Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) právě vyhlásil výběrové řízení na pracovní pozici vedoucí/-ho výzkumného oddělení „Bezpečnost a ochrana zdraví při práci“. Hledáme motivovaného odborníka, který povede naše výzkumné aktivity v oblasti BOZP. Vaším úkolem bude rozvíjet a realizovat strategii výzkumu zaměřeného na zvýšení bezpečnosti práce, prevenci rizik a podporu zdravého pracovního prostředí.

Hlavní náplní práce je: 

• příprava a vedení výzkumných projektů realizovaných v úzké spolupráci s MPSV ČR (zadavatelem výzkumných potřeb) a výzkumných projektů financovaných z externích zdrojů (např. TAČR, GAČR, evropské zdroje) v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)
• řízení týmu výzkumných pracovníků a odborníků
• příprava aplikačních výstupů výzkumných projektů a publikování výsledků výzkumu v mezinárodně uznávaných akademických časopisech
• zajištění odborného zázemí pro tvorbu metodik, doporučení a legislativních podkladů v oblasti BOZP
• prezentace výsledků výzkumu na vědeckých konferencích a dalších akcích
• monitoring trendů, nových technologií a vývoje v oblasti BOZP
• rozvíjení spolupráce s pracovišti v oblasti BOZP jak na národní, tak mezinárodní úrovni, vyhledávání dotačních příležitostí v oblasti BOZP
• mentoring juniorních kolegů/kolegyň za účelem systematického zvyšování odborného zázemí institutu.

Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.

15. července se na Úřadu vlády konalo setkání s odborníky a novináři k dopadům tzv. rozvodové novely na děti ohrožené násilím. Z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) na akci vystoupila socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky.

Akci pořádala Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, a iniciativa Dětství bez násilí (projekt Centra LOCIKA). Novináři byli seznámeni s daty, výzkumnými poznatky a stanovisky odborníků k danému tématu. Hovořilo se rovněž o připravovaných projektech a návazných krocích.

Hlavním tématem byl zákaz fyzických trestů dětí. Změny týkající se rozvodů byly probírány spíše okrajově. SocioložkaJana Paloncyová nicméně zdůraznila, že současné legislativní změny jsou v souladu s výsledky výzkumu RILSA. Například zrušení pojmů „střídavá, výlučná, společná“ péče rodičů bylo mezi doporučeními studií z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Zmíněné terminologické změny napomohou zmírnit konflikty mezi rodiči, kdy někteří spíše než faktický zájem dítěte řešili právě typ péče. 

Velká část rodičů se na uspořádání péče a výživě dětí po rozchodu dokáže dohodnout. Je proto namístě soudní řízení zjednodušit a uvolnit tak kapacity odborníků a úředníků, např. OSPOD, pro řešení složitých případů.

Zájemcům nabízíme plné znění loňské studie RILSA Dítě v rodičovském konfliktu II. Rodičovství před a po rozchodu. 

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) pokračuje ve výzkumu zaměřeném na potřeby dětí vyrůstajících v rodinách se členem potýkajícím se s vážným zdravotním omezením.

V současné době hledáme tyto respondenty:

• rodiče, kteří ve své domácnosti pečují o postiženého nebo dlouhodobě nemocného partnera nebo se sami potýkají s postižením či vážným dlouhodobým onemocněním a zároveň vychovávají „zdravé“ dítě do 15 let, tedy dítě, které není trvale závislé na pomoci jiné osoby z důvodu postižení či chronického onemocnění;
• mladé lidi od 16 do cca 25 let, kteří vyrůstali či stále žijí v domácnosti s rodičem s postižením nebo vážným dlouhodobým onemocněním;
• mladé lidi od 16 do cca 25 let, kteří vyrůstali či stále žijí v domácnosti se sourozencem s postižením nebo vážným dlouhodobým onemocněním.

Náš výzkum se zaměřuje na to, jaké zkušenosti, potřeby a výzvy pečující děti, mladí lidé i jejich rodiny v této situaci zažívají a jaká podpora by jim mohla pomoci. Výstupy z projektu budou využity pro informování tvůrců legislativních změn, odborníků z praxe, úřadů a neziskových organizací.

Respondentům výzkumných rozhovorů nabízíme:

• bezpečné a chápající prostředí pro sdílení jejich zkušeností;
• odměnu ve výši 600 Kč za rozhovor, který potrvá přibližně 60‒90 minut;
• možnost uskutečnit rozhovor telefonicky, online nebo osobně (podle přání účastníků).

Letáky s podrobnými informacemi pro respondenty (za šíření letáků předem děkujeme)

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně. Rozhovory povedou socioložky z oddělení rodinné politiky RILSA.

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace:

T: 770 312 846; 778 536 045

E: pecujici@rilsa.cz

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) pro svůj výzkum zaměřený na asistované kontakty a asistovaná předávání hledá zástupce organizací i samostatně pracující odborníky, kteří formou asistovaného kontaktu nebo asistovaného předávání nabízejí (nebo v minulosti nabízeli) rodinám (biologickým i náhradním) pomoc v oblasti navázání fungujících vztahů a eliminaci dopadů konfliktů dospělých na dítě.

