Článek sleduje dva základní oddělené a přitom úzce související nástroje české rodinné politiky – rodičovský příspěvek a rodičovskou dovolenou. Zaměřuje se na sledování proměn těchto institutů mezi lety 2006 a 2014 a poukazuje na výsledky reformy v čerpání rodičovského příspěvku započaté v roce 2008. Autorka využívá mixed method approach za účelem širšího postihnutí zkoumané problematiky. Ústředním tématem přitom je slaďování rodičovských a profesních povinností. Text prezentuje nejnovější kvantitativní data z databáze MPSV o čerpání rodičovského příspěvku. Pro hlubší vhled do problematiky byla využita česká data ze dvou vln mezinárodního longitudinálního kvalitativního výzkumu TransPARENT, realizovaného v letech 2011 až 2014. Tento výzkum byl založen na rozhovorech s 16 rodičovskými páry očekávajícími narození prvního dítěte a dále v době, kdy byl dítěti rok a půl. Prezentován je pohled rodičů a jejich reálné zkušenosti se slaďováním rodičovských rolí s placenou prací. Výsledná zjištění naznačují, že zavedení flexibilního režimu bylo pozitivním krokem české sociální politiky, který rozšířil možnosti volby pro rodiče malých dětí a usnadnil jim situaci při kombinování jejich rodinných a pracovních povinností. Možnost zkrátit období pobírání rodičovského příspěvku při současném zachování celkového objemu získaných peněz motivuje ženy k rychlejším návratům na trh práce. V rovině představ pak bylo zjištěno, že péče o nejmenší děti není rodiči vnímána jako překážka k současné práci žen. Limity jsou spíš na straně možností, jak zajistit péči o děti v době, kdy žena pracuje.
Abstrakt