12. června uspořádala Kancelář veřejného ochránce práv seminář „Sexuální obtěžování na pracovišti“. Za Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se akce zúčastnila socioložka Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky. 

Seminář proběhl v rámci mezinárodního projektu Violet – Towards workplaces without sexual harassment and violence, jehož je Kancelář veřejného ochránce práv jednou z partnerských organizací.

Renata Kyzlinková z RILSA se v rámci této akce zúčastnila panelové diskuse, na níž společně se zástupkyněmi Státního úřadu inspekce práce, Českomoravské konfederace odborových svazů a s ombudsmankou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy debatovala o příčinách neohlašování případů sexuálního obtěžování na pracovišti a o jejich dopadech na život pracujících.

Renata Kyzlinková ve svých diskusních příspěvcích využila nejnovější poznatky z výzkumu RILSA, konkrétně data o incidenci sexuálního obtěžování na pracovišti z aktuálního sociologického šetření Kvalita pracovního života realizovaného v prosinci 2025. Podle nich v předešlých 12 měsících zažilo nějakou formu nechtěné sexuální pozornosti na pracovišti 7,1 % pracovníků/-ic.

R. Kyzlinková se opírala rovněž o výsledky projektu, který zpracovala pro Nadaci Friedricha Eberta ve své nedávno vydané publikaci Sexuální obtěžování na pracovišti. 

Debata na červnovém brněnském semináři zdůraznila význam prevence, bezpečných mechanismů oznamování a podpory osob, které se s nevhodným chováním na pracovišti setkávají.

Paříž v červnu hostila mezinárodní World Inequality Conference. Akci, na které se diskutovalo o různých dimenzích nerovnosti, pořádalo výzkumné centrum World Inequality Lab na Paris School of Economics.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) byl na konferenci reprezentován výzkumem Filipa Červenky a Robina Maialeh k vnímání majetkových nerovností v ČR i Evropě.

Pro zájemce o danou problematiku připomínáme dva články, které experti z RILSA publikovali v prestižních zahraničních časopisech. Přidáváme možnost stažení tiskové zprávy shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023. K dispozici dáváme rovněž plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na tomto semináři.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) uspořádal 18. června 2026 online workshop v rámci svého projektu Kvalita pracovního života: pracovní pohoda.

V úvodu workshopu představil výzkumný pracovník Martin Štěpánek nástroj Subjective Quality of Working Life Index (SQWLi), který vytvořil RILSA ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd ČR.

SQWLi je určen k měření subjektivně vnímané kvality pracovního života. Vychází z předpokladu, že kvalitu pracovního života nelze hodnotit pouze podle objektivních ukazatelů (mzda, pracovní doba, typ smlouvy apod.), ale také podle toho, jak pracovníci svou práci sami vnímají a hodnotí. Výsledný index vyjadřuje, nakolik jejich práce naplňuje jejich očekávání a potřeby.

Představen byl také portál Pracovní pohoda (www.pracovnipohoda.cz), který přináší aktuální informace o kvalitě pracovního života v České republice, výsledky výzkumů, odborné články i praktická doporučení pro zaměstnance a zaměstnavatele.

Účastníci červnového workshopu RILSA se seznámili také s výsledky aktuálního šetření realizovaného v rámci projektu. Přineslo celkem 3 446 odpovědí, přičemž hlavní analytický soubor tvořilo 2 999 ekonomicky aktivních respondentů z České republiky. Odpovědi zahraničních pracovníků byly využity především pro doplňková srovnání.

Diskuse se věnovala organizaci pracovní doby, slaďování pracovního a osobního života, práci na dálku, autonomii při plánování práce i konfliktu pracovních a soukromých rolí. Pozornost byla věnována také digitalizaci pracovního prostředí, využívání umělé inteligence, problematice technostresu a otázkám zdraví, regenerace a psychické pohody zaměstnanců.

Červnový workshop přinesl komplexní přehled o aktuálním stavu kvality pracovního života v České republice a potvrdil význam dlouhodobého sledování této oblasti pro výzkum i tvorbu veřejných politik.

Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy hostila 23. výroční seminář mezinárodní expertní platformy International Network on Leave Policies and Research, věnující se problematice mateřské a rodičovské dovolené, otázkám péče o děti, zaměstnanosti a genderu.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) v pestrém programu semináře reprezentovala socioložka Sylva Höhne z oddělení rodinné politiky. Vystoupila v prvním tematickém bloku, zaměřeném na institut rodičovské dovolené v ČR. Prezentovala ‒ se spoluautorstvím své kolegyně z RILSA Naděždy Křečkové Tůmové ‒ prvotní výsledky výzkumu přání a reálných zkušeností matek se zajištěním péče o děti předškolního věku. Tato zjištění vycházela z dotazníkového šetření realizovaného pro potřeby Zprávy o rodině 2026 v září 2025 mezi rodiči s předškolními a školními dětmi.

Výsledky ukázaly například to, že představy matek ohledně zajištění péče o děti a o vlastních pracovních aktivitách se často liší od reality, zvláště co se týká dětí ve věku dvou až tří let. O děti do dvou let věku by podle matek mělo být postaráno převážně v rámci (širší) rodiny, ovšem péči o děti tříleté a starší by nejčastěji svěřily kolektivním zařízením, jako jsou mateřské školy či dětské skupiny. Zatímco u nejmenších a právě zmíněných starších dětí většinou reálné zkušenosti matek odpovídají jejich přáním, ohledně dvouletých dětí je patrná určitá nedostupnost jak širší rodinné péče, tak individuálních a kolektivních služeb péče o děti.

Prezentace Parental Leave in Czechia: Preferences and Reality přednesená na mezinárodním semináři Parenting Leaves, Equality, and Social Sustainability: Emerging Research Agendas  je dostupná mezi dalšími dosavadními výstupy projektu RILSA Zpráva o rodině 2026 zde.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se aktivně zapojil do první společné akce Úřadu vlády ČR a Ministerstva práce a sociálních věcí zaměřené na témata práce, péče a rodiny. Událost s názvem „Práce, péče a rodina ve Strakovce“ se konala v sobotu 20. června 2026 v areálu Strakovy akademie. Návštěvníkům nabídla pestrý program pro děti i dospělé.

Po celý den byly k dispozici prezentace sociálních podniků a neziskových organizací, tematické výstavy, interaktivní ukázky, virtuální realita i doprovodný program zaměřený na aktuální společenská témata.

RILSA ve svém stánku představil inovativní využití virtuální reality v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Návštěvníci si mohli prostřednictvím 3D brýlí vyzkoušet scénáře z prostředí stavebnictví a zažít simulaci rizikových pracovních situací v bezpečném virtuálním prostředí. Virtuální realitu si během návštěvy stánku RILSA vyzkoušel také ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který se seznámil s možnostmi využití této technologie při vzdělávání a prevenci pracovních rizik.

Digitalizace mění nejen pracovní nástroje, ale také způsob organizace a výkonu práce. Virtuální realita představuje významný krok v modernizaci vzdělávání v oblasti bezpečnosti práce. Interaktivní výuka umožňuje zaměstnancům získávat praktické zkušenosti v realistických podmínkách a zaměstnavatelům nabízí efektivní nástroj pro prevenci pracovních rizik. Odborné poznatky ukazují, že využití interaktivního simulačního školení může přispět ke snížení počtu pracovních úrazů i ke zvýšení efektivity vzdělávání.

Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím RILSA dlouhodobě podporuje vývoj a testování inovativních nástrojů reagujících na technologické změny na trhu práce. Součástí prezentace RILSA na akci Práce, péče a rodina ve Strakovce byly také online kvízy, které návštěvníkům zábavnou formou umožnily ověřit si znalosti z oblasti bezpečnosti práce, prevence úrazů, ochrany zdraví a odpovědného chování v každodenním životě. Obsah soutěží byl přizpůsoben různým věkovým skupinám a spojoval témata pracovní i osobní bezpečnosti.