Náš výzkum se zaměřuje na to, 

• jaká je v současnosti praxe v této oblasti;
• jaký je o asistované kontakty a asistovaná předávání zájem;
• za jakých podmínek je tato služba poskytována;
• kde vnímají její poskytovatelé největší úskalí a co by uvítali.

Našim respondentům nabízíme možnost přispět svými zkušenostmi a názory k rozvoji služby, která rodičům i dětem pomáhá, aby k sobě znovu našli cestu.

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně.

Kontakty pro zájemce o zapojení se do výzkumu:

T: 603 519 766 (Leona Hozová); 739 672 326 (Naděžda Křečková Tůmová)

E: ak@rilsa.cz

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se stal novým členem Českého bateriového klastru (ČBK) a spouští výzkum bezpečnosti práce v bateriovém průmyslu. Vstup RILSA do strategického seskupení firem a institucí ČBK posiluje propojení mezi společenskovědním výzkumem a technologickými inovacemi v oblasti moderní energetiky.

Členství RILSA v Českém bateriovém klastruje úzce spojeno se zahájením výzkumného projektu zaměřeného na rizika související s bezpečností práce při manipulaci s moderními bateriemi a kapacitátory. Projekt Mechanické a tepelné narušení elektrochemických dějů v moderních bateriích a kapacitátorech: Analýza dopadů na bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude analyzovat, jak poruchy v bateriových článcích ovlivňují jejich stabilitu a potenciálně vedou k úniku toxických látek.

„Považujeme za klíčové, aby rozvoj nových technologií šel ruku v ruce s ochranou zdraví a bezpečností zaměstnanců. Díky členství v klastru budeme moci lépe propojit náš výzkum s potřebami praxe a podpořit vznik doporučení pro bezpečný rozvoj bateriového průmyslu v České republice,“ uvádí doc. Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA, hlavní řešitel projektu.

Výzkum se zaměří na tři klíčové oblasti:

• identifikaci rizik spojených s mechanickým a tepelným poškozením bateriových článků,
• analýzu vlivu poruch na chemickou stabilitu a uvolňování nebezpečných látek,
• návrh preventivních opatření pro zvýšení bezpečnosti práce v bateriovém sektoru.

Projekt si klade za cíl podpořit vznik praktických doporučení pro zaměstnavatele, výrobce i regulační orgány.

Členství RILSA v Českém bateriovém klastru umožní přímé napojení na odborníky z průmyslu, výzkumné infrastruktury a akademické sféry. Výsledky výzkumu tak budou moci být rychle přeneseny do praxe, ať už formou metodik a školení, nebo úprav pracovních standardů.

Socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA, se ve dnech 16. a 17. června společně se zástupkyní MPSV zúčastnila setkání evropských koordinátorů Záruky pro děti. Tento dokument byl na základě doporučení Evropské komise schválen Radou ministrů práce a sociálních věcí v roce 2021.

Cílem Záruky pro děti je předcházet sociálnímu vyloučení dětí a zajistit přístup ke klíčovým službám (zdravotním, vzdělávacím apod.) všem dětem. Záruka se vztahuje na „děti v nouzi“, jimiž se rozumí osoby mladší 18 let, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením. Přesnou cílovou skupinu dětí si ve svých národních akčních plánech určují samy jednotlivé členské státy.

U příležitosti čtvrtého výročí přijetí Záruky pro děti bylo ve spolupráci s polským předsednictvím EU ve Varšavě uspořádáno osobní setkání zástupců všech členských zemí. Diskutovanými tématy byl dosavadní vývoj v opatřeních vedoucích k naplnění Záruky pro děti a jejich evaluace, sdílení příkladů dobré praxe a stanovení prioritních témat pro další období.

Socioložka Jana Paloncyová z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) na varšavském setkání prezentovala výsledky výzkumu potřeb dětí z nízkopříjmových rodin. Stalo se tak v rámci spolupráce RILSA s MPSV na vyhodnocování Akčního plánu k naplnění Záruky pro děti.

Zde dáváme k dispozici varšavskou prezentaci Jany Paloncyové (se spoluautorstvím dvou jejích kolegyň z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA ‒ Sylvy Höhne a Naděždy Křečkové Tůmové).

Pro zájemce o problematiku nízkopříjmových rodin v České republice uvádíme odkaz na volně dostupnou odbornou monografii HÖHNE, Sylva, Jana PALONCYOVÁ & Naděžda KŘEČKOVÁ TŮMOVÁ, 2024. Nízkopříjmové rodiny s dětmi. Praha: RILSA.

Těm, kteří by se chtěli rychle seznámit s hlavními parametry a závěry daného výzkumu, doporučujeme náš policy brief Děti v rodinách s nízkými příjmy.

15. června přinesla stanice Českého rozhlasu Dvojka ve svém pořadu „Jak to vidí…“ obsáhlý rozhovor se socioložkou Lucii Vidovićovou, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odbornou asistentkou Masarykovy univerzity.

Lucie Vidovićová v pořadu Českého rozhlasu odpovídala například na otázky týkající se stanovení začátku seniority, proměn příslušné terminologie nebo komercializace v oblasti stárnutí.

