Výstup z výzkumu

Záznamy v sociální práci: místo frustrace a neefektivity podpora kvality poskytované pomoci

Title

Social work records: promoting quality care instead of frustration and inefficiency

Autor

Jana Havlíková

Olga Hubíková

Abstrakt

Policy brief se zaměřuje na vedení záznamů v sociální práci a ukazuje, že nejde pouze o administrativní povinnost, ale o důležitou odbornou činnost, která ovlivňuje kvalitu, kontinuitu i bezpečnost poskytované pomoci. Na základě zahraniční literatury a kvalitativního výzkumu mezi sociálními pracovnicemi obecních úřadů a metodičkami krajských úřadů dokument popisuje, proč je psaní záznamů často vnímáno negativně – zejména kvůli časovému tlaku, nedostatečnému uznání této činnosti, nevhodným formulářům a uživatelsky nevyhovujícím elektronickým systémům. Autoři zdůrazňují, že podobné problémy nejsou českým specifikem, ale objevují se i v zahraničí. Dobrý záznam má být jasný, stručný, výstižný a konkrétní; měl by zachycovat situaci klienta, cíl spolupráce, průběh práce a případně její vyhodnocení. Záznamy mají sloužit především k zajištění kontinuity práce s klientem, ochraně před ztrátou informací a jako podklad při stížnostech, nikoli jako jediný nástroj kontroly výkonu sociálních pracovníků. Dokument doporučuje uznat psaní záznamů jako svébytnou odbornou kompetenci, vytvořit pro něj vhodné pracovní podmínky a zapojit sociální pracovníky do vývoje elektronických nástrojů, které budou odpovídat skutečným potřebám praxe.

Abstract

This policy brief focuses on record-keeping in social work and demonstrates that it is not merely an administrative obligation, but an important professional activity that influences the quality, continuity, and safety of the assistance provided. Based on international literature and qualitative research among social workers at municipal offices and methodologists at regional offices, the document describes why record-keeping is often viewed negatively—primarily due to time pressures, insufficient recognition of this activity, inappropriate forms, and user-unfriendly electronic systems. The authors emphasize that such problems are not unique to the Czech Republic but are also encountered abroad. A good record should be clear, concise, precise, and specific; it should capture the client’s situation, the goal of the collaboration, the course of the work, and, where applicable, its evaluation. Records should primarily serve to ensure continuity in work with clients, protect against information loss, and provide a basis for addressing complaints—not as the sole tool for monitoring social workers’ performance. The document recommends recognizing record-keeping as a distinct professional competency, creating suitable working conditions for it, and involving social workers in the development of electronic tools that will meet the actual needs of practice.