Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief Jany Havlíkové, Olgy Hubíkové a Roberta Trboly vznikl s ambicí přitáhnout pozornost k velmi problematickému faktu, že více než 10 let se kolem 1 500 sociálních pracovníků zajišťujících pro stát výkon sociální práce na obecních úřadech (dále též OÚ) trápí s vyplňováním naprosto nevyhovujícího elektronického formuláře pro záznam o práci s klienty (SZSP). Většina oněch sociálních pracovníků proto považuje za nezbytné vést paralelně také papírovou spisovou dokumentaci, čímž se krátí čas pro přímou práci s klienty.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• Sociální pracovníci OÚ po celou dobu práce s elektronickým formulářem SZSP upozorňují na jeho problematičnost a neúspěšně podávají návrhy na změny a opravy.
• Na potřebnosti zásadní revize formuláře SZSP se shodují i krajští metodici sociální práce, současně však požadují zachování funkcionalit, které umožňují sociálním pracovníkům náhled jednak na sociální dávky svých klientů, jednak na historii případné spolupráce daného klienta se sociálními pracovníky jiného obecního úřadu.
• Výsledky výzkumu RILSA prokázaly významné nedostatky stávajícího formuláře SZSP ve všech čtyřech sledovaných oblastech, jimiž byly:
  • soulad se stávající legislativou upravující SZSP,
  • vhodnost z hlediska výkonu sociální práce,
  • využitelnost pro zvyšování kvality poskytované pomoci a podpory,
  • využitelnost pro statistické účely.
• Za jedinou cestu k nápravě pokládají výzkumní pracovníci z RILSA úplné přepracovaní celého formuláře SZSP.
• Doporučují důsledně zapojit do úprav/tvorby SZSP samotné uživatele tohoto nástroje, tj. sociální pracovníky obecních úřadů.
• V neposlední řadě doporučují zajistit proškolení všech uživatelů nejen v technické obsluze aplikace, ale i v praktickém používání použité terminologie, aby bylo garantováno jednotné pochopení obsahu formuláře a práce s ním. To je základní podmínka pro využívání dat ze SZSP i pro statistické účely.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Je jedním z výstupů dvouletého projektu RILSA Výzkum zaměřený na vyhodnocení činnosti sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu ke struktuře a potřebám jejich klientů.

Plné znění odborné monografie, z níž policy brief čerpá: Standardizovaný záznam sociálního pracovníka pro neanonymní klienty: Náměty úprav pro zvýšení využitelnosti v praxi sociální práce realizované v přenesené působnosti na obecních úřadech.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Nová výzkumná zpráva Eurofoundu Self-employment in the EU: Job quality and developments in social protection (2024) se zabývá sebezaměstnanými v Evropské unii a vývojem jejich sociální ochrany, a to zejména s ohledem na dopady koronavirové pandemie. Za Českou republiku se na publikaci podílely Jana Váňová a Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Pracovní podmínky sebezaměstnaných jsou ve srovnání s těmi zaměstnaneckými zpravidla horší. To se naplno projevilo i během pandemie covidu-19. I když unijní státy poskytovaly sebezaměstnaným, kteří často museli své podnikání kvůli protipandemickým opatřením omezit či pozastavit, poměrně širokou nabídku kompenzací (v ČR to bylo, jak známo, ošetřovné pro OSVČ, kompenzační bonus pro OSVČ, COVID Kultura atd.), podle studie Eurofoundu se sebezaměstnaným během pandemie vedlo finančně hůře než zaměstnancům.

V mnoha zemích EU je na základě zkušeností s dopady koronavirové pandemie věnována sebezaměstnaným větší pozornost a objevují se i legislativní úpravy, které by jim měly poskytovat větší sociální jistoty.

Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Self-employment in the EU: Job quality and developments in social protection jedostupná zde.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Nový policy brief z RILSA je jedním z výstupů dvouletého projektu Efektivnost nástrojů APZ v období konjunktury a v období COVID krize, se zřetelem na dlouhodobě nezaměstnané.

Policy brief sociologa Jiřího Vyhlídala se zabývá poptávkovou stranou trhu práce, které je v České republice zatím věnována jen malá pozornost, takže existuje poměrně málo informací o strategiích a způsobech rozhodování zaměstnavatelů. Týká se to hlavně jejich přístupu k uchazečům o zaměstnání, kteří procházejí evidencí Úřadu práce a případně absolvovali některý z programů aktivní politiky zaměstnanosti.

