Ředitel RILSA Robin Maialeh vystoupí v úterý 26. března na Univerzitě Palackého v Olomouci s přednáškou „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“. Přednáška se uskuteční na pozvání Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty UP.

Na přednášku ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí naváže debata, v níž kromě ekonoma Robina Maialeh vystoupí sociolog Ondřej Lánský (Filosofický ústav AV ČR a Pedagogická fakulta UK) a politoložka Kateřina Smejkalová (Friedrich-Ebert-Stiftung). Diskusi bude moderovat politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci.

Robin Maialeh bude vycházet mimo jiné ze svých knih vydaných v prestižních zahraničních nakladatelstvích (Critical Theory and Economics: Philosophical Notes on Contemporary Inequality /Routledge, 2023/; Dynamic Models and Inequality: The Role of the Market Mechanism in Economic Distribution /Springer Nature, 2020/) a z právě dokončovaných studií, které představil na nedávném pražském semináři Česká společnost a ekonomické nerovnosti (pod uvedeným linkem najdete i plnou verzi prezentace použité na uvedeném semináři).

Ohledně své knihy Critical Theory and Economics: Philosophical Notes on Contemporary Inequality Robin Maialeh v jednom z rozhovorů uvedl: „Myslím, že ji mohou ocenit filozofové, kteří chtějí pochopit fundamentální zákonitosti tržní alokace, ale zároveň i ekonomové, kteří by chtěli mentálně opustit hranice, které si sami uměle vytyčili, ať se to týká samotného zkoumaného obsahu, nebo i používaných metod. A protože se kniha věnuje nerovnostem v širším smyslu, najdou si tam své společenští a humanitní vědci napříč obory.“

Termín přednášky Robina Maialeh na UP Olomouc: úterý 26. března 2024, 17:00–19:00

Místo konání: Křížkovského 12, KPES, učebna Václava Havla (2.03)

I nové číslo časopisu Fórum sociální politiky, vydávaného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA), přináší erudované články k důležitým aktuálním tématům sociální politiky.

Z obsahu 1. čísla:

Recenzované články                                                               

Česká důchodová reforma: předpoklady úspěchu                                                 

Martin Potůček

Czech Pension Reform: quo vadis?                                                                           

Jaroslav Vostatek

Náhradní výživné jako nedostupná dávka? (Emoční) bariéry jejího čerpání z perspektivy  mladých dospělých-závislých dětí                                                     

Eva M. Hejzlarová – Monika Churá

Poznatky z výzkumu

Jak vytvořit rovný a spravedlivý systém odměňování                                        

Drahomíra Zajíčková

Diskuse

Nejistý osud Zelené dohody pro Evropu před volbami do Evropského parlamentu    

Klára Votavová

Knihy, které nezestárly

Jan Keller připomíná knihu sociologa Daniela Bella Příchod postindustriální společnosti 

Recenze

Vávra, Martin – Čížek, Tomáš (eds.): Vývoj empirického sociologického výzkumu na území Československa (Praha: Karolinum a Sociologický ústav AV ČR, 2023)                            

Zdeněk R. Nešpor

Buriánek, Jiří – Podaná, Zuzana (eds.): Násilí tváří v tvář – zkoumání kalamitních podob partnerských vztahů (Praha: Karolinum, 2023)

Petr Fučík

Buchtík, Martin a kol.: Jedna společnost – různé světy: Poznatky kvalitativní studie o fragmentarizaci české společnosti (Praha: Friedrich-Ebert-Stiftung a Masarykova demokratická akademie, 2021)

Jan Mertl

Celé 1. letošní číslo časopisu Fórum sociální politiky je k dispozici zde.

Hlavním tématem dnešního vydání týdeníku Euro je dění v Českomoravské konfederaci odborových svazů a celková situace odborů v ČR a v mezinárodním srovnání. Ředitel RILSA Robin Maialeh byl respondentem části, v níž Euro vychází z expertních poznatků o vývoji odborového hnutí v České republice i ve světě.

Robin Maialeh, ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, je v 11. čísle týdeníku Euro citován následovně: „Podíl odborově organizovaných zaměstnanců v Česku poklesl mezi rokem 2000 a rokem 2018, za který jsou poslední dostupná data, a to z 27,2 na 11,4 procenta. Pokles členské základny odborů zaznamenávají i sociologické výzkumy“.

