Výzkumníci z RILSA na seminářích Ministerstva zdravotnictví k projektu KRAPL

Experti z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) se aktivně zapojili do dvou odborných seminářů uspořádaných ve dnech 16. a 23. října 2026 Ministerstvem zdravotnictví v rámci jeho projektu Podpora plánování rozvoje integrované zdravotní a sociální péče (KRAPL). Ve svých příspěvcích se věnovali přechodu mladých lidí se zdravotním znevýhodněním do dospělosti, situaci pečujících sourozenců a možnostem jejich systémové podpory.

Projekt KRAPL reaguje na demografické stárnutí populace a rostoucí počet osob s chronickými onemocněními, jejichž potřeby přesahují oblast zdravotní péče a zahrnují také sociální podporu. Jeho cílem je podpořit rozvoj integrované zdravotní a sociální péče a posílit provázanost obou systémů tak, aby dokázaly lépe reagovat na potřeby těchto osob.

V rámci projektu uspořádalo Ministerstvo zdravotnictví navazující odborné semináře, které vytvořily prostor pro sdílení poznatků a zkušeností odborníků z oblasti zdravotnictví, školství, práce a sociálních věcí i zástupců praxe.

Na prvním semináři ‒ Cesta k dospělosti v kontextu zdravotně sociálních potřeb ‒ zazněly dvě prezentace výzkumníků z RILSA. Milena Johnová a David Kocman v příspěvku Tranzitní přístup: využití poznatků sociální práce pro plánování rozvoje sociálních služeb představili přístup, který propojuje individualizované plánování zaměřené na člověka při přechodu ze školy do dospělosti s přenosem agregovaných dat do strategického plánování kraje. Na základě pilotních projektů v Olomouckém kraji ukázali přínosy tohoto přístupu, mezi něž patří zejména možnost získat včasná data pro rozvoj potřebných kapacit a posílení individualizace zadávání sociálních služeb. Důležitým předpokladem je úzká meziresortní spolupráce školství a sociálního sektoru.

Kamila Svobodová představila v prezentaci Pečující sourozenci: dětství, péče a perspektivy dospělosti vybrané poznatky z výzkumu Pečující děti, který je realizován v rámci projektu RILSA Současná česká rodina a podpora jejích funkcí. Zaměřila se především na zapojení sourozenců dětí se zdravotním znevýhodněním do péče a každodenního chodu domácnosti. Pozornost věnovala také jejich přechodu do dospělosti a otázkám, které s sebou tato životní etapa přináší. Závěrem představila doporučení týkající se specifik podpory cílené na pečující sourozence.

Na druhém semináři ‒ Podpora rodinných pečujících ‒ vystoupila Kristýna Janurová s příspěvkem Pečující sourozenci: možnosti systémové podpory a role služeb. Tematicky navázala na předchozí prezentaci Kamily Svobodové a zaměřila se na konkrétní potřeby pečujících sourozenců a jejich rodin. Poukázala na nedostatky v systému podpory a představila možné směry jejich řešení. Zdůraznila přitom zejména význam včasné informovanosti pečujících rodin nejen o dostupných formách podpory, nezbytnost široké finanční i místní dostupnosti sociálních a dalších podpůrných služeb a potřebnost služeb kombinujících různé formy pomoci.