Zájem návštěvníků o virtuální realitu i soutěžní aktivity potvrdil, že moderní a interaktivní formy vzdělávání mohou být účinným způsobem, jak přiblížit problematiku bezpečnosti práce a ochrany zdraví široké veřejnosti.

3. června 2026 uspořádal v Bratislavě tamní Inštitút bezpečnosti práce konferenci „Ako správne robiť prevenciu“. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) reprezentovaly expertky Veronika Měrková a Jiřina Ulmanová.

Výzkumnice na konferenci představily projekt RILSA Předávání informací v oblasti BOZP, krizového řízení a ochrany obyvatelstva pro širokou veřejnost prostřednictvím technologických trendů.

Hlavní pozornost věnovaly kampani Kde blb, tam nebezpečno, která se zaměřuje na prevenci pracovních úrazů a věnuje se takovým tématům, jako jsou například rizika a rizikové faktory, pracovněprávní vztahy, pracovní lékařství, well being na pracovišti.

Expertky z RILSA přiblížily realizaci kampaně (strukturu, tematické okruhy, typy osvětových materiálů a jejich úložiště, kampaně na sociálních sítích) i její evaluaci.

Součástí prezentace bylo i představení propagačních předmětů a seznámení s dalšími informačními zdroji v oblasti BOZP, které nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí.

Prezentace BOZPIQ a jeho kampaně prevence pracovních úrazů v ČR je ke stažení z webových stránek výše uvedeného projektu.

Česká demografická společnost (ČDS) ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a Krajským úřadem Kraje Vysočina uspořádala v Jihlavě ve dnech 20. ‒ 22. května 2026 již svou 55. konferenci. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) zde reprezentovala socioložka Sylva Höhne z oddělení rodinné politiky.

I letošní konference ČDS byla platformou pro sdílení vědeckých poznatků demografů, statistiků, sociologů, geografů a dalších odborníků z akademické i státní sféry, a to převážně v oblasti demografického výzkumu a populačního vývoje.

Socioložka Sylva Höhne na konferenci představila dílčí výstupy projektu RILSA Současná česká rodina a podpora jejích funkcí, který se zatím věnoval mimo jiné situaci nízkopříjmových rodin s dětmi. Tyto rodiny byly vymezeny jako rodiny pobírající přídavek na dítě. S. Höhne se ve svém vystoupení soustředila na charakteristiku, sociodemografickou strukturu a životní podmínky nízkopříjmových rodin (včetně možných regionálních rozdílů). Zabývala se i parametry nastavení dané sociální dávky.

Analýza administrativních dat ukázala například to, že oproti obecné populaci jsou mezi nízkopříjmovými domácnostmi četnější jak rodiny s více dětmi, tak rodiny sólo rodičů. Výsledky zároveň potvrdily regionální rozdíly, včetně vyššího podílu rodin s nejnižšími příjmy nejen v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji, ale také ‒ pro mnohé překvapivě ‒ v Praze.

Prezentace Sylvy Höhne Nízkopříjmové rodiny s dětmi pohledem administrativních dat je volně dostupná zde.

Zájemcům o danou problematiku doporučujeme výzkumnou zprávu RILSA Nízkopříjmové rodiny s dětmi a policy brief Děti v rodinách s nízkými příjmy.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila v pořadu stanice ČRo Brno „O čem se mluví“ k tématu technologické diskriminace seniorů.

Rozhovor vycházel ze skutečnosti, že přibližně jednu pětinu České republiky tvoří senioři a řada z nich má problémy s používáním nových technologií. Lucie Vidovićová z RILSA odpovídala na dotazy, jaké důsledky z toho plynou pro starší lidi a nakolik se jedná o další formu diskriminace.

Podle socioložky u tohoto tématu občas zaznívá „obviňování obětí“, tedy výroky o tom, že mnozí senioři nové technologie využívat prostě nechtějí. L. Vidovićová podobné zevšeobecňování odmítla. Zároveň podtrhla, že je povinností společnosti trpělivě nové technologie vysvětlovat a pomáhat s jejich používáním.

