Dne 19. prosince 2024 se na půdě MPSV konal workshop věnovaný stárnutí společnosti, zejména podpoře začleňování starších osob do trhu práce.

Oddělení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Trh práce, vedené prof. Tomášem Sirovátkou, na workshopu představilo několik prezentací vycházejících především z projektů RILSA Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender a Integrace nezaměstnaných ve věku 50+ na trh práce: vhodnost a efektivnost nástrojů APZ. Experti se v nich zaměřují na situaci starších osob na trhu práce, cíleně se věnují rizikům jejich nezaměstnanosti a využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

V rámci zmíněné akce vystoupili i pracovníci MPSV. Ing. Kateřina Budínová, ředitelka Odboru realizace programů fondů EU – zaměstnanost a adaptabilita, seznámila účastníky s aktuálně realizovanými projekty, které v rámci Operačního programu Zaměstnanost+ poskytují přímou podporu starším osobám znevýhodněným na trhu práce. Mgr. Pavel Dudek představil nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti – integrační pracovní místo.

Zájemcům zde poskytujeme čtyři prezentace přednesené výzkumníky z RILSA na zmíněném workshopu MPSV. Vycházejí i z teprve dokončovaných publikací.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Eurofound vydává novou publikaci – Representativeness of the European social partner organisations: Postal and courier activities sector –, na které se za Českou republiku podílela ekonomka Soňa Veverková.

Studie se věnuje reprezentativitě sociálních partnerů v sektoru poštovních a doručovacích služeb. V České republice tvoří zaměstnanost v poštovních službách 91 % celkové zaměstnanosti v sektoru (jedná se zejména o zaměstnance České pošty), 9 % připadá na kurýrní služby. První uvedený podíl je nejvyšší a druhý je nejnižší v zemích EU. Tato disproporce je daná tím, že v subsektoru kurýrních služeb se v České republice velmi často vyskytuje tzv. švarcsystém.

Plná verze výzkumné zprávy Representativeness of the European social partner organisations: Postal and courier activities sector je k dispozici zde.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Výzkumná zpráva Eurofoundu Social protection 2.0: Unemployment and minimum income benefits se zaměřuje na dávky v nezaměstnanosti a minimální příjem osob v produktivním věku. Za Českou republiku se na publikaci podílela ekonomka Jana Váňová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Experty nebyl zjištěn žádný členský stát, kde by dávky v nezaměstnanosti pobíralo více než 80 % osob s nárokem na minimální příjem. Mezi příjemce dávek, u nichž je vyšší riziko nedostatečného příjmu, patří osoby bez přístupu k sociálnímu bydlení v oblastech s vysokými náklady na bydlení, nezaměstnaní, jejichž poslední zaměstnání bylo málo finančně ohodnocené, a dlouhodobě nezaměstnaní. Zpráva rovněž zkoumá zamítání žádostí (často je zamítnuto přibližně 30 % žádostí), digitalizaci procesů podávání žádostí (nejčastěji u dávek v nezaměstnanosti) a požadavky na ekonomickou aktivizaci.

Plná verze výzkumné zprávy Social protection 2.0: Unemployment and minimum income benefits je k dispozici zde.

Na podzim 1924 bylo přijetím zákona č. 221/1924 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, zavedeno pojištění lidí, kteří v ČSR vykonávali práce nebo služby na základě pracovního, služebního nebo učňovského poměru. Poprvé v našich dějinách tak bylo sociální pojištění sjednoceno, a to i organizačně – vznikem Ústřední sociální pojišťovny. Ta spravovala invalidní a starobní pojištění a řídila nemocenské pojišťovny, které fungovaly obdobně jako dnešní okresní správy sociálního pojištění.

