Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) hledá pro výzkumné rozhovory děti a mladé lidi od 16 do 25 let z rodin, kde rodič nebo sourozenec čelí postižení či vážnému dlouhodobému onemocnění. Hledáme také rodiče dětí do 15 let pečující o postiženého nebo dlouhodobě nemocného člena rodiny (dítě či partnera).

Náš výzkum se zaměřuje na to, jaké zkušenosti, potřeby a výzvy pečující děti, mladí lidé i jejich rodiny v této situaci zažívají a jaká podpora by jim mohla pomoci.

Respondentům výzkumných rozhovorů nabízíme:

• bezpečné a chápající prostředí pro sdílení jejich zkušeností;
• odměnu za rozhovor, který potrvá přibližně 60 minut, ve výši 600 Kč;
• možnost uskutečnit rozhovor telefonicky, online nebo osobně, a to kdekoliv v ČR (podle přání účastníků).

Účast ve výzkumu je dobrovolná a důvěrná. Veškeré získané informace budou zpracovány anonymně. Rozhovory povedou socioložky z oddělení rodinné politiky RILSA.

Sdílené zkušenosti respondentů přispějí k lepšímu porozumění situaci pečujících dětí a mladých lidí v ČR a k hledání způsobů, jak lépe podporovat je i jejich rodiny. Výstupy z projektu budou využity pro informování tvůrců legislativních změn, odborníků z praxe, úřadů a neziskových organizací.

Leták oslovující případné respondenty (za jeho šíření předem děkujeme) najdete zde.

Kontakty pro případ zájmu o bližší informace:

tel.: 770 312 846; 778 536 045

e-mail: pecujici@rilsa.cz

Ve dnech 11. – 12. června se v Ostravě konal 8. ročník odborné konference Ministerstva práce a sociálních věcí „Fórum rodinné politiky“. Hlavní pozornost byla věnována možnostem řešení problému nízké porodnosti a ekonomické situaci českých rodin. Intenzivně se debatovalo také o zlepšení přístupu ke kvalitním zdravotním službám a o podpoře duševního zdraví mladých lidí a dlouhodobé péče.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) měl – jako již tradičně – na Fóru rodinné politiky silné zastoupení. Socioložka Jana Paloncyová, vedoucí výzkumného oddělení rodinné politiky v RILSA, byla moderátorkou diskusního panelu Motivy a bariéry rodičovství – jaká opatření rodinné politiky jsou skutečně efektivní?

Se zúčastněnými hosty debatovala hlavně o „měkkých“ faktorech ovlivňujících rodičovské plány mladých lidí. Panelisté a panelistky se shodli na tom, že na poklesu porodnosti, se kterým bojují všechny vyspělé státy světa, se významnou měrou podílí změna vnímání rodičovství od povinnosti k volbě. Zároveň zdůraznili potřebu posilování prorodinného klimatu ve společnosti, dotkli se také kvality partnerských vztahů a proměny pohledu na dělbu rolí v rodině.

Z diskuse vyplynulo, že při plánování rodiny je klíčová i podpora a dostupnost služeb pro rodiny s dětmi: „Velmi mne těší, že do panelu přijali pozvání hosté z různých oblastí a že se zapojili i ti, kterých se bude rozhodování o rodičovství v blízké budoucnosti týkat, tedy zástupci mladé generace. Téma rodičovství a zakládání rodiny neberou na lehkou váhu a oproti starším ročníkům více zvažují potřebné podmínky“, shrnula výstupy panelu moderátorka Jana Paloncyová.

Analýza faktorů ovlivňujících reprodukční plány je hlavní náplní aktuálně řešeného projektu RILSA Zpráva o rodině 2026. Připojujeme rovněž odkaz k plnému znění publikace RILSA Bezdětní a postoje k rodičovství.

Socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce v RILSA, byla na letošním Fóru rodinné politiky panelistkou bloku Začlenění problematiky stárnutí do všech politik na všech úrovních. Představila zde proces národní konzultace budoucího programu politiky stárnutí, který RILSA společně s MPSV vede v rámci svého projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Jedná se o zatím unikátní iniciativu sběru klíčových opatření ze strany odborné i laické veřejnosti, neziskového sektoru a dalších aktérů, jejíž výsledky se propíší do vzniku nového strategického dokumentu pro přípravu na stárnutí jako jednoho z megatrendů 21. století. Nejedná se přitom pouze o národní politiku, neboť výsledky národní konzultace jsou přenášeny i do pracovní skupiny SWGA UNECE, která garantuje strategické politické dokumenty na globální úrovni.

