15. května se konal první ročník konference „Research Connect Conference“. Česká národní banka akci uspořádala ke 100. výročí založení Národní banky Československé.

Cílem nové konference je propojovat komunitu českých ekonomů působících v ČR i v zahraničí a podporovat jejich komunikaci se zahraničními experty pracujícími v České republice.

Za Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se Research Connect Conference zúčastnil ekonom Filip Červenka. V posterové sekci prezentoval výzkum zaměřený na dopady vnímané ekonomické nerovnosti v ČR. Na tématu dlouhodobě spolupracuje s ekonomem Robinem Maialehem (RILSA). Prezentovaný výzkum vzbudil mezi účastníky značný zájem a podnítil odbornou diskusi. Téma současně odpovídá rostoucímu zájmu ekonomie o distribuční dopady monetární politiky.

Pro zájemce o danou problematiku připomínáme dva články, které experti z RILSA publikovali v prestižních zahraničních časopisech.

Jedním z dlouhodobě významných politicko-ekonomických témat je výše minimální mzdy. Pro rok 2026 činí 22 400 Kč, což je zhruba 43,4 % průměrné mzdy. V současnosti se vedou intenzivní debaty politiků, zaměstnavatelů a odborů o tom, zda a případně kdy by měla minimální mzda v České republice dosáhnout úrovně 50 % průměrné mzdy. Právě 50 % uvádí jako orientační referenční hodnotu směrnice Evropské unie.

Pro deník Hospodářské noviny se k problematice stanovení minimální mzdy vyjádřila ekonomka Jitka Špeciánová,která pracuje ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí (RILSA) v oddělení Trh práce a věnuje se například i tématu revize systému českých sociálních dávek.

Mechanismus určování výše minimální mzdy v České republice přiblížila Jitka Špeciánová čtenářům Hospodářských novin takto: „Stát si má jen stanovit jasná a předvídatelná pravidla pro určování minimální mzdy a pravidelně vyhodnocovat její přiměřenost […] Konečné rozhodnutí o tempu zvyšování minimální mzdy je politické a přijímá ho vláda“.

Článek Hospodářských novin je k dispozici zde.

Jitka Špeciánová s kolegy z RILSA řeší tříletý projekt Přiměřenost minimální mzdy a socioekonomická situace domácností v ČR. První publikační výstup projektu bude hodnotit minimální mzdu za rok 2025, respektive za období 2024–2025. Bude zveřejněn na začátku letošního června a ponese název Analýza přiměřenosti minimální mzdy v České republice v roce 2025. O jeho vydání budeme informovat také v sekci aktualit.

Zájemcům o dané téma doporučujeme publikační výstupy projektu RILSA Analýza přiměřenosti minimální mzdy v ČR v roce 2023. Výzkumníci tehdy zohlednili přijetí Směrnice EP a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii a poprvé analyzovali přiměřenost české zákonné minimální mzdy. Směrnice zdůrazňuje, že minimální mzda má být nastavována vyváženě, s ohledem na potřeby pracovníků a jejich rodin, úroveň mezd, životní náklady, daňový a dávkový systém i relativní životní úroveň různých sociálních skupin.

V rámci dalšího projektu RILSA – Metodika hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v České republice – vznikla metodika, která umožňuje vyhodnotit přiměřenost minimální mzdy v ČR ve vztahu k faktorům uvedeným v evropské směrnici.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) a Státní zdravotní ústav upořádaly 23. dubna 2026 v prostorách MPSV workshop v rámci projektu RILSA „Ergonomická řešení a digitální nástroje pro podporu zdraví, výkonnosti a bezpečnosti starších pracovníků“.

Workshop se zabýval problematikou udržení pracovní schopnosti, zdraví a bezpečnosti starších pracovníků v kontextu stárnutí pracovní populace a prodlužování pracovního života. Vycházel z aktuálních dat, zkušeností z praxe i ze zahraničních inspirací a propojil pohled ergonomie, medicíny práce, fyzioterapie a zaměstnavatelů.

Workshop zahájil Stanislav Malý z RILSA, náměstek pro prevenci pracovních rizik, a mimo jiné představil projekt svého výzkumného institutu Ergonomická řešení a digitální ergonomické nástroje k udržení a optimalizaci zdravotního stavu, výkonnosti a bezpečnosti u starších pracovníků.

Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu pojednala o muskuloskeletálních chorobách a přetěžování bederní páteře, jakož i o tom, jak mohou být při identifikaci přetížení bederní páteře využívány digitální technologie a nástroje AI.

Následovaly dvě prezentace Stanislava Malého. V první přiblížil, jak se v zahraničí přistupuje k zaměstnávání starších pracovníků (60+), a to se zřetelem k roli ergonomie, legislativy a organizace práce. Na příkladech zejména z Německa, Skandinávie, Japonska a USA ilustroval rozdílné modely řízení pracovního života starších pracovníků: od systematického ergonomického redesignu práce ažpo technologicky orientované přístupy.

