V lednu začalo každoroční „Výběrové šetření pracovních sil“, které od roku 1992 provádí Český statistický úřad. Do zpracování dat se zapojí i Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA).
Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) realizuje Český statistický úřad ve všech okresech České republiky v průběhu celého roku. Projekt přináší informace o aktuální struktuře zaměstnanosti podle pohlaví, věku a kvalifikace, odvětví a charakteru zaměstnání. Získává rovněž údaje o délce odpracované doby, souběhu více zaměstnání a mobilitě pracovních sil. Šetření poskytuje i data o celkové nezaměstnanosti a jejím charakteru či o struktuře nezaměstnaných z hlediska sociálního, profesního, kvalifikačního atd.
Letošní Výběrové šetření pracovních sil se nově zaměří i na práci přes digitální platformy. Jedná se o činnosti například v doručovacích službách nebo online z domova, kdy se pracovník s klientem spojuje přes aplikaci nebo internetovou stránku a stejnou cestou obvykle probíhá i jeho výplata.
Zájemcům o problematiku platformové práce doporučujeme policy paper RILSA z roku 2023 Digitální pracovní platformy a platformová práce v České republice.
- Záčátku letošního Výběrového šetření pracovních sil se – i se zmínkou o partnerství RILSA na tomto projektu – věnuje článek na webu Českého rozhlasu.
Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), vystoupila 12. prosince v podcastu First Class. Odpovídala na otázky týkající se zejména stárnutí, mezigeneračních vztahů a mýtů o stárnutí.
Socioložka Lucie Vidovićová uvedla pro pocast First Class například to, že projekty jejího Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) opakovaně ukazují, že polovina dospělé populace v České republice pokládá mladé lidi a seniory za zcela odlišné světy. Upozornila, že toho obě tyto věkové skupiny mají společného mnohem více, než se často soudí. Poukázala na řadu mezigeneračních propojení a zkušeností, které by mohly přispět k porozumění mezi mladými lidmi a seniory: jde například o pocit osamělosti ve společnosti či o věkovou diskriminaci, která často postihuje obě tyto skupiny.
Lucie Vidovićová hovořila například i o tom, jaké dopady má věková segregace a proč muži v důchodu častěji prožívají krizi identity.
Rozhovor Mýty o stárnutí, kterým pořád věříme je dostupný jako videozáznam například zde.
Ve dnech 10. a 11. 12. 2025 proběhly v rámci projektu Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) „Zapojení zaměstnavatelů do procesu integrace cizinců z třetích zemí v ČR“ dva diseminační semináře: v Praze a v Mladé Boleslavi.
Na seminářích vystoupila Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky, s prezentací výsledků šetření mezi zaměstnavateli na téma zaměstnávání cizinců z třetích zemí. Její kolegyně z téhož oddělení Soňa Veverková analyzovala 15 expertních rozhovorů se zaměstnavateli a Jana Váňová shrnula výsledky kulatých stolů.
Projekt RILSA Zapojení zaměstnavatelů do procesu integrace cizinců z třetích zemí v ČR je realizován v neformální spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy České republiky a je zaměřen na stále větší množství zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají cizince z třetích zemí. Projekt se zabývá identifikací tzv. dobrých praxí, tedy takových přístupů, které se v praxi při zaměstnávání cizinců z třetích zemí osvědčily a mohou posloužit ostatním zaměstnavatelům jako inspirace, a to ve všech fázích celého procesu – od náboru v zahraničí přes relokaci, zajištění ubytování a zaškolení po řešení problémů na pracovišti, které vyplývají z toho, že zaměstnanci pochází z různého sociokulturního prostředí.
Karel Klouda, Petra Roupcová a Kateřina Bátrlová, experti z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA), mají hlavní autorský podíl na článku publikovaném v odborném časopise E3S Web of Conferences.
Článek The Morphology of Biochar Aimed at its Potential Application as an Electrode Material (Batteries, Supercapacitors) se zabývá vlastnostmi materiálu zvaného biochar, který lze vyrobit pyrolýzou z mnoha organických zdrojů, včetně zemědělských zbytků, lignocelulózové biomasy, kalů z čistíren odpadních vod a energetických plodin.
Studie zkoumá vlastnosti a potenciální aplikace biocharu získaného pyrolýzou dřevěných pelet. Detailní fyzikálně-chemická charakterizace byla provedena pomocí rastrovací elektronové mikroskopie (SEM), analýzy distribuce velikosti částic, infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FTIR), termogravimetrické analýzy (TGA) a elementární analýzy.
Provedený výzkum má značný potenciál k využití biocharu v energetice (baterie, zálohovací kondenzátory).