Druhým tématem v rámci diskusí daného bloku Fóra rodinné politiky byly i výsledky projektu RILSA FEANCI, jež upozorňují na problematiku špatného zacházení, zanedbávání a týrání seniorů, které se děje nejen v domácím prostředí, ale i v institucionální péči. Nové výsledky, jež RILSA postupně zveřejňuje, ukazují mimo jiné to, že je nezbytné začít nově podporovat spolupráci mezi rodinami klientů a profesionálními pečujícími např. v domovech pro seniory. 

Socioložka a psychoterapeutka z RILSA Leona Hozová se ostravského Fóra rodinné politiky aktivně zúčastnila coby panelistka bloku Nové trendy v osvojení a služby osvojitelům. Diskutovala zde o potřebách osvojených dětí a osvojitelů, a to i na základě poznatků vzešlých z projektu RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů (2022–2024). Dále zde v plné verzi nabízíme tematicky související odborný článek výzkumnic z RILSA Leony Hozové a Naděždy Křečkové Tůmové Postadopční podpora: efektivní strategie pro zajištění stability adoptivních rodin.

Zájemcům poskytujeme i powerpointovou prezentaci od stejné autorské dvojice z RILSA Naplňování potřeb osvojených dětí a osvojitelů. V závěru prezentace se ohlašuje, že letos v září těmto socioložkám vyjde v nakladatelství Wolters Kluwer monografie Cesta k nové rodině: Proces osvojení v České republice.

Webové stránky 8. ročníku konference Fórum rodinné politiky, mj. s jejím programem, jsou dostupné zde.

Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) zveřejnil další z monografií svého projektu Současná česká rodina a podpora jejích funkcí, tentokrát věnovanou situaci a potřebám matek, které své děti porodily před dosažením 18. narozenin a osobně nebo za pomoci rodiny o ně pečují.

Nezletilým ženám se v České republice každoročně narodí několik set dětí. V roce 2022 to bylo 528 živě narozených dětí. Autorky z oddělení rodinné politiky RILSA se svým výzkumem snažily co nejlépe porozumět problémům a potřebám mladých matek a jejich dětí v co nejširších souvislostech a navrhnout taková doporučení, která by přispěla ke zlepšení podmínek daných rodin, včetně péče, která je jim poskytována sociálními službami.

Výzkum ukázal, že nezletilé matky, obdobně jako otcové dětí, nejčastěji pocházejí z problematického sociálního prostředí, tedy z rodin s nízkou vzdělanostní úrovní, častou nezaměstnaností, finančními problémy a s výskytem patologických jevů. Těhotenství a následné rodičovství řadu problémů zvětšuje, zároveň ale bývá podnětem k hledání jejich řešení.

Doporučení od autorského kolektivu se soustředí zaprvé na prevenci a opatření, která by měla co nejvíce minimalizovat riziko otěhotnění dívek v nízkém věku a podpořit odložení mateřství do vhodnější životní fáze. Zadruhé se doporučení zaměřují na dívky, které již otěhotněly, a na způsoby, jak jim efektivně pomoci a zároveň je motivovat k dokončení vzdělání a aktivnímu zapojení se do trhu práce. Řada doporučení se týká toho, co lze zlepšit v nabídce a výkonu české sociální politiky.

Monografie Maminkou před 18. narozeninami: životní zkušenosti a potřeby nezletilých matek v České republice je v plném znění dostupná zde.

Autorky monografie připravily k danému tématu workshop, který se konal 24. března 2025 na půdě MPSV. Některé jeho mediální ohlasy najdete zde.

15. června si každoročně připomínáme Světový den proti násilí na seniorech. V pondělí 16. června se na Úřadu vlády České republiky koná tisková konference, na níž vystoupí i socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí výzkumného oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odborná asistentka Masarykovy univerzity.

Tiskovou konferenci, která proběhne na Úřadu vlády 16. června od 9 hodin (tiskový sál Strakovy akademie ‒ nábřeží Edvarda Beneše 128/4), pořádá zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Na akci promluví i odborníci a zástupci neziskových organizací. Budou upozorňovat na to, že týrání, zneužívání a zanedbávání starších lidí je velmi rozšířeným – byť do značné míry neviditelným – problémem.

Tisková konference představí klíčové iniciativy, jak špatnému zacházení se seniory čelit:

• kroky vlády v boji proti násilí (nejen) na seniorech,
• možnosti seniorů bránit se proti násilí a najít pomoc a podporu,
• zmocňování seniorů k boji proti násilí na seniorech,
• nové pohledy na seniory a jejich společenskou roli.