Přinášíme prohlášení Robina Maialeh, ředitele Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), ke zmíněnému významnému sociálněpolitickému výročí:

„Stoleté výročí sociálního pojištění v Československu / České republice nás vede k zamyšlení nad jeho významem jako nástroje pro zajištění sociální stability, důstojnosti a ve zprostředkovaném smyslu i svobody jakožto pilířů každé demokratické společnosti. Sociální pojištění vzniklo díky dlouholetému úsilí pracujících vrstev, které jej vydobyly jako klíčový prvek ochrany proti rizikům spojeným s nemocí, stářím a dalšími náročnými životními situacemi. Aktivace sociálního pojištění v daných situacích je dnes vnímána jako nedílná součást společenské smlouvy, avšak neměli bychom zapomínat na historický kontext boje za tato práva. A měli bychom se vymezit proti možnému oslabování sociálních práv občanů ústavně garantovaných prostřednictvím Listiny základních lidských práv a svobod. V současné době je rovněž nezbytné, abychom reflektovali proměny na trhu práce a našli sociálnímu pojištění adekvátní pozici v rámci daňově-pojistného systému, aby nadále plnilo svůj významný úkol i v měnícím se pracovním prostředí. Tento institut chrání nejen jednotlivce, ale posiluje sociální soudržnost a utužuje princip spravedlnosti v celé naší společnosti.“

Přejeme mnoho dalších úspěšných let systému sociálního pojištění a celému týmu ČSSZ!

Těší nás, že jak současný český premiér Petr Fiala, tak ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka rovněž vyzdvihli význam 100. výročí sociálního pojištění v Československu / České republice (jejich výroky přináší grafický doprovod této aktuality).

Více informací o zmíněném výročí se dozvíte na speciálních stránkách ČSSZ.

Eurofound je tripartitní agenturou Evropské unie, svou informační a analytickou činností se snaží přispívat k rozvoji lepších sociálních, zaměstnaneckých a pracovních politik.

Eurofound vydává novou publikaci – Representativeness of the European social partner organisations: Road transport sector –, na které se za Českou republiku podílel sociolog Aleš Kroupa z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

Výzkumná zpráva přináší informace umožňující posoudit reprezentativnost aktérů zapojených do evropského odvětvového sociálního dialogu, tentokrát v sektoru silniční dopravy. Reprezentativnost sociálních partnerů legitimizuje jejich právo být konzultován a účastnit se evropského odvětvového sociálního dialogu, tedy vyjednávat kolektivní smlouvy.

V celém odvětví silniční dopravy v EU27 působí přibližně 4,9 milionu pracovníků. Podíl daného sektoru na celkové národní zaměstnanosti je obzvláště vysoký v Estonsku, Irsku, Litvě, Lotyšsku a Polsku (v každé uvedené zemi je podíl pracovníků v silniční dopravě vyšší než 4 % z celkového počtu zaměstnanců v daném státě).

Plná verze výzkumné zprávy Representativeness of the European social partner organisations: Road transport sector je k dispozici zde.

V úterý 3. prosince 2024 se v Trnavě uskutečnil 5. ročník mezinárodní vědecké konference PUBLICY 2024, jejímž pořadatelem je Fakulta sociálnych vied Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave ve spolupráci s občanským sdružením Inštitút verejnej politiky a Obchodně podnikatelskou fakultou v Karviné (součástí Slezské univerzity v Opavě).

Za Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) na této konferenci vystoupily Leona Hozová a Naděžda Křečková Tůmová, a to s příspěvkem Systém osvojení v České republice: Multidimenzionální výzvy v právním a institucionálním kontextu.

Výzkumnice přítomným představily své poznatky získané při řešení projektu RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů. Zaměřily se zejména na současné nastavení procesu osvojení z právního hlediska a ve vztahu k zapojeným institucím a upozornily na některá úskalí, kterým osvojitelské rodiny aktuálně čelí. Příspěvek vzbudil velký zájem přítomných, kteří autorky posléze zahrnuli četnými dotazy a projevili zájem i o další výstupy zmíněného projektu.

Ve čtvrtek 28. listopadu 2024 se ve Středisku pro podporu náhradních rodičů v Praze uskutečnilo v pořadí již třetí setkání zástupců neziskových organizací působících na poli náhradní rodinné péče. Tentokrát neslo název „O adopci společně“.

