Dne 16. ledna 2025 se na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) konal odborný workshop věnovaný závěrům rozsáhlého projektu Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) zaměřeného na potřeby osvojených dětí a osvojitelů v České republice.

Řešitelky projektu s názvem Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů Leona Hozová a Naděžda Křečková Tůmová z výzkumného oddělení rodinné politiky RILSA účastníkům workshopu představily vybrané výstupy projektu řešeného v letech 2022 až 2024.

Workshopu, který probíhal prezenčně i online formou, se zúčastnila zhruba stovka odborníků, a to jak zástupců MPSV, krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, tak zaměstnanců neziskových organizací a expertů samostatně pracujících s osvojiteli. Velký zájem u posluchačů vyvolaly nejen přednesené závěry výzkumu, ale také rozhodnutí vydat o zjištěních knihu s předpokládaným názvem Cesta k nové rodině: Proces osvojení v České republice. Její vydání je u vydavatelství Wolters Kluwer plánováno na druhou polovinu roku 2025.

Problematika stárnutí a mezigeneračního chování, včetně takových témat, jako jsou projevy ageismu vůči starším lidem na trhu práce, se těší stále častější pozornosti českých masmédií. V nedávné době dva nejčtenější domácí internetové portály přinesly ke zmíněným tématům stanoviska socioložky Lucie Vidovićové, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA). 

Zpravodajský server Seznam Zprávy se 21. ledna 2025 věnoval nejprve výsledkům nedávného průzkumu toho, jaké zkušenosti mají lidé se stereotypním posuzováním své osoby podle věku. Lucie Vidovićová byla redakcí požádána o expertní komentáře. V jednom z nich se pozastavila nad četností a vahou věkových norem a stereotypů a uvedla, že v českém právním řádu jich napočítala kolem čtyřiceti.

Zpravodajský portál Novinky přinesl 20. ledna 2025 obsáhlý článek zaměřený na věkovou diskriminaci a proměny stárnutí, zejména na fenomén takzvaných moderních seniorů. Text se z velké většiny opírá o stanoviska opět socioložky z RILSA Lucie Vidovićové. Ohledně ageismu poukázala na to, že máme sklon hodnotit jinak své blízké seniory (například svou babičku) a jinak ty „cizí“, tedy že vstřícné chování ke starším lidem, které se naučíme v rodině, ne vždy projevujeme vůči seniorům obecně. Jako cestu ke změně L. Vidovićová doporučila „zaměřit se v obecné výchově na otevřenost a jinakost, oceňovat variabilitu a barevnost života“. Tyto a další aspekty věkové diskriminace na nejnovějších datech Ageismus 2024 rozpracovává také projekt RILSA a MPSV Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Ohledně mladších seniorů, kteří se svým aktivním životem velmi odlišují od známého stereotypu, si Lucie Vidovićová přeje, aby se mezi nimi nacházeli takoví, kteří na tuto proměnu budou sami aktivně poukazovat.

Zájemcům o odborné poznatky ke zmíněným tématům doporučujeme například probíhající projekt FEANCI, v němž se Výzkumný institut práce a sociálních věcí spolu s Gerontologickým institutem a ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí věnuje fenoménu EAN (týrání, zneužívání a špatného zacházení se seniory) v kontextu sociálních služeb v ČR. Viz též naši nedávnou aktualitu k prvnímu výstupu tohoto projektu, policy paperu Jak se zkoumá násilí na seniorech v kontextu institucionální péče.

Srdečně Vás zveme na odborný workshop Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), který představí zjištění a doporučení z výzkumného projektu zaměřeného na potřeby osvojených dětí a osvojitelů v České republice.

Zaměření workshopu:

•            hlavní zjištění týkající se potřeb osvojených dětí a osvojitelů;

•            návrhy na zlepšení praxe a podpory osvojitelských rodin;

•            doporučení pro legislativní změny a úpravy institucionálních rámců;

•            diskusi o výzvách a prioritách v postadopční péči.

Součástí akce bude diskuse a sdílení zkušeností mezi odborníky, osvojiteli a dalšími aktéry v oblasti osvojení.

Workshop patří mezi výstupy výzkumného projektu RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů.

Termín workshopu: čtvrtek 16. ledna 2025 od 10 do 12 hod.

Místo: MPSV (Praha 2, Na Poříčním právu 1, místnost Klub)

Forma: hybridní (osobní nebo online)

Registrace účasti: zde (registrace je možná pouze do 14. ledna)

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve své ediční řadě policy papers poskytuje dobře srozumitelný vhled do vybraných témat sociální politiky a doporučení pro rozhodovací sféru.