Hovořila také o věkové diskriminaci (kupříkladu proč ženy v padesáti bývají pro společnost tzv. neviditelné) nebo čím může být pojem „aktivní stáří“ problematický.

K řadě témat nabídla socioložka Lucie Vidovićová nekonvenční náhled, například ohledně osamělosti: „Data výzkumu ukazují, že čím víc lidí kolem sebe máte, tím větší je pravděpodobnost, že bude ve vašem okolí i nějaká patologická osobnost. To, že máte kolem sebe hodně lidí, prostě není zárukou toho, že vaše vztahy budou v pořádku. A že budeme mít vždy někoho, o koho se můžeme opřít.“

Červnový rozhovor s Lucií Vidovićovou pro Dvojku, druhou nejposlouchanější stanici Českého rozhlasu, je dostupný zde.

Článek, který Lucie Vidovićová zmínila v rozhovoru pro ČRo a který publikovala spolu s kolegyní z RILSA a Masarykovy univerzity Marcelou Petrovou Kafkovou v časopise Sociální služby, nabízíme v přiloženém souboru.

Link na facebookovou veřejnou skupinu Stárnutí: Je věk jenom číslo? – platformu věnovanou tématům a otázkám lidského stárnutí (založila a spoluspravuje ji socioložka Lucie Vidovićová): https://www.facebook.com/groups/1448443752086487

Také nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 2. čísla:

Recenzované články                                                                    

Týrání, zneužívání, špatné zacházení a podrývání důstojnosti lidí vyššího věku (EAN) v pobytových sociálních službách                                                                                               

Marcela Petrová Kafková ‒ Lucie Vidovićová ‒ Olga Nešporová

Sociální reformátor Bernard Bolzano                                                                            

Pavel Sirůček

Diskuse

Dávka státní sociální pomoci a majetkový test u složky zohledňující potřeby nezaopatřeného dítěte                                                                                                            

Ladislav Průša

Recenze

Kolonialismus a moderní sociální teorie

Jan Keller

Co je antropologie?

Martin Rychlík

Celé 2. číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Nový policy brief výzkumnic z oddělení rodinné politiky RILSA nabízí čtivou formou zjištění a doporučení z části výzkumného projektu Současná česká rodina a podpora jejích funkcí zaměřené na matky, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin a osobně nebo za pomoci rodiny o ně pečují.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• V roce 2022 bylo v ČR bezmála 1 000 těhotenství nezletilých, z nichž se narodilo 528 dětí.
• Nynější výzkum RILSA vycházel mj. z 28 kvalitativních rozhovorů s velmi mladými matkami (červenec – říjen 2024). Tyto ženy často pocházely z nefunkčních rodin s nízkou vzdělanostní úrovní, nezaměstnaností, ekonomickými problémy a závislostmi, kde docházelo k zanedbávání výchovy.
• Jedním z důvodů časného mateřství byla nízká informovanost o možnostech antikoncepce.
• Velkým problémem těchto matek je nedostatek cenově dostupného samostatného bydlení. Mnohdy žily v přelidněných domácnostech a potýkaly se s diskriminací na bytovém trhu.
• Výzkumnice doporučují cílená opatření, která by mladým matkám v obtížné finanční situaci usnadnila přístup k flexibilním pracovním místům a službám denní péče o děti.
• V oblasti vzdělávání autorky doporučují podporovat jak preventivní a vzdělávací programy na školách zaměřující se na bezpečné sexuální chování, tak terénní aktivity poskytované v rodinách.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž nový policy brief čerpá:

SVOBODOVÁ, Kamila, Kristýna JANUROVÁ, Magdalena BUBENÍKOVÁ, Tereza FRÖMMELOVÁ, Sylva HÖHNE & Jana PALONCYOVÁ, 2025. Maminkou před 18. narozeninami: životní zkušenosti a potřeby nezletilých matek v České republice. Praha: RILSA.

Dostupné z: https://katalog.vupsv.cz/fulltext/vz_580.pdf

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) hledá respondenty pro svůj projekt zjišťující, jaké jsou zkušenosti pacientů s long covidem, jak se jim daří v pracovním životě, jak se potýkají s těžkostmi, které s sebou nese dlouhodobé onemocnění, a jaké podpory mohou tito pacienti v České republice využít.

Máte zdravotní problémy, které odstartovala covidová infekce? Trvají tyto problémy déle než tři měsíce po odeznění infekce? Jste (nebo byl/a jste před nemocí) pracující? Pokud ano, pak hledáme právě vás!

Respondentům výzkumných rozhovorů nabízíme:

•  možnost ovlivnit přístup státu k nemocným s dlouhým covidem;
•  příležitost popovídat si o tom, co vás trápí;
•  odměnu ve výši 500 Kč;
•  příležitost pomoci tisícům lidí se stejnými zdravotními problémy.

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně a na základě přísných vědeckých standardů.

Rozhovor je možné uskutečnit online nebo osobně, a to na místě, které vám bude vyhovovat.

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace: longcovid@rilsa.cz