Výzkum ekonomických nerovností a jejich vnímání, který RILSA prezentoval například na semináři „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“ (6. prosince 2023) a k němuž jeho experti publikovali také několik studií v zahraničí, se těší i trvalé mediální pozornosti.

V březnu přinesl Deník Referendum obsáhlý rozhovor s ekonomem Filipem Červenkou, jedním z expertů, kteří se v RILSA věnují výzkumu ekonomických nerovností a jejich vnímání veřejností.

Z rozhovoru vybíráme:

(…)
„Jak velké ekonomické nerovnosti v České republice ve skutečnosti máme?

O České republice se říká, že jsme rovnostářská země. Není to ale úplně pravda. Třeba podíl majetku, který vlastní ti nejbohatší, je skoro stejně velký jako ve Spojených státech.

V České republice je zároveň velice specifická struktura nerovnosti. Mezi prostředními osmdesáti devadesáti procenty populace rozdíly skutečně nejsou moc velké. U majetků i příjmů tu ale výrazně odskakuje nejbohatší jedno procento lidí, kteří jsou na tom podstatně jinak než zbytek populace.
[…]
Zároveň se ale říká, že je u nás relativně nízká míra chudoby.

Tak to úplně není. Tenhle dojem vzniká tím, že je příjmová chudoba určena národním mediánem. Zjednodušeně řečeno se hodnotí podíl lidí, kteří mají příjem nižší než šedesát procent mediánu. Jenže to, co si za takové peníze můžete koupit, se v každém státě liší. Například u nás si toho za šedesát procent mediánu můžete dovolit méně než v Německu.

Kvůli těmto ukazatelům je chudoba u nás často bagatelizována a považována za něco, čím bychom se neměli vlastně vůbec zabývat a na co bychom si neměli stěžovat. Jenže chudoba u nás není menší než jinde.“
(…)

Pro ty, kteří by se chtěli s danou problematikou seznámit hlouběji, k výše uvedeným odkazům na odborné články v angličtině přidáváme možnost stažení tiskové zprávy shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023. K dispozici dáváme rovněž plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na uvedeném semináři.

Poslední březnový týden zavítala na návštěvu Ministerstva práce a sociálních věcí delegace moldavských expertů z oblasti rodinné politiky. Jedním z bodů jejich programu bylo představení činnosti oddělení rodinné politiky Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).

Na pozvání z MPSV se setkání s moldavskými kolegy za RILSA zúčastnily Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová. V souladu s požadavky moldavské strany se expertky zabývaly zejména dostupností dat v oblasti rodinné politiky a výzkumy, které RILSA realizoval v posledních letech ohledně problematiky sociálně-právní ochrany dětí.

Návštěva moldavských odborníků se uskutečnila v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce s názvem Podpora implementace reformy RESTART v Moldavsku. Jejím cílem je především prohloubení expertní spolupráce v oblasti rodinné politiky s ohledem na priority a potřeby moldavské strany. Moldavským kolegům byly prezentovány vybrané služby a projekty relevantní pro implementaci programu Záruka pro děti, což je iniciativa Evropské komise zaměřená na prevenci a snižování chudoby a sociálního vyloučení dětí.

Zájemcům doporučujeme průběžně sledovat webové stránky projektu RILSA Komplexní výzkum v oblasti ochrany práv dětí. Nyní zde naleznete mimo jiné prezentaci z výše zmíněného setkání s moldavskými experty Zkušenosti s dostupností dat k vybraným oblastem rodinné politiky z pohledu RILSA.

Socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity a z oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) se nedávno v České televizi vyjádřila k jedné z oblastí svého odborného zájmu: k mobilitě různých skupin obyvatel s ohledem na kvalitu jejich života.

Česká televize v roce 2024 započala s diskusním pořadem Zkraje, který se věnuje regionálním problémům a zároveň má ambici nacházet odpovědi i na celostátní otázky. K tématu se vždy vyjadřuje šest hostů z různých profesí a pozic. Ve svém prvním březnovém dílu se pořad Zkraje zabýval veřejnou dopravou coby faktorem, který výrazně ovlivňuje kvalitu života v regionech.

Jednou z panelistek byla i socioložka Marcela Petrová Kafková z Masarykovy univerzity a z RILSA. V debatě se vyjadřovala například k situaci veřejné dopravy v ČR ve srovnání se zahraničím nebo k tématům MHD zdarma a situaci české regionální železniční sítě.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky a bezpečnosti práce.

Kolektiv autorů/-ek z RILSA představuje ve svém policy briefu některá zjištění a výstupy probíhajícího výzkumného úkolu Prevence rizik a školení BOZP prostřednictvím virtuální reality (2024–2026).