Nový policy paper RILSA ‒ Jak se zkoumá násilí na seniorech v kontextu institucionální péče ‒ je příspěvkem ke snaze zjistit více o výskytu týrání, zneužívání, zanedbávání a špatného zacházení se seniory (dále též EAN – elder abuse and neglect).

Publikace se zaměřuje především na EAN v institucionální péči, konkrétně v sociálních pobytových službách pro seniory. Přináší přehled o jednotlivých výzkumných přístupech i konkrétních metodologiích užívaných v různých státech a navrhuje vhodnou metodologii pro sběr dat o EAN v české rezidenční péči.

Autorky docházejí k závěru, že současné poznatky o výskytu špatného zacházení se seniory vykazují poměrně velké rozptyly ve výsledcích a svědčí o kulturní podmíněnosti daného fenoménu.

Výzkumnice doporučují zvážit a ošetřit inherentní rizika toho, že v některých případech výzkumy dospívají k nadhodnocení výskytu EAN, zatímco v jiných se k reálným výskytům EAN výzkumně nedostáváme. Podíly, které jsou označovány za prevalenci (např. Světovou zdravotnickou organizací), jsou často spíše hrubými odhady než přesnými daty.

Nový počin z ediční řady RILSA Policy Papers je ke stažení zde.

I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 4. čísla:

Recenzované články                                                          

(Ne)spokojenost pracovníků úřadů práce s digitalizací dávek státní sociální podpory            

Michaela Veselá Hiekischová – Erika Růžičková

Digitální vyloučení a digitální znevýhodnění: na koho dopadá?                                      

Tomáš Doseděl

Poznatky z výzkumu

K aktuálním změnám v řešení pracovněprávních sporů v roce 2025  

Petr Frischmann

Sociální podnikání a nová právní úprava sociálního podniku v ČR                          

Ondřej Závodský ‒ Marie Dohnalová

Knihy, které nezestárly

Teorie zahálčivé třídy                                                                                                      

Jan Keller

Recenze

Psychologické a právní aspekty patchworkových rodin                                                          

Vladimír Barák

Jsme dnes všichni vědečtí experti?                                                                                             

Jan Keller

Celé 4.  číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Portál Věda a výzkum (https://vedavyzkum.cz/) zpovídal ředitele RILSA Robina Maialeh ohledně sloučení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce. 

Kromě samotného slučování zajímalo šéfredaktorku portálu Věda a výzkum Vladislavu Vojtíškovou i to, co se za dobu působení ředitele Robina Maialeh nejvíce změnilo, a kde naopak vidí ještě rezervy. Vybrané pasáže si lze přečíst níže:

„Pod vaším vedením došlo na Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí k významným změnám. Co se vám nejvíce povedlo?

Těší mě kladná odezva na náš rozvoj v posledních letech ze strany akademické a vědecko-výzkumné obce. Obměnili jsme náš tým, máme pracovníky i stážisty ze zahraničí. V minulém roce jsme publikovali více impaktovaných článků než za celou předchozí historii ústavu dohromady, navíc míříme do stále prestižnějších zahraničích časopisů. Aktuálně dokončené nebo dokončované výstupy budou bez dalších zásahů ještě několik let zlepšovat prestiž i hodnocení ústavu.

V jakých oblastech byste se naopak chtěli dále zlepšovat?

Jako klíčovou vidím právě spolupráci s ministerstvem. Rezervy určitě máme v aktivních návrzích toho, co bychom jako odborníci doporučovali. Hlas v diskusi nemáme automaticky, musíme ještě aktivněji předkládat témata o tom, co se ve společnosti a ekonomice děje a jak s tím můžeme pomoci. Navíc odvádíme spoustu dobré práce, o které se třeba ani neví.“

Celý rozhovor je k dispozici zde.

Dne 19. prosince 2024 se na půdě MPSV konal workshop věnovaný stárnutí společnosti, zejména podpoře začleňování starších osob do trhu práce.

Oddělení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Trh práce, vedené prof. Tomášem Sirovátkou, na workshopu představilo několik prezentací vycházejících především z projektů RILSA Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender a Integrace nezaměstnaných ve věku 50+ na trh práce: vhodnost a efektivnost nástrojů APZ. Experti se v nich zaměřují na situaci starších osob na trhu práce, cíleně se věnují rizikům jejich nezaměstnanosti a využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

V rámci zmíněné akce vystoupili i pracovníci MPSV. Ing. Kateřina Budínová, ředitelka Odboru realizace programů fondů EU – zaměstnanost a adaptabilita, seznámila účastníky s aktuálně realizovanými projekty, které v rámci Operačního programu Zaměstnanost+ poskytují přímou podporu starším osobám znevýhodněným na trhu práce. Mgr. Pavel Dudek představil nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti – integrační pracovní místo.

