Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., má od 1. října nového ředitele, je jím Robin Maialeh

Doktorát získal na Vysoké škole ekonomické v Praze. Absolvoval studijní a vědeckovýzkumné stáže na Princeton University, UC Berkeley a na Bern University of Applied Sciences. Před nástupem do funkce ředitele RILSA působil jako vysokoškolský pedagog v oboru ekonomie se zaměřením na ekonomické nerovnosti, politickou ekonomii a metodologii vědy.

Mezi hlavní priority nového ředitele RILSA patří zejména zkvalitňování výzkumu, postupná internacionalizace činnosti ústavu a zaměření se na analýzy dopadů veřejných politik. V neposlední řadě bude Robin Maialeh usilovat o utužení spolupráce s MPSV, aby se posílila vazba mezi aplikovaným společenskovědním výzkumem a prováděnou veřejnou politikou.

Vyhlašujeme výběrové řízení na obsazení pracovní pozice

VÝZKUMNÝ A VÝVOJOVÝ PRACOVNÍK

Bližší informace zde.

Výzkumní pracovníci RILSA, se dne 29. 9. 2021 zúčastnili mezinárodní konference „Sociální dialog jako nástroj sociální ochrany zaměstnanců a prevence diskriminace na českém trhu práce“ pořádané Asociací samostatných odborů.

Na konferenci, která se konala v Kongresovém centru v Praze,  přednesli  Mgr. Aleš Kroupa a Ing. Soňa Veverková  příspěvek s názvem „Role sociálního dialogu v boji proti diskriminaci v pracovním procesu v mezinárodním kontextu“. Zaměřili se na to, jak  obyvatelé evropských států subjektivně vnímají jednotlivé důvody diskriminace, a na aktivity, které za účelem omezení diskriminace vykonávají sociální partneři na evropské, sektorové a národní úrovni.

Odkaz na webovou stránku konference včetně jejího programu zde.

Internetový deník Aktuálně.cz publikoval 16. září článek věnovaný fenoménu krácení pracovní doby. Hlavním zdrojem příspěvku byla výzkumná zpráva RILSA „Zkracování pracovní doby“. 

Autorka článku Kateřina Hovorková ze studie RILSA vyzdvihuje mj. pasáže věnované zahraničním zkušenostem se zkracováním pracovní doby, zejména ve Francii, a cituje jednu ze spoluautorek studie Mgr.  Renatu Kyzlinkovou, Ph.D., výzkumnou pracovnici RILSA: zmíněné změny ve Francii kladně hodnotili „zaměstnanci a levicoví politici, negativně pravicoví politici a také renomovaní ekonomové. Vzniklo 350 tisíc nových míst, takže v krátkodobém horizontu to mělo pozitivní dopad, ovšem ve chvíli, kdy došlo k recesi, tak toto byla první místa, která se rušila. V dlouhodobém horizontu převažoval tedy negativní dopad“.

Článek na Aktuálně.cz.

Plný text studie Zkracování pracovní doby (autoři Aleš KROUPA, Renata KYZLINKOVÁ, Štěpánka LEHMANN, Soňa VEVERKOVÁ, Ondřej ŠPAČEK, Jan SEDLÁR – Praha: RILSA, 2020. – 89 stran – ISBN 978-80-7416-394-4)

Čtvrtého ročníku konference „Fórum rodinné politiky“, pořádané ve dnech 7.– 8. září 2021 Ministerstvem práce a sociálních věcí, se jako každý rok aktivně zúčastnily i výzkumné pracovnice z výzkumné skupiny RILSA „Rodinná politika“.

Mgr. Jana Barvíková, Ph.D., vedoucí výzkumného projektu RILSA Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče (IP70612), vystoupila v diskusním panelu 16. Jak chránit dítě v rodičovském sporu?.

Mgr. Olga Nešporová, Ph.D., představila v rámci panelu 17. Duhové rodiny a postavení dětí v těchto rodinách výsledky kvalitativního výzkumu homoparentálních rodin, který v roce 2020 realizovala v rámci pětiletého projektu RILSA Komplexní výzkum o situaci rodin a seniorů (IP70606).

Konference byla přenášena online. Videozáznamy dvou výše uvedených panelů:

Panel 16. Jak chránit dítě v rodičovském sporu?

Panel 17. Duhové rodiny a postavení dětí v těchto rodinách

Další informace o konferenci zde.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., hledá respondentky a respondenty – rodiče nezletilých dětí –, kteří po rozvodu či rozchodu mají zkušenosti s výlučnou, střídavou nebo společnou péčí o své děti.

–  odměna za rozhovor je 500 Kč;

–  veškeré informace, které nám poskytnete, považujeme za striktně důvěrné.
Před zpracováním budou anonymizovány;

– rozhovor proběhne během roku 2021 dle Vašich časových možností v místě, které si určíte (v rámci celé České republiky), či v případě Vaší preference nebo nepříznivé pandemické situace online (Skype, Messenger, WhatsApp apod.), případně po telefonu.

