu před ztrátou informací; poskytují důkazní materiál při stížnostech klientů.
  • Sociální pracovníci často pociťují negativní pocity vůči psaní záznamů, a to kvůli časovému tlaku, nevhodným formulářům a neefektivním elektronickým systémům.
  • Problémy s psaním záznamů nejsou specifické pro ČR – vyskytují se i v jiných zemích.
  • Současné elektronické systémy pro záznamy jsou časově náročné a neodpovídají potřebám sociálních pracovníků, což vede k neefektivnímu používání těchto systémů.
  • Prospělo by uznat psaní záznamů za odbornou kompetenci a zařadit tuto činnost do Minimálního standardu vzdělávání v sociální práci.
  • Autorky doporučují i zapojit sociální pracovníky do vývoje elektronických formulářů a aplikací pro záznamy tak, aby odpovídaly jejich potřebám.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž nový policy brief čerpá:

HAVLÍKOVÁ, Jana, Olga HUBÍKOVÁ & Robert TRBOLA, 2024. Záznamy v sociální práci: opora případové práce nebo zbytečná zátěž? Praha: RILSA Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_575.pdf

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie; svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik. U řady témat zpracovávaných Eurofoundem jsou odbornými korespondenty za Českou republiku experti z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).

Ve dnech 9. 4. 2025 – 11. 4. 2025 se v Dublinu uskutečnilo v rámci projektu Network of Eurofound Corespondents (NEC) výroční setkání korespondentů agentury Evropské unie Eurofound.

Cílem schůze bylo zejména seznámit účastníky s výsledky projektu za roky 2023 až 2024 a současně představit korespondentům témata příspěvků, která budou zpracovávat v roce 2025. Jedním z velmi akutních témat, jež byla na jednání NEC probírána, byly trendy a výzvy v automobilovém průmyslu. Na dublinském jednání jim byl věnován samostatný expertní panel. Za RILSA v něm vystoupila ekonomka Jana Váňová a přiblížila situaci tohoto sektoru v České republice.

V posledních týdnech v České republice probíhá další vlna diskusí o poklesu porodnosti a společenských a ekonomických dopadech tohoto trendu. Mezi odbornými respondenty/-kami se k této problematice v masmédiích vyjadřují i expertky z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).

Deník se zmíněnými tématy zabýval v souvislosti s poklesem počtu umělých přerušení těhotenství. O obecnější komentář k demografickým trendům redakce požádala socioložku Janu Paloncyovou, vedoucí výzkumného oddělení Rodinná politika v RILSA. J. Paloncyová poukázala jednak na to, že nízká porodnost je v posledních letech problémem většího počtu evropských zemí, jednak na to, že klesající počty narozených dětí v budoucnu povedou k úbytku osob v ekonomicky aktivním věku a prohloubí stárnutí populace.

Internetový deník Aktuálně.cz, taktéž jedno z nejčtenějších domácích masmédií, požádal o vyjádření k dané problematice hned několik expertek z RILSA. Zjištění výzkumu Masarykovy univerzity Současná česká rodina, že pouze 29 % bezdětných respondentů ve věku 18 až 39 let by v budoucnu chtělo mít dítě, komentovaly socioložky Naděžda Křečková Tůmová, Kamila SvobodováLucie Vidovićová z RILSA uvedením těchto možných vysvětlení: potřeba seberealizace (zájmy, vzdělávání, získávání pracovních zkušeností), nezávislosti a svobody, dále též životní nestabilita: „’Ženy nechtějí rodit děti při nedostatečném životním standardu, nepotřebují mít víc dětí jako zajištění na stáří nebo je mít jako zdroj životního programu’“ (výrok Lucie Vidovićové poukazující na komplexní zdroje oněch demografických změn).

Zájemcům o další sociologická fakta a interpretace týkající se situace a trendů českých rodin doporučujeme Zprávu o rodině 2023 a nedávno vydanou odbornou monografii RILSA Nízkopříjmové rodiny s dětmi.