Ve své druhé prezentaci se Stanislav Malý zaměřil na rizikové faktory zaměstnávání starších pracovníků (50+, resp. 60+) v kontextu demografického stárnutí, změn na trhu práce a rostoucích nároků na pracovní výkon. Představil dílčí empirické výsledky dotazníkového šetření mezi podniky, které ukazují spíše nesystematický přístup k age managementu, omezené využívání ergonomických hodnocení a nízkou míru implementace technologických nástrojů ke snížení pracovní zátěže.

Ze závěrů workshopu vybíráme následující:

• ergonomie zaměřená na starší pracovníky by neměla být redukována pouze na fyzickou zátěž: měla by systematicky zahrnovat i rostoucí segment kancelářských profesí a s nimi spojená rizika;

• na současném trhu práce dochází ke změně preferencí mladších generací, které častěji upřednostňují kratší pracovní úvazky, což může v budoucnu zvyšovat význam starších pracovníků pro stabilizaci pracovního trhu;

• inspirací České republice může být japonský kladný přístup k prevenci pracovních rizik a k pěstování bezpečnostního chování systematicky již od dětského věku. V českém kontextu byl naopak identifikován prostor pro zlepšení zejména v oblasti prevence a širšího využívání podpůrných technologií, které jsou v ČR zatím implementovány spíše ojediněle.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), byla v hostem pořadu České televize „Sama doma“. Odpovídala na otázky týkající se osamělosti a zasazovala tuto problematiku do širších souvislostí.

Lucie Vidovićová upozornila v relaci Česká televize Sama doma na důležitost definice osamělosti, včetně odlišování pojmů samota a osamělost,  a na to, že oproti rozšířeným očekáváním v České republice netrpí pocity osamělosti ‒ podle subjektivního sebehodnocení ‒ nejvíce senioři, ale skupina mladých dospělých.

L. Vidovićová se ve svých odpovědích zabývala mimo jiné posouváním věku odchodu do penze a důležitostí, kterou má zaměstnání pro lidskou psychiku. Poukázala také na důležitost dobrého zvládnutí odchodu do důchodu pro zdraví a dlouhověkost.

Ohledně zdravotních dopadů osamělosti zmínila například to, že v odborné literatuře jsou negativní dopady osamělosti přirovnávány k důsledkům vykouření osmi cigaret denně a že celosvětově umírá na zdravotní důsledky osamělosti zhruba milion lidí ročně.

Tématu se bude věnovat i kulatý stůl Právní a společenské důsledky samoty a osamělosti, který organizuje Ústavně-právní výbor Senátu Parlamentu České republiky  2. června a kde právě L. Vidovićová vystoupí mezi pozvanými řečníky a řečnicemi.

Pořad České televize Sama doma z 13. 4. 2026 je dostupný zde; rozhovor se socioložkou Lucií Vidovićovou z RILSA je v časech cca od 5:24, 54:59 a od 1:22:30 (odpovědi na dotazy televizních diváků).

Barbora Musilová, výzkumnice z oddělení rodinné politiky RILSA, publikovala v prestižním britském odborném časopise „Child Care in Practice“ studii analyzující motivace, zkušenosti a perspektivy neromských pěstounů pečujících o romské děti.

Článek Barbory Musilové z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) zkoumá zkušenosti neromských pěstounů, kteří vychovávají romské děti v České republice, kde romské děti jsou dlouhodobě nadproporčně zastoupeny v institucionální péči. Studie B. Musilové analyzuje, jak pěstouni zvládají otázky etnicity, stigmatizace a institucionální zaujatosti. Zjištění ukazují, že ačkoli pěstouni etnicitu často zlehčují, zůstává zásadním faktorem v každodenních interakcích, veřejném vnímání i institucionálním chování. Pěstouni čelí sociální stigmatizaci a strukturálním překážkám, včetně odrazování ze strany úřadů a nedostatečné míry podpory, která by zohlednila etnicitu dítěte.

Článek poukazuje na limity přístupu založeného na „barvosleposti“ a zdůrazňuje potřebu posílit v systému pěstounské péče v ČR kulturní citlivost. Výzkumnice z RILSA svou statí zdařile přispívá k širší celoevropské diskusi o transetnickém umísťování dětí do pěstounské péče a nabízí praktické poznatky pro zlepšení práce s dětmi romského původu prostřednictvím systémových reforem a inkluzivních podpůrných opatření založených na principu skutečné rovnosti.

Těm, kteří by se chtěli se zmíněnou problematikou rámcově seznámit v českém jazyce, doporučujeme výzkumnou zprávu MUSILOVÁ, Barbora & Jana PALONCYOVÁ: Zprostředkování náhradní rodinné péče u dětí romského etnika (2024. Praha: RILSA).

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) začal vydávat svůj newsletter. Vycházet bude čtyřikrát ročně.

Zájemci najdou v newsletteru RILSA výběr z aktuálních aktivit našeho výzkumného ústavu a informace o významných vystoupeních jeho expertů. Dočtou se rovněž o nově zahájených i probíhajících výzkumných projektech z oblastí trhu práce, veřejné a sociální politiky, sociálního dialogu a pracovních podmínek, rodinné politiky, makroekonomiky, BOZP, ergonomie a prevence rizik. Nechybí ani informace o blížících se workshopech a vzdělávacích kurzech. 