 Do výzkumu se můžete přihlásit vyplněním krátkého online dotazníku zde.

Kontakt pro případné další informace ohledně zapojení se jako respondent/-ka:

Mgr. Jana Barvíková, Ph.D.
výzkumná pracovnice
e-mail: jana.barvikova@vupsv.cz

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.,
Dělnická 213/12, Praha 7
www.vupsv.cz

Dokumentační zpravodaj knihovny RILSA je vydáván s dvouměsíční periodicitou. Zachycuje široké spektrum odborné literatury a dokumentů z oblasti sociální politiky.

Dokumentační zpravodaj registruje formou bibliografických údajů a anotací jednak přírůstky v knihovně RILSA, jednak výběr z internetových dokumentů z produkce významných institucí, jako jsou Evropská komise, nadace Eurofond či OECD, a z oborově relevantních internetových knihoven (např. Wiley Online Library).

Nejnovější vydání Dokumentačního zpravodaje (červenec – srpen 2021) nabízí rychlou orientaci v aktuálních publikacích zejména k tématům práce, zaměstnanosti a mezd. Řada titulů se týká i rodinné politiky, problematiky životní úrovně či fenoménu stáří.

NEŠPOROVÁ, Olga: Homoparentální rodiny / Same-sex parented families. Praha: RILSA, 2021. 94 s., lit., obr., příl. – ISBN 978-80-7416-410-1 (print), 978-80-7416-411-8 (pdf)

Nová monografie RILSA představuje výsledky kvalitativního výzkumu homoparentálních rodin, tedy rodin či domácností, ve kterých jsou děti vychovávány rodičovským párem stejného pohlaví.

Publikace popisuje každodenní zkušenosti ze života lesbických a gay rodičů a jejich dětí. Zaměřuje se na rozdíly mezi biologickým a sociálním rodičovstvím, jakož i na rozdíly mezi lesbickými a gay rodičovskými páry a utvářením jejich rodin.

Výzkum potvrdil, že absence rodičovských práv pro registrované stejnopohlavní páry je aktuálně LGB rodiči vnímána jako hlavní nedostatek a zátěž pro fungování jejich rodin. Osvojení dítěte partnera ani osvojení cizího dítěte není párům leseb a gayů umožněno, což znamená, že neexistuje žádný právní vztah mezi dítětem a jeho sociálním (nebiologickým) rodičem. Z této perspektivy lze konstatovat, že homoparentální rodiny nejsou v České republice státem ani právem uznávány.

Zveme vás na debatu o zkracování pracovní doby. Mezi panelisty/-kami bude i odborná pracovnice RILSA Mgr. Renata Kyzlinková, Ph.D. , která je jednou z autorek výzkumné zprávy  „Zkracování pracovní doby“ (RILSA, 2020).

Půjde určitě o velmi zajímavou diskusi: vystoupí v ní také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, předseda ČMKOS Josef Středula a slovenský sociálně-ekonomický analytik a odborář Ján Košč. Během debaty bude představena čerstvě vydaná kniha posledně jmenovaného: „Revolúcia pracovného času alebo Mýty a fakty o jeho skracovaní“.

Akce se koná ve středu 8. září od 18 hod. v prostorách auly Nadace ABF (Václavské náměstí č. 833/31, Praha, v průchodu) a vysílat ji bude pořádající Masarykova demokratická akademie online na svém Facebooku.

Zveřejňujeme touto cestou dva příspěvky z letošního 4. čísla časopisu Fórum sociální politiky.

Jde o dvě recenze jedné a téže knihy –  Základní příjem ve světě: argumenty, experimenty, dějiny (Hrubec, M. – Brabec, M. – Minářová, M., Praha: Epocha, 2021).  Týká se to tématu, jemuž se časopis Fórum sociální politiky během uplynulých dvou let věnoval opakovaně: nepodmíněného základního příjmu (NZP).

Teolog, pedagog a publicista Jiří Silný publikaci chválí jako dobrý příspěvek k současné diskusi. Vyzdvihuje například část referující o experimentech s praktickým zaváděním NZP v sedmnácti zemích několika kontinentů a chválí i přístupný jazyk hodnocené knihy.

Sociolog a politolog Jiří Mertl je k publikaci kritičtější: sice ji doporučuje jako čtivý počáteční vhled do dané problematiky, ale kniha podle něho nepřináší do debat nic příliš nového. S ohledem na to, jak jednostranně koncept NZP v České republice pojímají zejména mainstreamoví ekonomové, recenzent knize vytýká, že se vyhnula těmto specifikům, ba  kuriozitám dosavadních českých úvah o NZP.  Podle Jiřího Mertla je třeba  přejít od obecné politicko-filozofické debaty o NZP k propracované praktické argumentaci cílené na české zvláštnosti postojů k nepodmíněnému základnímu příjmu.