Ve dnech 6. – 7. června se v Jihlavě konal 7. ročník odborné konference Ministerstva práce a sociálních věcí „Fórum rodinné politiky“. Hlavní pozornost byla věnována budoucnosti českých rodin, ovšem experti z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) byli panelisty i u dalších probíraných témat, jako jsou například socioekonomické nerovnosti, chudoba a sociální vyloučení v České republice, demografické otázky či problematika stárnutí.
Socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky v RILSA, vystoupila v diskusním bloku Udržitelný demografický vývoj – jak na problémy spojené s odkládáním rodičovství?.
Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce v RILSA, byla panelistkou bloku Mezigenerační solidarita a stárnutí.
Ekonom Robert Jahoda z výzkumného oddělení trhu práce v RILSA byl hostem konferenčního panelu Nová éra podpory rodin: Efektivní a motivující systém.
Ekonom Robin Maialeh, ředitel RILSA, hovořil v bloku Socioekonomické nerovnosti, chudoba a sociální vyloučení v České republice. Robin Maialeh se zároveň stal jednou z 12 osobností, s nimiž pořadatelé konference natočili krátký rozhovor.
Webové stránky 7. ročníku konference Fórum rodinné politiky, mj. s jejím programem, jsou dostupné zde. Pořadatelé ohlásili, že po skončení konference zveřejní záznamy všech diskusních panelů.
Předseda Vědecké rady AV ČR Pavel Baran v úvodu vyzdvihl významný kvalitativní posun činnosti RILSA v posledních letech. Následovala přednáška ředitele RILSA Robina Maialeh, ve které představil svůj výzkum ekonomických nerovností doma i ve světě. Přednáška se soustředila především na nástroje hospodářské politiky, jimiž lze míru nerovností ve společnosti efektivně regulovat. Navazující diskuse otevřela několik dalších výzkumných otázek a podnětů, které budou předmětem dalšího výzkumu RILSA.
Ve čtvrtek 23. května 2024 se na půdě Poslanecké sněmovny konal „Kulatý stůl s experty k důchodové reformě“. Pozváni byli poslanci, senátoři, zástupci odborné veřejnosti a novináři. Za Výzkumný ústav práce a sociálních věcí byla mezi panelisty socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA.
V prvním bloku představil hlavní rysy důchodové reformy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Na něho navázali makroekonomka Milena Horská a demograf Tomáš Fiala.
Druhý blok, nazvaný Budoucnost české rodiny, se nejprve zaměřil na aktuální trendy porodnosti (vystoupení demografky Jiřiny Kocourkové). Odbornou část kulatého stolu zakončila příspěvkem o prorodinné politice socioložka z RILSA Jana Paloncyová. Zaměřila se na možnosti podpory mladé generace při zakládání rodin a na to, jaké problémy v současnosti nejvíce trápí české rodiny a jakým směrem by se měla ubírat rodinná politika.
Dále zde nabízíme:
– plné znění Zprávy o rodině 2023,
– prezentaci z veřejného semináře ke Zprávě o rodině 2023,
– tiskovou zprávu RILSA k vydání Zprávy o rodině 2023 a k veřejnému semináři.
Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robin Maialeh byl tento týden pozván do panelu v rámci workshopu, který se zabýval kariérními drahami absolventů vysokých škol.
Workshop pořádala Vysoká škola ekonomie a managementu ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou, jejíž představitel Michael Hofer odprezentoval rakouský systém monitoringu absolventů.
Robin Maialeh se zaměřil na pracovní podmínky jednotlivých vzdělanostních skupin, kvalifikační a oborovou strukturu českého trhu práce, a to vše v kontextu mezinárodních srovnání.
Diskutovány byly dále možnosti ustavení národního systému sledování kariérních drah absolventů v České republice, sdílení příkladů dobré praxe z rakouské strany a v neposlední řadě i rozšíření započínající spolupráce v této oblasti mezi RILSA a CSVŠ o další instituce.
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) zve odborníky i širší veřejnost na prezentaci výstupů projektu, v němž konsorcium pěti výzkumných ústavů analyzovalo filantropii v zemích V4 během války na Ukrajině.