Projekt se snaží na základě definovaných hlavních rizik při práci, která způsobují nejvíce pracovních úrazů, vizualizovat/digitalizovat tato rizika tak, aby s nimi byli preventivně seznámeni pracovníci formou prožitku v bezpečných podmínkách, tzn. prostřednictvím virtuální reality (dále též VR). Primárním cílem výzkumné aktivity je vytvoření souboru vzdělávacích aplikací ve VR pro prevenci pracovní úrazovosti se zaměřením na oblast stavebnictví.

Policy brief se blíže věnuje pracovní úrazovosti cizinců (v roce 2023 se podíleli na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR více než 23 %) a představuje dvě nové VR aplikace.

Ze závěrečných doporučení vybíráme:

• Obsah virtuálních scénářů by měl co nejvěrněji odpovídat reálným podmínkám stavenišť, používaným technologiím a pracovním postupům jednotlivých profesí.
• Virtuální realitu je vhodné využívat jako doplněk tradičního školení BOZP, nikoli jako jeho náhradu, a systematicky ji propojovat s platnými právními předpisy, interními směrnicemi a požadavky zaměstnavatele.
• Pro školení je nezbytné zajistit bezpečné a kontrolované podmínky pro používání VR, včetně dostatečného prostoru, dohledu proškoleného instruktora a vhodného časového nastavení školení tak, aby se předešlo únavě nebo dezorientaci účastníků.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) ‒ orgán inspekce práce zřízený Ministerstvem práce a sociálních věcí ‒ navazuje na nedávný „Akční týden Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA)“ informační kampaní zaměřenou proti nehlášené a nelegální práci.

Státní úřad inspekce práce (SÚIP) je nyní v České republice nositelem unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem!. Jejím cílem je šířit mezi zaměstnanci a zaměstnavateli povědomí o tom, co je legální práce a jaká jsou rizika nelegálního zaměstnávání, kam patří i problematika tzv. fiktivní samostatné výdělečné činnosti (situace, kdy se s OSVČ zachází jako se zaměstnancem, ovšem bez příslušných práv a ochrany). Informační letáky kampaně šíří povědomí také o činnosti inspektorátů práce a odborových organizací.

Kampaň Legální práce prospívá všem! se koná k 10. výročí vzniku Evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (UDW Platform). Tato platforma je podřízena Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti (ELA), který od roku 2019 pomáhá zkvalitňovat spolupráci mezi členskými zeměmi EU v oblasti pracovní mobility a koordinace sociálního zabezpečení: provádí analýzy a posouzení rizik v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a urovnává spory mezi zeměmi EU.

Státní úřad inspekce práce je kontrolním orgánem, jehož hlavním úkolem je kontrola dodržování povinností plynoucích z pracovněprávních předpisů včetně předpisů k zajištění bezpečnosti práce.

Níže dáváme k dispozici dva z letáků unijní osvětové kampaně Legální práce prospívá všem!

• Leták v tiskové kvalitě ke stažení (PDF CZ, 1 757 kB)
• Informace v českém jazyce (PDF, 589 kB)
• Informace v ukrajinském jazyce (PDF, 565 kB)
• Informace v anglickém jazyce (PDF, 551 kB)

Dne 17. března 2026 se v Poslanecké sněmovně konal seminář „Platformová práce v Česku: příležitost, ne hrozba“. Hlavními tématy byly platformová práce, pracovní podmínky kurýrů v doručovacích službách a implementace nové evropské směrnice. Mezi experty/-kami vystoupily ekonomky z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) Jana Váňová a Soňa Veverková.

Seminář zorganizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Jana Váňová představila přehled právní úpravy platformové práce ve vybraných zemích EU. Soňa Veverková přítomné seznámila s výsledky výzkumu RILSA zaměřeného na to, jak své pracovní podmínky vnímají samotní kurýři.

Videozáznam semináře je dostupný zde.

Zájemcům o danou problematiku doporučujeme policy paper RILSA Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice.

Ve dnech 2. a 10. března 2026 proběhly semináře, na kterých experti Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) seznámili delegace zástupců jihokorejských odborových organizací jednak s činností RILSA, jednak s proměnami české ekonomiky, pracovního trhu a odborových organizací, a to s přihlédnutím k mezinárodnímu kontextu a trendům.

Po úvodním představení činnosti RILSA patřila mezi probíraná témata specifika českého pracovního trhu zejména s ohledem na proměny v automobilovém průmyslu, dopady digitalizace a využívání AI. Této problematice se věnoval ekonom Kamil Galuščák, náměstek pro výzkum v RILSA. Hovořil například o stávajícím regulačním rámci pro AI a o tzv. platformizaci práce.

Socioložka Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky, se na březnových seminářích věnovala oblasti sociálního dialogu. Přiblížila důležitá fakta kolektivního vyjednávání a míru organizovanosti v odborech, a to v rámci Evropské unie. Pojednala také o důvodech úbytku odborové členské základny a o strategiích používaných ke zvrácení tohoto trendu.

