Příspěvek na péči mezi politikou a ekonomikou: Sociální odpovědnostv kontextu strukturálního deficitu a valorizačních mechanismů Jiří Vopátek

Článek analyzuje vývoj reálné hodnoty příspěvku na péči v České republice v období 2007–2024 v kontextu kumulativní inflace, legislativních změn a fiskálních omezení státního rozpočtu. Na základě dat o nominální výši příspěvku a průměrné roční míře inflace je prokázáno, že ve většině stupňů závislosti došlo k výraznému reálnému poklesu příspěvku, nejvýrazněji u osob starších 18 let v I. stupni závislosti. Odstranění celkového implicitního dluhu v systému péče o osoby závislé na pomoci druhých by si v roce 2025 vyžádalo dodatečné výdaje ze státního rozpočtu ve výši přibližně 6,5 mld. Kč, a to na pokrytí kumulativního dopadu inflace za období 2007–2024. Absence automatického valorizačního mechanismu vede k oslabování funkce příspěvku jako nástroje podpory domácí péče. V širším kontextu rozpočtových omezení se jako alarmující jeví skutečnost, že zatímco v roce 2007 činil deficit státního rozpočtu 1,87 % HDP, v roce 2024 vzrostl na 3,39 % HDP. Tato situace, v kombinaci s rostoucími výdaji na úroky ze státního dluhu (z 33,98 mld. Kč, tj. 0,96 % HDP, v roce 2007 na 88,30 mld. Kč, tj. 1,10 % HDP, v roce 2024), postupně omezuje samotný prostor pro potřebné navyšování dalších výdajových oblastí státního rozpočtu, včetně financování péče o osoby závislé na pomoci jiné osoby. Na základě zjištění jsou diskutovány teoretické možnosti valorizace příspěvku na péči v kontextu omezeného rozpočtového prostoru státního rozpočtu zatíženého strukturálním deficitem a rostoucími náklady na obsluhu státního dluhu.