Tento článek se zabývá sociálním zabezpečením specifické skupiny zdravotně postižených osob, jejichž invalidita nastala před 18. rokem věku, a kvůli tomuto zdravotnímu postižení nejsou schopny trvale výdělečné činnosti – tzv. invalidů z mládí. V České republice má každý občan podle článku č. 30 Listiny základních práv a svobod právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, stejně jako při ztrátě živitele. Zajištění tohoto práva při nezpůsobilosti k práci je v České republice pokryto invalidními důchody. Za invalidu z mládí se považuje osoba, která dosáhla věku 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna důchodového pojištění po potřebnou dobu. Výše procentní výměry invalidního důchodu tzv. invalidy z mládí činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.).
Abstrakt
Klíčová slova
sociální zabezpečení, invalidní důchody, invalidé z mládí