Sociální ekonomika a sociální podniky představují alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických (nezaměstnanost) a environmentálních problémů a v souladu se Strategickou vizí regionálního rozvoje České republiky přispívá k ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu povznesení regionů. V řadě evropských zemí i v USA je koncepce sociální ekonomiky přijata, v českých podmínkách se teprve hledá, jak nejlépe jejích výhod využít. Inspirovat se lze v zahraničí, kde se touto problematikou zabývá řada specialistů, vycházejí odborné publikace i časopisy,1 existují i webové stránky zaměřené na toto téma.2 Při rozhodování o hledisku vymezení sociální ekonomiky v České republice a sociálních podniků jako jejích subjektů v nejširším slova je důležité hledisko právní formy. Jako problém k řešení je chápána potřeba vymezit (určit) české sociální podniky jako subjekty sociální ekonomiky. Po tomto vymezení je možné přistoupit k dalšímu kroku, spočívajícímu v definici odpovídajícího (společenského, legislativního, rozpočtového a ideového) prostředí pro jejich vznik a činnost.3
Abstrakt