Článek popisuje vývoj a pilotní použití metodiky pro mapování a hodnocení přístupnosti bytu ve stávajícím českém bytovém fondu z hlediska osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a to v kontextu stárnutí populace. Předkládaná metodika reflektuje nové standardy přístupného bydlení ukotvené v české legislativě v roce 2024 a navazuje na dva již existující nástroje pro mapování a hodnocení přístupnosti vystavěného prostředí – švédský nástroj Housing Enabler a českou Metodiku kategorizace přístupnosti objektů. Na základě výchozích materiálů a odborné praxe ustanovil panel odborníků sadu 230 parametrů, které je potřeba sledovat pro identifikaci stavebně-technických bariér a vyhodnocování přístupnosti bytu. Pilotní použití metodiky ukázalo, že v bytech určených osobám se zdravotním postižením se v rozporu se související legislativou i uživatelským komfortem vyskytují často chybná řešení dispozic a vybavení hygienického zázemí. Naopak v běžném bytovém fondu jsou byty odpovídající kategorii se základními parametry standardu přístupného bydlení, případně mohou této kategorie dosáhnout stavebně nenáročnou úpravou. Metodika může pomoci obcím při pasportizaci bytů v jejich správě.
Abstrakt