První newsletter RILSA a možnost přihlásit se k odběru jeho dalších vydání najdete zde.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) zahajuje v dubnu 2026 realizaci projektu s názvem Společně odolní, zaměřeného na posilování psychosociální odolnosti a připravenosti obyvatel a pracovníků na mimořádné události.

Projekt reaguje na rostoucí význam prevence psychosociálních rizik a bezpečnosti práce v kontextu krizových situací. Zaměřuje se na rozvoj dovedností potřebných pro zvládání stresu, komunikaci a rozhodování v náročných situacích.

Mezi hlavní aktivity patří vývoj, využití a evaluace interaktivních nástrojů (včetně VR/AR simulací), e-learning, workshopy a odborné vzdělávací materiály.

Cílem projektu je přispět ke zvýšení úrovně připravenosti a bezpečnostní kultury ve společnosti a podpořit schopnost jednotlivců reagovat na mimořádné události s ohledem na bezpečnost a spolupráci s integrovaným záchranným systémem.

Projekt „Společně odolní“ (reg. č. CZ.02.02.05/00/24_038/0016448) je realizován ve spolupráci s CPBS Institute, z. s., v období od dubna 2026 do prosince 2028 a je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský.

Dne 17. dubna 2026 uspořádal Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) na půdě MPSV druhý workshop „Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender“. Navázal na obdobnou akci z 27. května 2025.

Tým z RILSA pod vedením Tomáše Sirovátky na dubnovém workshopu představil studie, které vznikly v rámci projektu Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender, a přiblížil aktuální navazující výzkumné projekty věnující se vybraným aspektům problematiky pracovní dlouhověkosti. V jednotlivých prezentacích byla představena vybraná klíčová zjištění z provedených či vznikajících studií. Ta byla rozšířena o poznatky z monitorování přínosů projektů Výzvy 037 určených starším pracujícím ženám ‒ o tomto tématu referovaly Kateřina Vojtíšková a Petra Polanecká z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Hlavní pozornost byla v prezentacích i v navazujících diskusních blocích, které moderovaly Jana Řeháková Fučíková z MPSV a Lucie Vidovičová z RILSA, věnována implikacím pro veřejnou a sociální politiku, včetně politiky zaměstnanosti. Diskutována byla v obecnější i konkrétní rovině opatření v důchodovém systému a zdanění práce k podpoře flexibility a pobídek k pracovní dlouhověkosti, podpora zaměstnatelnosti starších pracovníků v celoživotním vzdělávání a aktivní politice zaměstnanosti, rozvoj a podpora age managementu v organizacích privátního i veřejného sektoru, a konečně eliminace ageismu. Komplex těchto opatření je relevantní pro Strategický rámec a Akční plány přípravy společnosti.

Prezentace z workshopu jsou k nalezení na webu projektu Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) hledá zkušeného kolegu/kolegyni na pozici Vedoucí projektové kanceláře, který/která převezme odpovědnost za koordinaci projektové agendy a další rozvoj projektového řízení v instituci.

K pracovní náplni patří: 

• metodická podpora výzkumných týmů při přípravě projektových žádostí,
• vyhledávání dotačních výzev a projektových příležitostí (národní i evropské programy),
• koordinace administrativních aspektů realizace projektů,
• správa a přehled projektového portfolia institutu,
• příprava a koordinace monitoringu a reportingu projektů,
• komunikace s poskytovateli podpory (zprávy o realizaci, změny projektů apod.),
• spolupráce s ekonomickým oddělením při finančním řízení projektů.

Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

V případě Vašeho zájmu doručte přihlášku s požadovanými dokumenty elektronicky na adresu datové schránky yi6jvet nebo e-mail personalni@rilsa.cz.

Přihláška musí obsahovat strukturovaný profesní životopis, motivační dopis.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) vyhlašuje výběrové řízení na pracovní pozici „hlavní účetní“.

Pozice je vhodná pro člověka, který chce mít reálný vliv na nastavení procesů, a zároveň pracovat v prostředí stabilní veřejné instituce.

Mzdové ohodnocení: dle zkušeností + tarifní zařazení (cca 55 000 – 65 000 Kč / měsíc)

K pracovní náplni patří: 

• kompletní vedení účetnictví,
• příprava a kontrola rozpočtů organizace a projektů,
• účetní závěrky, DPH a daňová agenda,
• cash flow a finanční přehledy pro vedení,
• podklady pro audity a kontroly,
• kontrola čerpání a vyúčtování dotací,
• vedení menšího týmu,
• spolupráce s vedením na rozvoji finančních a kontrolních procesů.

Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

V případě Vašeho zájmu doručte přihlášku s požadovanými dokumenty elektronicky na adresu datové schránky yi6jvet nebo e-mail personalni@rilsa.cz.

Přihláška musí obsahovat strukturovaný profesní životopis, motivační dopis.