Zkušenosti se systémem financování sociálních služeb a příspěvkem na péči pro osoby se zvýšenou závislostí na jiné osobě, zavedeným v roce 2007, po několika letech jeho fungování ukázaly, že ne všechna ustanovení zákona, jímž byl zaveden, v praxi fungují podle představ jeho navrhovatelů. Přestože celkové náklady na systém sociálních služeb a příspěvky na péči se výrazně zvýšily, na nákup sociálních služeb je vynakládána jen část příspěvků na péči. Důsledkem je potřeba dotací ze strany státu pro poskytovatele sociálních služeb. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná, proto Asociace poskytovatelů sociálních služeb připravila několik variant návrhů, jak bez navýšení výdajů státního rozpočtu pozměnit parametry financování systému sociálních služeb tak, aby byly zlepšeny podmínky jak pro jejich financování, tak pro zajištění sociálních služeb pro jejich uživatele.
Abstrakt