Zveřejňujeme touto cestou jeden ze článků 2. letošního čísla časopisu Fórum sociální politiky. Mgr. Bc. Eliška Hudcová, Ph.D., odborná lektorka na Jaboku − Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické, představuje nedávné dokumenty a projekty, jimiž je postupně utvářen rámec pro kvalitní rozvoj sociálního zemědělství.

To je v ČR zatím nejčastěji zmiňováno v souvislostech komplexní podpory osob se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním. Ačkoliv se dosud počty sociálních farem v České republice počítají ve vyšších desítkách, bylo téma sociálního zemědělství v roce 2020 včleněno do nejméně tří strategických dokumentů a dále je ústředním tématem několika mezinárodních projektů zaměřených na vzdělávání.

Autorka uvádí, že zmíněné iniciativy je třeba dále transformovat do konkrétních opatření a mj. motivovat studenty k převedení získaných znalostí do praxe, aby se mohlo sociální zemědělství v ČR dále rozvíjet.

Rada RILSA, ve smyslu zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění, podle ustanovení § 18 odst. 2, písm. h) vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pracovní pozice ředitel/ředitelka Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.

Přihlášky do výběrového řízení s požadovanými dokumenty musejí být doručeny v listinné podobě na adresu Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., Dělnická 213/12, 170 00 Praha 7 Holešovice nebo na e-mailovou adresu vyberove.rizeni@vupsv.cz s ověřeným elektronickým podpisem nejpozději do 22. června 2021 do 12:00.

Celý pracovní inzerát je k dispozici zde.

SCHEBELLE, Danica – KUBÁT, Jan – BAREŠ, Pavel

Program kvalifikovaný zaměstnanec (dříve Režim Ukrajina) v reflexi členů Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR / Qualified Employee Programme (formerly Ukraine Programme) in the reflection of Members of the Confederation of Employers‘ and Entrepreneurs‘ Unions of the Czech Republic. Praha: RILSA, 2020. 81 s., lit., obr., tab., příl., ISBN 978-80-7416-398-2 (print); 978-80-7416-399-9 (pdf)

Monografie zjišťuje a vyhodnocuje zkušenosti zaměstnavatelů, kteří získali pracovníky z Ukrajiny prostřednictvím Programu kvalifikovaný zaměstnanec (dříve Režim Ukrajina). Ten je jedním z klíčových nástrojů umožňujících zaměstnávání zahraničních pracovníků v ČR. Publikace je výstupem výzkumného projektu Zkušenosti se zaměstnáváním cizinců ve firmách KZPS ČR v reflexi sociálního dialogu.

Při řešení projektu byla použita kombinace kvalitativních a kvantitativních výzkumných metod (jednání na fokusní skupině, polostrukturovaný hloubkový rozhovor a dotazníkové šetření). Cílem bylo zachytit reflexi využívání zahraniční pracovní síly ze strany zaměstnavatelů z členských organizací Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS ČR) a přiblížit jejich zkušenosti se zapojením do zmíněného programu. Získané poznatky se tedy vztahují pouze k této poměrně úzce vymezené skupině zaměstnavatelů.

Dotázaní zaměstnavatelé působili v ekonomických odvětvích, která se dlouhodobě potýkají s potížemi při náboru a/nebo udržení pracovní síly. Možnost získat a využít ukrajinské pracovníky tak pro tyto zaměstnavatele představovala jednu z mála cest, jak situaci s nedostatkem zaměstnanců řešit, přestože daná agenda kladla specifické nároky v oblasti personální politiky.

Z reflexe Programu kvalifikovaný zaměstnanec (dříve Režim Ukrajina) dotázanými zaměstnavateli vyplynuly některé obtíže a kritické připomínky, celkově však byla účast v programu pro dotazované členské organizace KZPS ČR přínosná a jeho existence byla hodnocena pozitivně. Rovněž byl deklarován zájem využívat Program kvalifikovaný zaměstnanec při řešení problémů s nedostatkem pracovníků i nadále. Zjištěné poznatky a doporučení mají potenciál pro další pozitivní rozvoj daného programu.

