Završení významného projektu RILSA: FEANCI

Završení významného projektu RILSA: FEANCI

02. 10. 2026

24. září se v Praze konal workshop, jímž Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) završil jeden ze svých nejvýraznějších projektů posledních let: „FEANCI – Fenomén EAN (týrání, zneužívání a špatné zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb: inovace v detekci, prevenci a péči“.

V pražských prostorách neziskové organizace Život 90 se na workshopu sešlo 35 účastníků ‒ zástupců zájmových organizací, poskytovatelů pobytových i terénních sociálních služeb, Policie ČR, Ministerstva spravedlnosti a další odborníci.

V úvodu workshopu představila socioložka z RILSA Marcela Petrová Kafková hlavní zjištění projektu FEANCI. Ze závěrů jedinečného kvantitativního online dotazníkového šetření (respondenty bylo 973 pracovnic a pracovníků v sociálních službách) vybíráme:

  • Více než dvě pětiny zaměstnanců se velmi často či často setkávají s klienty, kteří přicházejí z nemocnic a léčeben dlouhodobě nemocných (tzv. LDN) v „zanedbaném stavu“ – tedy se stopami nevhodné péče;
  • Pozitivní vztahy převažují: téměř tři čtvrtiny zaměstnanců opakovaně zažily vděčnost či pochvalu od klientů, avšak téměř polovina čelila vyhrožování nebo nadávkám a dvě pětiny fyzickému napadení (škrábání, údery); v zařízeních se zvláštním režimem se to děje výrazně častěji. 
  • Postoje personálu k medializovaným kauzám typu „Slunečnice“ jsou nejednotné: 44 % respondentů neví, co si o nich myslet, 30 % věří, že média popisují pravdu, 26 % že přehánějí.
  • Pětina zaměstnanců v sociálních službách souhlasí s výrokem, že „klienti jsou jako děti a potřebují dohled a disciplínu“ – disciplinační, paternalistický přístup tedy v menšině případů přetrvává i přes celkově sílící orientaci na práva klientů. 

Následně tato zjištění doplnila Aneta Mundok Nitschová o zkušenosti z projektu linky důvěry Senior telefon: první linky důvěry pro seniory v České republice. Účastníkům workshopu přiblížila, s čím se na linku senioři i jejich blízcí obracejí nejčastěji: jde o problémy osamělosti nebo potřebu pomoci při orientaci v systému sociální pomoci a sociálních služeb. Linka důvěry je seniory využívána i při rodinných potížích a ‒ žel ‒ rovněž v případech domácího násilí a týrání.

Zářijová akce měla příkladný ráz skutečného workshopu, neboť přítomní dále pracovali na šesti stanovištích, kde společně hledali odpovědi k těmto okruhům:

Svět bez násilí ‒ Jak by vypadal ideální stav bez násilí na seniorech? 

Mapa vlivu ‒ Kdo a jak ovlivňuje systém prevence a řešení násilí na seniorech? 

Co víme a co nevíme ‒ Jaká data a zkušenosti nám chybí? 

Mluvit, nebo mlčet ‒ Jak o tématu citlivě, ale srozumitelně komunikovat? 

Osobní mise – Co již děláme nebo můžeme začít dělat – jako jednotlivci i v rámci našich organizací?

Pohledem seniora a seniorky ‒ Co by na tom změnili samotní senioři? 

Projekt Výzkumného institutu práce a sociálních věcí FEANCI přinesl kromě řady odborných statí, konferenčních a mediálních vystoupení i několik praktických výstupů, mimo jiné návrh zákona o ochraně před EAN; metodiku prevence týrání seniorů v kontextu sociálních služeb; metodiku k využití kresby jako nástroje poznání, prevence a podpory seniorů. Mezi výstupy projektu patří i Akční plán prevence, řešení a ochrany starších osob před týráním, zneužíváním, zanedbáváním, podrýváním důstojnosti a špatným zacházením (v gesci MPSV) nebo výstup zaměřený na vyčíslení ekonomické a společenské zátěže násilí, zneužívání a špatného zacházení se staršími lidmi. Tuto zatím nepublikovanou výzkumnou zprávu zde dáváme k dispozici v její předběžné podobě.

Všechny dosavadní výstupy projektu FEANCI najdou zájemci na jeho webu.