Workshop o podpoře zdraví, výkonnosti a bezpečnosti starších pracovníků

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) a Státní zdravotní ústav upořádaly 23. dubna 2026 v prostorách MPSV workshop v rámci projektu RILSA „Ergonomická řešení a digitální nástroje pro podporu zdraví, výkonnosti a bezpečnosti starších pracovníků“.

Workshop se zabýval problematikou udržení pracovní schopnosti, zdraví a bezpečnosti starších pracovníků v kontextu stárnutí pracovní populace a prodlužování pracovního života. Vycházel z aktuálních dat, zkušeností z praxe i ze zahraničních inspirací a propojil pohled ergonomie, medicíny práce, fyzioterapie a zaměstnavatelů.

Workshop zahájil Stanislav Malý z RILSA, náměstek pro prevenci pracovních rizik, a mimo jiné představil projekt svého výzkumného institutu Ergonomická řešení a digitální ergonomické nástroje k udržení a optimalizaci zdravotního stavu, výkonnosti a bezpečnosti u starších pracovníků.

Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu pojednala o muskuloskeletálních chorobách a přetěžování bederní páteře, jakož i o tom, jak mohou být při identifikaci přetížení bederní páteře využívány digitální technologie a nástroje AI.

Následovaly dvě prezentace Stanislava Malého. V první přiblížil, jak se v zahraničí přistupuje k zaměstnávání starších pracovníků (60+), a to se zřetelem k roli ergonomie, legislativy a organizace práce. Na příkladech zejména z Německa, Skandinávie, Japonska a USA ilustroval rozdílné modely řízení pracovního života starších pracovníků: od systematického ergonomického redesignu práce ažpo technologicky orientované přístupy.

Ve své druhé prezentaci se Stanislav Malý zaměřil na rizikové faktory zaměstnávání starších pracovníků (50+, resp. 60+) v kontextu demografického stárnutí, změn na trhu práce a rostoucích nároků na pracovní výkon. Představil dílčí empirické výsledky dotazníkového šetření mezi podniky, které ukazují spíše nesystematický přístup k age managementu, omezené využívání ergonomických hodnocení a nízkou míru implementace technologických nástrojů ke snížení pracovní zátěže.

Ze závěrů workshopu vybíráme následující:

• ergonomie zaměřená na starší pracovníky by neměla být redukována pouze na fyzickou zátěž: měla by systematicky zahrnovat i rostoucí segment kancelářských profesí a s nimi spojená rizika;

• na současném trhu práce dochází ke změně preferencí mladších generací, které častěji upřednostňují kratší pracovní úvazky, což může v budoucnu zvyšovat význam starších pracovníků pro stabilizaci pracovního trhu;

• inspirací České republice může být japonský kladný přístup k prevenci pracovních rizik a k pěstování bezpečnostního chování systematicky již od dětského věku. V českém kontextu byl naopak identifikován prostor pro zlepšení zejména v oblasti prevence a širšího využívání podpůrných technologií, které jsou v ČR zatím implementovány spíše ojediněle.