Ze zjištění nového policy briefu vybíráme:

• Adresáty veřejných politik na trhu práce ve formě aktivizačních opatření by se měli vedle nezaměstnaných stát také zaměstnavatelé. Jejich postoje a očekávání do značné míry ovlivňují rozsah poptávky po pracovní síle, zvláště pak ve vztahu k účastníkům programů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).
• Jedním ze zásadních aplikačních doporučení daného výzkumu je nezbytnost precizního cílení jednotlivých programů APZ na ty skupiny nezaměstnaných, u nichž lze dosáhnout nejlepšího efektu.
• Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti nemusí být nutně nedostatečná výkonnost uchazeče či nedostatečná kvalifikace. Mohou existovat jiné objektivní důvody dlouhodobé nezaměstnanosti, například dlouhodobá péče o závislého člena rodiny nebo zdravotní stav.
• Z výsledků výzkumu vyplývá i to, že pro zaměstnavatele má při přijímání nových zaměstnanců větší váhu jejich budoucí loajalita a schopnost „být týmovým hráčem“ než jejich pracovní motivace nebo samotný pracovní výkon.

Nový policy brief je dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž policy brief čerpá: Strategie zaměstnavatelů v období pandemie

Ekonomka Jitka Špeciánová, která kromě Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, získala ocenění rektora VŠE „Pedagog roku 2023“.

Jitka Špeciánová na VŠE vyučuje makroekonomii pro studenty magisterského cyklu.

Získané ocenění vychází ze studentského hodnocení. Evaluace obsahuje tato kritéria: kvalifikovanost a odbornost, připravenost přednášek, srozumitelnost výkladu, zájem odpovídat.

V RILSA pracuje Jitka Špeciánová ve výzkumném oddělení Trh práce a věnuje se zejména tématu revize systému českých sociálních dávek. Její nejnovější akademická publikace, napsaná ve spoluautorství s kolegou Umutem Ünalem z RILSA, analyzuje konvergenci produktivity práce v ČR.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve spolupráci s UNICEF (Dětským fondem OSN) připravil pomůcku určenou pro organizace pomáhající řešit desítky životních situací válečných uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí. Cílem systémové inovace je zlepšit spolupráci mezi různými organizacemi v oblastech, jako jsou bydlení, vzdělávání či podpora duševního zdraví.                    

Koncem roku 2023 vznikl za podpory UNICEF unikátní nástroj: Cesty k pomoci. Jde o metodickou osnovu pro tvorbu tzv. referral pathways, nástroje rozvoje multidiscipinární spolupráce mezi poskytovateli pomoci. Ve světě je tento nástroj dobře znám, ale mezi sociálními pracovníky v České republice je zaváděn teprve nyní. Příjemcem Cest k pomoci se nejprve stalo jedno z komunitních center podporujících uprchlíky na území hlavního města Prahy. Prostřednictvím tohoto centra sociální pracovníci poskytli válečným uprchlíkům široké spektrum poradenství a v desítkách případů zajišťují také dlouhodobé doprovázení a koordinaci pomoci napříč různými životními oblastmi.

,,Efektivní podpora a ochrana zranitelných osob vyžaduje spolupráci a koordinaci mezi organizacemi. Nový nástroj, Cesty k pomoci, byl navržen tak, aby usnadnil odborníkům z různých odvětví, jako jsou sociální práce, zdravotnictví a školství, spolupráci při podpoře zranitelných ukrajinských dětí a jejich rodin. Nástroj zajišťuje rychlé sdílení informací mezi pracovníky, kteří řeší individuální případy, a jejich užší spolupráci s ostatními odborníky. Umožňuje poskytovat účinnější a efektivnější podporu, což dětem zajišťuje lepší výsledky,”

říká Rita Neves, vedoucí oddělení na ochranu dětí Kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v České republice.

,,Systém péče a pomoci v České republice je historicky fragmentovaný a nekoordinovaný, o to více se musely nové zdroje pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny, které vznikaly v posledním roce a půl, učit navazovat spolupráci a vytvářet podmínky pro řešení situací lidí s často komplexními potřebami pomoci. Po vlně covidu-19 je uprchlická vlna další krizí, která opět staví systém pomoci před snahu hledat nové formy spolupráce, vytvářet nová partnerství a pomáhat tak lépe. Po odeznění první vlny solidarity je nyní na místě přinášet systémovější řešení a referral pathways neboli formalizované cesty k pomoci jsou jedním z osvědčených nástrojů, jak toho dosahovat. Jsem rád, že RILSA mohl být u možná první podobné snahy o tvorbu trvalých forem meziorganizační spolupráce v sociální sféře České republiky,“ uvádí za RILSA jeho ředitel Robin Maialeh.