Hlavní článek dnešního Eura využívá datové soubory z projektu RILSA Posílení kapacity odborových svazů v České republice. Rovněž statistiky OECD, které článek přináší k podílu zaměstnanců organizovaných v odborech mezi lety 2000 a 2018 a ohledně mezinárodního srovnání členství v odborech, byly Euru poskytnuty ředitelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Policy brief Jany Havlíkové, Olgy Hubíkové a Roberta Trboly vznikl s ambicí přitáhnout pozornost k velmi problematickému faktu, že více než 10 let se kolem 1 500 sociálních pracovníků zajišťujících pro stát výkon sociální práce na obecních úřadech (dále též OÚ) trápí s vyplňováním naprosto nevyhovujícího elektronického formuláře pro záznam o práci s klienty (SZSP). Většina oněch sociálních pracovníků proto považuje za nezbytné vést paralelně také papírovou spisovou dokumentaci, čímž se krátí čas pro přímou práci s klienty.

Ze zjištění a doporučení vybíráme:

• Sociální pracovníci OÚ po celou dobu práce s elektronickým formulářem SZSP upozorňují na jeho problematičnost a neúspěšně podávají návrhy na změny a opravy.
• Na potřebnosti zásadní revize formuláře SZSP se shodují i krajští metodici sociální práce, současně však požadují zachování funkcionalit, které umožňují sociálním pracovníkům náhled jednak na sociální dávky svých klientů, jednak na historii případné spolupráce daného klienta se sociálními pracovníky jiného obecního úřadu.
• Výsledky výzkumu RILSA prokázaly významné nedostatky stávajícího formuláře SZSP ve všech čtyřech sledovaných oblastech, jimiž byly:
  • soulad se stávající legislativou upravující SZSP,
  • vhodnost z hlediska výkonu sociální práce,
  • využitelnost pro zvyšování kvality poskytované pomoci a podpory,
  • využitelnost pro statistické účely.
• Za jedinou cestu k nápravě pokládají výzkumní pracovníci z RILSA úplné přepracovaní celého formuláře SZSP.
• Doporučují důsledně zapojit do úprav/tvorby SZSP samotné uživatele tohoto nástroje, tj. sociální pracovníky obecních úřadů.
• V neposlední řadě doporučují zajistit proškolení všech uživatelů nejen v technické obsluze aplikace, ale i v praktickém používání použité terminologie, aby bylo garantováno jednotné pochopení obsahu formuláře a práce s ním. To je základní podmínka pro využívání dat ze SZSP i pro statistické účely.

Nový policy brief je volně dostupný zde.

Je jedním z výstupů dvouletého projektu RILSA Výzkum zaměřený na vyhodnocení činnosti sociálních pracovníků obecních úřadů ve vztahu ke struktuře a potřebám jejich klientů.

Plné znění odborné monografie, z níž policy brief čerpá: Standardizovaný záznam sociálního pracovníka pro neanonymní klienty: Náměty úprav pro zvýšení využitelnosti v praxi sociální práce realizované v přenesené působnosti na obecních úřadech.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Nová výzkumná zpráva Eurofoundu Self-employment in the EU: Job quality and developments in social protection (2024) se zabývá sebezaměstnanými v Evropské unii a vývojem jejich sociální ochrany, a to zejména s ohledem na dopady koronavirové pandemie. Za Českou republiku se na publikaci podílely Jana Váňová a Soňa Veverková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Pracovní podmínky sebezaměstnaných jsou ve srovnání s těmi zaměstnaneckými zpravidla horší. To se naplno projevilo i během pandemie covidu-19. I když unijní státy poskytovaly sebezaměstnaným, kteří často museli své podnikání kvůli protipandemickým opatřením omezit či pozastavit, poměrně širokou nabídku kompenzací (v ČR to bylo, jak známo, ošetřovné pro OSVČ, kompenzační bonus pro OSVČ, COVID Kultura atd.), podle studie Eurofoundu se sebezaměstnaným během pandemie vedlo finančně hůře než zaměstnancům.

V mnoha zemích EU je na základě zkušeností s dopady koronavirové pandemie věnována sebezaměstnaným větší pozornost a objevují se i legislativní úpravy, které by jim měly poskytovat větší sociální jistoty.

Plná verze výzkumné zprávy Eurofoundu Self-employment in the EU: Job quality and developments in social protection jedostupná zde.

Svými policy briefs nabízí Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) stručná shrnutí odborných poznatků a kvalifikovaná doporučení ohledně aktuálních témat sociální politiky.

Nový policy brief z RILSA je jedním z výstupů dvouletého projektu Efektivnost nástrojů APZ v období konjunktury a v období COVID krize, se zřetelem na dlouhodobě nezaměstnané.

Policy brief sociologa Jiřího Vyhlídala se zabývá poptávkovou stranou trhu práce, které je v České republice zatím věnována jen malá pozornost, takže existuje poměrně málo informací o strategiích a způsobech rozhodování zaměstnavatelů. Týká se to hlavně jejich přístupu k uchazečům o zaměstnání, kteří procházejí evidencí Úřadu práce a případně absolvovali některý z programů aktivní politiky zaměstnanosti.