Článek The Morphology of Biochar Aimed at its Potential Application as an Electrode Material (Batteries, Supercapacitors)je v plném znění dostupný zde.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) vyhlašuje výběrové řízení na pracovní pozici správce ICT a SW. Nabízíme úvazek 1,0, stabilní pracovní prostředí a příležitost k profesnímu rozvoji.
K pracovní náplni patří mimo jiné:
• správa, údržba, rozvoj hardware a síťové infrastruktury (PC, servery, tiskárny, síťové prvky, mobilní zařízení, IP telefonie);
• správa webových stránek a datové schránky instituce;
• uživatelská podpora a IT servis-řešení technických problémů a podpora uživatelů;
• komunikace s dodavateli/poskytovateli IT služeb (zajištění tiskáren, internetu ad.) a se správcovskou IT firmou;
• zajištění chodu a správné funkce IT techniky (serverů, PC stanic a další IT techniky) včetně instalování hardwaru,
• zajišťování základní funkčnosti a bezpečnosti provozovaných počítačových aplikací;
• instalace, aktualizace, implementace firemního software. Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.
Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i., (RILSA) právě vyhlásil výběrové řízení na pracovní pozici vedoucího Ekonomicko-správního oddělení. Hledáme zkušeného profesionála, který zajistí stabilní a odborné vedení oddělení a bude zodpovědný za komplexní ekonomicko-účetní agendu organizace.
K pracovní náplni patří mimo jiné:
• funkce hlavního účetního a správce rozpočtu dle zákona č. 320/2001 Sb.;
• sestavování rozpočtu organizace, projektových rozpočtů a grantů;
• kontrola hospodaření a čerpání finančních prostředků;
• sledování, evidence a vyúčtování účelových prostředků a dotací;
• reporting a příprava finančních zpráv pro poskytovatele finanční podpory;
• zpracování účetní závěrky, účetních výkazů a daňového přiznání;
• příprava podkladů pro audit;
• předávání a kontrola podkladů pro zpracování mezd;
• vedení cashflow a nastavování vnitřních kontrolních mechanismů;
• vedení a motivace týmu ekonomicko-správního oddělení. Více informací k tomuto výběrovému řízení včetně všech administrativních náležitostí najdete zde.
Ekonomové Filip Červenka a Robin Maialeh z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) publikovali v prestižním časopise Bulletin of Economic Research studii zkoumající, jak změny vnímané majetkové nerovnosti ovlivňují postoje lidí v ČR.
Studie využila informační experiment, který umožnil sledovat, jak lidé reagují na nové informace o míře majetkové nerovnosti. Východiskem byl poznatek, že Češi výrazně podhodnocují skutečnou úroveň majetkové nerovností (průzkum ukázal jeho vnímání na úrovni Giniho indexu ve výši 39,6 %, zatímco jeho reálná výše činila 67,5 %). Navzdory tomuto výraznému rozdílu poskytnutí přesných informací příliš nezměnilo preference respondentů týkající se přerozdělování, protisystémových nálad a politické angažovanosti.
Tato zjištění se liší od předchozího výzkumu příjmové nerovnosti a naznačují, že majetkové nerovnosti jsou lidmi zpracovávány odlišně, s největší pravděpodobností prostřednictvím takzvaného heuristického, nikoli systematického poznávání.
Tým RILSA momentálně pracuje na dalším výzkumu, který se zabývá tím, jak efektivněji komunikovat data o nerovnosti a snížit kognitivní zátěž při experimentech.
Článek ekonomů Filipa Červenky a Robina Maialeh z RILSA publikovaný časopise Bulletin of Economic Research si můžete přečíst v plném znění zde.
Pro ty, kteří by se chtěli s danou problematikou rámcově seznámit v českém jazyce, zde uvádíme tiskovou zprávu shrnující závěry semináře RILSA Česká společnost a ekonomické nerovnosti z 6. 12. 2023.
Závěry semináře RILSA „Česká společnost a ekonomické nerovnosti“
Rovněž dáváme k dispozici plnou verzi ppt prezentace, kterou výzkumníci představili na uvedeném semináři (v českém jazyce).
Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) přivítal 13. listopadu 2025 odborníky z Korejské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Korea Occupational Safety and Health Agency). Jedná se o vládní organizaci jihokorejského Ministerstva práce a zaměstnanosti podporující bezpečnost a zdraví na pracovišti.
Experti z Korejské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (KOSHA) měli při své pracovní návštěvě RILSA zájem diskutovat zejména o prevenci závažných havárií a o pracovní úrazovosti.
Na úvod proběhlo přivítání hostů a představení Výzkumného institutu práce a sociálních věcí. Následovala krátká prezentace seznamující s činností Odborného pracoviště pro prevenci závažných havárií a se systémem prevence závažných havárií v České republice.
