Navzdory argumentům předpovídajícím vytěsnění rodinných transferů transfery veřejnými je mezigenerační solidarita v Evropě stále silná. Většina peněžních transferů přitom plyne od starších generací k mladším, zejména od rodičů k dospělým potomkům. V českém kontextu byla mezigeneračním vztahům a mezigenerační pomoci věnována značná pozornost, i přes tento zájem nebylo však téma mezigeneračních finančních transferů směřujících od rodičů prozatím výrazněji prozkoumáno. Úkolem tohoto textu je tedy zejména jistá explorace tohoto fenoménu v českých podmínkách. S použitím dat Spotřebitelé a spotřeba prověřuji některé možné determinanty šance poskytnutí menší a větší finanční pomoci potomkům starším pětadvaceti let. Výsledkem je zjištění, že zatímco poskytování menší peněžní pomoci je ovlivněno spíše nepeněžními faktory, poskytování větší pomoci se odvíjí od peněžních prostředků, jimiž rodiče disponují, přičemž pomoc s větší pravděpodobností poskytují ti rodiče, kteří tak s ohledem na své finance učinit mohou. Rozšíření těchto stručných závěrů by mělo být úkolem budoucích analýz.
Abstrakt