Ze zjištění nového policy briefu vybíráme:

• Adresáty veřejných politik na trhu práce ve formě aktivizačních opatření by se měli vedle nezaměstnaných stát také zaměstnavatelé. Jejich postoje a očekávání do značné míry ovlivňují rozsah poptávky po pracovní síle, zvláště pak ve vztahu k účastníkům programů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ).
• Jedním ze zásadních aplikačních doporučení daného výzkumu je nezbytnost precizního cílení jednotlivých programů APZ na ty skupiny nezaměstnaných, u nichž lze dosáhnout nejlepšího efektu.
• Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti nemusí být nutně nedostatečná výkonnost uchazeče či nedostatečná kvalifikace. Mohou existovat jiné objektivní důvody dlouhodobé nezaměstnanosti, například dlouhodobá péče o závislého člena rodiny nebo zdravotní stav.
• Z výsledků výzkumu vyplývá i to, že pro zaměstnavatele má při přijímání nových zaměstnanců větší váhu jejich budoucí loajalita a schopnost „být týmovým hráčem“ než jejich pracovní motivace nebo samotný pracovní výkon.

Nový policy brief je dostupný zde.

Plné znění odborné monografie, z níž policy brief čerpá: Strategie zaměstnavatelů v období pandemie

Ekonomka Jitka Špeciánová, která kromě Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) působí na Vysoké škole ekonomické v Praze, získala ocenění rektora VŠE „Pedagog roku 2023“.

Jitka Špeciánová na VŠE vyučuje makroekonomii pro studenty magisterského cyklu.

Získané ocenění vychází ze studentského hodnocení. Evaluace obsahuje tato kritéria: kvalifikovanost a odbornost, připravenost přednášek, srozumitelnost výkladu, zájem odpovídat.

V RILSA pracuje Jitka Špeciánová ve výzkumném oddělení Trh práce a věnuje se zejména tématu revize systému českých sociálních dávek. Její nejnovější akademická publikace, napsaná ve spoluautorství s kolegou Umutem Ünalem z RILSA, analyzuje konvergenci produktivity práce v ČR.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) ve spolupráci s UNICEF (Dětským fondem OSN) připravil pomůcku určenou pro organizace pomáhající řešit desítky životních situací válečných uprchlíků z Ukrajiny, především žen a dětí. Cílem systémové inovace je zlepšit spolupráci mezi různými organizacemi v oblastech, jako jsou bydlení, vzdělávání či podpora duševního zdraví.                    

Koncem roku 2023 vznikl za podpory UNICEF unikátní nástroj: Cesty k pomoci. Jde o metodickou osnovu pro tvorbu tzv. referral pathways, nástroje rozvoje multidiscipinární spolupráce mezi poskytovateli pomoci. Ve světě je tento nástroj dobře znám, ale mezi sociálními pracovníky v České republice je zaváděn teprve nyní. Příjemcem Cest k pomoci se nejprve stalo jedno z komunitních center podporujících uprchlíky na území hlavního města Prahy. Prostřednictvím tohoto centra sociální pracovníci poskytli válečným uprchlíkům široké spektrum poradenství a v desítkách případů zajišťují také dlouhodobé doprovázení a koordinaci pomoci napříč různými životními oblastmi.

,,Efektivní podpora a ochrana zranitelných osob vyžaduje spolupráci a koordinaci mezi organizacemi. Nový nástroj, Cesty k pomoci, byl navržen tak, aby usnadnil odborníkům z různých odvětví, jako jsou sociální práce, zdravotnictví a školství, spolupráci při podpoře zranitelných ukrajinských dětí a jejich rodin. Nástroj zajišťuje rychlé sdílení informací mezi pracovníky, kteří řeší individuální případy, a jejich užší spolupráci s ostatními odborníky. Umožňuje poskytovat účinnější a efektivnější podporu, což dětem zajišťuje lepší výsledky,”

říká Rita Neves, vedoucí oddělení na ochranu dětí Kanceláře UNICEF pro podporu řešení uprchlické situace v České republice.

,,Systém péče a pomoci v České republice je historicky fragmentovaný a nekoordinovaný, o to více se musely nové zdroje pomoci válečným uprchlíkům z Ukrajiny, které vznikaly v posledním roce a půl, učit navazovat spolupráci a vytvářet podmínky pro řešení situací lidí s často komplexními potřebami pomoci. Po vlně covidu-19 je uprchlická vlna další krizí, která opět staví systém pomoci před snahu hledat nové formy spolupráce, vytvářet nová partnerství a pomáhat tak lépe. Po odeznění první vlny solidarity je nyní na místě přinášet systémovější řešení a referral pathways neboli formalizované cesty k pomoci jsou jedním z osvědčených nástrojů, jak toho dosahovat. Jsem rád, že RILSA mohl být u možná první podobné snahy o tvorbu trvalých forem meziorganizační spolupráce v sociální sféře České republiky,“ uvádí za RILSA jeho ředitel Robin Maialeh.

