Příspěvek je zaměřen na aktuální vývoj procesního postavení zaměstnanců v individuálních pracovněprávních sporech s důrazem na současné trendy v dostupnosti a nákladností soudního řízení. Autor v tomto kontextu reflektuje legislativní změny spočívající v eliminaci laických přísedících v pracovněprávních řízeních nahrazených samosoudcovským rozhodováním od 1. ledna 2025 a navýšením odměny za poskytování právních služeb v souvislosti s novelizací advokátního tarifu účinným ke stejnému datu. Příspěvek poukazuje na některé aspekty nové podoby soudního řízení v pracovněprávních věcech, které při absenci účasti laických přísedících a senátního rozhodování mohou potenciálně vést k zvýšenému tlaku na potřebu profesionálního právního zastoupení zaměstnanců. Autor vyzývá k debatě o možnostech zvážení korektivních nástrojů v oblasti struktury soudních poplatků či pravidel náhrady nákladů řízení, které mohou tuto nově vzniklou situaci částečně kompenzovat a které nejsou ‒ na rozdíl od srovnatelných jurisdikcí členských států EU ‒ v tuzemské legislativě doposud využívány.
Abstrakt