Válka na Ukrajině, evropský Green Deal a jeho sociální dopady

Válka na Ukrajině přináší i velmi protikladné výroky o budoucnosti unijní „Zelené dohody pro Evropu“ (Green Deal), tedy závazku dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Časopis Fórum sociální politiky, vydávaný Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí, přinesl krátce před zahájením ruské invaze na Ukrajinu obsáhlou anketu o sociálních dopadech Zelené dohody pro Evropu. Bylo to tedy již se znalostí balíčku „Fit for 55“ – legislativních návrhů Evropské komise na transformaci hospodářství (zejména energetiky a dopravy) majících napomoci dosažení záměrů unijní klimatické politiky do roku 2030.  Zvažte, co z anketních odpovědí se zdá být aktuální i nynější době.

Anketa o sociálních dopadech Zelené dohody pro Evropu vyšla v 1. letošním čísle Fóra sociální politiky, tedy v polovině února. Přinášíme výběr z odpovědí několika respondentů:

„Za Svaz průmyslu a dopravy ČR vnímáme skutečnost, že Česká republika Green Deal akceptovala a musí ho přijmout. Nemůžeme se zabývat tím, zda zelenou dohodu chceme, nebo ne. Berme ji jako fakt a příležitost pro celou společnost […] V návrhu balíčku Fit for 55 Evropské komise nám chybí studie dopadů na členské státy, kterou Evropská komise měla podle úkolu z Evropské rady zpracovat, ale neudělala to. Členské státy tak neznají ekonomické dopady jednotlivých legislativních návrhů ani balíčku Fit for 55 jako celku.“

Ing. Bohuslav Čížek, Ph.D., MBA, ředitel Sekce hospodářské politiky a zástupcem generální ředitelky Svazu průmyslu a dopravy ČR

„Potřebujeme vytvářet nová zelená pracovní místa a zajistit, aby ekonomické zisky zůstávaly v místě jejich vzniku. V tomto smyslu je energetická transformace – která se děje, ať už chceme nebo ne – příležitostí. Máme šanci zbavit se energetických gigantů, kteří si uzurpují čím dál více ekonomické, politické i mediální moci, zatímco své zisky odvádí do zahraničí. A nahradit je decentralizovanými a komunitními zdroji energie.“

Petr Doubravský, student oborů environmentální studia a ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2019 stál u zrodu hnutí Fridays For Future v České republice a působí v platformě pro sociálně-ekologickou transformaci Re-set.

„Vezměte si například automotive. Green Deal sází vše na jednu kartu – elektromobilitu. Ta sice principielně není špatně, ale rozhodně se nehodí vždy, zvláště když jsou drahé baterie a chybí potřebná infrastruktura. Jaké to bude mít důsledky v zemi, jako je Česká republika, kde máme pátý nejstarší vozový park v EU? […] Můžete namítnout, že balík Fit for 55 počítá i s určitými kompenzacemi, přinejmenším v podobě klimaticko-sociálního fondu. Jenže jde o klasické vytloukání klínu klínem. Nehledě na to, že peněz, se kterými má fond disponovat, bude málo. Kde vezmeme zbytek? A jak zajistíme, aby se Evropou nezačala šířit vlna protestů, která nakonec smete i samotnou EU?“

Mgr. Ondřej Krutílek, analytik legislativy EU a člen poradního sboru předsedy vlády ČR. Aktuálně působí v Evropském parlamentu. Zaměřuje se na monitoring a analýzu legislativy EU, především v oblasti politiky životního prostředí. 

„Nejde o lehkovážné rozhodnutí, jak se často uvádí při zkratkovitém přenosu tohoto rozhodnutí do domácí agendy. Mezi hlavní pozitiva GD řadím především to, že vychází vstříc liberálně-demokratickým principům otevřené evropské společnosti. Především tím, že výrazně stimuluje inovativní prostředí, čímž staví hráz vytváření energetických monopolů, stejně jako těch kognitivních. Zde se ukazuje souvislost mezi technikou a vládnutím. Pluralitní portfolia a decentralizované soustavy energetických zdrojů nás lépe (než ty centralizované) chrání před nebezpečím zneužívání média ‚energetické moci‘.“

Prof. PhDr. Karel B. Müller, PhD., v současnosti působí na Katedře politologie a mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institut. Zaměřuje se na problematiku občanské společnosti, politické kultury, demokracie a evropeizace.

„Požadavek spravedlivé transformace je vlajková loď odborového hnutí v debatách o European Green Deal a znamená následující: spravedlivé rozdělení nákladů transformace a nezbytnost vnímat potřeby všech zúčastněných v procesu tranzice. […] Spravedlivý přechod v našem regionu musí být cesta k větší ekonomické nezávislosti na zahraničním kapitálu, silnější pozici v mezinárodních dodavatelských řetězcích, ekonomice s finálními produkty a silnému sociálnímu dialogu na národní, sektorové a podnikové úrovni. V kontextu České republiky žalostně zaostáváme ve všech zmíněných parametrech.“

Mgr. Lukáš Němec, projektový pracovník Oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projektovou činnost Českomoravské konfederace odborových svazů. Zaměřuje se obecně na široké spektrum odborových politik, konkrétně pak na politiku dovedností a rozvoj konceptu celoživotního učení v odborovém prostředí.

Celá anketa „Sociálně politické a sociálně-ekonomické dopady unijní Zelené dohody pro Evropu“ je k dispozici zde.