Článek

Heterogenita uchazečů o zaměstnání – dopady a možnosti řešení Tomáš Soukup

Abstrakt

Implementace nástrojů APZ naráží v praxi na problém heterogenity uchazečů o zaměstnání. Uchazeči netvoří jednu homogenní skupinu. Ve skutečnosti každý z nich má jiné problémy, potřeby i zaměstnatelnost. Tato skutečnost se odráží i v práci a výsledcích služeb zaměstnanosti. Ve studii jsme definovali 4 oblasti, kde se heterogenita negativně projevuje. Zaprvé, heterogenita uchazečů ovlivňuje čisté efekty aktivizačních nástrojů (APZ, rekvalifikace, ESF…). Zahraniční studie ukazují, že žádné či nedostatečné cílení snižuje efekty intervencí (např. Martin, Grubb, 2001; Thomsen, 2007). Zadruhé, práce s rizikovými uchazeči je náročnější než s lépe zaměstnatelnými uchazeči. Protože zdroje poradců jsou limitované, poradci často preferují práci s lépe „vybavenými“ uchazeči na úkor hůře zaměstnatelných (např. Lipsky, 1980). Zatřetí, stále využívanější outsourcing služeb zaměstnanosti řeší stejný problém jako poradci, tedy preferenci lépe vybavených uchazečů na úkor hůře zaměstnatelných. Například nizozemská zkušenost ukazuje, že tržní organizace upřednostňují práci s lépe zaměstnatelnými uchazeči, neboť obdrží stejné peníze za všechny uchazeče (Van Berkel, 2007). Začtvrté, porovnání výkonu jednotlivých úřadů práce, které je nezbytné v decentralizované struktuře řízení, je velice složité, mimo jiné kvůli rozdílné struktuře uchazečů. Negativní efekt heterogenity může pomoci redukovat profilování uchazečů o zaměstnání a diferenciace intervencí. V některých zemích se využívá k redukci efektu heterogenity profilování, které je založeno na statistické predikci nalezení nového zaměstnání. Spolehlivost predikce do značné míry ovlivňuje využitelnost profilování v praxi. Při testování statistické proveditelnosti se ukazuje, že model je schopen správně predikovat riziko dlouhodobé nezaměstnanosti pro cca 78 % uchazečů, což je výrazně více ve srovnání s využitím rizikových skupin.

Přečíst článek