Mediace se ve světě etablovala v oblasti rodinných konfliktů, jejichž podstatou jsou blízké osobní vztahy. V nich se nejspíš nemůžeme domáhat hledání práva, pravdy a spravedlnosti, ale usilujeme o řešení, která přinesou možnost komunikace, spokojenosti a urovnaných dlouhodobých vztahů. Současně se ukazuje, že řešení rodinných konfliktů se bez vstupu práva a psychosociálních věd (v různém poměru podle povahy a intenzity konfliktu) neobejde. Článek je teoretickou přehledovou studií o aspektech rodinné mediace v kontextu sociální práce ve specifických podmínkách České republiky. S využitím induktivní metody budeme směřovat k závěru, zda a za jakých, zejména legislativních podmínek, je možné uplatnit rodinnou mediaci v sociální práci. Tím dáváme tématu nejen teoretickou, ale také aplikační dimenzi. Úvod článku pojímáme jako krátký historický exkurs vzniku a vývoje rodinné mediace ve světě a v Evropě. To nám vytvoří rámec pro charakteristiku rodinné mediace jako nástroje řešení rodinných konfliktů se zaměřením na možnosti jejího využití dle zákona o sociálně-právní ochraně dětí a zákona o sociálních službách.
Abstrakt