Perspektivou longitudinálního kvalitativního výzkumu článek přispívá k porozumění růstu bezdětnosti v ČR skrze zachycení zkušeností a identit bezdětných a osvětlení mechanismů, které vedou k dlouhodobému setrvávání v bezdětnosti či změnám reprodukčních identit a plánů. Výzkum vychází z analýzy zpravidla po 11−12 letech opakovaných problémově orientovaných rozhovorů s ženami a muži, kteří byli v 1. vlně rozhovorů bezdětní a buď preferovali trvalou bezdětnost, nebo byli ohledně rodičovství nerozhodnuti, nebo si rodičovství do budoucna přáli, ale zatím se cítili mladí, nebo rodičovství kvůli různým překážkám odkládali. V dlouhodobém horizontu se ukázaly jako stálé zejména bezdětné identity těch, kteří preferovali celoživotní bezdětnost nebo zůstávali ohledně rodičovství nerozhodnuti. Životní trajektorie respondentů/-ek odkládajících rodičovství zahrnovaly častěji tranzice do rodičovství nebo jiných identit bezdětných, včetně bezdětnosti nedobrovolné či trvalé, nezřídka v souvislosti s domino efektem událostí a vlivem propojených životů. Opakované rozhovory přinesly nové poznatky o vztazích mezi reprodukčními a partnerskými trajektoriemi a osvětlily, jakými způsoby dochází v dobrovolně bezdětných párech k udržování souznění s volbou bezdětnosti. Výsledky naznačují, že by měla rodinná politika při plném respektu k volbám trvalé bezdětnosti usnadňovat i cesty k rodičovství ve vyšším reprodukčním věku.
Abstrakt
Klíčová slova
longitudinální kvalitativní výzkum, opakované rozhovory, bezdětnost, odkládání rodičovství, reprodukční plány, volba bezdětnosti