Výsledky by měly pomoci při řešení budoucích krizí díky poznatkům získaným v oblasti sociální integrace, dobrovolnictví a charitativního dárcovství.
Praktickým cílem projektu je poskytnout neziskovým organizacím, obcím a podnikatelskému sektoru informace o tom, jak přispět k sociálnímu smíru zachováním výhod dobrovolnictví, začleněním uprchlíků do společnosti, integrací do trhu práce a připraveností na řešení budoucích krizí.
Výstupy projektu nabízejí také empirické kauzální důkazy o faktorech vysvětlujících dobrovolnictví a charitativní dárcovství v kontextu ukrajinské uprchlické krize v zemích V4.
Termín konání: v pondělí 10. června 2024 od 15 do 17 hod.
Místo konání: Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
(Jankovcova 23, Praha 7)
Forma: osobní účast
Registrace účasti: https://vyzkum.vupsv.cz/remark_scripts/rws5.pl?FORM=regsmd
(účast na semináři prosím potvrďte nejpozději do 8. června)
Za osobní účasti zhruba šesti desítek odborníků především na problematiku rodinného práva a služeb pro rozcházející se rodiče se v pondělí 27. května 2024 uskutečnila závěrečná konference k projektu „Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče“. Dalších zhruba 150 profesionálů z dané oblasti sledovalo dění z konference online. Pořadatelem akce, která vyvolala takto velký ohlas, byl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA).
První část konference tvořily ve dvou blocích prezentace hlavních zjištění projektu. Socioložky z týmu rodinné politiky RILSA Jana Barvíková, Jana Paloncyová, Sylva Höhne a Naděžda Křečková Tůmová představily životy rodin (s dětmi), které si prošly rozpadem vztahu, a to včetně cesty k současnému uspořádání péče o dítě a určení výživného. Výzkumnice se zajímaly také o míru čerpání služeb určených pro rozcházející se rodiče a spokojenosti s těmito službami.
Poznatky z dotazníkového šetření následně doplnily závěry z hloubkových rozhovorů, které představily vnímání rozchodu rodičů očima dítěte či mladého dospělého.
Druhá část konference dala prostor odborníkům z praxe. Nejprve zástupkyně Ministerstva spravedlnosti ČR představily připravované legislativní změny v rozvodech a v následné péči o děti. Poté následoval diskusní odborný panel se zástupci profesionálů z řad advokátů, opatrovnických soudců, pracovníků orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, psychologů a sociologů.
Panelová diskuse s přispěním účastníků v sále rozkryla řadu témat a přinesla podnětné návrhy pro praxi. Mnozí diskutující vyzdvihovali přínos prezentovaného výzkumného projektu RILSA i pro jejich každodenní pracovní náplň a deklarovali zájem o další spolupráci s RILSA, neboť jim prý poskytuje řadu cenných zjištění a přesnější představy o životě rozpadajících se rodin.
Dále zde nabízíme:
Všechny dosud publikované výstupy RILSA k projektu Dítě v rodičovském konfliktu jsou dostupné zde.
Tisková zpráva ke konferenci je dostupná zde.
Prezentace a videozáznam z konference jsou dostupné zde:
Tereza Frömmelová, Naděžda Křečková Tůmová a Petr Holpuch z týmu rodinné politiky Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) se ve dnech 22. až 24. května zúčastnili 53. konference České demografické společnosti. Ta se tentokrát konala v prostorách Magistrátu města Olomouce a jako již tradičně přinesla zajímavé příspěvky strukturované do několika tematických bloků.
Tereza Frömmelová a Naděžda Křečková Tůmová vystoupily v odborné sekci nazvané Současná česká rodina s příspěvky s názvem Statistiky rozhodnutí opatrovnických soudů v kontextu rozpadu rodin s dětmi a Pohled do života rekonstituovaných rodin.
Petr Holpuch prezentoval v odborném bloku Demografický výzkum v širších souvislostech příspěvek Sčítání osob v bytové nouzi v České republice. Všechna zmíněná vystoupení vycházela z projektů realizovaných týmem rodinné politiky RILSA.
