Title
Autor
Abstrakt
Kapitola představuje systém náhradní rodinné péče v České republice, jeho právní rámec, jednotlivé formy a proces přijímání dítěte do náhradní rodiny. Vymezuje osvojení, pěstounskou péči na přechodnou dobu, zprostředkovanou a nezprostředkovanou dlouhodobou pěstounskou péči, poručenství s osobní péčí a svěření dítěte do péče jiné osoby. Na základě statistických údajů upozorňuje na výrazný nepoměr mezi počtem žadatelů o osvojení a počtem dětí, které splňují právní podmínky pro osvojení, na regionální nerovnosti i na nedostatek zájemců o některé formy pěstounské péče. Pozornost je věnována rovněž věkové struktuře dětí, administrativnímu postupu posuzování a přípravy žadatelů a obtížím, kterým náhradní rodiny čelí po přijetí dítěte. Autorky zdůrazňují nedostatečnou následnou metodickou a praktickou podporu osvojitelů, složité přechody dětí mezi jednotlivými formami péče a omezené možnosti umístění dětí se specifickými potřebami. Jako jeden z možných směrů dalšího rozvoje představují otevřené osvojení, které umožňuje zachovat bezpečný kontakt dítěte s biologickou rodinou. Budoucnost náhradní rodinné péče podle kapitoly závisí nejen na legislativních změnách, ale především na schopnosti systému pružně reagovat na individuální potřeby a nejlepší zájem dítěte.
Abstract
This chapter presents the foster care system in the Czech Republic, its legal framework, its various forms, and the process of placing a child in a foster family. It defines adoption, temporary foster care, mediated and unmediated long-term foster care, guardianship with personal care, and the placement of a child in the care of another person. Based on statistical data, it highlights the significant disparity between the number of adoption applicants and the number of children who meet the legal requirements for adoption, as well as regional disparities and a lack of applicants for certain forms of foster care. Attention is also given to the age structure of the children, the administrative process of assessing and preparing applicants, and the difficulties foster families face after taking in a child. The authors emphasize the insufficient follow-up methodological and practical support for adoptive parents, the complex transitions children face between different forms of care, and the limited placement options for children with specific needs. As one possible direction for further development, they propose open adoption, which allows the child to maintain safe contact with their biological family. According to the chapter, the future of foster care depends not only on legislative changes but, above all, on the system’s ability to respond flexibly to individual needs and the best interests of the child.
Klíčová slova
osvojení
pěstounská péče
systém ochrany dítěte
Keywords
adoption
foster care
child protection