Koncem března 2025 podepsal prezident České republiky Petr Pavel novelu zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, která zavádí tzv. Status umělce. K přípravě této nové legislativy přispěl Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).

Experti/-ky z oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínkySoňa Veverková, Renata KyzlinkováAleš Kroupa – realizovali pro Ministerstvo kultury ve spolupráci s Asociací režisérů, scenáristů a dramaturgů (ARAS) výzkum, který zmapoval pracovní podmínky umělců v audiovizuální tvorbě. RILSA tedy jako výzkumný partner přispěl svými analýzami nejen k prohloubení diskuse o dané problematice, ale také k nastavení zákonné normy. V účinnost novela vstoupí 1. července 2025.

Jak uvedl ministr kultury Martin Baxa, legislativní ukotvení statusu umělce bylo jednou z podmínek pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.

Lidé působící v kultuře se budou nově moci ucházet o status umělce, který bude spojen s peněžitou státní podporou. Pomoci by měla zejména umělcům činným mimo pracovněprávní vztahy. Nová legislativa jim přinese příspěvky na tvůrčí nebo studijní účely.

Výsledky výzkumu realizovaného ARASem a RILSA jsou volně k dispozici zde (na konci textu).

24. března 2025 se na MPSV konal workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), který představil hlavní zjištění projektu zaměřeného na velmi mladé ženy, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin.

Novináře/-ky na workshopu RILSA například zaujalo, z jakých rodin velmi mladé matky pocházejí. Deník N referoval o tom, že mnohé tyto dívky pocházejí z nefunkčních rodin, kde zažívají konfliktní vztahy a zanedbávání výchovy i školní docházky. Některé dokonce vyrůstají bez rodičů, protože ti se potýkají se závislostmi, problematickým chováním nebo zdravotními či psychickými problémy a nejsou schopni se o své děti postarat.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – ze zjištění výzkumného oddělení RILSA Rodinná politika informoval kupříkladu o tom, že každý rok se v ČR stanou matkami stovky nezletilých dívek a že část z nich musí kvůli těhotenství přerušit školu. Zároveň ale podotkl, že mateřství pro ně může být i podnětem k pozitivní změně. Novinářka Deníku dále vyzdvihla, že část dívek ‒ respondentek projektu ‒ otěhotněla záměrně, a citovala vysvětlení socioložky Kristýny Janurové z RILSA uvádějící jako důvod to, že si tak dívky vytvořily skutečné rodinné prostředí, které předtím postrádaly.

Prezentace z workshopu Maminkou před 18. narozeninami je k dispozici zde.

24. března 2025 se na MPSV konal workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), který představil hlavní zjištění projektu zaměřeného na velmi mladé ženy, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin.

Novináře/-ky na workshopu RILSA například zaujalo, z jakých rodin velmi mladé matky pocházejí. Deník N referoval o tom, že mnohé tyto dívky pocházejí z nefunkčních rodin, kde zažívají konfliktní vztahy a zanedbávání výchovy i školní docházky. Některé dokonce vyrůstají bez rodičů, protože ti se potýkají se závislostmi, problematickým chováním nebo zdravotními či psychickými problémy a nejsou schopni se o své děti postarat.

Deník – v úhrnu svých regionálních mutací jedno z nejčtenějších českých periodik – ze zjištění výzkumného oddělení RILSA Rodinná politika informoval kupříkladu o tom, že každý rok se v ČR stanou matkami stovky nezletilých dívek a že část z nich musí kvůli těhotenství přerušit školu. Zároveň ale podotkl, že mateřství pro ně může být i podnětem k pozitivní změně. Novinářka Deníku dále vyzdvihla, že část dívek ‒ respondentek projektu ‒ otěhotněla záměrně, a citovala vysvětlení socioložky Kristýny Janurové z RILSA uvádějící jako důvod to, že si tak dívky vytvořily skutečné rodinné prostředí, které předtím postrádaly.

Prezentace z workshopu Maminkou před 18. narozeninami je k dispozici zde.