Dále zde nabízíme:
Více informací o konferenci (včetně programu a anotací příspěvků) zde.
Odkaz na prezentace zde.
Odkazy na projekty RILSA, jejichž výstupy byly prezentovány v rámci konference:
Český rozhlas Plus přinesl v pátek 24. května ve svém nejposlouchanějším vysílacím čase obsáhlý rozhovor s Janou Paloncyovou, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA. Tématem byly výsledky unikátního projektu „Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče“. Zjištění tohoto projektu budou představena na dnešní celodenní konferenci.
Socioložka Jana Paloncyová na úvod upozornila, že každoročně v ČR přichází o úplnou rodinu rozvodem svých rodičů přes 20 000 dětí. Další děti se do téže situace dostávají rozchodem nesezdaných rodičovských párů.
Za velký problém J. Paloncyová označila i to, že zhruba dvě třetiny rodičů měly spolu krátce po rozchodu větší či menší konflikt ohledně úpravy péče o děti, přičemž tyto spory často přetrvávají dlouhou dobu. Výzkum RILSA zjistil také to, že mnozí rodiče neumějí využívat služby, které by dospělým i dětem s uvedenými obtížemi pomohly.
Nejlepší poměry ve spolupráci někdejších partnerů jsou tam, kde je mezi nimi péče o děti rozdělena rovnoměrně. Za pozitivní Jana Paloncyová označila také zjištění, že značná část bývalých partnerů se dokáže kooperativně domlouvat na dílčích změnách péče o děti v případě onemocnění atp.
Redaktora Českého rozhlasu zajímalo i to, co odbornice z RILSA soudí o chystaných změnách v rodinném právu, jako je zrušení pojmů výlučná a střídavá péče. Jana Paloncyová tyto změny rozhodně přivítala a s odkazem na další projekty RILSA připomněla, že navzdory vysoké rozvodovosti v České republice nemalá část veřejnosti zmíněné právní pojmy vnímá zkresleně, navíc s některými mýty a tabu, což zbytečně rozdmýchává neshody.
Za pozitivní vývoj označila Jana Paloncyová to, že se u řady okresních soudů postupně prosazuje uplatňování Cochemské praxe jako prostředek toho, jak konflikty racionalizovat a dovést bývalé partnery k většímu zohledňování zájmů dětí.
Rozhovor s Janou Paloncyovou je k poslechu zde (od času 7:34).
Více zjištění RILSA k rozchodům rodičů se můžete dozvědět na dnešní konferenci Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (v pondělí 27. května).
Umut Ünal, Head of the Macroeconomic Analysis Department at the Research Institute for Labour and Social Affairs (RILSA), has recently published an article in the prestigious “Journal of Real Estate Finance and Economics” (Springer).
For those intrigued by the influence of immigration on the housing market in Europe’s premier immigrant destination, this paper is a must-read. The paper, entitled The Effect of Immigration on Housing Prices: Evidence from 382 German Districts, led and co-authored by Umut Ünal, provides evidence of the causal impact of immigration on housing prices and rents using an extensive dataset from Germany that covers 382 administrative districts over the period 2004-2020.
Employing the panel-data approach and a manually constructed instrument, the study reveals that international migration exerts a significantly positive short-term impact on flat prices and rents. House prices are not significantly affected. The results demonstrated that an increase in international migration of 1% of the initial district population causes a hike in flat prices of up to 3% as well as an increase in flat rents of around 1%. The increase in flat prices is more than twice as high as this figure at the lower end of the market, whereas the flat rental market rates a more linear response. The paper also reveals that the impact of immigration on flat prices and rents does not significantly differ across rural and urban areas within the country.
Forming an understanding of the causal relationship between immigration and housing markets is crucial for predicting market trends and making informed decisions in terms of real estate investment and urban planning. By highlighting the differential effects on flat prices, particularly at the lower end of the market, the study underscores the socio-economic implications of immigration, including potential increases in living costs for lower-income residents. This insight is vital for shaping social welfare and housing affordability policies.
