Cílem tohoto příspěvku je porovnání základní konstrukce rakouského a českého penzijního systému. České „sociální“ důchodové pojištění potřebuje zásadní reformu a nabízí se využití zkušeností právě Rakouska, které podstatně zmodernizovalo svůj historický bismarckovský systém. Článek využívá typologii sociálních modelů a zabývá se i kalkulací důchodových nároků v základním penzijním pilíři a posouzením výše důchodového pojistného. Příspěvek se koncentruje na systémovou logiku a techniku výpočtů, nikoliv na dlouhodobou udržitelnost dnešních penzijních parametrů. Parametry se totiž dají i průběžně
měnit, přizpůsobovat vývoji populace a ekonomiky. Zásadním českým problémem je však srozumitelnost konstrukce starobních důchodů – a to do té míry, že i výpočet základní a procentní výměry důchodu postrádá základní logiku. Proto necháváme stranou např. specifika zabezpečení dětí a rodičů a problematiku privatizace sociálního důchodového pojištění. Výsledky ukazují významné strukturální rozdíly mezi Rakouskem a Českem. Zatímco rakouský systém je vystavěn na transparentních výpočtech založených na příspěvcích a řídí se principy sociálního pojištění, český model se opírá o průměrnou mzdu, má jen omezenou vazbu na individuální příjmy a do značné míry funguje jako daň ze mzdy. Rakouský „důchodový účet“ je osvědčeným výpočetním a informačním systémem, který by mohl zjednodušit český důchodový systém.
Abstrakt
Klíčová slova
Starobní důchod, důchodová reforma, důchodový účet, Rakousko, Česko