Klíčový příspěvek přednese socioložka Lucie Vidovićová z RILSA a Masarykovy univerzity, předsedkyně Výboru pro práva starších lidí při Úřadu vlády ČR. Představí dosavadní zjištění projektu RILSA FEANCI zabývajícího se mj. násilím na seniorech v institucionální péči.

Zájemcům o vhled do výzkumu dané problematiky si dovolujeme znovu připomenout volně dostupný loňský policy paper RILSA Jak se zkoumá násilí na seniorech v kontextu institucionální péče.

Připojujeme dva informační letáky seznamující s fenoménem EAN (zneužívání, týrání a špatné zacházení se seniory).

Úřad vlády České republiky hostil ve čtvrtek 29. 5. 2025 seminář s akademickými pracovišti zaměřený na psychosociální rizika práce a jejich genderovou dimenzi. Za Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) se akce zúčastnila socioložka Renata Kyzlinková, vedoucí výzkumného oddělení RILSA Pracovní vztahy a pracovní podmínky.

Setkání uspořádal Odbor rovnosti žen a mužů Úřadu vlády ČR. Seminář nabídl přehled aktuálních poznatků o psychosociálních rizicích v zaměstnání a jejich genderových rozměrech. Představil i mezinárodní iniciativy v oblasti zdraví a bezpečnosti práce. Na ty se zaměřil příspěvek hlavní řečnice Mercedes Tejedor Aibar ze španělského výzkumného ústavu National Institute of Safety and Health at Work (Instituto Nacional de Seguridad y Salud en el Trabajo ‒ INSST).

Situaci v České republice ve svém příspěvku přiblížila socioložka z RILSA Renata Kyzlinková. Zaměřila se na oblast psychosociálních rizik a genderových rozdílů spojených se sexuálním obtěžováním na pracovišti. Uvedla například to, že 45 % lidí zaměstnaných ve veřejném sektoru se domnívá, že sexuální obtěžování na pracovišti je v České republice běžnou záležitostí. A 20 % zaměstnaných má se sexuálním obtěžováním osobní zkušenost (26 % žen a 13 % mužů).

Zájemcům o danou problematiku doporučujeme loňskou publikaci Renaty Kyzlinkové Sexuální obtěžování na pracovišti.

Soubor s informacemi o semináři Psychosociální rizika práce a jejich genderová dimenze (mj. s programem a anotacemi příspěvků):

Dne 27. května 2025 uspořádal Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA) na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí workshop „Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender“.

Tým pod vedením prof. Tomáše Sirovátky zde představil klíčová zjištění a doporučení ze stejnojmenného výzkumného projektu zaměřeného na postavení starších pracovníků na trhu práce a na opatření podporující pracovní dlouhověkost. Účastníci workshopu byli rovněž seznámeni s výsledky několika studií RILSA, které se věnují problematice aktivního stárnutí a genderových aspektů.

Součástí programu bylo také představení projektů realizovaných v rámci Výzvy 037, přičemž nejzajímavější poznatky přiblížila Kateřina Vojtíšková z MPSV. Rozhovory s účastníky projektů a zástupci organizací realizujících tyto projekty vedli výzkumníci z týmu prof. Sirovátky, kteří na květnové akci zároveň prezentovali svá nejnovější zjištění.

Workshop byl zakončen živou diskusí, v níž se debatovalo zejména o tom, jaké přínosy představené poznatky mají a mohou mít pro tvorbu a implementaci politik a nástrojů podporujících pracovní dlouhověkost v kontextu demografických změn.

Prezentace z workshopu viz projekt Nástroje adaptace společnosti na stárnutí obyvatelstva s důrazem na gender.

29. dubna proběhl na Masarykově univerzitě workshop „Věk NENÍ jenom číslo! aneb Mezigenerační solidaritou proti diskriminaci a násilí na základě věku“. Úspěšně se na něm podílely socioložky Lucie Vidovićová a Marcela Petrová Kafková z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (RILSA).

RILSA akci spolupořádal v rámci svého projektu FEANCI zabývajícího se fenoménem EAN, což je anglická zkratka pro týrání, zneužívání a špatné zacházení se seniory.

Seznam Zprávy, nejčtenější český zpravodajský web, na to téma přinesl 6. května obsáhlý článek čerpající z dat výzkumu RILSA provedeného v rámci zmíněného projektu.

Zjišťován byl výskyt násilí na seniorech, kteří jsou klienty českých domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem.

Výsledky ukázaly, že vůči seniorům se násilí nejčastěji dopouštějí další klienti domovů a rovněž příbuzní. Výzkumníci použili širokou definici násilí: kromě emočního a psychického obsáhla například násilí finanční zahrnující vše od vydírání přes používání peněz nebo majetku bez dovolení až po krádeže.