Zástupci tohoto neziskového sektoru se pravidelně setkávají nejméně dvakrát do roka, aby sdíleli své zkušenosti na poli práce s náhradními rodinami a vyměnili si cenné rady. Někdy jsou do tohoto pléna zváni také hosté různých specializací, kteří mají k tématu péče o děti, jež nemohou vyrůstat ve své rodině, rovněž co říci.

Za Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) se setkání tentokrát zúčastnily Leona Hozová a Naděžda Křečková Tůmová z výzkumného oddělení RILSA Rodinná politika, aby přítomné seznámily s hlavními zjištěními projektu RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů. Závěry přítomné velmi zaujaly a byly východiskem pro rozsáhlou diskusi, na jejímž konci zaznělo velké poděkování výzkumnicím za detailně zpracovaný a v ČR ojedinělý projekt, z jehož výsledků budou moci účastníci vycházet při své další práci, včetně rozšiřování služeb pro osvojitelské rodiny.

Srdečně Vás zveme na seminář Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA), který nabídne jedinečnou příležitost seznámit se s aktuálními odbornými poznatky k takovým tématům, jako je například postavení starších pracovníků na trhu práce a efektivnost pro ně určených rekvalifikačních programů.

V neposlední řadě vyslechnou účastníci semináře RILSA prezentace věnované integraci osob se zdravotním znevýhodněním na otevřený trh práce či novým záměrům aktivní politiky zaměstnanosti určené starším znevýhodněným osobám. Jeden z příspěvků představí zahraniční praxi v podpoře starších pracovníků na trhu práce. Návštěvníci semináře budou mít možnost diskutovat s přítomnými experty a se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Termín semináře: čtvrtek 19. prosince 2024 od 12 do 16 hod.

Místo: Ministerstvo práce a sociálních věcí (Karlovo nám. 1359/1, Praha 2, zasedací místnost v přízemí)

Forma: prezenční

Registrace účasti: zde (registrace je možná pouze do 12. prosince)

Předem všem děkujeme za případné další šíření této pozvánky.

Ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA) Robin Maialeh zastupoval resort Ministerstva práce a sociálních věcí ČR na 7. Světovém fóru OECD o blahobytu, které se konalo 4.–6. listopadu 2024 v Římě. Fórum bylo součástí agendy spojené s předsednictvím Itálie v G7 a zúčastnili se jej významné osobnosti, například italský ministr ekonomiky a financí Giancarlo Giorgetti, generální ředitelka Eurostatu Mariana Kotzeva či generální tajemník OECD Mathias Cormann.

Diskuse byly vedeny především na témata sociální politiky, trhu práce, péče a klimatu. Jako klíčové se prosadily otázky mezisektorové spolupráce včetně multidisciplinárního výzkumu a naléhavé dostupnosti dat pro politické rozhodování.

Problematikou propojující uvedené oblasti se záhy staly socioekonomické nerovnosti, kterými se RILSA intenzivně zabývá v rámci svého autonomního výzkumu. V diskusích 7. Světového fóra OECD opakovaně zaznívalo, že tlak na fiskální stabilitu – například v důsledku stárnoucí populace – je nyní spíše otázkou re-alokace bohatství než jeho celkového objemu, což ve svých vyjádřeních pro masmédia dlouhodobě akcentuje i Robin Maialeh.

Na 7. Světovém fóru OECD o blahobytu byl důraz kladen rovněž na nový přístup k veřejným politikám, které si žádají inovativní nástroje, neboť svým charakterem zaostávají za vývojem společnosti jako celku.

25. října 2024 se v Bruselu konala konference, kterou pod názvem „Struggling to recruit? Learn from effective practices“ uspořádala Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek Eurofound a Evropský orgán pro pracovní záležitosti ELA.

Konference se věnovala výzvám a řešením nedostatku pracovních sil v Evropské unii a byla určena zástupcům orgánů EU, národním zaměstnavatelským a odborovým organizacím a rovněž sociálním partnerům na úrovni EU.

Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (RILSA) na této akci reprezentovala Jana Váňová, která vystoupila s příspěvkem přibližujícím zaměstnavatelskou praxi pražské Nemocnice Na Františku.