Sociální geograf Jan Kubát ze stejného výzkumného oddělení RILSA představil rozmanitá fakta a souvislosti o cizincích na českém pracovním trhu. Věnoval se i postojům majoritní populace vůči pracovní migraci, jak to zachycují průzkumy veřejného mínění.  

Všechna probíraná témata se setkala s velkým zájmem posluchačů a vedla se o nich oboustranně přínosná diskuse.

Zájemcům dáváme k dispozici všechny čtyři prezentace (v anglickém jazyce), které výzkumníci z RILSA využili na březnových seminářích pro delegace představitelů jihokorejských odborů.

Ekonomové Vlastimil Beran, Robert Jahoda, Jitka Špeciánová a Filip Mandys z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) publikovali v prestižním časopise DANUBE článek zkoumající to, jak může nastavení přídavku na dítě ovlivnit motivaci pracovat.

Studie ekonomů z RILSA The Impact of Removing the Cliff Effect in Child Allowance in the Czech Republic analyzuje tzv. bod zlomu v nastavení dávky státní sociální podpory přídavek na dítě. Bod zlomu nastává v situaci, kdy domácnost po překročení zákonem stanovené příjmové hranice (definované jako stanovený koeficient násobený životním minimem domácnosti) zcela ztrácí nárok na danou dávku.

Autoři na základě empirických dat s využitím simulačních a mikrosimulačních metod ukazují, že takové nastavení může oslabovat ekonomickou motivaci domácností. Výsledky rovněž naznačují, že odstranění tohoto bodu zlomu by mohlo posílit pracovní motivaci domácností nacházejících se v blízkosti zákonem stanovené příjmové hranice, přičemž celkové rozpočtové dopady takového opatření by zůstaly fiskálně neutrální.

Autorský kolektiv z RILSA se svou studií zapojil do výzkumu bodů zlomu v daňových a dávkových systémech, které se těší rostoucímu odbornému zájmu již déle než tři desetiletí. Empirické studie soustavně potvrzují, že existence bodů zlomu negativně ovlivňuje ekonomickou motivaci jednotlivců a domácností, zejména ve vztahu ke konceptům „past nezaměstnanosti“ a „past chudoby“. Navzdory odbornému konsensu body zlomu přetrvávají v konstrukci mnoha národních sociálních systémů. Odborný časopis DANUBE je vydáván European Research University ve spolupráci s nakladatelstvím De Gruyter Brill.

Seznam Zprávy, jeden z nejčtenějších českých zpravodajských webů, se věnoval znepokujující situaci a prognóze sociálních služeb v Brně. Z odborných respondentů oslovil i socioložku Lucii Vidovićovou, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA).

Socioložka Lucie Vidovićová byla v článku citována výrokem, který k problematice, již Seznam Zprávy líčily v temných barvách, nabídl obecnější, diferencovaný pohled zohledňující mezigenerační a další proměny:

„’Demografické přetížení je v tomto případě zvláštní pojem. Koho přetěžuji tím, že jsem prostě naživu? To, že se zvýší počet osmdesátníků, neznamená, že všichni z nich budou závislí na pomoci. Senioři v budoucnu mohou být díky dostupné péči o zdraví v lepší kondici […] Ti, kterým bude v roce 2050 osmdesát let, se narodili v roce 1970. Jsou to lidé, kteří dnes mohou dělat rozhodnutí vedoucí k tomu, že v osmdesáti buďto budou, nebo nebudou závislí na ostatních’“.

Zájemcům o rozmanité informace týkající se stárnutí a jeho výzkumu doporučujeme sledovat facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? (tuto platformu založila a spoluspravuje socioložka Lucie Vidovićová).

Těší nás, že publikace Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) „Zpráva o socioekonomické situaci romské populace v České republice 2023/2024“ se setrvale stává zdrojem tvrdých dat uváděných ve veřejných debatách.

V nedávném podcastu Versus zpravodajského serveru Romea.cz zaznělo, že důvěra v policii se u většinové společnosti pohybuje kolem 70 %, avšak ‒ podle šetření Výzkumného institutu práce a sociálních věcí z roku 2024 ‒ zhruba polovina Romů a Romek policii nevěří.

„Romové byli v minulosti velmi často perzekuováni a odsouváni na okraj společnosti. Vyvinula se nedůvěra v to, jak policie funguje. Jestli to máme napravit, tak to nebude otázka jedné, dvou generací. Bude to trvat opravdu dlouho. Sama policie tu důvěru ale nevybuduje“, vysvětluje v podcastu styčný důstojník Policie ČR pro menšiny Dalibor Horský.

Publikace Výzkumného institutu práce a sociálních věcí Zpráva o socioekonomické situaci romské populace v České republice 2023/2024 je volně dostupná zde.