Metodická osnova Cesty k pomoci je jedním z výstupů víceletého projektu RILSA Rámcové otázky posílení integrace systémů sociální pomoci a péče, zejm. pro osoby s komplexními potřebami (Ateliér integrované péče).

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) je realizátorem projektu „Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů“. Cílem výzkumu je zjistit zkušenosti osvojitelů/-ek s procesem osvojení a identifikovat jejich potřeby. Pro online dotazníkové šetření aktuálně hledáme osvojitele/-ky: muže i ženy v současnosti pečující o minimálně jedno osvojené nezaopatřené dítě.

Výstupy z tohoto výzkumného projektu poslouží jako podklad pro Ministerstvo práce a sociálních věcí při tvorbě opatření ve prospěch osvojitelských rodin. Projekt přinese důležité informace pro všechny, kteří s těmito rodinami pracují či se jim snaží pomáhat.

Vyplnění dotazníku probíhá online, je anonymní a veškeré informace, které nám poskytnete, považujeme za striktně důvěrné.

Uvědomujeme si, že náš dotazník je poměrně rozsáhlý. Jestliže ale chceme podat co nejvěrnější obraz potřeb osvojitelů/-ek a zmapovat úskalí, se kterými se v jednotlivých fázích procesu osvojení potýkají, musíme se ptát na všechny zkušenosti. Prosíme tedy, udělejte si na náš dotazník čas. Velmi tím pomůžete k získání reálného obrazu o potřebách osvojitelských rodin. Aby pro Vás bylo vyplňování dotazníku co nejpohodlnější, je možné odpovídání kdykoli přerušit a vrátit se k němu později.

Online dotazník pro osvojitele/-ky najdete zde.

Leták s výzvou k účasti na dotazníkovém šetření (za jeho šíření předem děkujeme) najdete zde:

V případě zájmu o bližší informace o výzkumu nás kdykoli kontaktujte.

Za účast v našem dotazníkovém šetření Vám velice děkujeme!

Za výzkumný tým se na Vámi vyplněné dotazníky těší

PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, Ph.D., MBA (leona.hozova@rilsa.cz, tel. 603 519 766)

Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D. (nadezda.kreckova@rilsa.cz, tel. 739 672 326)

Zprávu o rodině 2023, kterou pod vedením Jany Paloncyové zpracovalo výzkumné oddělení rodinné politiky RILSA, dnes ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka předložil vládě.

Zpráva syntetizuje dostupná data a poznatky v oblasti rodinného chování za poslední tři roky v návaznosti na předchozí Zprávy o rodině z let 2020 a 2017. Současně představuje výsledky unikátního šetření zaměřeného na životní podmínky rodin s dětmi.

V analyzovaném období 2020–2023 se v životě rodin projevila obzvlášť závažně pandemie covidu-19 a ekonomická krize spojená s válkou na Ukrajině, s energetickou krizí a inflací. Dopady jsou zřejmé nejen u sólo rodičů, ale i u úplných rodin, zejména těch s více dětmi. Nejvíce zatěžující jsou pro rodiny výdaje na potraviny a bydlení. V první fázi reagovaly rodiny na krizi omezováním rodinných volnočasových aktivit, postupně se přidalo šetření na energiích a potravinách, ale i ome­zení výdajů týkajících se dětí, jako jsou ty na oblečení, obuv či na dětské volnočasové aktivity. Rodiny rovněž mnohdy hledají další zdroj příjmů; přibylo také žadatelů o sociální dávky.

Státní podpora rodin by měla mít komplexní podobu: od podpory pracovního trhu přes dávkový a daňový systém, služby pro rodiče i další pečující osoby až po oblast finančně dostupného bydlení.

Studie Zpráva o rodině 2023 je významným podkladem pro koncepční a strategickou činnost nejen Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i samospráv či neziskových organizací v České republice.

Celé znění Zprávy o rodině 2023 je k dispozici zde.

Tisková zpráva MPSV je k dispozici zde.

V nejbližších týdnech budou podrobné závěry představeny na veřejném semináři. O termínu jeho konání budeme včas informovat na webových stránkách a sociálních sítích RILSA.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) srdečně zve na prezentaci prvních výsledků svého projektu „Současná česká rodina a podpora jejích funkcí“. Akce nabídne i prostor pro diskusi.

Výzkumné pracovnice z RILSA představíhlavní závěry a doporučení z prvního roku zmíněného projektu. Zhodnotí dostupnost demografických dat, dat z oblasti služeb péče o děti předškolního věku, trhu práce a socioekonomické situace rodin. Výzkumnice přednesou rovněž návrhy na zlepšení ve sběru a využití těchto dat.