Metodická osnova Cesty k pomoci je jedním z výstupů víceletého projektu RILSA Rámcové otázky posílení integrace systémů sociální pomoci a péče, zejm. pro osoby s komplexními potřebami (Ateliér integrované péče).

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) je realizátorem projektu „Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů“. Cílem výzkumu je zjistit zkušenosti osvojitelů/-ek s procesem osvojení a identifikovat jejich potřeby. Pro online dotazníkové šetření aktuálně hledáme osvojitele/-ky: muže i ženy v současnosti pečující o minimálně jedno osvojené nezaopatřené dítě.

Výstupy z tohoto výzkumného projektu poslouží jako podklad pro Ministerstvo práce a sociálních věcí při tvorbě opatření ve prospěch osvojitelských rodin. Projekt přinese důležité informace pro všechny, kteří s těmito rodinami pracují či se jim snaží pomáhat.

Vyplnění dotazníku probíhá online, je anonymní a veškeré informace, které nám poskytnete, považujeme za striktně důvěrné.

Uvědomujeme si, že náš dotazník je poměrně rozsáhlý. Jestliže ale chceme podat co nejvěrnější obraz potřeb osvojitelů/-ek a zmapovat úskalí, se kterými se v jednotlivých fázích procesu osvojení potýkají, musíme se ptát na všechny zkušenosti. Prosíme tedy, udělejte si na náš dotazník čas. Velmi tím pomůžete k získání reálného obrazu o potřebách osvojitelských rodin. Aby pro Vás bylo vyplňování dotazníku co nejpohodlnější, je možné odpovídání kdykoli přerušit a vrátit se k němu později.

Online dotazník pro osvojitele/-ky najdete zde.

Leták s výzvou k účasti na dotazníkovém šetření (za jeho šíření předem děkujeme) najdete zde:

V případě zájmu o bližší informace o výzkumu nás kdykoli kontaktujte.

Za účast v našem dotazníkovém šetření Vám velice děkujeme!

Za výzkumný tým se na Vámi vyplněné dotazníky těší

PhDr. Ing. Mgr. Leona Hozová, Ph.D., MBA (leona.hozova@rilsa.cz, tel. 603 519 766)

Mgr. Naděžda Křečková, Ph.D. (nadezda.kreckova@rilsa.cz, tel. 739 672 326)

Zprávu o rodině 2023, kterou pod vedením Jany Paloncyové zpracovalo výzkumné oddělení rodinné politiky RILSA, dnes ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka předložil vládě.

Zpráva syntetizuje dostupná data a poznatky v oblasti rodinného chování za poslední tři roky v návaznosti na předchozí Zprávy o rodině z let 2020 a 2017. Současně představuje výsledky unikátního šetření zaměřeného na životní podmínky rodin s dětmi.

V analyzovaném období 2020–2023 se v životě rodin projevila obzvlášť závažně pandemie covidu-19 a ekonomická krize spojená s válkou na Ukrajině, s energetickou krizí a inflací. Dopady jsou zřejmé nejen u sólo rodičů, ale i u úplných rodin, zejména těch s více dětmi. Nejvíce zatěžující jsou pro rodiny výdaje na potraviny a bydlení. V první fázi reagovaly rodiny na krizi omezováním rodinných volnočasových aktivit, postupně se přidalo šetření na energiích a potravinách, ale i ome­zení výdajů týkajících se dětí, jako jsou ty na oblečení, obuv či na dětské volnočasové aktivity. Rodiny rovněž mnohdy hledají další zdroj příjmů; přibylo také žadatelů o sociální dávky.

Státní podpora rodin by měla mít komplexní podobu: od podpory pracovního trhu přes dávkový a daňový systém, služby pro rodiče i další pečující osoby až po oblast finančně dostupného bydlení.

Studie Zpráva o rodině 2023 je významným podkladem pro koncepční a strategickou činnost nejen Ministerstva práce a sociálních věcí, ale i samospráv či neziskových organizací v České republice.

Celé znění Zprávy o rodině 2023 je k dispozici zde.

Tisková zpráva MPSV je k dispozici zde.

V nejbližších týdnech budou podrobné závěry představeny na veřejném semináři. O termínu jeho konání budeme včas informovat na webových stránkách a sociálních sítích RILSA.