Během pracovního setkání došlo k výměně odborných zkušeností zejména ohledně následujících témat:
- klíčové charakteristiky a aktuální otázky prevence závažných havárií;
- problematika baterií do elektroaut;
- úrazovost v malých a středních podnicích;
- trestní odpovědnost v případě pracovních úrazů;
- úrazovost cizinců;
- psychosociální rizika.
Pro české experty byly zajímavé například informace o jihokorejském systému povinného pojištění zaměstnavatelů k odpovědnosti za pracovní úrazy, protože RILSA aktuálně pracuje i na projektu věnovaném právě této problematice. Český systém vykazuje určité podobnosti, avšak zásadní rozdíl tkví v tom, že danou sféru pojištění zajištuje v Jižní Koreji jedna státní pojišťovna. Toto řešení nabízí při správě systému značné výhody.
Setkání proběhlo v přátelském duchu a bylo zakončeno úvahou o možnosti reciproční návštěvy výzkumníků z RILSA v Jižní Koreji, čímž by došlo k upevnění navázaných vztahů a otevření nových projektových příležitostí.
Olga Nešporová, socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), přednesla na odborné konferenci „Důstojnost (nejen) v umírání a ve smrti“ výsledky výzkumu o životě seniorů. Akce se konala 11. listopadu 2025 v Praze, uspořádala ji Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Téma umírání a důstojnosti nejen na konci života, ale i v sociálních a pečovatelských službách je v posledních letech velmi aktuální. Rezonuje nejen u odborné veřejnosti, ale i mezi laiky, z nichž mnozí mají zkušenosti s péčí o své blízké. Socioložka Olga Nešporová z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) ve svém příspěvku na konferenci Důstojnost (nejen) v umírání a ve smrti seznámila účastníky s poznatky kvantitativních výzkumů, které RILSA realizoval v posledních letech. Především šlo o šetření zaměřené na seniory Život ve stáří II.; proběhlo v roce 2022 a navázalo na obdobný výzkum z roku 2002.
Olga Nešporová se zaměřila na oblast zabezpečení sociálních potřeb a zdraví seniorské populace. Výzkum ukázal, že současní senioři se cítí zdravější a pobývají v nemocnici méně často v porovnání s rokem 2002. Šetření odhalilo i posun v preferencích ohledně uspořádání bydlení a péče v případě potřeby, kdy současní senioři preferují vyšší autonomii bydlení a předpokládají využívání služeb oproti sdílenému bydlení s vlastními dětmi a péči poskytované rodinou.
Podrobné výsledky a srovnání obou vln výzkumu zpracovala socioložka Věra Kuchařová, emeritní výzkumná pracovnice RILSA, a jsou dostupné v jedinečné publikaci Život ve stáří I. a II.
Více o projektu RILSA Život ve stáří II., včetně jeho dosavadních publikačních výstupů, je k dispozici zde.
Olga Nešporová, socioložka z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), přednesla na odborné konferenci „Důstojnost (nejen) v umírání a ve smrti“ výsledky výzkumu o životě seniorů. Akce se konala 11. listopadu 2025 v Praze, uspořádala ji Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy.
Téma umírání a důstojnosti nejen na konci života, ale i v sociálních a pečovatelských službách je v posledních letech velmi aktuální. Rezonuje nejen u odborné veřejnosti, ale i mezi laiky, z nichž mnozí mají zkušenosti s péčí o své blízké. Socioložka Olga Nešporová z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) ve svém příspěvku na konferenci Důstojnost (nejen) v umírání a ve smrti seznámila účastníky s poznatky kvantitativních výzkumů, které RILSA realizoval v posledních letech. Především šlo o šetření zaměřené na seniory Život ve stáří II.; proběhlo v roce 2022 a navázalo na obdobný výzkum z roku 2002.
Olga Nešporová se zaměřila na oblast zabezpečení sociálních potřeb a zdraví seniorské populace. Výzkum ukázal, že současní senioři se cítí zdravější a pobývají v nemocnici méně často v porovnání s rokem 2002. Šetření odhalilo i posun v preferencích ohledně uspořádání bydlení a péče v případě potřeby, kdy současní senioři preferují vyšší autonomii bydlení a předpokládají využívání služeb oproti sdílenému bydlení s vlastními dětmi a péči poskytované rodinou.
Podrobné výsledky a srovnání obou vln výzkumu zpracovala socioložka Věra Kuchařová, emeritní výzkumná pracovnice RILSA, a jsou dostupné v jedinečné publikaci Život ve stáří I. a II.
Více o projektu RILSA Život ve stáří II., včetně jeho dosavadních publikačních výstupů, je k dispozici zde.