Termín konání: 7. března 2024 od 10 do 12 hod.

Místo konání: MPSV (Na Poříčním právu 1, Praha 2) v zasedací míst. v přízemí (tzv. Klub)

Forma: hybridní

Registrace účasti: https://1url.cz/PuXlo

Tento výsledek byl finančně podpořen z institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace na léta 2023–2027 a je součástí výzkumného úkolu Současná česká rodina a podpora jejích funkcí řešeného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, v. v. i., v letech 2023–2027.

Umut Ünal, vedoucí oddělení Makroekonomické analýzy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), publikoval v prestižním odborném časopise Applied Economics z vydavatelství Taylor and Francis.

Článek Housing market convergence: evidence from Germany, jehož spoluautorem je Umut Ünal, analyzuje konvergenční vzorce cen bydlení v Německu. Využívá při tom nové a rozšířené datové soubory ze všech německých okresů. Výsledky výzkumu neprokázaly konvergenci v rámci Německa ani uvnitř jednotlivých spolkových zemí.

Článek naopak prokázal divergenci sledovaných jevů v celoněmeckém rámci. Konvergence byla zjištěna mezi částmi spolkových zemí, a to v podobě tzv. konvergenčních klubů. Výsledky ordinální (pořadové) logistické regrese naznačují, že hlavními faktory v utváření konvergenčních klubů hrály ve sledovaném období 2004–2020 rozdíly v HDP na hlavu, hustotě obyvatelstva, míře nezaměstnanosti a v podílu imigrantů a žadatelů o azyl.

Příspěvek tak poskytuje cenný vhled do ekonomického vývoje a integračních procesů jednotlivých regionů Německa. Výzkum rozsahu, v jakém se trhy s bydlením v průběhu času sbližují nebo rozcházejí, umožňuje tvůrcům příslušných politik získat hlubší pochopení dynamiky, která je významným faktorem regionálního hospodářského růstu a rozvoje.

Zjištění takových studií mají významné politické důsledky. Konvergence trhů s bydlením naznačuje, že regionální politiky dokáží snižovat ekonomické rozdíly. Naopak chybějící konvergence – jak vyplývá z daného článku v Applied Economics – ukazuje, že k řešení regionální nerovnováhy jsou cílená politická opatření nezbytná. Trhy s bydlením navíc odrážejí sociální realitu, jak ji představuje rozdělení příjmů, socioekonomická mobilita a životní úroveň jednotlivců. Zkoumání míry konvergence trhů s bydlením tedy nabízí cenný pohled na proměny zmíněných faktorů, a tím poskytuje komplexnější pochopení sociální spravedlnosti.

Článek Housing market convergence: evidence from Germany je v plném znění dostupný zde.

Kulatý stůl „Rodinná reflexe: Česko a rozvody – Co vše vlastně znamená rozvod?“ se konal 13. února 2024 v Poslanecké sněmovně PČR pod záštitou Marie Jílkové, poslankyně a předsedkyně Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. První z kulatých stolů ze série „Rodinná reflexe“ byl věnován těmto důležitým otázkám spojeným s rozpadem rodin: Jaká je rozvodovost v ČR? Jaké jsou typy péče o děti? Jaká je role OSPOD a opatrovnických soudů v rozvodovém řízení? Jaká je aktuální praxe rozvodového řízení a jak ho lze usnadnit?

Úvodní slovo pronesly poslankyně Marie Jílková a senátorka Miluše Horská. Výzkumnice z RILSA Jana Paloncyová a Jana Barvíková v rámci prvního bloku Rozvod v číslech prezentovaly statistická data a vybrané výsledky šetření realizovaných v rámci projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (2019–2024).

V rámci bloku Aktuální situace a příběhy z praxe vystoupili zástupci neziskových organizací Women for Women a Aperio, poskytujících služby rodinám v rozpadu (Barbora Gaveau a Halka Jaklová), a Kanceláře Veřejného ochránce práv (Martin Ježek). Promluvila rovněž zástupkyně mediátorů a advokátů (Eva Vaňková). Právní přehled ohledně problematiky zájmu dítěte a role opatrovnických soudů a OSPOD v rozvodu poskytl zástupce MPSV Adam Křístek. V závěrečném bloku Jak můžeme usnadnit rozvodové řízení? představily Pavla Belloňová a Lucie Slavíková aktuální návrhy na změny legislativy.

Prezentace socioložek z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Rozvody / rozchody v České republice.

Tisková zpráva spolupořadatelů kulatého stolu Rodinná reflexe: Česko a rozvody – Co vše vlastně znamená rozvod?