As with Germany, the Czech Republic is experiencing significant immigration, particularly in urban areas such as Prague. The study has the potential to inform Czech policymakers of the potential impacts of immigration on local housing markets, guiding both short-term responses and long-term urban planning. The various insights from the study can help the Czech authorities in terms of formulating strategies that not only accommodate the influx of immigrants but also leverage this demographic change so as to boost economic growth. Effective integration acts to expand the workforce and the consumer base, thus stimulating the economy. By addressing potential housing market strains proactively, the Czech Republic, where urban housing space is often limited, is able to maintain social cohesion and prevent the conflict that could arise from housing affordability disparities.
The article can be accessed here.
Český rozhlas Plus se u příležitosti Mezinárodního dne rodin zajímal o proměny českých rodin za posledních 30 let. Jednou z odborných respondentek byla socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA.
Jana Paloncyová hovořila například o tom, že rodina zůstává jednou z nejvyšších životních hodnot, o něž čeští občané usilují. Připomněla i proměny spočívající v nárůstu počtu nesezdaných partnerů majících děti, kdy tato větší volnost neznamená zvýšení stability českých rodin: „každá čtvrtá česká rodina, v níž jsou nezletilé děti, je rodinou neúplnou“.
Mezi příčinami rozchodů rodičů vyzdvihla J. Paloncyová faktory, které jsou navzdory jejich závažnosti často opomíjeny: nedostatek času pro vzájemné rodinné soužití a nedostatečné rodičovské a partnerské kompetence.
Došlo také na téma rozvodů: „podle statistik Ministerstva spravedlnosti zhruba tři čtvrtiny rozvádějících se rodičů se rozvádí na základě dohody. Tedy dospěli k rozhodnutí sami, bez autoritativního rozhodnutí soudu […] V tomto směru je tam určitý pozitivní posun“.
Moderátor ČRo Plus se Jany Paloncyové ptal i na situaci samoživitelů a na obecné problémy českých rodin. Vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA v této souvislosti kromě slaďování pracovních a rodinných povinností hlavně u předškolní péče uvedla, že nejčastěji se české rodiny potýkají se špatnou finanční situací: „podle výzkumů každá šestá úplná rodina nemá vůbec žádné finanční úspory a každá třetí neúplná rodina je v podobné situaci, což je poměrně velký podíl rodin„.
Více zjištění RILSA k rozchodům rodičů se můžete dozvědět na konferenci Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče, která se koná již 27. května. Registrovat se můžete zde.
Český rozhlas Plus se u příležitosti Mezinárodního dne rodin zajímal o proměny českých rodin za posledních 30 let. Jednou z odborných respondentek byla socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA.
Jana Paloncyová hovořila například o tom, že rodina zůstává jednou z nejvyšších životních hodnot, o něž čeští občané usilují. Připomněla i proměny spočívající v nárůstu počtu nesezdaných partnerů majících děti, kdy tato větší volnost neznamená zvýšení stability českých rodin: „každá čtvrtá česká rodina, v níž jsou nezletilé děti, je rodinou neúplnou“.
Mezi příčinami rozchodů rodičů vyzdvihla J. Paloncyová faktory, které jsou navzdory jejich závažnosti často opomíjeny: nedostatek času pro vzájemné rodinné soužití a nedostatečné rodičovské a partnerské kompetence.
Došlo také na téma rozvodů: „podle statistik Ministerstva spravedlnosti zhruba tři čtvrtiny rozvádějících se rodičů se rozvádí na základě dohody. Tedy dospěli k rozhodnutí sami, bez autoritativního rozhodnutí soudu […] V tomto směru je tam určitý pozitivní posun“.
Moderátor ČRo Plus se Jany Paloncyové ptal i na situaci samoživitelů a na obecné problémy českých rodin. Vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA v této souvislosti kromě slaďování pracovních a rodinných povinností hlavně u předškolní péče uvedla, že nejčastěji se české rodiny potýkají se špatnou finanční situací: „podle výzkumů každá šestá úplná rodina nemá vůbec žádné finanční úspory a každá třetí neúplná rodina je v podobné situaci, což je poměrně velký podíl rodin„.
Více zjištění RILSA k rozchodům rodičů se můžete dozvědět na konferenci Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče, která se koná již 27. května. Registrovat se můžete zde.