Ekonomický přínos pracovních imigrantů, zejména druhé a dalších generací
Cílem projektu je odpovědět na otázku, zda a v jaké míře, je možné řešit problémy spojené s aktuálním a očekávaným demografickým vývojem v České republice prostřednictvím pracovní imigrace. Z prognózy demografického vývoje vyplývá, že míra plodnosti se dlouhodobě bude pohybovat pod hranicí prosté reprodukce populace. Důsledkem bude redukce počtu obyvatel v průběhu 21. století o více než 2,8 milionu osob. Významným způsobem se promění také struktura společnosti, kdy především v důsledku rostoucího podílu osob v seniorském věku poroste index ekonomického zatížení. Vzhledem k uvedeným skutečnostem, bude potřeba odhadnout objem imigrace nutné k nahrazení ztrát způsobených celkovým úbytkem populace a zejména pak osob v produktivním věku. Pro kvantifikaci dopadů náhradové migrace na český důchodový systém byl zpracován simulační model, který vychází z výstupů připravených Bezděkovou komisí (2005) a rozšiřuje je o vliv variantní migrace. Model hodnotí dopad migrace z pohledu následujících pěti ukazatelů: (1) vývoj salda migrace, (2) vývoj počtu obyvatel ČR, (3) vývoj vybraných indexů závislosti, (4) vývoj salda systému starobních důchodů v % HDP a (5) vývoj implicitního penzijního dluhu v % HDP. Výsledky modelu jsou představeny ve dvou variantách. První tzv. „nulová migrace“ a představuje faktické zastavení imigrace do ČR. Druhá varianta je nazvána „řízená náhradová migrace“, jejímž cílem je pomocí migrační politiky lépe zohlednit budoucí potřeby trhu práce a důchodového systému. V případě nulové migrace hrozí České republice prohloubení problémů financování důchodového systému, naopak výraznější rozsah imigrace se může stát důležitým faktorem pro jeho finanční udržitelnost. To ovšem platí pouze za předpokladu, že společnost je schopna řídit objem a strukturu imigrace a současně nastavené politiky povedou k sociální a ekonomické integraci migrantů.