Výstup z výzkumu

Rodinná solidarita: finanční podpora seniorů a preseniorů

Title

Family solidarity: financial support for older people and those approaching old age

Autor

Filip Červenka

Marcela Petrová Kafková

Vlastimil Beran

Abstrakt

Studie se zabývá rolí finanční pomoci od příbuzných v příjmech domácností seniorů a preseniorů v České republice a zasazuje českou situaci do širšího evropského kontextu. Využívá data šetření Household Finance and Consumption Survey (HFCS, vlna 2021) a kombinuje mezinárodní srovnání s distribuční a regresní analýzou. Výsledky ukazují, že finanční pomoc od příbuzných je v Česku výrazně rozšířenější než ve většině sledovaných zemí, avšak její význam je silně koncentrovaný do úzké skupiny domácností. U seniorů je vyšší podpora spojena zejména se situací samostatně žijících žen, u preseniorů pak s vysokou zátěží nákladů na bydlení. Rodinné transfery tak mohou fungovat jako neformální kompenzační mechanismus v situacích finančního tlaku.

Závěr studie Rodinná solidarita: finanční podpora seniorů a preseniorů

Výsledky ukazují, že finanční pomoc od příbuzných je v České republice výrazně rozšířenější než ve většině sledovaných evropských zemí. Zároveň se však jedná o silně koncentrovaný jev: pro většinu domácností představují rodinné transfery pouze marginální doplněk příjmů, zatímco pro úzkou skupinu domácností tvoří podstatnou část rozpočtu a mohou dosahovat i velmi vysokých relativních hodnot. Právě u těchto domácností lze rodinnou podporu chápat jako potenciálně klíčový stabilizační mechanismus.

Regresní analýzy naznačují, že rodinná finanční pomoc systematicky směřuje k domácnostem s napjatější ekonomickou situací. U seniorů hraje zásadní roli složení domácnosti, zejména situace samostatně žijících žen, což je konzistentní s jejich nižšími starobními důchody. U preseniorů se jako nejsilnější faktor ukazuje zátěž nákladů na bydlení, zatímco vyšší ekonomická aktivita a vyšší příjmy ze sociálních dávek jsou spojeny s nižší relativní podporou od rodiny. Tyto výsledky podporují interpretaci rodinných transferů jako neformálního kompenzačního mechanismu, který se aktivuje především v situacích finančního tlaku.

Interpretace výsledků je však limitována několika omezeními. HFCS zachycuje finanční pomoc v agregované podobě a neumožňuje plně postihnout jiné formy podpory, například věcné dary, osobní péči, pomoc při komunikaci s úřady nebo další. Analýza je založena na průřezových datech z roku 2021, a identifikuje souvislosti, nikoli kauzální vztahy. Navzdory těmto omezením studie přináší první systematický empirický obraz finanční mezigenerační podpory v českém prostředí a nabízí relevantní podklad pro další výzkum i pro úvahy o budoucím směřování seniorské politiky.

Abstract

This study examines the role of financial support from relatives in the incomes of older adults’ households in the Czech Republic and places the Czech case in a broader European context. Using data from the Household Finance and Consumption Survey (HFCS, 2021 wave), it combines crossnational comparison with distributional and regression analyses at the household level. The results show that financial support from relatives is substantially more prevalent in the Czech Republic than in most European countries, but its importance is highly concentrated among a small group of households. Among seniors, higher support is strongly associated with single female households, while among pre-seniors it is primarily linked to housing cost burdens. Family transfers thus appear to function as an informal compensatory mechanism under conditions of financial strain.

Conclusion of the study ‘Family Solidarity: Financial Support for Older People and Those Approaching Old Age’

The results show that financial assistance from relatives is significantly more widespread in the Czech Republic than in most of the European countries surveyed. At the same time, however, this is a highly concentrated phenomenon: for most households, family transfers represent only a marginal supplement to income, whilst for a small group of households they constitute a substantial part of the budget and can reach very high relative values. It is precisely for these households that family support can be seen as a potentially key stabilising mechanism.

Regression analyses suggest that financial support from family is systematically directed towards households in a more precarious economic situation. Among older people, household composition plays a crucial role, particularly the situation of women living alone, which is consistent with their lower old-age pensions. For pre-seniors, the burden of housing costs emerges as the strongest factor, whilst higher economic activity and higher income from social benefits are associated with lower relative support from family. These results support the interpretation of family transfers as an informal compensatory mechanism that is activated primarily in situations of financial strain.

However, the interpretation of the results is subject to several limitations. The HFCS captures financial support in aggregate form and does not fully account for other forms of support, such as gifts in kind, personal care, assistance in dealing with the authorities, or others. The analysis is based on cross-sectional data from 2021 and identifies correlations rather than causal relationships. Despite these limitations, the study provides the first systematic empirical picture of intergenerational financial support in the Czech context and offers a relevant basis for further research and for considerations regarding the future direction of policy on older people.