KROUPA, Aleš – KYZLINKOVÁ, Renata – LEHMANN, Štěpánka – SEDLÁR, Jan – ŠPAČEK, Ondřej – VEVERKOVÁ, Soňa

Zkracování pracovní doby / Reduction of working hours. Praha: RILSA, 2020. 89 s., lit., obr., tab., příl. – ISBN 978-80-7416-394-4 (print); 978-80-7416-395-1 (pdf)

Publikace shrnuje zkušenosti ze zemí, které zavedly zkrácení pracovní doby, a ukazuje, že tato změna může znamenat nárůst pracovní migrace (a to i té nelegální) a že může vést také k tomu, že někteří zaměstnavatelé přistoupí k navýšení přesčasové práce.

Naopak mezi pozitivní dopady, které se na mezinárodní úrovni uvádějí v souvislosti se zkracováním pracovní doby, patří zejména zlepšení zdravotního stavu, méně stresové zátěže, lepší psychická pohoda pracujících a více možností sladit rodinný a pracovní život.

Významným nástrojem, jak implementovat zkrácenou pracovní dobu, jsou kolektivní smlouvy vyššího stupně a podnikové kolektivní smlouvy. V některých odvětvích v ČR je zkrácená pracovní doba zavedená právě kolektivními smlouvami již mnoho let standardem.

Vyčíslení národohospodářského dopadu po plošném zavedení zkrácené pracovní doby v týdenním rozsahu 37,5 hodiny bylo provedeno na základě modelových předpokladů kompen­zace výpadku pracovní síly. Analýza vyčíslila potenciální vliv zavedeného opatření na průměrný roční pokles HDP (modelovaný v horizontu 20 let) na hodnotu 0,41 % oproti ekonomickému vývoji bez zkrácení pracovní doby. Největší průměrný roční pokles HDP – o cca 0,83 % – by v důsledku zkrácení pracovní doby v horizontu 20 let zaznamenal zpracovatelský průmysl.

V novém čísle časopisu Demografie právě vyšel článek výzkumných pracovnic RILSA „Péče a výživa dětí po rozchodu rodičů podle výsledků opatrovnických řízení“.

Autorky Ing. Sylva Höhne a Mgr. Jana Paloncyová, Ph.D., na základě analýzy dat Ministerstva spravedlnosti představují, jak v roce 2018 opatrovnické soudy rozhodly o svěření dítěte do péče po rozchodu rodičů a o povinnosti platit výživné.

Studie dokládá, že v České republice stále přetrvává model, kdy jsou děti po rozchodu rodičů svěřovány do výlučné péče matky, zatímco otci je vyměřeno výživné. Se zvyšujícím se věkem dítěte však zastoupení výlučné péče otce mírně vzrůstá.

Do střídavé péče jsou relativně častěji svěřovány děti ve věku od 4 do 15 let (v rozmezí 10 až 14 %). Většina soudních rozhodnutí vychází z dohody rodičů, přičemž dohoda rodičů významně zkracuje celé opatrovnické řízení.

Celý článek je dostupný zde.

Článek je jedním z výstupů projektu Dopady míry rodičovského konfliktu na dítě a role, jakou v nich hraje konkrétní forma porozvodového uspořádání péče. Více informací k projektu zde.

Dne 25. března 2021 bylo na zasedání Hlavního výboru České sociologické společnosti schváleno kolektivní členství pro Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Česká sociologická společnost (ČSS) je nezávislým odborným spolkem sociologů a zájemců o bádání v oboru sociologie. Spolek působil do roku 2016 pod názvem Masarykova česká sociologická společnost. Hlavním cílem ČSS je podporovat rozvoj sociologie ve výzkumu, výuce i aplikaci a popularizovat výsledky sociologického bádání mezi odbornou i laickou veřejností.

ČSS pořádá přednášky, semináře, konference a vědecké soutěže. Vydává oborové publikace a předkládá návrhy na zlepšení sociologického vzdělávání a výzkumu. Snaží se rovněž napomáhat zavedení jejich poznatků do praxe.

Zástupcem RILSA v České sociologické společnosti je doc. Ing. Ladislav Průša, CSc., výzkumný pracovník a předseda Rady RILSA.