Respondenty uvedeného výzkumu bylo 973 profesionálů z domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem. Zjišťována byla i jejich ochota problémy s EAN nahlásit. Deklarovalo ji 75 % z těch, kdo vyplnili dotazník, zároveň ale 22 % zmínilo obavy z negativního dopadu takového oznámení.

Hlavní řešitelka daného projektu socioložka Lucie Vidovićová, jež je zároveň vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce RILSA a předsedkyní vládního Výboru pro práva starších lidí, k tomu pro Seznam Zprávy uvedla, že v České republice je zapotřebí najít dobré řešení ochrany oznamovatelů.

Zájemcům o vhled do výzkumu dané problematiky připomínáme volně dostupný loňský policy paper RILSA Jak se zkoumá násilí na seniorech v kontextu institucionální péče.

V dubnovém čísle měsíčníku Sondy Revue publikovala Soňa Veverková z Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) článek o tom, jak se za posledních 30 let změnila členská základna českých odborových organizací. Vycházela při tom ze zjištění projektu „Posílení kapacity odborových svazů v České republice“, který RILSA řešil v letech 2022–2024.  

Přibližme nejprve některá zjištění, která shrnula Soňa Veverková ve svém článku v periodiku Sondy Revue: v roce 2003 bylo v České republice členem odborů 32 % zaměstnanců. V roce 2023 to bylo jen 14 %. Odborová základna navíc nejen ubývá, ale i stárne: zatímco v roce 2003 tvořili lidé ve věku do 39 let (včetně) 33 % odborářů, v roce 2023 to bylo jen 19,8 %.

V roce 2003 pouhá 4 % zaměstnanců nevěděla, zda na jejich pracovišti působí odbory. V roce 2023 toto číslo vzrostlo na 15 % respondentů daného výzkumu RILSA. Zároveň se zvýšil počet těch, kteří nemají na odbory žádný názor.

Zmíněný výzkum RILSA potvrdil trendy známé ze zahraničí. Podle Soni Veverkové odborové organizace často neznají životní styl mladých, jejich preference a styl komunikace. Právě v oblastech vzdělávání a public relations vidí výzkumnice možnosti, kde by mohly odborové organizace výše popsané trendy alespoň částečně změnit.

Projekt Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) Posílení kapacity odborových svazů v České republice je ‒ včetně odkazů na své dosavadní publikační výstupy ‒ k dispozici zde.

Odborná monografie RILSA Možnosti zvyšování kapacit odborových organizací v České republice, o niž zejména se opírá článek Soni Veverkové v měsíčníku Sondy Revue, je rovněž volně dostupná v plném znění.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Výzkumným institutem práce a sociálních věcí (RILSA) organizuje v České republice veřejnou konzultaci, v jejímž rámci může kdokoliv zaslat své návrhy ke směřování politiky stárnutí v ČR i globálně. Zveme Vás tímto k účasti, zapojit se můžete do 30. května.

Přípravu nového Akčního plánu pro přípravu na stárnutí na úrovni OSN koordinuje Stálá pracovní skupina pro otázky stárnutí při Evropské hospodářské komisi Organizace spojených národů (UNECE SWGA). Česká republika jako člen této pracovní skupiny nyní může zaslat svá doporučení. Národním koordinátorem jsou u nás v této agendě MPSV a RILSA. Nový koncept nahradí tzv. Madridský plán z roku 2002.

Více informací i odkaz na příslušný online formulář naleznete zde.

Na realizaci této veřejné konzultace coby participativní metody pro tvorbu lepších / relevantnějších politik RILSA spolupracuje s MPSV v rámci svého projektu Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

13. května pořádá veřejný ochránce práv Stanislav Křeček kulatý stůl „Diskriminace starších lidí“. Jednou z prezentujících bude socioložka Lucie Vidovićová, vedoucí oddělení sociální politiky a sociální práce Výzkumného institutu práce a sociálních věcí (RILSA) a odborná asistentka Masarykovy univerzity.

Lucie Vidovićová přednese příspěvek Věková diskriminace, stárnutí a digitální vyloučení. Vycházet bude mimo jiné z dat Ageismus 2024 zpracovávaných projektem RILSA a MPSV Datová podpora tvorby a monitoringu seniorské politiky zejména s ohledem na dynamické společenské změny a energokrizi.

Kulatý stůl Diskriminace starších lidí se koná v úterý 13. května 2025 ve velkém konferenčním sále Otakara Motejla Kanceláře veřejného ochránce práv, Údolní 39, Brno.

Více informací včetně programu najdete zde: