Pro média

RILSA představí výsledky projektu ke sběru kvantitativních dat pro vyhodnocování situace Romů v české společnost

tisková zpráva Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.

22. 04. 2024

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA) pořádá v pondělí 29. dubna 2024 od 13 hod. v Emauzském opatství v Praze veřejnou prezentaci k ukončení projektu „Vytvoření systému sběru kvantitativních dat pro vyhodnocování situace Romů v české společnosti“.

Čtyřletý projekt realizoval RILSA za finanční podpory grantů Norska v rámci programu Fondů EHP a Norska 2014–2021. Jeho cílem bylo překonat dlouhodobou absenci spolehlivých dat o socioekonomické situaci romské menšiny v České republice a navrhnout způsob, jak opakovaně získávat srovnatelná data a měřit změny v čase. 

V průběhu let 2020–2024 byla mimo jiné provedena dvě výběrová šetření romské populace, každé na vzorku více než 1 200 respondentů, a byla vytvořena metodika, jejíž použití by při opakování výběrového šetření romské populace v budoucnu mělo zajistit srovnatelnost výsledků.

V další části tiskové zprávy stručně představujeme hlavní zjištění projektu.

Předesíláme: níže uvedené procentuální podíly týkající se romské populace jsou vypočítány z celku respondentů druhého výběrového šetření, tj. z 1 268 respondentů. Podíly za obecnou populaci jsou převzaty z veřejně dostupných zdrojů Českého statistického úřadu, Eurostatu, Ministerstva práce a sociálních věcí ČR apod.

„Po realizaci dvou výběrových šetření máme o situaci romské populace výrazně více informací než v minulosti. Šetření umožnilo kvantifikaci řady aspektů socioekonomické situace romské populace. Rozdíly ve srovnání s populací obecnou jsou významné a mnohdy řádově odlišné. Klíčové rozdíly mezi romskou a obecnou populací, které ovlivňují pozice v dalších oblastech, spočívají v dosaženém vzdělání“, uvádí sociolog Tomáš Katrňák z výzkumného oddělení RILSA Sociální politika a sociální práce.

Zatímco v obecné populaci ve věkové kategorii 20–64 let dosáhlo maximálně základního vzdělání 6 % osob, v romské populaci to bylo 59 % a 5 % Romů nedokončilo ani základní školu. Potenciální úroveň dosaženého vzdělání v romské populaci má předpoklad se v případě budoucí generace zvyšovat: 47 % dětí respondentů, které jsou ve věku 15–18 let, navštěvuje vzdělávací program na vzdělávací úrovni ISCED 3 (vyšší sekundární vzdělávání). Navíc, základní školu mimo hlavní vzdělávací proud (tj. zvláštní, praktickou, speciální nebo pomocnou) navštěvovalo podle svého vyjádření 17 % respondentů, ale podíl jejich dětí ve věku 6–15 let v takové základní škole je již „pouze“ 9 %.

Co se týká oblasti trhu práce, bezmála polovina (45 %) romské populace ve věku 20–64 let má placenou práci, v obecné populaci je to 81 %. Na trhu práce však jsou Romové v marginalizovaném postavení – jsou koncentrováni na nejnižších pracovních pozicích (plnou polovinu tvoří nekvalifikovaní dělníci) a vystaveni značné nejistotě. Na Úřadu práce ČR (dále ÚP ČR) je registrováno 19 % romské populace ve věku 20–64 let, což je ve srovnání s obecnou populací ČR (4 %; MPSV; 2022) výrazně vyšší podíl. V posledních pěti letech pak bylo v evidenci ÚP ČR 50 % osob romského původu (včetně současných uchazečů o zaměstnání); většina z nich dlouhodobě (66 %) a/nebo opakovaně (60 %). Vysokou hodnotu vykazuje také podíl mladých Romů ve věku 16–29 let bez vazby na pracovní trh nebo vzdělávání, jde o 53 % osob.

„Nepříznivé postavení romské populace na trhu práce se odráží také v jejich příjmové
a materiální situaci. Mediánový příjem na osobu v domácnosti se v romské populaci pohybuje kolem
11 tisíc korun a míra ohrožení příjmovou chudobou dosahuje hodnot v intervalu 43,2 % – 50,2 %. Rozdíl oproti obecné populaci je vysoký, v obecné populaci je mediánový příjem bezmála dvakrát vyšší a ohrožení chudobou je pětkrát nižší“, upozorňuje hlavní řešitelka projektu, socioložka Ivana Šimíková z výzkumného oddělení RILSA Sociální politika a sociální práce.

Špatná příjmová a materiální situace Romů v ČR se promítá do nízké dostupnosti vlastnického bydlení (78 % žije v pronájmu), kvality bydlení a vybavení domácností. Nejzřetelnějším aspektem nízké kvality bydlení romské populace je přelidněnost a nedostatek místa. V domácnostech, které nesplňují požadavky na počet místností ve vztahu k početnosti a složení domácnosti podle definice Eurostatu, žije 90 % domácností romských respondentů. V obecné populaci je to pouze 16 %. Segregovaně, tj. v domě či ulici, kde jsou všichni nebo většina sousedů Romové, bydlí 44 % osob.

Ze srovnání hodnot, které popisují socioekonomickou situaci romské a obecné populace, jednoznačně vyplývá, že postavení populací je značně odlišné a že situace Romů je v převážné většině sledovaných indikátorů výrazně horší.

Kromě socioekonomické situace jsme zjišťovali zkušenosti romské populace s nerovným zacházením vymezeným jako situace, kdy daná osoba pociťovala, že se k ní někdo choval jinak – hůře
než k ostatním, a to z důvodu jejího romského původu. Alespoň v jedné ze sledovaných oblastí se v posledních 12 měsících cítilo být diskriminováno 28 % osob. Vůbec nejčastěji to bylo při hledání bydlení (48 % těch, kteří bydlení hledali) a při hledání zaměstnání (35 % hledajících práci).

Na avizované veřejné prezentaci budou výsledky výzkumu představeny ve větším detailu, k dispozici bude také publikace Zpráva o socioekonomické situaci romské populace v České republice 2023/2024. V průběhu května 2024 bude Zpráva zveřejněna v elektronické podobě na webových stránkách RILSA a projektu; a to i v anglické mutaci.

Autoři výzkumu děkují Norským fondům, neboť bez jejich podpory by se šetření romské populace v takovém rozsahu nemohlo uskutečnit.

Kontakt na odborné respondentky pro novináře:

Mgr. Ivana Šimíková, řešitelka projektu a spoluautorka výsledků projektu: ivana.simikova@rilsa.cz;

prof. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D., metodolog výběrového šetření: katrnak@fss.muni.cz

---