Zájemcům zde poskytujeme čtyři prezentace přednesené výzkumníky z RILSA na zmíněném workshopu MPSV. Vycházejí i z teprve dokončovaných publikací.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Eurofound vydává novou publikaci – Representativeness of the European social partner organisations: Postal and courier activities sector –, na které se za Českou republiku podílela ekonomka Soňa Veverková.

Studie se věnuje reprezentativitě sociálních partnerů v sektoru poštovních a doručovacích služeb. V České republice tvoří zaměstnanost v poštovních službách 91 % celkové zaměstnanosti v sektoru (jedná se zejména o zaměstnance České pošty), 9 % připadá na kurýrní služby. První uvedený podíl je nejvyšší a druhý je nejnižší v zemích EU. Tato disproporce je daná tím, že v subsektoru kurýrních služeb se v České republice velmi často vyskytuje tzv. švarcsystém.

Plná verze výzkumné zprávy Representativeness of the European social partner organisations: Postal and courier activities sector je k dispozici zde.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Social protection 2.0: Unemployment and minimum income benefits se zaměřuje na dávky v nezaměstnanosti a minimální příjem osob v produktivním věku. Za Českou republiku se na publikaci podílela ekonomka Jana Váňová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Experty nebyl zjištěn žádný členský stát, kde by dávky v nezaměstnanosti pobíralo více než 80 % osob s nárokem na minimální příjem. Mezi příjemce dávek, u nichž je vyšší riziko nedostatečného příjmu, patří osoby bez přístupu k sociálnímu bydlení v oblastech s vysokými náklady na bydlení, nezaměstnaní, jejichž poslední zaměstnání bylo málo finančně ohodnocené, a dlouhodobě nezaměstnaní. Zpráva rovněž zkoumá zamítání žádostí (často je zamítnuto přibližně 30 % žádostí), digitalizaci procesů podávání žádostí (nejčastěji u dávek v nezaměstnanosti) a požadavky na ekonomickou aktivizaci.

Plná verze výzkumné zprávy Social protection 2.0: Unemployment and minimum income benefits je k dispozici zde.

Na podzim 1924 bylo přijetím zákona č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, zavedeno pojištění lidí, kteří v ČSR vykonávali práce nebo služby na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru. Poprvé v našich dějinách tak bylo sociální pojištění sjednoceno, a to i organizačně – vznikem Ústřední sociální pojišťovny. Ta spravovala invalidní a starobní pojištění a řídila nemocenské pojišťovny, které fungovaly obdobně jako dnešní okresní správy sociálního pojištění.

Přinášíme prohlášení Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), ke zmíněnému významnému sociálněpolitickému výročí:

„Stoleté výročí sociálního pojištění v Československu / České republice nás vede k zamyšlení nad jeho významem jako nástroje pro zajištění sociální stability, důstojnosti a ve zprostředkovaném smyslu i svobody jakožto pilířů každé demokratické společnosti. Sociální pojištění vzniklo díky dlouholetému úsilí pracujících vrstev, které jej vydobyly jako klíčový prvek ochrany proti rizikům spojeným s nemocí, stářím a dalšími náročnými životními situacemi. Aktivace sociálního pojištění v daných situacích je dnes vnímána jako nedílná součást společenské smlouvy, avšak neměli bychom zapomínat na historický kontext boje za tato práva. A měli bychom se vymezit proti možnému oslabování sociálních práv občanů ústavně garantovaných prostřednictvím Listiny základních lidských práv a svobod. V současné době je rovněž nezbytné, abychom reflektovali proměny na trhu práce a našli sociálnímu pojištění adekvátní pozici v rámci daňově-pojistného systému, aby nadále plnilo svůj významný úkol i v měnícím se pracovním prostředí. Tento institut chrání nejen jednotlivce, ale posiluje sociální soudržnost a utužuje princip spravedlnosti v celé naší společnosti.“

Přejeme mnoho dalších úspěšných let systému sociálního pojištění a celému týmu ČSSZ!

Těší nás, že jak současný český premiér Petr Fiala, tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka rovněž vyzdvihli význam 100. výročí sociálního pojištění v Československu / České republice (jejich výroky přináší grafický doprovod této aktuality).

Více informací o zmíněném výročí se dozvíte na speciálních stránkách ČSSZ.