Redaktorka Českého rozhlasu Brno se ptala i na dobré příklady praxe, kdy se daří s technologickou diskriminací seniorů bojovat. „Takovým příkladem je zajímavá iniciativa Jihomoravské agentury pro veřejné inovace. Tato organizace řeší dostupné asistivní technologie. A pro tento účel zavádí nezávislého technologického asistenta, který by docházel do domovů pro seniory a pomáhal technologie zavádět,“ vysvětlila Lucie Vidovićová způsob šíření nástrojů, které mohou pomáhat lidem se sníženou soběstačností, kupříkladu právě mnohým seniorům.

Příklady dobré praxe vidí socioložka i v zahraničí: „Vzhlížím k Británii a k severským zemím. Například Estonsko je v Evropě unikát. Dlouhodobě má velmi dobře digitalizovaný stát a dělá poměrně hodně pro to, aby se lidé mohli zapojit do elektronických služeb státu“.

Celý rozhovor s Lucií Vidovićovou z RILSA pro pořad ČRo O čem se mluví je volně k dispozici zde.

Zájemcům o rozmanité informace týkající se stárnutí a jeho výzkumu doporučujeme sledovat facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? (tuto platformu založila a spoluspravuje Lucie Vidovićová).

„Veletrh vědy“ je největší domácí akcí zaměřenou na popularizaci vědy a výzkumu směrem k široké veřejnosti. Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se letošního ročníku, který se konal ve dnech 4. – 6. června 2026, zúčastnil ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí.

RILSA na letošním Veletrhu vědy představil interaktivní činnosti zaměřené na prevenci pracovních rizik a moderní přístupy ke vzdělávání v oblasti BOZP. Návštěvníci stánku si vyzkoušeli i zábavné kvízy a školení BOZP ve virtuální realitě s využitím VR brýlí. 

Součástí nabídky bylo seznámení s projektem Napo pro učitele: vzdělávacím programem Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), jehož cílem je hravou a srozumitelnou formou nabízet žákům základních škol témata prevence rizik a bezpečnosti práce. V České republice je tento projekt zaštítěn právě výzkumným institutem RILSA.

Nadace Sirius ve spolupráci s Unií center pro rodinu a komunitu, Rodinným svazem a Sítí pro rodinu uspořádala v Poslanecké sněmovně kulatý stůl s názvem „Cesta k udržitelnému demografickému vývoji a mezigenerační solidaritě“.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), se ve svém vystoupení Vize alternativních demografických budoucností – co když bude všechno jinak? vyslovila k několika závažným sociálním, ekonomickým a psychologickým aspektům současného demografického vývoje v České republice i v zahraničí.

Poukázala mimo jiné na skutečnost, že prodlužování střední délky života se netýká všech skupin obyvatel stejně. V Česku, podobně jako například ve Velké Británii nebo USA, mají vyšší naději dožití především lidé s přístupem ke kvalitnímu vzdělání, bydlení, zdravotní péči a stabilnímu zaměstnání.

Častá zjednodušující a alarmistická tvrzení o stárnutí populace Lucie Vidovićová odmítla ‒ i s odkazem na zjištění svého kolegy z RILSA Roberta Jahody ‒ jako zkratkovité teze zakrývající některé problémy, které jsou socioekonomického původu. Uvedla například, že rozdíl střední délky života mezi nejlépe a méně rozvinutými regiony v České republice dosahuje v průměru čtyř let.

Videonahrávka vystoupení Lucie Vidovićové na debatě Cesta k udržitelnému demografickému vývoji a mezigenerační solidaritě je dispozici zde:
https://www.youtube.com/watch?v=SndkujAWEc4&t=3297s (v čase od 54:03).

Prezentace Lucie Vidovićové zaujala například i server ZdraveZpravy.cz, který přináší informace ze zdravotnictví a zdravotní péče s přesahem do sociální politiky. Server na výrocích L. Vidovićové založil svůj článek Šanci zestárnout mají v Česku bohatí lidé. Ti chudí už moc ne.