Článek o výzkumu efektivity individualizace dlouhodobé sociální péče
Časopis Geriatrie a gerontologie ‒ odborné periodikum České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně ‒ vydal ve svém 3. letošním čísle článek, který analyzuje a hodnotí, jak česká odborná literatura pojímá nákladovost a efektivitu individualizace dlouhodobé sociální péče. Hlavním autorem stati je sociolog David Kocman, vedoucí oddělení sociálního zabezpečení ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí (RILSA).
Individualizace a personalizace patří mezi velmi výrazné aktuální trendy v dlouhodobé péči. Znamenají odklon od institucionálních forem k péči v domácím prostředí a k rozvoji komunitních služeb. Tento vývoj je i posunem od medicínského k sociálnímu pojetí zdravotního postižení a k etablování individuálních potřeb coby diagnostického základu pro flexibilní, na míru šitou péči a podporu.
Článek z časopisu Geriatrie a gerontologie analyzuje a hodnotí české odborné publikace z posledních 15 let zaměřené na financování sociální péče a ekonomické aspekty individualizace péče. Studie autorského kolektivu vedeného sociologem z RILSA Davidem Kocmanem zjistila, že dosavadní domácí odborná literatura hodnotí individualizaci dlouhodobé péče především prostřednictvím jednotkových nákladů, zejména srovnáním nákladů na hodinu péče v pobytových a terénních službách. Převládající přístup většinou nezohledňuje výsledky péče ani individuální potřeby klientů.
Autoři přehledové studie shledali značnou odlišnost domácí odborné literatury oproti zahraniční a uvádějí, že pro komplexnější hodnocení efektivity je nezbytné propojit ekonomické ukazatele s výsledky péče.
Velmi zajímavá je i pasáž věnovaná terminologické problematice: „Specifickým faktorem metodologických preferencí může být terminologický posun spojený s tím, jak místní praxe přistupuje k překladu výrazu effectiveness. Čeština, na rozdíl od angličtiny, nejčastěji spojuje slovo efektivnost s úsporami, což ovšem odpovídá anglickému termínu efficiency, nikoliv effectiveness. České překlady ekonomické teorie tak hovoří o „analýze efektivnosti nákladů” […] či ‚analýze nákladové efektivity‘ […] s tím, že ‚efektivnost znamená absenci plýtvání neboli co nejefektivnější užívání zdrojů ekonomiky k uspokojování potřeb a přání lidí, (…) takové použití ekonomických zdrojů, které přináší maximální úroveň uspokojení dosažitelnou při daných vstupech a technologiích‘ […] V zahraniční literatuře je přitom pojem effectiveness odvozen od adjektiva efektivní, tedy účinný, a souvisí především s dopady a jejich klinicky definovanou přesností.“
Článek, který zájemcům touto cestou nabízíme v plné verzi, Jaké jsou náklady individualizace dlouhodobé péče? Souhrn evidence z ČR je jedním z výstupů projektu RILSA Budoucí dostupnost, kapacita a potřebnost sociálních služeb a jejich financování.