Internetové stránky České sociologické společnosti: http://ceskasociologicka.org/

HEROINE – časopis mající motto „lifestylový magazín pro chytrou ženu“ – přinesl ve své internetové verzi obsáhlý článek nabízející čtenářsky přístupnou formou vybrané poznatky monografie RILSA Zpráva o rodině 2020.

Právničku a publicistku Šárku Homfray  zaujalo například to, že podle průzkumů provedených RILSA 45 % lidí pokládá nesezdané soužití za negativní trend a že bezdětnost žen hodnotí jako špatnou nebo velmi špatnou více než 60 % dotázaných.

Internetový článek je dostupný zde.

Link na Zprávu o rodině 2020 k případnému přeposílání (děkujeme).

(FOR ENGLISH SEE THE ENGLISH LEAFLET BELOW)

Hledáme respondenty/-ky – státní příslušníky/-ice Ukrajiny, Ruské federace, Mongolska, Indie, Bulharska a Rumunska žijící na území vybraných krajů ČR:  Hlavní město Praha, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj, Pardubický kraj, Liberecký kraj, Královehradecký kraj, Jihomoravský kraj a kraj Vysočina.

– znalost českého jazyka není podmínkou;

– délka rozhovoru: cca 60 minut (osobní rozhovor nebo online rozhovor WhatsApp, Skype, Webex, atd.);

– odměna 1 000 Kč;

– anonymita je plně zaručena.

Kontakt pro zájemce/-kyně:

Mgr. Jan Kubát, jan.kubat@vupsv.cz, tel: 605 546 333

Mgr. Danica Schebelle, danica.schebelle@vupsv.cz , tel: 777 712 056.

Leták se všemi informacemi v češtině:

Leaflet in English:

„Rodina – zpravodaj odboru rodinné politiky a ochrany práv dětí MPSV“ ve svém třetím čísle přinesl stať, v níž PhDr. Věra Kuchařová, CSc., informuje o vybraných poznatcích z aktuálních výstupů výzkumného týmu pro rodinnou politiku RILSA.

Představila je v krátké úvaze s názvem Hodnota rodiny a rodičovství a preferovaný způsob života vs. realita partnerských a rodičovských drah. Upozorňuje mimo jiné na dlouhodobě sledovanou skutečnost určité diskrepance mezi životními hodnotami a aspiracemi ohledně partnerského života a rodičovství na jedné straně, a skutečnými rodinnými drahami na straně druhé.

Ideální představy o rodinném soužití a životní plány se často rozcházejí se skutečným demografickým chováním, které není vždy výsledkem nezávislých, svobodných voleb v důležitých meznících života. Ve skutečném životě a chování jsou rodinné plány konfrontovány jak s reálnými podmínkami, tak třeba se sociálními očekáváními či bariérami. Týká se to i fenoménu rostoucí bezdětnosti.

Celý článek PhDr. Věry Kuchařové, CSc., je dostupný zde (str. 11–12).

Mezi příběhy, které jsme dosud vyslechli v rámci našeho výzkumu „Jak se žije dětem po rozchodu rodičů?“, zatím chybí ty, které by nám přiblížily, jaké to je střídat dvě vzdálená bydliště (v jiných městech nebo i zemích), navštěvovat současně dvě školy, nebo naopak žít v jednom bytě, ve kterém se střídají rodiče. Pokud znáte mladého člověka (ve věku 16–29 let) s některou ze zmíněných zkušeností, budeme rádi, když mu předáte informaci o našem výzkumu.

Rozhovory budou probíhat během jara 2021. S ohledem na pandemickou situaci je nyní provádíme online, nicméně v případě zájmu můžeme s rozhovorem počkat na příznivější období a osobní setkání.

Odměna za rozhovor, který trvá cca 60 minut, je 500 Kč.

Veškeré informace, které v rozhovoru zazní, považujeme za striktně důvěrné. Zpracovány budou po důsledné anonymizaci.

Výstupy z tohoto výzkumu poslouží jako podklad pro Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR při tvorbě opatření ve prospěch dětí po rozchodu rodičů. A také jako důležitý zdroj informací pro soudce, advokáty, psychology, sociální pracovníky, učitele i rozcházející se rodiče.

V případě zájmu o účast ve výzkumu či o bližší informace nás kontaktujte na emailu jana.barvikova@vupsv.cz nebo na telefonním čísle 211 152 741.